Zasloužíte si lepší život. Pojďte na to.

Jak mít dost peněz

Jak mít peníze

       To je pro mnoho lidí hodně důležitá a závažná otázka. Moje odpověď je: Nestarejte se o peníze na prvním místě.
       Kdykoliv jsem v životě dělal něco pro peníze, nic moc z toho nebylo. Bylo pár výjimek, ale fungovalo to jen tehdy, když mi to kromě peněz přineslo i něco jiného.
       Ale jakmile měly být výsledkem jen peníze, obvykle to nedopadlo dobře.
       Dělejte, co Vás naplňuje, čím žijete, co byste dělali i zadarmo. Přinejhorším nezískáte žádné peníze, ale dostanete mnohem víc. A pravděpodobně dostanete i peníze.
       To je samozřejmě velmi těžké. Kdo se o peníze nestará na prvním místě, pro toho je tosnadné, protože to už umí. A ti, co mají málo, se samozřejmě o peníze starat musí. Protože kdyby to nedělali, jak by dopadli? Nenabádám Vás k nezodpovědnosti, právě naopak. Starejte se o peníze, ale nevěnujte jim celý svůj život. Prostě žijte a dělejte, co Vás naplňuje a peníze obvykle nějak přijdou. A když ne, tak holt nějaký čas věnujte jen penězům. Ale nestavte si je na první místo.

Hodnota

       Bezpochyby lze vydělávat peníze i pouhou spekulací. Pokud chcete strašně moc peněz, asi je to ta nejlepší cesta. Ale Steve Jobs na konci života prohlásil (a není sám), že v určitém okamžiku měl přestat vydělávat peníze a soustředit se na to podstatné.
       Prostě moc peněz nepotřebujete. Potřebujete rozumné peníze. A ty získáte, když dáte lidem hodnotu a současně tím dáte nejvíc i sami sobě.

I samotné peníze mají hodnotu

       Mnozí lidé bez peněz ve skutečnosti penězi opovrhují. Peníze jsou také důležité. ALE: Nejsou důležitější, než lidé. . Na kurzu tohle děláme tím, že se nejdřív penězům ukláníme. Tím uznáme jejich hodnotu. A pak kopii bankovky roztrháme. Tím ukážeme sami sobě, že my jsme důležitější, než peníze. To je mimochodem hodně důležité cvičení: Mnoho lidí mělo v dětství pocit, že peníze jsou důležitější, než já. A proto tu bankovku trháme. Peníze jsou důležité, ale nejsou cennější, než já.
       Raději budujte to všechno ostatní a peníze přijdou. Pokud to budete dělat dobře, časem budete dobří a peníze přijdou.

Nechte se ocenit

       Dovolte lidem, aby Vám zaplatili. Dělejte něco, za co Vám lidé budou chtít zaplatit. Bylo jen málo lidí, kteří mi zůstali dlužní za kurzy, i když jsem to docela často dával na splátky.
       Pro většinu účastníků mých kurzů je důležité mi zaplatit, aby mohli přijít na dalš kurz. Dokonce i když to nekontroluji moc často, obvykle se nemusím o peníze hlásit. Spíš se mi hlásí samotní lidé, že už mi mohou doplatit, protože vědí, že nelze čerpat z mých kurzů, když mi zůstanou dlužní.
       U pronájmů si to už musím hlídat daleko víc, protože nenabízím tak jedinečnou hodnotu jako v případě mých kurzů.
       A vím, že třeba ve stavebnictví a nejen tam je situace taková, že dolování peněz z dlužníků vyžaduje velkou část pracovní doby.

Přítok

       Čím si zabraňujete v přítoku peněz? Děláte dost pro to, abyste měl/a víc zakázek a klientů?
       Poruchy přítoku peněz lze nejlépe uzdravit v konstelaci, kde je vidět i to, co běžně vidět není.
       Na kurzu Já mám peníze často děláme minikonstelaci, kde si někoho postavím za peníze. A je hned jasně vidět, jak peníze ode mě odcházejí nebo mě odmítají nebo se naopak se mnou radostně vítají a chtějí u mě být.

Vděčnost

       Na kurzu se také učíme, jak s radostí a vděčností platit. Věřte, že když mi zákazník zaplatí s radostí, mám hned větší chuť pro něj udělat víc. A když jsou peníze posílány dál s radostí a vděčností, chtějí se vrátit.
       Když je naopak u sebe držíme, ony se cítí podobně jako žena, která je nucena být s mužem. Když peníze pošlete dál s radostí a mezitím se o ně láskyplně, ale ne nábožně staráte, stáváte se pro peníze přitažlivým.

Odtok

       To, že posílám peníze dál s radostí, nezmanená, že bezuzdně a zbytečně utrácím. Peníze slouží k tomu, abych si za ně pořídil radost. Ale ne k tomu, abych je co nejychleji utratil.
       Takže se dívejte, za co utrácíte. Najděte levného dodavatele plynu, elektřiny, povinného ručení. Protože v těchto případech je jedno, jakého máte dodavatele, i když zkrachuje, jste jištěni dominantním dodavatelem.
       Naopak si nevybírejte nejlevnější pojistku, auto, ledničku či dům. Ale ani nejdražší. Najděte nejlepší poměr cena/ výkon nebo si dopřejte miláčka, ke kterému Vás srdce táhne. Ale nikdy na úvěr, který je nad Vaše možnosti.
       Čím větší přítok, tím méně musíte šetřit a víc si můžete dopřát.

Neutraťte všechno

       Vždy si nechte železnou rezervu. Nikdy nevydávejte peníze za něco, co si nemůžete dovolit. Nesnažte se ohromit druhé svým bohatstvím. Peníze slouží k radosti a úspoře času, ne k tomu, aby nahrazovali Vaše sebevědomí.

Sebeúcta

       To je další důvod, proč dělat něco užitečného. Když na konci kurzu slyším, jak mi všichni děkují, hřeje mě to víc, než peníze. Samozřejmě jsem za ně rád a mám dobrý důvod, proč to nedělat zadarmo (lidé by si toho nevážili a přitahoval bych k sobě lidi, kteří si nechtějí nechat pomoct). Nicméně pochvala od kurzistů je nejméně tak dobrá jako peníze, které mám a které mi přejí, protože jsem jim dal víc, než oni mě.

Nepodbízejte se cenou

       Na začátku jsem chtěl dělat kurzy za 1000 Kč. Měl jsem dobrou inspiraci k této ceně od pana Velechovského a chtěl jsem tuto cenu, i když bylo jasné, že se lidem věnuji podstatně víc individuálně a že nemohu mít na kurzu počet lidí, jako má on. Naštěstí mi kolegyně vysvětlila a kineziologicky vytestovala, že se nemám podbízet. Jakmile jsem zvedl cenu na dvojnásobek, zvýšil se zájem o mé kurzy. Ta cena byla úplně přesná. Když jsem ji pak o několik let z objektivních důvodů zvýšil o pouhých 400 Kč, následoval propad příjmů.
       Dnes už je ta cena správná, ale chvíli nebyla. A já přidal příliš rychle.
       Takže další ponaučení: Nepřežeňte to s cenou. Nahoru se dá jít vždy. Dolů je to obtížnější, protože kdybych pak snížil cenu, bylo by to nefér vůči těm, co zaplatili víc.

Slevy jen pro ty, co je skutečně potřebují

       Nejeďte na Slevomaty. Nebo najděte něco, co Vaši cenu nepohřbí. Nedávám žádné sezonní slevy, protože tím bych lidi učil, aby si počkali, až bude sleva. Mohu si to dovolit, protože nemám konkurenci.
       Nabízím něco, co nikdo jiný. Ano, je spousta konstelatérů. Ale nikdo nedělá to, co já. Je pár učitelů mužské energie, ale nikdo nenabízí co já. A je mraky učitelek ženské energie, ale žádná z nich z principu nemůže dát to, co já. ( A krása je v tom, že ačkoliv to zní absurdně, já mohu dát něco z toho, co ony. Ale to jen proto, že jsem šel svou cestou a našel to sám).

Nebuďte zaměstnanec

       To je asi nejdůležitější: Pokud chcete svobodu a hodně peněz, v zaměstnaneckém poměru to nezískáte. Na druhou stranu je vždy něco za něco. Jako zaměstnanec bych nikdy nepracoval tolik, jako když dělám na sebe.
       Takže jestli chcete hodně peněz, svobodu a málo práce, nebuďte ani OSVČ. Staňte se podnikatelem, který zaměstnává lidi nebo investorem.
       Na druhou stranu zaměstnanec má své výhody. Když zaměstnanec rozsvítí v kanceláři světlo, jde mu mzda. Když podnikatel rozsvítí v kanceláři světlo, jdou mu náklady.
       Zaměstnanec má nárok na dovolenou. Podnikatel, až si na to vydělá.
       Takže ten nadpis správně zní:Najdi co chceš a podle toho si vyber, zda chceš být zaměstnanec, OSVČ, podnikatel nebo investor.
       A abych nezapomněl: Být matkou je možná to nejdůležitější „povolání“. Jen k jeho správnému provozování potřebujete muže, který umí vydělat dost na to, abyste do práce nemusela, ale jen mohla.

Zákonitosti peněz

       Je ještě mnoho dalších zákonitostí peněz, které budeme probírat na kurzu Já mám peníze.
       Např. Mnoho lidí je chudých z loajality k předkům. Dejte jim úctu a dejte jim z každho jídla, které jíte.
       Nebo Mnoho lidí má hranici příjmu nebo disponibilních peněz, přes kterou se nejde dostat. Zjistil jsem, že když jsem si ke kurzům přidal další činnost, peněz nepřibylo. Prodal jsem výrobky, ale někteří lidé nepřišli na kurz, protože nechtěli mít nic společného s prodavačem. Je třeba si to vyřešit, pak hranice přestane existovat.
       Nebo Pravidlo 80-20. 80% příjmů dostanete od 20% zákazníků. Věnujte jim víc času.
       Je mnoho knih, které můžete přečíst. Zákonitostí peněz je ještě víc. Ale knihy Vám nedají to nejdůležitější: Osobní prožitek.
       Na kurzu budete žádat o peníze. Budete prezentovat sama sebe. Už jen to bylo pro některé lidi důležitější, než vyhrát pár tisíc.
       Také jsem zjistil, že i když je to kurz o penězích, někteří lidé si odnesli daleko důležitější výsledek: Větší sebeúctu.
       A mnozí lidé mi hlásili i větší příjmy.

Peníze se chovají jako ženy

       Když se bojíte, že peníze ztratíte, začnou odcházet. Když budete přitažlivý, budou se chtít vrátit.
       Když jste v mužské energii, peníze (i ženy) to přitahuje. Když jste rozplizlý/á, peníze to nebaví.
       Musíte vědět, na co peníze chcete. Když je jen chcete mít, budou se ohlížet jinde.
       Když se za penězi honíte, ony před Vámi zdrhají. Když jiim dáte najevo, že Vy jste důležitější, budou Vás chtít poznat.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Léčba neplodnosti

Léčba neplodnosti

       Neustále roste počet neplodných párů. Dříve byla neplodnost spíše záležitostí žen, dnes je to půl na půl a pokud mám pravdu , časem budou neplodní zejména muži.
       Kdyby byli dnešní muži testováni podle měřítek, která platila před padesáti lety, nebyl by tady skoro žádný muž s dostatečným množstvím spermií. Co se během té doby stalo?
       To jsem rozebral v předchozím článku.
       Zde přidám jen toto: To, co píšu je v absolutním protikladu k tomu, co nás naše společnost učí. Proto se nedivte, když se Vám bude zdát, že říkám blbosti. Je to přirozené. Naše mysl je vytrénována k tomu, abychom souhlasili s davem, i když nemá pravdu.
       Byl dělán pokus, který to jednoznačně vědecky dokázal. Pokusná osoba seděla s dalšími deseti testovanými. Ti ale ve skutečnosti byli součástí pokusu. A všichni tvrdili, že kratší tužka je delší, než ty, které jsou ve skutečnosti delší. A jen 20% testovaných osob si trvalo na svém a do testu napsalo, že tužka je kratší. Celých 80% lidí se nechalo strhnout davem a do výsledku napsali, že tužka je delší, i když bylo zcela zřetelné, že pravý opak je pravdou.
       U tužky o nic nejde. Ale jestli máte problém otěhotnět, jde o celý Váš život. Necháte se strhnout davem nebo si můj článek aspoň přečtete a začnete se dívat kolem sebe? Je to na Vás.

Selský rozum

       Nelze potlačit mužskost a přitom mít plodné muže. Není možné, aby mužská žena byla spokojená maminka. (proto tolik žen říká, že mateřská dovolená není žádná dovolená, protože když jsem spíše v mužské energii, je to ta nejtěžší práce, co existuje).
       Také není možné, aby žena v mužské energii měla snadný nebo dokonce orgasmický porod.
       Žena v ženské energii a muž v ženské energii si užívají péči o děti a i když je to někdy náročné, nikdy by to za nic nevyměnily.
       Naopak žena i muž s převahou mužské energie to bude pociťovat jako velmi náročné zaměstnání, od kterého je třeba si často odpočinout.
       Když vykastrujeme muže, nemůžeme se divit, že jsou méně plodní. Když si ani neuvědomujeme, že je kastrujeme a divíme se, že jsou vykastrovaní, měli bychom se dívat pozorněji.

Kroky k plodnosti

1. Uvolnění, relaxace. Čím víc je žena v napětí, tím je vyšší riziko neplodnosti. Když je muž v příliš velkém stresu, také klesá šance na otěhotnění partnerky.
Doporučení: jakékoliv relaxační cvičení, odpočinek, masáž, cokoliv příjemného.
2. Návrat k původním rolím. Když je muž mužem a žena ženou, je výrazně menší riziko neplodnosti.
3. Uzdravení vnitřního dítěte. Když jste emočně dítě, i Vaše tělo se bude chovat více jako tělo dítěte.
Doporučení: Kurz Nasycení vnitřného dítěte nebo Přijetí sama sebe nebo Léčba neplodnosti
4. Přijetí sexuality. V sexualitě se dospělost pozná tak, že vím, co chci, ale ničím neopovrhuji. Ženská energie touží sloužit muži a mužská energie touží naplnit ženu a chránit ji.
5. Přijetí zodpovědnosti za vlastní život. Pokud je Váš partner nezodpovědný, je logické, že Vaše podvědomí s ním nechce otěhotnět.
Doporučení: dejte si život do pořádku, pokud to neumíte, objednejte se na garantovanou konstelaci
6. Dostatečný pohyb, zdravý životní styl, dostatek spánku, odpočinku, nepřejídání se.
7. Pokud je muž vykastrovaný, návrat ke zdravé situaci, kdy muž vládne a žena ho následuje.
8. Pokud je žena příliš v mužské energii, vědomý návrat k ženské energii. (V mužské energii je i žena, která je navenek ženská, ale je plná strachů a díky těmto strachům se život rodiny řídí víc jejími přáními, než tím, co chce muž).
9. Návrat k přirozenosti. Tedy neužívejte hormonální antikoncepci. Když si budete dobře všímat sama sebe, zjistíte, že z Vás dělá jinou ženu. Navíc jsou rizika trombózy. Vím, že ji nyní neužíváte,když chcete otěhotnět, ale tenhle bod je pro ženy, které zatím otěhotnět nechtějí, ale vědí, že někdy v budoucnu budou chtít.
10. Vystříhejte se cizorodých chemikálií, jak je to nejvíc možné. Nepoužívejte antiperspiranty, zejména ty s obsahem hliníku. Jezte chemicky neošetřené jídlo. Přestěhujte se do oblasti s lepším vzduchem. Kupte si filtr na živou vodu.
11. Kdykoliv Vám někdo říká, že něco nutně potřebujete, zvažte zda to tak dělaly i naše babičky. Pokud ano, je šance, že to prospívá našemu zdraví. Pokud ne, je šance, že Vás to poškodí, i když vědci nebo státní úředníci říkají, že to zdraví neškodí.
12. Nevyhýbejte se bolesti. Nesnažte se od toho nepříjemného odstřihnout. Přijměte to jako součást života a naučte se, jak si to k sobě nepřivolávat.
13. Uzdravte si všechny emoce, které máte spojeny s tím,
- že musíte mít dítě
- že dítě mít nebudete
- že jste neplodný/á
- že je to trest
14. Uzdravte si svůj vztah s Vašimi rodiči
15. Přijměte svou menstruaci. Přijměte dar, který ste dostala, abyste mohla rodit děti. To uděláme na týdenním kurzu Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU.
16. Přijměte svou ejakulaci jako dar. Nestyďte se za svůj penis. Noste ho jako božský nástroj.
17. Přijměte svou vaginu jako cestu do ráje a všechny své ženské orgány jako dar k tomu být matkou. Oceňte její krásu.
18. Přijměte svou ženskost/ mužskost. Udělejte aspoň doma v soukromí představení svých božských nástrojů
19. Oceňte každý milimetr svého těla a těla svého partnera. Polibte každý centimetr svého i jeho těla.
20. Přijměte svá těla jako božská a dokonalá.

Jak poznat, že muž je vykastrovaný

       Ochočený muž je velmi podobný muži vykastrovanému. Rozdíl je jen v míře. Na nějaké úrovni ochočit muže znamená ho vykastrovat. K muži totiž patří divokost, nespoutanost a expanze. Když mu v tom zabráníme, vezmeme mu kus testosteronu a když mu navíc řekneme, že je to špatné, vezmeme mu i varlata.
       Pokud ve svém muži najdete jediný příznak, je to vysoce podezřelé. Dva a víc příznaků jsou už jistota.

  • Muž je hodně v práci, utíká pryč z domu, místo aby se domů těšil
  • Hádky (nevykastrovaný muž má doma takovou přirozenou autoritu, že hádky nejsou. Zdravý nevykastrovaný muž při tom dbá na potřeby ostatních, takže všichni jsou spokojení. Nezdravý nevykastrovaný muž dbá jen na své potřeby a používá k tomu násilné metody.)
  • Vykastrovaný muž se chová jako žena, snaží se hodně komunikovat, navštěvuje spoustu kurzů, dělá vše pro to, aby pochopil svou ženu a vůbec mu nedochází, že by měl také trvat na tom, aby někdo chápal jeho a jeho přirozenost.
  • Vykastrovaný muž se stydí za svou sexualitu. Odmítá si přiznat, že se mu líbí i jiné ženy. Nebo se svou ženou nechá terorizovat (samozřejmě od ženy to není teror, ona mu to jen vyčítá a „na to má samozřejmě plné právo“) za to, že vidí i jiné ženy.
  • Mezi muži mluví jinak, než před ženami a obzvlášť než před svou ženou (ale obvykle si vůbec neuvědomuje, že se své ženy bojí a kdyby mu to někdo řekl, odmítl by něco tak pošetilého. Ale chová se tak, že stejně by se choval jen ten, kdo se bojí své ženy).
  • Snaží se, aby bylo vše spravedlivě. (ale obvykle nevyžaduje tak úplně, aby se žena chovala spravedlivě i k němu, dokonce ani nevidí, že se k němu žena nechová spravedlivě).
  • Zastává se ubohých žen proti zlým mužům. A to i v tom případě, kdy žena je mrcha a dokáže ze sebe udělat chudinku a muž je ten, kdo se o něco snaží, ale protože to neumí, dělá to tak, že to vypadá, že on je ten špatný.
  • Stojí vždy na straně své ženy a na straně své matky proti svému otci. (Tento příznak je důležitý i tehdy, když objektivně táta mámě ublížil. Protože to „objektivně“ určila máma a ženy. A je jasné, že vykastrovaní muži tvrdí totéž, protože kdyby uviděli druhou stranu pravdy už by nemohli zůstat vykastrovaní.
  • Vykastrovaný muž bojuje proti násilí, opovrhuje násilím, považuje se za civilizovaného a nadřazeného.
  • Považuje ženy za lepší bytosti. Nebo jimi opovrhuje, nenávidí je, ale současně bez nich nemůže žít. Nebo se rozhodl žít bez žen.
  • Utíká před svou ženou do hospody, do práce, za milenkami, za koníčky. Často ani neví, že utíká, on přece „vydělává peníze nebo se potřebuje odreagovat.“
  • Muž, který boj za záchranu svých varlat vzdal, ženy zbožňuje a glorifikuje. Muž, který ještě bojuje o poslední zbytky svého mužství, ženami opovrhuje, nenávidí je a ubližuje jim.

Přirozený muž

  • Může být hodně v práci, ale domů se těší. Na prvním místě má svůj život, svou vizi a až na druhém místě je rodina. Přesto od něj rodina dostává víc, než od vykastrovaného muže, který dělá vše pro svou rodinu.
  • Když se s ním žena hádá, obejme ji a vyslechne ji. Ale nedovolí jí, aby na něj ječela. Jedině, když to skutečně potřebuje, ale i v tom případě se žena vykřičí hodně rychle a pak zjihne.
  • Chodí jen na kurzy, které souvisí s jeho vizí nebo na kurzy, které nestraní ženám. (A protože takové skoro nejsou, tak většina mužů na žádné kurzy nechodí a považují psychologii a ezoteriku za blbost.) Když je takový muž nevyvinutý, povyšuje se nad ty, co na takové kurzy chodí. Když je emočně zralý, nepovyšuje se nad nikoho, nikým neopovrhuje, ale kecy o komunikaci nechává ženám, protože nějak přirozeně chápe, že ženy a slabí muži to potřebují. Současně ale když má skutečný problém, udělá cokoliv aby mu bylo lépe a pak zjistí, že některé kurzy jsou velmi dobré a na ně pak chodí.
  • Rozumí sobě a dokáže to ženě říct tak, že ona to pochopí.
  • Chápe, že žena je cykličná a někdy nervózní. Ale v jeho přítomnosti se ženy vždy zklidní.
  • Přijímá svou sexualitu, otevřeně mluví o svých potřebách.
  • Nemusí mluvit jinak mezi muži, než před ženami, protože se žen nebojí a k mužům se nemusí utíkat. A protože se žen nebojí, nemá k nim negativní pocity, maopak si jich váží a ctí je. Přesto si dokáže prosadit svou vůli. A ženy se tím necítí být znásilněněné.
  • Chce spravedlnost pro všechny, ne jen pro ty, co si umí hlasitě stěžovat. A taky ví, že dokonalá spravedlnost neexistuje.
  • Nezasahuje do osudů jiných, ale pomůže člověku ve skutečné nouzi.
  • Nezasahuje do života svých rodičů, stojí na straně mužů i žen i dětí. Nějak záhadně to umí tak, že tím pomůže víc všem a to i ženám.
  • Přijímá násilí, ale nevyhledává ho. Umí věci dělat bez násilí. A umí použít veškerou sílu, když je potřeba.
  • Neurčuje kvalitu člověka podle jeho pohlaví, ale podle toho, kdo je. Ve zralé podobě nikoho nesoudí, vidí krásu v každém.
  • Hlavně: Je spokojený se svým životem a Vám se vedle něj hned lépe dýchá. Na druhou stranu, pokud je Váš život založený na potlačování přirozenosti, bude se Vám vedle něj dýchat hodně špatně, protože je vedle něj těžké předstírat.
  • Je svůj a nestydí se za to.
  • V nezralé podobě to může být násilník nebo revolucionář. Ve zralé podobě to umí realizovat s minimem násilí.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Když muži chtějí jen sex

Shrnutí

       V tomto článku se dozvíte, že

  • když žena odmítá sex s někým, koho miluje
  • když žena odmítá sex z principu
  • když žena řekne větu: Ti muži jsou …, protože chtějí jen sex

prozradila na sebe, že

  • je v tomto okamžiku nejméně v oblasti sexu emočně malé dítě
  • potřebuje zažít, že existuje muž, který ji jen obejme, ale nebude po ní nic chtít
  • znevažuje zdroj života
  • a to má dalekosáhlé důsledky pro plodnost jejích dětí
  • a tím pádem pro přežití celé společnosti, když si budeme myslet, že tak to je správně
  • a bohužel si také k sobě přítahuje násilníky

       Když totéž dělá muž, je pravděpodobně emočně vykastrovaný. Pokud chceme jako společnost přežít, měli bychom přestat kastrovat muže.
       Nastíním Vám hypotézu, proč je stále víc neplodných mužů.

Fuj, muži chtějí jen sex

       Už jsem psal o tom, co znamená věta: „Ti odporní chlapi, myslí jen na sex“. Takže jen krátce: Taková žena pohrdá něčím, co je posvátné. Posvátný je život a sex je zdrojem života.
       Ve zdravé společnosti by žena řekla: „Vážím si toho, že se toužíte se mnou pomilovat, ale s úctou odmítám.“ Samozřejmě pokud by o muže měla zájem, věta by zněla přiměřeně jinak.
       Včera jsem ale zažil něco, co rozšířilo můj pohled a dnes v noci mi docvaklo, jak je to podstatné pro přežití naší společnosti.
       Při jedné konstelaci se nepodařilo krocení. Dotyčná žena dotyčnému muži nevěřila a tudíž použila kouzelné slovíčko Simsalabim a krocení bylo ukončeno. Nicméně protože už zná, jak je jí po úspěšném krocení dobře a jí zde naopak bylo hodně špatně, poprosila mě, zda bych krocení nedokončil.
       Součástí krocení je ale i to, že muž to ženě nedá zadarmo (možná to stále nechápete, ale krocení je dar, který muž dává ženě), tedy jsem trval na tom, aby si o to řekla dostatečně pokorně. Slova byla dobrá, ale energie nebyla správná. Tak jsem to od ní chtěl slyšet znovu. A v tom propukla v pláč.
       Když žena ukáže svou zranitelnost, vzbuzuje touhu muže se o ni postarat. Takže jsem jí nabídl objetí, které vděčně přijala. Ale přitom řekla: „Já chci jen obejmout. Abych měla jistotu, že z toho nebude nic víc. Muži objímají jen když chtějí sex.“
       A mě v tu chvíli plně docvaklo, kdo to vlastně mluví: To nemluvila dospělá žena, v tom okamžiku mluvilo dítě, které chce jen obejmout a nic dalšího. Když je taková žena ve zranění vnitřního dítěte, samozřejmě se jí sex hnusí. Ale po objetí touží.
       Mě najednou došlo, že emočně dospělá žena se sexem nemá problém. (Což znamená, že si ho buď užije nebo s úctou odmítne. Když odmítne, tak odmítne tak jasně a jednoznačně a přitom neagresivně, že i „profesionální znásilňovatel“ přestane mít chuť si něco vzít násilím). Tu větu, že muži chtějí jen sex, říkají jen zraněné děti. Tedy kdykoliv tuhle větu uslyšíte od ženy, vězte, že ta žena má sice v občance napsáno, že je dospělá, ale co se týče sexuality a schopnosti navázat vztah, je malé dítě.
       A čím víc po ní budete chtít sex, tím víc se jí to bude hnusit. Když jí to budete vyčítat, bude to ještě horší.
       Na kurzu jsem si k sobě přizval další ženu a ta dělala téhle ženě maminku. Spolu jsme ji objímali a říkali věty jako: „Ty jsi malá. Ty jsi jediná žena, která se mnou nemůže mít sex“. Ukázalo se, že na nějaké úrovni toužila zastoupit maminku a tak jsem jí musel říct i něco, co běžně dětem neříkáme: „Já mám sexu dost a tvoje máma mi stačí“. To ženu-dítě uklidnilo a mohla si ode mě plně nasát mužskou energii, aniž by se tím k čemukoliv zavazovala. Po pár minutách mohla spokojeně vyrůst a pravděpodobně v budoucnu už bude mít i jiné zkušenosti s muži.

Kdo odmítá sex, prožívá zranění vnitřního dítěte

       Je absolutně v pořádku, že žena určuje, s kým bude mít sex a s kým ne. Ale měli bychom každý z nás vědět, že když žena sex znevažuje, škodí tím sobě, ale hlavně možná něčemu podstatnějšímu (o tom později v článku).
       A hlavně bychom my muži měli vědět, že když žena znevažuje sex, jen tím prozrazuje, že je nejméně v oblasti sexuality malé dítě. To by nám mělo pomoct přestat na ženu tlačit a dát jí to vše nesexuální, co potřebuje, aniž by ji to zavazovalo k povinnosti se nám odvděčit sexem. To je za normálních okolností od zdravého muže heroický výkon srovnatelný se zabitím draka. Ale když pochopíme, že jsme vlastně s dítětem, už je to snadnější: Přece nikdo z nás nechce být pedofil. A ta žena má sice dospělé tělo, ale zrovna se cítí jako dítě, jen to neví. Protože neumíme rozeznat, kdy z nás mluví zraněné dítě a kdy jsme emočně dospělí a navíc nám ještě vsugerovali, že nic takového ani neexistuje.
       Když odmítá sex muž, obvykle je emočně vykastrovaný. Opět nepomůže se na něj zlobit (tím ho kastrujete ještě víc).
       Takže když žena nechce sex, znamená to: Potřebuji, abys mě přestal vidět jako ženu, ale abys mi dal to, co mi nedal tatínek. Problém je, že penis na tohle obvykle neslyší. Ale možná když pochopíte, kdo je právě teď s Vámi, dokážete dát svému penisu příkaz, aby se zdržel jakýchkoliv akcí.

Co je ale horší

       Když má taková žena děti, nepředá jim emoční vzkaz: Víte, já mám velký problém a odmítám si ho řešit.
       Místo toho dětem předá úplně jiný program pro život: Jak to mám já, je v pořádku. Špatně to mají chlapi. Holčičkám navíc: Chlapi jsou svině, chtějí jen sex. A synům: Jestli nechceš bejt svině, odmítni svou sexualitu. (Jinými slovy Nebuď muž, tedy vlastně je emočně vykastruje).
       Tedy řekne svým dětem: Co je zdravé a svaté, je špatné a špinavé. A co je nezdravé, je v pořádku a správné.
       Divíte se pak, že počet neplodných párů roste? Najednou také začíná dávat smysl, že zatímco dříve byly neplodné většinou ženy, dnes je to půl na půl. (vysvětlení: Ženy vždy více odmítaly svou sexualitu. Byl na ně totiž daleko větší tlak ze strany církve. Mužům se sice církev také snažila jejich sexualitu potlačit, ale nakonec převážil spíše názor, že muže nelze změnit). Možná církev pochopila, že když chce lidi zotročit, musí jim vzít radost ze sexu, ale zase kdyby jim sex úplně znechutila, množilo by se pak málo oveček.
       Co se církvi nepodařilo za tisíce let, feminismus dokázal velice rychle. (samozřejmě je mnoho druhů feminismu, zde mluvím o tom, který je nepřátelský vůči mužům a tím pádem i vůči ženským ženám a v jehož zajetí je naše politika, psychologie i ezoterika).

Přičiny neplodnosti

       Každým rokem se zvyšuje počet neplodných párů „Alarmující však je, že za posledních 50 let se zhoršila kvalita spermiogramu o více než 100 %.“  
        Pamatuji se, jak nám na fakultě říkali, že se pravidelně upravuje hodnota normy počtu spermií, protože kdybychom dnes měli normu jako před 50 lety, skoro žádný dnešní muž by neměl ani tehdy průměrné hodnoty.
       Co je příčinou tohoto jevu? Říká se, že příčinou je nezdravý životní styl. Ano bezpochyby pohyb a fyzická námaha mají velký vliv. Určitě dnes máme víc stresu, než před 30 lety, ale celkově bych řekl, že dnes žijeme zdravěji.
       Dále se udává alkohol, kouření (ale dnes je bezpochyby méně kuřáků, než před 30 lety a pije se podle mě pořád zhruba stejně), znečištění životního prostředí (ale to je dnes menší, než na sklonku socialismu), estrogeny v pitné vodě (to je pravděpodobně kromě pohybu a stresu jediné, co je dnes horší, než před 30 lety)
       Pokud by toto byly všechny příčiny a pokud znečištění prostředí a kouření jsou lepší, měl by se trend začít otáčet. Ale to se neděje.
       Co dalšího má vliv na mužskou neplodnost?

Existuje plodná skupina mužů?

       A pak mi to došlo. Znám asi 20 dospělých Romů. A neznám žádného Roma nad 20 let, kdo by neměl děti. Může to být jen pocit, proto by to chtělo ověřit statisticky. Ale obávám se, že neexistuje statistika plodných a neplodných podle rasy. Vždyť jsme přece politicky korektní.
       Asi by to dalo zjistit od lékařů z center reprodukce, ale tam je problém, že i pokud by procento neplodných Romů bylo stejné jako neplodných bílých, k nim by dorazilo o hodně méně Romů, protože prostě nemají dost peněz.
       Takže kde zjistit odpověď: Buď od lidí v terému, kteří s Romy pracují nebo od někoho z úřadu práce (to by byla velmi zajímavá statistická skupina – tedy Romové, kteří nepracují, kteří tedy pravděpodobně nemají moc pohybu, obzvlášť pokud žijí ve městě) nebo od obvodních lékařů. Kdokoliv, kdo by mi mohl poskytnout statisticky relevantní data nebo jen vlastní odhad, kolik je mezi Romy neplodných párů, budu velmi vděčný. Protože buď bude má hypotéza vyvrácena (to by znamenalo, že nejdůležitější příčinu nezmáme a měli bychom po ní pátrat dál) nebo potvrzena a to by mělo vést ke změně, jak celá naše společnost nazírá na některé věci (tedy pokud chceme, aby naši potomci měli potomky).
       Pokud je mezi chudými Romy, kteří nežijí zdravým životním stylem podstatně menší procento neplodných mužů, můžeme vyloučit vlivy prostředí jako zanedbatelné. Genetika by měla být statisticky stejná a co dalšího nás rozlišuje od Romů?
       Pouhé dvě věci mi dávají smysl. Pro Romy je rodina to nejdůležitější. Rom, který nemá děti, je méněcenný.
       Pokud by to bylo dáno tímto faktorem, měla by na Slovensku nebo v Polsku být mužská neplodnost menší, než u nás. Slováci měli velmi podobné podmínky jako my, v čem se ale podstatně odlišují je, že je tam vysoké procento věřících a pro věřící je rodina také velmi důležitá.
       Druhá věc, v čem se od nás Romové odlišují, je, že tam stále vládnou muži podstatně víc, než u nás. Tedy si nedovedu představit, že by nějaká Romka mohla klidně a se souhlasem okolí říct, že muži jsou svině, protože chtějí pořád jen to jediné.
       Obávám se, že dnešní Romové už nejsou vůbec blíž k přírodě, než my, tedy toto obzlášť u Romů žijících ve městě (obvykle nedělají ani výšlapy do hor) by neměl být důvod.

Nemocná společnost

       Domnívám se, že snížená plodnost mužů je prostě jen příznakem nemoci celé naší společnosti. A pokud jsou na tom naši čeští Romové jinak, než my, tak mě ani nenapadá jiné vysvětlení.
       Feminismus vládne našemu světu (a my to ani netušíme, počítám, že většina čtenářů se mnou bude nesouhlasit, tak moc jsme slepí) a to škodí mimo jiné i mužské plodnosti. A mužská neplodnost škodí jejich ženám, tedy pokud jsou aspoň trochu v ženské energii.
       Většina mužů dnes trpí syndromem, kterému říkám „intoxikace od mámy“ a ani to nevíme. Jsme pod vlivem nemocných postojů našich matek a ani netušíme, kolik procent naší mužskosti jsme odevzdali a ještě si myslíme, že tak je to správně. Je pak jen a jen logické, že pokud jsou muži emočně vykastrováváni, mají méně a méně spermií.

Předběžná opatrnost

       Zatím nemohu své závěry tvrdit na 100%. Ale i tak se domnívám, že nic nevysvětluje vše výše popsané lépe. Proto zatím navrhuji předběžnou opatrnost. Nebo prostě jen selský rozum.
       Každá žena má právo být zraněná. A měla by dostat péči a ochranu, aby se její zranění nezhoršovalo.
       Ale nemělo by to vést k tomu, že tyto ženy budou svou bolestí terorizovat ty, co to nezpůsobili. Tedy bychom měli vědět, že žena má plné právo odmítat sex a že to není nic špatného. Ale také bychom měli vědět, že nesmíme dovolit, aby něco tak posvátného (co jiného dává život, tedy co jiného si zaslouží víc úcty?) bylo zneucťováno.
       A věta: Chlapi jsou …., jde jim jen o sex, je zneuctění zdravých chlapů a podvědomý vzkaz: Jestli chcete, abych Vás přijala, nebuďte chlapi. Na dospělé to doufejme nebude mít velký vliv, ale co děti?
       Tedy trvejme na právu ženy nechtít sex, ale také trvejme na tom, aby to dělala způsobem, který nedělá z chlapů něco podřadného nebo špatného. Je to totiž přesně naopak: V psí smečce je podřadný vykastrovaný pes. V naší společnosti se pokoušíme o experiment, kdy vykastrovaní muži jsou považováni za lepší, než muži v plné síle. Kdo chápe, jak věci fungují, asi tuší, jak tento experiment dopadne. Přerušme ho dříve, než plodní muži vymizí. Tímhle tempem za 2-3 generace budou plodní jen muslimové a Romové (tedy pokud je dříve „nezcivilizujeme“).

V článku Léčba neplodnosti se podíváme na toto téma blíž.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Jak se rozejít

Jak se rozejít

       V poslední době jsem potkal pár lidí, pro které je těžké opustit bývalého partnera. Buď s ním nadále žijí nebo sice už ne, ale stále na něj myslí. Co s tím?
       Nejjednodušším řešením je postavit si konstelaci. To obvykle stačí k tomu, aby k rozchodu mohlo dojít na všech úrovních. Ale už se mi jednou stalo, že bylo třeba ještě víc. V tomto článku popíšu všechny kroky, které musíte udělat, abyste vztah ukončili na všech úrovních.


1. Vděčnost

       Každý vztah, dokonce i ten, ve kterém nikdy nebylo nic hezkého, něco dobrého přinesl. A upřímně řečeno, skutečně jste někdy viděli, že by někdo byl ve vztahu, kde nebylo nic hezkého?
       Ale když se rozcházíme, myslíme spíš na to špatné. Problém je, že nenávist, vztek a naštvání paradoxně posilují vnitřní pouto. Takoví lidé sice udělají navenek vše dobře (rozvedou se, odstěhují se, přetrhají vazby), ale oč víc to vypadá navenek dobře, o to víc někde uvnitř vazba přetrvává.
       Nelze skutečně odejít a přitom být v negativních emocích. Řeknu to ještě jinak: negativní emoce jen zakrývají to, že daného člověka stále milujete. Ale zranění je velké, takže vnímáme jen zranění a ne lásku.
       Pokud

  • máte problém navázat vztah,
  • neumíte být plně ve vztahu,
  • Vás ten druhý dost necítí nebo Vy jeho, že tam emočně jste,
  • je ve Vašem vztahu něco špatně nebo
  • pokud dokonce nemáte vztah,

pak je vysoce pravděpodobné, že jste neukončil/a minulé vztahy uvnitř v sobě. Největší problém je, že to necítíme, nevíme o tom a nikdo nás nenaučil si toho všímat. Proto si teď velmi pravděpodobně myslíte, že se pletu. Je to možné, ale vysoce nepravděpodobné. Váš současný vztah totiž přesně signalizuje, jak na tom se vztahy jste.
       Takže prvním krokem k ukončení vztahu je vděčnost: „Děkuji Ti za vše dobré, co jsme spolu prožili. To dobré bude dál žít v mém srdci.“ Pokud máte děti, tak je důležitý přídavek „a v našich dětech“.
       V konstelaci totéž uslyšíte i od svého partnera a i to Vám umožní jít dál.
       Pokud toho nejste schopen/a (což je přirozené), přečtěte si celý článek, později dostanete návod, jak to udělat, abyste to mohl/a udělat přirozeně. Pokud ani to nepomůže, postavte si konstelaci na to, co Vás trápí.


2. Přijetí viny a zodpovědnosti

       Když nepřijmete svůj díl viny a zodpovědnosti, je vysoce pravděpodobné, že Váš další vztah bude úplně stejný nebo si jen prohodíte role nebo dostanete pravý opak, ale v takové míře, že se Vám to nebude líbit.
       Proto říkáme „Přijímám svůj díl viny a zodpovědnosti a Tobě nechávám Tvůj.“
       Schválně mám velká písmena, s čím větší úctou to dokážete říct, tím lépe.
       Přijetí viny neznamená, že se mám obviňovat. Znamená to jen, že si uvědomuju své minulé chyby a i proto jsem připraven je změnit. Nemá smysl se obviňovat za minulost. Buď je to něco zcela závažného a pak je dobré to odčinit. Nebo je to „prkotina“ a pak (sebe)obviňováním to ještě zhorším.
       Je důležité si představit své děti a říct jim: „Vy za to nemůžete. Není to Vaše vina ani chyba. To, že jsme se rozešli a všechno, co se stalo, je vina jen nás dospělých. Vaše ne“.


3.Úcta

       Běžně se to v konstelacích nedělá. Ale ideální by bylo se i partnerovi uklonit a pak přijmout, že on se uklání mně. Vzájemná úklona je pak završením toho, že se rozcházíme s úctou, byť jsme si způsobili bolest.
       Toto se dělá snadněji těm, kteří už chápou, že druzí lidé jsou zrcadly, díky kterým si můžeme uzdravit to, co nás bolí, aniž bychom to cítili.


4. Děti.

       Pokud máte děti nebo společné domácí mazlíčky, měli byste jim říct: „Já se s Tvým tátou/Tvou mámou rozcházím. Nešlo nám to dohromady. Ale i tak je to ten nejlepší táta/ta nejlepší máma pro Tebe. I když už nebudeme spolu jako partneři, navždy zůstaneme oba Tví rodiče. Je v pořádku, že budeš milovat svého druhého rodiče, i když jsme se rozešli.“
       Asi ani nemusím zdůrazňovat, že v okamžiku rozchodu uděláte pro své děti nejvíc, když se budete chovat dospěle, ale hlavně když jim necháte oba rodiče.
       Rodič, který chce dětem vzít druhého rodiče, by měl podstoupit nedobrovolnou odvykačku od nenávisti, kdyby zákony skutečně dbaly těch nejpodstatnějších práv dítěte.


5. Bonus

       V ideálním případě by se měla máma nakonec bez jakéhokoliv závazku plně odevzdat tátovi a on by jí měl být aspoň na pár minut oporou. Je jasné, že tohle je z říše snů, kdyby to uměli, už by se nemuseli rozvádět. Nicméně když se k tomuto ideálu aspoň maličko přiblížíte, tím lépe. Samozřejmě ne tehdy, pokud by se jeden z rodičů toho druhého obával.
       Pokud si muž neuměl ženu vzít a žena se neuměla muži odevzdat, dejte to svému budoucímu partnerovi. Pro děti nemůžete udělat nic většího, než když budete oba šťastní a oni uvidí, že rozchodem nic nekončí. V takovém případě je skutečně možné, aby na tom děti vydělali, místo dvou milujících šťastných rodičů pak mohou mít čtyři.
       Štěstí přináší ještě jeden bonus. Když jsem šťastný, už se nemusím mstít.


6. Pravda

       Ty všechny body předtím obvykle nejsou reálné, dokud si od plic nezanadávám. Ideální je toto dělat sám někde v přírodě nebo na kurzu. Představte si, že Váš bývalý partner je před Vámi a řekněte mu vše, co se Vám nelíbilo, vše čím Vám ublížil, vše co Vás zlobilo, vše, proč se na něj zlobíte. Když to bude trvat několik hodin, nevadí.
       Dokonce si můžete představit, jak mu dáte do zubů. V reálu to nedělejte, ale v představě je to dobré.
       Hodně lidí se bojí tento krok udělat, aby na sebe nepřivolali karmu nebo prostě proto, že se to nedělá.
       Vysvětlím Vám, jak to je: Buď ten vztek budete držet v sobě a zůstane s Vámi po celý zbytek života. Časem ho přestanete cítit a on se transformuje v nejhorším případě do nemoci. Nebo ho vyjádříte a on může odejít. Čím asi tomu druhému ublížíte víc? A čím sobě?
       Když pak úplně nakonec vyjádříte to krásné (tedy body 1-5), budete mít jistotu, že jste v sobě nenechali nic ošklivého a že končíte s tím hezkým.


7. Lekce

       Tohle je možná ten nejdůležitější bod. Co jste se s daným partnerem měli naučit? A naučili jste se to? Pokud ne, stane se Vám to znovu.
       Přesně to, čím Vás Váš partner nejvíc vytáčí, je jeho největší dar pro Vás.
       Např. Váš partner na Vás nemá čas. Podívejte se dovnitř: Kdo na Vás neměl čas? Nejspíš najdete vnitřní dítě, které pláče, protože je samo. Možná je v nemocnici. Možná jsou všichni v práci. Možná mu umřel jeden z rodičů. Možná se mu stalo něco jiného. Najděte to, přiviňte si své vnitřní dítě k sobě, proplakejte jeho bolest a uleví se Vám.
       Možná Vás štve jeho nepořádek. Ukloňte se nepořádku a možná se Vám uleví. Když ne, přijďte na konstelaci, aby Váš život mohl být ne jen pořádek versus nepořádek, ale aby Vám bylo dobře v jakékoliv míře (ne)pořádku. Pak si přestanete do svého života přitahovat bordeláře/aseptické puntičkáře.
       Když se na něj zlobíte, že Vás uhodil, asi máte problém s přijetím násilí. Samozřejmě na to můžete jít přes policii, ale to nemusí úplně pomoct. Pokud máte už druhého násilníka, je třeba přijmout násilí. Přestat si hrát na dokonalou nenásilnou bytost a přijmout, že i já jsem násilník. Když ne jinak, tak jen tím, že každý den zabíjím miliony bakterií a virů, protože jinak by zabily ony mě.
        Když přijmu násilí, přestanu ho k sobě přitahovat a až pak jsem schopen se efektivně násilí ubránit. Pokud k sobě přitahujete násilí, jste násilník nebo odmítáte připustit byť i jen zdravou míru násilí. Jakmile si to vyřešíte, přestanete si násilníky k sobě přitahovat.
       Druhá možnost je, že ten druhý je násilný, protože já jsem se mu nikdy nedala. Když si to vyřešíte a buď naplno odejdete nebo naplno do vztahu přijdete, násilí pomine.
       Ať už máte s tím druhým jakýkoliv problém, on je jen Vaším zrcadlem. Zrcadlo ukazuje, jaký/á jste nebo opak toho jaký/á jste. Někdy je to ještě o trochu složitější, ale prostě, co nemáte rád na druhém, s tím máte problém. A když mám s něčím problém, je třeba si to vyřešit uvnitř v sobě. Vnější činy pomáhají jen někdy a často pomohou jen k tomu, abyste měl/a větší problém za pár let.
       Naopak vyřešením problému uvnitř se to změní i venku, aniž byste musel/a něco venku dělat.


8. Přijetí pocitů

       Při rozchodu obvykle chceme vyhrát. Ale když to tak uděláme, ztratíme. Abychom se mohli rozejít a úplně se od toho oprostit, je třeba přijmout a procítit plně všechny své pocity.
       Většina lidí při rozchodu zatvrdne. Jednak protože se bojí toho druhého, hlavně ale proto, že nechtějí ukázat slabost. Možná skutečně máte partnera, který slabostí opovrhuje nebo dokonce by Vám ublížil, pokud byste mu ji ukázal/a. V tom případě to nedělejte před ním.
       Ale většinu lidí Vaše zranitelnost obměkčí. A možná že tím, že ukážete svou bolest, obnovíte Váš vztah. Ale prosím: zranitelnost není: „Ty sviňáku, tys mi ublížil.“
        Zranitelnost je to, že vědomě jdu do bolesti a bez obviňování jen ukážu, co mě bolí.
       Naše společnost je založená na tom, že tohle neděláme. Ale i díky tomu muži umírají o několik let dříve, protože vše drží v sobě víc, než ženy. Tím neříkám, že muž má být věčný uplakánek. Ono to funguje naopak: Když pustíte své pocity, na počátku jste hodně zranitelný. Ale když propláčete všechny své bolesti, stanete se nezranitelným. To, co si v sobě uzdravíte, to stejné už nikdy nebude bolet.
       Naopak když to zakrýváte a utíkáte před tím, znovu Vás někdo „kopne“ do stejného bolavého místa a znovu to bude bolet a znovu budete muset vynaložit sílu na to, abyste předstírali, že to nebolí.
       Pokud pláčete několik dní a nedošlo k uvolnění, přestaňte a přijďte na kurz. Pláčete sice správně, ale „na nesprávném hrobě“ a tento pláč je nekonečný. Je třeba najít, kdo skutečně ve Vás pláče, koho to skutečně zranilo a o to se postarat.
       Pokud necítíte lásku k bývalému partnerovi, zkuste párkrát i přesto říct: „Chybíš mi“. Je možné, že díky tomu procítíte to, co je skryto uvnitř. Pokud ne, buď máte strach si to připustit nebo už k němu skutečně nic necítíte. Ale jak je proboha možné, že jste k němu stále vázán/a? Není to divné?


9. Plné přijetí ztráty

       Když plně přijmete svou ztrátu a to, že bývalého partnera stále milujete a litujete rozchodu, stane se najednou zvláštní věc: Uleví se Vám a přestanete se na svého bývalého partnera zlobit, nenávidět ho a chtít mu ublížit.
       Ve skutečnosti se totiž nezlobíte na svého partnera. On jen spustil něco, co je ve Vás už od dětství. Když to pochopíte, pocítíte k němu lásku za to, že Vám svým blbým chováním umožnil si to uzdravit.
       A to je trochu jiná láska. Můžete se s ní ke svému bývalému partnerovi vrátit a žít podstatně lepší vztah, ale nemusíte. Můžete ho milovat, aniž byste s ním chtěl/a být. Je to slovy nesdělitelné. Až to zažijete, budete vědět.


10. Přijetí negativních pocitů

       Abych nezapomněl: je přirozené chtít se pomstít tomu, kdo nám ublížil. Nesnažte se být lepší člověk, než jste. Prostě se přiznejte (jen sobě, druhému to neříkejte, aby to nepoužil proti Vám), ke všemu negativnímu, co cítíte. Když to uděláte, uleví se Vám a poměrně rychle to zmizí. A zůstane jen láska. Když ne, přijďte na kurz nebo mi zavolejte.
       Když to neuděláte, budete muset předstírat celý život. Takoví lidé jsou tvrdší, nedokáží se plně radovat ze života a hlavně – mají větší riziko závažných nemocí.
       Rakovina, infarkt a v podstatě všechny nemoci se objevují v okamžiku, kdy se snažíte předstírat, že jste lepší, než jste. Samozřejmě se postarejte o to, aby to nikomu neublížilo, nejlépe je to vyřvat v lese nebo na kurzu. A pak zjistíte, že tam nic negativního nezůstalo. Samozřejmě když nevíte, jak na to, je lepší se to naučit, což je možné skoro na všech mých kurzech.


11. Činy

       Samozřejmě je nutné ukončit vztah i formálně, odstěhovat se, ukončit to, v čem jsem na druhém závislý/á. Na druhou stranu můžete spolu zůstat přáteli. Ale to jde, jen když se rozejdeme jako přátelé, tedy dřív, než si ublížíme. Nebo až pochopíme, že ten druhý byl jen zrcadlo a když jsme mu vděční, že jsme uzdravili své vnitřní děti, které se ozvaly s jeho pomocí, abychom si jich všimli.
       Nesnažte se ale o přátelství, dokud to tak necítíte. Opět platí: Nesnažte se být lepší, než jste. A respektujte i svůj strach.


12.Závislost

       Ta žena, které konstelace nepomohla, byla závislá na svých rodičích. Nejlepší bylo, že ona si to moc neuvědomovala.
       Takže pokud se nedokážete rozejít i když chcete, je dost pravděpodobné, že jste závislý/á. A opět – není problém závislost na partnerovi. Je nutné připustit, že něco nutného potřebuji od rodičů. Nebo že jsem na nich závislý/á. Nebo že jsem závislý/á na své nezávislosti a to je pak trochu náročnější práce a překračuje rámec tohoto článku. Navštivte někoho, kdo s tím umí pracovat, kdo Vás nebude za Vaši závislost odsuzovat a kdo ví, že existuje nezdravá závislost i nezdravá nezávislost.


Co dalšího

       Mám pocit, že jsem vyčerpal vše, co je potřeba udělat. Pokud víte o další příčině, proč se člověk nedokáže odpoutat od bývalého partnera, napište mi. Doplním to do článku spolu s řešením.
       Zejména mě zajímají lidé, kteří si tím prošli a kterým pomohlo k ukončení vztahu ještě něco jiného.


Další vztah

       Obecně se doporučuje nezačínat další vztah, dokud neukončím ten předchozí. Ale už jsem zažil i člověka, který aby neudělal tuto chybu, tak udělal dvojitou: Nechtěl začít vztah, protože se to nemá, když jsem ještě neukončil předchozí. Zastavil sám sebe a znemožnil si žít. Protože někdy prostě další vztah pomůže.
       Nepomůže tehdy, když hned po rozchodu navážete další vztah, abyste nebyl/a sám/a. Ale když už roky teskníte po bývalém a odmítáte cítit lásku, protože „přece nejdřív musím ukončit předchozí vztah“, děláte dvojitou chybu.
       Na druhou stranu když teskníte po bývalém a nic k jiným necítíte, dvojitou chybu neděláte. A byla by trojitá chyba jen na základě tohoto článku s někým začít chodit, když to tak necítíte, jen proto, „že se to má“.
       V takovém případě určitě přijďte na kurz nebo na konstelace, abyste svůj bludný kruh přerušil/a. Tedy pokud ho chcete přerušit.
       Máte totiž plné právo protruchlit zbytek svého života. Ale pokud máte děti, skutečně jim to chcete udělat? Nebylo by lepší si to uzdravit a být spokojený/á?



Nepřesekávejte

       Někteří ezoterici používají magické obřady, třeba si představují, jak se od bývalého odsekávají. Jak násilně přerušují vše, co je spojuje. To můžete udělat v případě kritické nouze. Ale obecně to silně nedoporučuji. Když takto odsekáte víc vztahů, začnete mít problém s navazováním nových vztahů. Nemluvě o tom, že takovéto rituály obvykle dělají lidé v představě, že zlo je u druhého. Tím ale posilují svou paranoiu (tím nemyslím klinický příznak, ale když opakovaně budete hledat vinu jen vně sebe, může se stát i to). Navíc mnoho lidí se magie obává a podle mě oprávněně. Magie je jako výbušnina. Když nevíte, kde mají dveře kliku, je snadné je odbouchnout. Ale daleko jednodušší je chvíli hledat, najít kliku a pak ty dveře otevřít.
        Když se od druhého odseknete, ztratíte možnost se poučit a jste odsouzeni k trvalému boji. Pokud skutečně věříte na zlo, myslíte, že je tak slabé, že se nechá něčím tak malým odstranit? Tím poutem proudí to špatné, ale jeho odseknutím ztratíte možnost z toho udělat to dobré. Byť třeba jen to, že ztratíte schopnost naučit se, jak takovéto vztahy nenavazovat.
       Když uděláte takový rituál a nezměníte to u sebe, je to stejné, jako kdybyste nechal/a otevřené dveře svého domu a tam se nastěhoval nezvaný squatter. Když ho vystěhujete, dům necháte prázdný a dveře otevřené, přijde jiný. Bohužel často horší.
       Říká se tomu potlačení problému. Lidé jsou naučení nevidět souvislosti, takže neví, že když žena odsekne několik partnerů a ztratí při tom kus své ženskosti (nemůžete odseknout negativní pocity bez odseknutí schopnosti milovat), nemůže se pak za pár (desítek) let divit, když dostane rakovinu ženských orgánů a nikdo neví proč.
       Samozřejmě pokud Vás partner ohrožuje na životě, přerušte veškeré kontakty. Ale i tak nedělejte odseknutí. Raději si pořešte všechny předchozí body, aby o Vás ztratil zájem a hlavně abyste přestal/a přitahovat násilníky. Odseknutím jen nutíte Vesmír, aby Vám do života přivedl horšího násilníka, protože když malá lekce nestačí, dostaneme větší.


Jak to udělat

       Nejlepší variantou by bylo to celé udělat ve dvojici. Ale pokud byste tohle celé uměli a byli toho schopni, asi už nic nepotřebujete.
       Druhou nejlepší variantou je, abyste oba přišli na konstelaci nebo na kurz, kde Váš vztah ukončíte. Dobrý zpráva je, že to skoro stejně dobře funguje, i když na kurz přijde jen 1 partner. Ten si to totiž může vyřešit i bez toho druhého.
       Někdy ale máme pocit, že to tomu druhému musíme říct. V tom je krása konstelací, že to můžete partnerovi říct, i když tam není. Prostě ho zastupuje někdo jiný. Dokud to nezažijete, neuvěříte, jak to krásně funguje.
       Když nemáte peníze na kurz, můžete vše potřebné udělat i sám/a s pomocí tohoto článku. Jen počítejte s tím, že s pomocí odborníka bude skoro určitě výsledek lepší a s absolutní jistotou rychlejší.


Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Přijetí temné stránky 2

Přijetí temné stránky

       Když mi bylo 15, přemýšlel jsem o sebevraždě. Nikdy jsem to naštěstí neudělal, ale depky mě pak provázely ještě dlouho. Nebyly to skutečné deprese, vždy jsem se z nich nakonec dokázal dostat bez léků. Ale lehko mi nebylo.
       Dřív jsem je míval několikrát za rok a trvaly týdny. Dnes jsem o něco důležitého přišel a trvalo mi to pár hodin, než ze mě ta „deka“ spadla.
       Jak jsem to udělal? Šel jsem tomu těžkému naproti. Většina lidí se snaží před tím nepříjemným utéct.Ale to většinou nejde. Zkuste utéct svému stínu.
       Když chcete, aby to bolelo co nejméně, musíte paradoxně dobrovolně jít vstříc bolesti. Ale není to bolest masochistická, je to bolest, která oživuje. V tomto smyslu není opakem deprese radost nebo štěstí, ale vnímání bolesti. Nikoliv umělé navozování si bolesti, ale přijetí té bolesti, která tam už dlouho je, ale před kterou jsme celou dobu utíkali.
       Vždy, když nás něco emočně bolí, je za tím nějaké zraněné vnitřní dítě. Když pochopíme, co nás bolí doopravdy, můžeme se přestat starat o to, co není problém (náš partner, šéf, politická situace). A místo toho se věnovat tomu, kdo skutečně trpí. A to je malé dítě, kterému nejčastěji chybí rodiče nebo jejich láska nebo pozornost nebo něco podobného.

Údolí temných stínů

       Když jsem říkal na kurzu, že další kurz bude Přijetí temné stránky, jeden účastník mi řekl, že si pod tím představuje něco hodně těžkého, temného, třeba nějaké prokletí nebo něco podobně závažného.
       A mě došlo, proč na tento kurz chodí obvykle méně lidí, než na jiné kurzy.
       Já tento kurz i podobně pojal, ale před pár týdny mi došlo, že temná stránka nemusí být jen hluboce temná. Že je to prostě cokoliv, co na sobě nemáme rádi. Cokoliv, co odmítáme. Cokoliv, s čím nechceme mít nic společného.
       Moje máma má skutečné deprese. Má je v podstatě skoro nepřerušovaně, celé roky. A tak ji to bolí, že utíká před čímkoliv, co ji jen trochu bolí. Ale čím víc utíká, tím víc ji to dohání.
       Pro mě také není snadné čelit bolesti. Taky bych nejradši utekl. Když mě bolelo, že mě nemá rád někdo, koho jsem já měl rád, taky by bylo nejjednodušší před tím utéct. Ale naštěstí vidím, kam útěky před bolestí vedou. A proto se já obvykle nerozcházím. Neukončuju vztahy jen proto, že nejsem spokojený. Dokud k danému člověku něco cítím, mluvím o tom. A i když mě vzrušuje být dominantní, dokážu přijmout to, že jsem ten zranitelnější a tedy i slabší.
       Můžete být jakkoliv dominantní, když máte rád někoho, kdo totéž necítí k Vám, jste ten slabší. Je snadné utéct do hospody, ale tam tu bolest jen otupíte.
       Další snadná věc je rozzlobit se na něj a poslat ho do prdele. Když ukončíte vztah Vy, vyhnete se bolesti z uvědomění si toho, že ten druhý o Vás nestojí. Mnoho lidí ukončuje vztah jen proto, abych já nebyl ten, kdo dostal kopačky. Je to bezpečné, ale rozbijete tím i vztahy, které by jinak dobře fungovaly.
       Ale když budete před bolestí utíkat, ona Vás nakonec dožene. Dnes jsem o něco důležitého přišel. A přiznal jsem si, že mi to chybí. Šel jsem dobrovolně do bolesti a uvědomil jsem si, že ve skutečnosti mi chybí máma. Moje vnitřní dítě křičí bolestí, když ho někdo odmítne a touží po tom, aby ho druzí měli rádi, ať je jakékoliv. A to všechno ale vůbec nesouvisí s lidmi, kteří jsou kolem mě nyní. Oni to jen spustili. Stejně jako ztráta čehokoliv, co tomu vnitřnímu dítěti připomíná ztrátu mámy. (Když je máma v depresi, je nepřítomná, i když je tady)

Špatné vlastnosti jsou dobré

       Mám několik špatných vlastností. Nemám vynikající paměť. Proto jsem odešel z medicíny i z homeopatie, protože tam se musíte spoustu věcí nabiflovat. A já nerad memoruju. Já radši na věci přicházím a rád zapojuju i logiku. A tak jsem vytvořil něco, čemu říkám vědecká ezoterika. Nebo ezoterika založená na důkazech. Většina učitelů slepě přejímá to, co je naučili jejich učitelé. Vždy se smutně dívám na konstelatéry, kteří se nedokáží poučit z konstelací, které vedou. A papouškují staré pravdy, aniž by si je dostatečně otestovali.
       Moje nejhorší vlastnosti mi nejvíc pomáhají. Protože nemám dobrou paměť, musím být o to lépe naladěn na to, co je tady a teď. Vědomě nedělám žádnou konstelaci stejně jako tu minulou. Protože pokaždé vstupujeme do nové řeky.
       Protože neumím udělat sterilní pořádek a protože jsem spíš trochu bordelář, musím se umět orientovat i v chaosu. Co jiné lidi vyvádí z rovnováhy, mi nevadí. Nevadí mi, když něčemu nerozumím, protože vím, že stejně nestačí jen porozumění hlavou. Prostě udělám pár kroků a jakmile dojdeme do cíle, obvykle tomu najednou rozumím. Kdybych věřil, že tomu můžu rozumět hned od začátku, nikdy bych neudělal nic nového a zůstal bych jen horší kopií mého učitele.
       Nechávám věci na poslední chvíli a díky tomu jsem efektivní ve stresu.
       Používám logiku (kdo by si pomyslel, že někdo, kdo dělá „pavědu“, bude používat rozum) a díky tomu jsem objevil spoustu věcí, o kterých jiní učitelé učí opak.
       Měl jsem v sobě hodně ženské energie, díky tomu jsem byl hovno chlap, ale to mě donutilo s tím něco udělat. A posílil jsem mužskou energii natolik, že to mohu učit i ty, co na první pohled vypadají daleko víc jako chlapi, než já. A učím ženy ženskou energii a pak se dozvídám, že cvičení, která jsem intiutivně objevil, jsou skoro úplně stejná jako na cvičeních pro ženy, kam muži nemají přístup a která mají starou historii.

Jste správně, jak jste

       Představte si, že všechny špatné vlastnosti a temné stránky jsou buď přímo dary nebo cesta k Vašim darům. Každý z nás je jedinečný a tudíž není naším úkolem být stejní. Právě naopak. Co je u jednoho špatná vlastnost, je u druhého prospěšné. Přijměte své temné stránky a to, co na sobě nemáte rádi a najdete, kdo jste. Něco z toho budete muset uzdravit, ale něco je v pořádku už takhle.
       Mě třeba vůbec nefungovalo pozitivní myšlení. Obecně mi nikdy nefungovalo nic, co je jednoduché. To není dobrá vlastnost. Určitě by bylo jednodušší, abych navštívil pár kurzů pozitivního myšlení, přeprogramoval svůj život a bylo vše v pořádku.
       Dnes jsem za to rád. Jsem vděčný, že mi nefungovaly jednoduché věci, protože některé z nich problémy neléčí, ale potlačují. A dnes mi dokonce funguje i pozitivní myšlení. Ne vždy, ale občas ano.
       Dodnes se potýkám s tím, že se necítím být úplně milovaný. Ale dnes už si tu lásku umím dát sám sobě. A čím víc to umím, tím víc dostávám tuhle zpětnou vazbu: „Martine, na Tvých kurzech jsem zažila takové bezpodmínečné přijetí, jako nikdy v životě.“

Když přijetí nestačí

       Bohužel asi u většiny z Vás nebude stačit tento článek, aby se vše naráz v dobré obrátilo.
       Když si pletete přijetí s rezignací, nebude to fungovat. Přijetí není ani podvolení se.
       Třeba přijetí agresivity znamená, že chápu, že agresivita existuje a že ji nemohu vymazat z povrchu zemského. Rozumím, že ji nemohu vymazat ani ze sebe a že chápu, že bez zdravé agrese bych ihned zemřel (každou minutou mé tělo zabíjí tisíce mikrobů, virů a buněk, které se chystají stát rakovinou).
       Ale neznamená to, že někomu jinému dovolím, aby mi ubližoval, ani to neznamená, že já budu bezdůvodně agresivní. Přijetí znamená, že chápu, že agrese existuje, že nejsem dost velký na to, abych ji zničil a že já nemohu rozhodnout, že budu já nebo svět bez agese.
       A jen díky tomu mám k dispozici dostatek agrese, abych ochránil ty, na kterých mi záleží a sebe a v ideálním případě vyzařuju agresi natolik, že si na mě nikdo nedovolí zaútočit. A přitom na ty, co přicházejí v míru, vyzařuji mír, takže se mě nemusí bát ani nespouštím agresi v ostatních lidech.
       Je těžké dát do slov, co vše přijetí je a co není. Pokud nemáte tento prožitek, přijďte na kurz Přijetí temné stránky nebo Přijetí sama sebe nebo Mít se rád. Tam budeme dělat cvičení, díky kterým je snadnější se naučit přijímat. A budeme se učit, jak se umět zdravě postavit tomu, co mě ohrožuje a že někdy je třeba bojovat, ale ještě lepší je, když ani k boji nedojde.
       Taky pochopíte, že k přijetí je někdy nutné nepřijímat. Že je lépe pravdivě se naštvat, než být nepravdivě pozitivní.
       A budeme stavět konstelace, díky kterým uvidíte své temné stránky v jiném světle. Platí jako vždy – gram praxe je víc, než tuna teorie. Takže se těším na viděnou na praktické výuce.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Syndikovat obsah
(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz