Zasloužíte si lepší život. Pojďte na to.

Mužská, ženská a dětská láska

Láska má 3 základní podoby

       Ve skutečnosti jsou tisíce podob lásky. Jedno rozdělení je popsáno v knize 5 jazyků lásky. Jiní učitelé nám říkají, že existuje zralá a nezralá láska. Jiní říkají, že když to bolí, není to láska. S tím souhlasím, ale ne úplně. Když to bolí, není to ještě úplná zralá láska, ale určitě je to cesta k ní.
       Jiní si zase myslí, že láska je závislost a na to terapeuti odpovídají, že závislost není láska, ale závislost.
       Důležité je také pochopit rozdíl mezi zamilovaností a láskou a mezi chtíčem a láskou.
       Já sám také rozlišuju 7 podob lásky podle čaker.
       Co je to tedy láska? Staří Římané měli nejméně 7 názvů pro různé druhy lásky. Jedním z těch názvů byla charitas. To je zcela určitě úplně jiná láska, než láska bratrská nebo láska erotická.
       V dnešním článku Vám chci ukázat, že existuje láska mužská, ženská a dětská. Vyplývá z toho mnoho věcí, např. i to, že závislost je také láska, ale láska závislá, dětská. Dětská láska není méně, než láska dospělá, ale pokud máte za partnera člověka, který miluje dětskou láskou, budete to mít mnohem těžší, než kdyby Vás miloval láskou dospělou. Také díky tomu pochopíte, co dělat, když Váš partner neumí milovat nebo Vás miluje nezdravou láskou.

Láska ženská

       Začnu tou láskou, která je nejblíže k tomu, co za lásku obecně považujeme, tedy láskou ženskou. Úkolem ženy dle Berta Hellingera je následovat muže. Někomu se to zdá příliš odvážné tvrzení. Ale v manželském slibu vždy bylo, že žena bude následovat muže. Ale ve skutečnosti je to tvrzení příliš při zdi. Protože úkolem ženy není jen muže následovat, úkolem ženy je něco o mnoho řádů většího: Žena se má za muže vdát. Po slovensky je to vyjádřeno ještě pregnatněji: Vydať sa.
       Jinými slovy žena se má muži dát. Pak ho už nenásleduje. Moje ledvina mě nenásleduje, ale jde se mnou. Když se žena muži dá, má v podstatě úplně ztratit samu sebe. Proto si tolik žen stěžuje, že když jsou ve vztahu, ztrácí samy sebe. Odkojeny psychologickou literaturou se s tím snaží něco dělat a vůbec nechápou, že tak je to správně. Ne proto, že to řekl nějaký Daniel a rozhodně ne proto, že něco vzdáleně podobného říkala Bible, Korán i jiné moudré i nemoudré texty z minulosti.
       Ale proto, že to je ženská přirozenost. V ní žena najde naplnění a štěstí. Tedy našla by, kdyby nežila ve vleku feministických přestav o tom, že má být jako muž, tedy že její štěstí je v tom, že najde samu sebe. Ale žena která najde samu sebe skrz samu sebe, nečeká ženské štěstí. Pokud bude dostatečně v mužské energii, najde mužské štěstí, ale ani to ji nenaplní.
       Úkolem ženy je najít samu sebe skrze to být součástí muže. Proto se muži žení a ženy vdávají. A proto muži dnes o svatbu nestojí tolik jako ženy, protože sex už se ženou měli i bez svatby a svatba jim nepřinese skutečné oženění, ale jen formální obřad, kterému se ještě pořád ze zvyku říká ženitba, i když ve skutečnosti k žádnému naplnění muže ženou a odevzdání se ženy muži nedošlo.
       Proč jsem tak odbočil? Protože ženská láska je dávající a pečující. Nic jiného nepomůže ženě tolik dostat se do ženské energie jako láskyplná péče o svého muže a jejich děti. Ženská láska se rozdává, až se úplně rozdá a díky tomu se spojí se vším a stane se vším.
       Ženská láska nic nevyžaduje, ženská dospělá láska jen dává. Nic nechce na oplátku a proto tolik na oplátku dostává. (nezranitelná ženská energie působí jako magnet na to, aby ji muži chránili).

       Aby nedošlo k mýlce: Žena v ženské energii umí přijímat. Umí přijímat tak dobře, že dostává, i když jen dává. To pro běžného člověka nedává smysl. A přitom je to základní ezoterický zákon. Když dáváte s láskou, automaticky přijímáte ještě víc.
       Tedy z hlediska rovnováhy příjmu a výdaje energie nedochází k nerovnováze. Druhý důvod je ten, že žena o muže roky pečuje a on ji pak jednou v kritckém momentu ochrání. Ty dvě věci jsou nesouměřitelné. Co je víc? 10 let péče nebo jedno zachránění života? Ženská energie je jako placení pojistného. Platím každý měsíc malou částku a doufám, že nikdy nebudu potřebovat vyplacení pojistky. A nepočítám, kolik platím, protože nejsem dost bohatý na to, abych platil levnou pojistku, která mě v případě nouze nechá ve štychu.
       Mužská energie je jako pojišťovna. Schraňuje peníze pojištěných a v případě krize se o ně postará. Ale proč se starat o někoho, kdo neplatil?
       Jsou tam dvě rizika: První je podstatné: Dojde k pojistné události a pojišťovna zkrachuje. Nevybrala dost peněz na to, aby teď mohla platit. To jsou ti muži, kteří v okamžiku krize se o ženu nestarají. Proč by to dělali, když ona trvala na tom, že vše budou dělat napůl? Tedy žena neplatila pojistné? Nebo sice dávala víc, ale současně to ničila? Tedy výsledek byl záporný?
       Druhé riziko ve skutečnosti není rizikem, ale ženě se to může zdát nespravedlivé: Protože nejlepší ochránce je ten, který nikdy nemusí ochraňovat, protože nebezpečí zažehná od svého domu jen silou své mysli.
       Nejlepší muž jen odpočívá a jen silou své mysli nedovolí, aby se cokoliv nebezpečného jen přiblížilo k jeho domu. Pořád ještě dobrý muž tohle neumí, ale umí svou rodinu ochránit před nebezpečím, kterému dovolil, aby se přiblížilo. Ten první vypadá, že nic nedělá, ten druhý vypadá, že dělá strašně moc. Ale oba chrání. Ten první o maličko lépe.
       Proto se chytrá žena touží ztratit v muži. Protože je těžké chránit peněženku, která chodí samostatně, snadnější je chránit peněženku, která chce být v mé kapse. A nejsnadnější je chránit ledvinu, která je mou součástí a není ji možné zcizit bez závažného porušení integrity mého těla.
       Ženská láska nepočítá, protože ví, že muž není od toho, aby dělal polovinu domácích prací, ale od toho, aby ženě přinesl bezpečí. Proto je v pořádku, když žena neustále něco doma dělá a muž nic nedělá. Protože jednoho dne muž vezme zbraně a půjde svou rodinu chránit. Když předtím dělal všechny práce napůl, nemá zájem o to ženu chránit. Ať se ona chrání taky napůl.
       Málo se ví, že ve filmu Titanic je záměrná lež. Je tam scéna, kdy muž ohrožuje pistolí všechny ostatní, aby se na úkor žen a dětí dostal na záchranný člun. Ale tak to nebylo. Je málo známým faktem, že se zachránilo menší procento mužů z první třídy (včetně druhého nejbohatšího muže planety), než procento žen z té nejchudší třídy. Protože tehdy bylo ctí muže dát přednost ženám a dětem.
       Naopak při ztroskotání lodi Costa Concordia si pasažéři stěžovali, že nebyla dána ždná přednost dětem, ženám, starším. To je cena za feminismus a za rovnoprávnost. Pokud milé ženy chcete rovnoprávnost, současně tím samy sobě (ale i dětem a starším) zabraňujete abyste mohli odejít do bezpečí, když muži jdou do války. Až příště budete chtít rovnoprávnost, vzpomeňte si, že tím současně chcete, aby na Vás nebyly brány žádné ohledy.

Co je láska dle Bible a mé opravy a vysvětlivky

       Nejsem křesťan, což neznamená, že bych byl militantní ateista. Myslím, že každý autor a každá kniha nám může něco dát, naším úkolem je používat rozum a srdce, abychom našli, co je pravda, co bylo užitečné v určité době a dnes už není, co je užitečné i dnes, co je nesprávné pochopení a co je lež. Že Pánbůh sedí na obláčku nebo že Země je placatá, jsou jednoznačné lži, nicméně i přesto je málokterá kniha tak plná moudrých vět, jako Bible.
       Citát: „Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá. Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy. Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy. Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá. Láska nikdy nezanikne.“
       Tento citát mluví o ženské lásce. Není divu, že Bible mužskou lásku nezná, vždyť Kristus ukázal mužskou lásku jen málokdy. Ježíš šel spíše ženskou stezkou, nicméně do nezranitelné ženské energie nedošel. Kdyby došel, nebyl by symbolem křesťanství kříž, ale něco úplně jiného, co by Ježíš do své smrti někdy v 90 letech věku označil za důležité. Chápu, že tímhle možná naštvu křesťany, ale věřím tomu, že dospělí lidé nepotřebují věřit, že něco je pravda jen proto, že je to někde napsáno. Navíc těžko říct, zda by Ježíš byl dnes křesťanem, protože ačkoliv on šel spíše ženskou stezkou, katolická církev šla spíše mužskou a bojovnou stezkou. Ale hlavně ve jménu Ježíše se událo mnoho věcí, které by Ježíš (tedy pokud byl takový, jakého ho popisuje Bible) spíše odsoudil, než hájil.
       Můj komentář: Láska mužská i ženská je trpělivá. Trpělivost je totiž známkou dospělosti.
       Ženská láska je laskavá. Mužská láska dokáže být i necitlivá. Když půjdete k zubaři, potřebujete někoho dostatečně bezcitného, aby Vám působil bolest. Ne proto, že je sadista, ale aby Vás zachránil od daleko větší bolesti a možná i smrti v budoucnu. V ideálním případě bude u zubaře krásná asistentka, která Vás bude při zákroku hladit a pečovat o Vás (ženská láska).
       Proto se tolik lidí vysmívá síle lásky. Protože ta jemná, naivní láska skutečně v mnoha situacích selhává. Ale to není celá láska.
       K lásce patří i mužská láska, která dokáže dát hranice. Která dokáže říct nepříjemnou pravdu. Která počítá, protože když i dítě ve 20 letech jen dostává a dostává, je to špatně.
       Mužská láska nezávidí, protože závidíme jen těm, kteří jsou lepší nebo mají něco lepšího. Mužská láska nezávidí, protože si to dokáže obstarat taky.
       Ženská láska nezávidí, protože závist je možná jen tam, kde se počítá. Počty (a vypočítavost) nepatří ke zdravé ženské energii.
       Mužská láska se nevychloubá, protože chlubí se jen ten, který si ještě nevěří.
       Ženská láska se nevychloubá, protože ženská energie neporovnává, nesoudí, je spokojená s čímkoliv, co je. A protože je tak z hloubi duše spokojená, svou radostí a přijetím si přivolává jen to nejlepší.
       Mužská láska nejedná nečestně, protože jen slabí muži jednají nečestně, aby tím kompenzovali svůj handikap.
       Ženská láska nejedná nečestně, protože pravda je její přirozeností a lež by jí zabraňovala být ve zdravé ženské energii.
       Mužská láska hledá svůj prospěch, ale pokud je to jen trochu možné, chce prospěch pro všechny.
       Ženská láska nehledá prospěch, protože důvěřuje Vesmíru natolik, že se už o drobnosti nemusí starat.

       Mužská láska se nedá vydráždit, protože muž v mužské síle je natolik silný, že ho nějaký trapný pokus o vydráždění nevyvede z míry.
       Ženská láska se nedá vydráždit, protože nebojuje. Kde není boj, není koho vydráždit.
       Mužská láska nepočítá křivdy, protože žádnou křivdu nedovolí.
       Ženská láska nepočítá křivdy, protože nepočítá. Ženě v nezranitelné ženské energii nemůže být ukřivděno. Je to jako energetický štít, který nebojuje, jen nedovolí ničemu špatnému, aby proniklo dovnitř.

Mužská láska

       Před několika lety byl v televizi heparinový vrah Zelenka. Jeho otec ho neustále omlouval. Nedal mu žádnou mužskou lásku. Dostával jen bezpodmínečnou lásku a to je na jednu stranu moc dobře. Ale když dostáváte jen bezpodmínečnou (tedy ženskou) lásku a chybí Vám ta podmínečná (mužská), nemáte hranice. A pak se snadněji stanete zločincem.
       Mužská láska počítá a je s podmínkami. Může být jemná, ale dokáže být i velice tvrdá a bezcitná, když je potřeba. (Ale není zbytečně tvrdá a neužívá si to, tedy nejde o sadismus). Správný učitel miluje podmínečnou láskou. Nemůže dovolit, aby šel do další třídy ten, kdo nezvládl učivo třídy předchozí. Je v tom tvrdý a neoblomí ho ani slzy ani nářky.
       Pokud to žák jen fláká, potřebuje tuhle tvrdou lásku, aby zabral.A pokud je ten žák neschopný, potřebuje pak i ženskou lásku, aby to zvládl.
       Mužská láska moc nemluví. Když od muže slyšíte „Mám Tě rád“ jednou za deset let, je co oslavovat. (Pokud od ženy slyšíte tutéž větu jen 2x denně, měli byste zpozornět).
       Mužská láska koná. Dívejte se na mužovy činy a uvidíte jeho lásku.
       Mužská láska si nebere servítky: Věta „Ty jsi ale debil, viď?“, může být (ne moc často,ale někdy ano) projevem lásky. Nedívejte se jen na slova, dívejte se,co je pod těmi slovy. Je pravda, že obvykle ja tato věta velkým projevem nelásky. Ale naučte se rozlišovat: Protože i takhle hnusná slova mohou hladit. Jen musím uvidět,co je pod nimi.

Dětská láska

       Zatímco dospělí mají dávat, úkolem děti je přijímat a učit se. Proto dětská láska je netrpělivá, může být nelaskavá, klidně závidí, vychloubá se a je domýšlivá. Může jednat nečestně, hledá svůj prospěch, dá se snadno vydráždit, počítá křivdy. Dětská láska nevydrží a ztrácí naději.
       Přirozeností dítěte je být netrpělivé, protože ještě nezná čas. Když je milováno i tak a dostane hranice, naučí se to.
       Dítě se učí ovládat své tělo, proto může ublížit. Úkolem dospělých je dát mu hranice, ukázat mu, že to bolí a naučit ho to, aby dokázalo být laskavé i laskavě tvrdé.
       Děti závidí, protože ještě neví, že mohou mít cokoliv, co je možné, když pro to udělají, co je třeba. Když dítěti zakážete závist, nikdy se nenaučí že závist je jen nedospělost.
       Úkolem dítěte je naučit se i vychloubat. A pak pochopit, že to k ničemu není. Že se chlubí jen hlupák (a dítě v dospělém těle).
       Když si dítě nevyzkouší domýšlivost, nikdy nezíská zdravé sebevědomí. Když zůstane domýšlivé, také ne.
       Dítě přirozeně hledá svůj prospěch. Když ho najde, pak už bude moct myslet i na druhé. A když se to nestane, je úkolem rodičů, dát mu hranice.
       Každé dítě počítá křivdy. Malé dítě ještě neumí počítat, takže je tady a teď a když je mu právě křivděno, má pocit, že život je jediná veliká křivda. (Pokud tento pocit máte, už víte, kdo ho má doopravdy – vaše vnitřní ukřivděné dítě). A proto je tak snadné to u malého dítěte změnit. Protože malé ještě nepočítá křivdy, jen je plně v tom, co je právě tady a teď.
       Větší dítě už umí počítat a tak sčítá křivdy. Když mu neukážete, že má sčítat i to dobré, snadno dospěje k názoru, že život je jedna velká křivda.
       Láska, která ztrácí naději a nevydrží, je dětská láska. Dospělá láska (obzvlášť ta univerzální, spojená s celým Životem) nemůže ztratit něco, co je její nedílnou součástí.

Děti v dospělých tělech

       Kterou láskou milujete? Je to spíše závislost nebo péče nebo ochrana? Jsou to spíše slova, která nic neznamenají nebo slova, která mají váhu nebo činy?
       Milujete druhého a chcete, aby se choval, jak si přejete Vy? Nebo jste tady pro druhého? Chcete jen dostávat nebo umíte i dávat?
       Dostáváte a nevidíte to? Dáváte a ten druhý to nevidí?
       Kdykoliv zjistíte, že od toho druhého (a obzvlášť když jen od něho) něco potřebujete, právě jste našel/a své vnitřní dítě a jeho deficit lásky.
       Kdykoliv jste v nepříjemných emocích, právě jste našel/a své vnitřní dítě a jeho zranění.
       Kdykoliv se nedokážete odpoutat od někoho, kdo Vám ubližuje a Vy se od něj chcete odpoutat, ale nejde to, právě jste našel/a své vnitřní dítě a jeho závislou lásku.
       Kdykoliv na druhého křičíte, právě jste našel/a své vnitřní dítě a jeho bezmocnost.
       Kdykoliv druhého bijete, protože Vás rozzuřil nebo ani nevíte proč, právě jste ve vleku svého nešťastného vnitřního dítěte.
       Pokud nedokážete dát tomu druhému hranice, právě jste našel/a své vnitřní dítě, které nedostalo hranice nebo je dostávalo přiliš natvrdo.
       Pokud dokážete zakřičet a ten druhý Vás díky tomu slyší, umíte použít mužskou lásku. A pak se naučíte, aby Vás druzí slyšeli, i když jen šeptáte.
       Pokud umíte potrestat toho druhého a funguje to, umíte použít mužskou lásku. A pak budete umět být autoritou i bez trestů.
       Pokud trestáte a výsledkem je větší vzdor, právě jste ve vleku svého nešťastného vnitřního dítěte.
       Pokud z principu odmítáte druhého udeřit, právě jste ve vleku svého nešťastného vnitřního dítěte.
       Pokud bijete své dítě nebo ženu častěji, než je zdrávo (u každého je ta míra jiná), právě jste ve vleku svého nešťastného vnitřního dítěte.
       Pokud jste ze své ženy udělal rohožku, právě jste ve vleku svého nešťastného vnitřního dítěte.
       Pokud je Vaše žena štastná, že Vám smí sloužit, umíte použít mužskou lásku. A umíte to i tehdy, když je prostě šťastná, že je s Vámi.
       Pokud si Vaše žena váží toho, že ji umíte dát na zadek, když je třeba, umíte použít mužskou lásku.
       Pokud si Vaše žena stěžuje na to, že jste bačkora, právě jste ve vleku svého nešťastného vnitřního dítěte.
       Pokud si Vaše žena stěžuje, že ji bijete, právě jste ve vleku svého nešťastného vnitřního dítěte.
       Pokud v případě ohrožení bude touhou Vašeho muže Vás ochránit i za cenu vlastního života a zdraví, je Vaše ženská láska v pořádku.
       Pokud je Váš muž spokojený, ale je to na Váš úkor, právě jste ve vleku svého nešťastného vnitřního dítěte.
       Pokud nejste spokojen ani jeden, právě jste oba ve vleku svého nešťastného vnitřního dítěte.
       Kdykoliv něco ve Vašem životě není jak si přejete, právě jste ve vleku svého nešťastného vnitřního dítěte.

Co když můj partner umí jen dětskou lásku?

       Počítejte, že to bude náročné.
       Když jste muž, tak to znamená buď, že Vy po své partnerce chcete totéž a pak budete mít velké problémy a hádky.
       Nebo jste už dospělý a připraven dávat. Když to zvládnete, vaše žena vyroste a Vaše láska ji osvobodí.
       Když jste žena, podívejte se na vlastní vnitřní děti a postarejte se o ně. Když to uděláte a uzdravíte je, najdete si pak dospělého muže.
       Láska ženy na její úkor muže nikdy neosvobodí. Naopak. Umožní mu zůstat dítětem navždy. Ale nešťastným dítětem. A pak sebemenší pojistné je příliš velké, protože až dojde k pojistnému plnění, pojišťovna zkrachuje.
       Muže osvobodí láska ženy v nezranitelné ženské energii. Pokud ho milujete natolik, že mu chcete jen dávat a nepotřebujete nic zpátky, užijte si to. Někdy se stane zázrak jako v Bídnících a změníte zloděje tím, že mu dovolíte, aby Vás okradl. Ale stane se to jen tehdy, když je to na 100% z čistého srdce.
       Jakmile zjistíte, že je to na Váš úkor, dejte mu pocítit mužskou lásku. Ochraňte samu sebe. Když to neumíte, naučte se to. A jestli to umíte a nestačí to, opusťte ho. Jste příliš cenná na to, abyste se dávala muži, který si to nezaslouží.

Každá láska je cenná

       Užívejte si a buďte vděčný/á za každou lásku, kterou cítíte, dáváte i dostáváte. Láska je možná to nejcennější, co máme.
       Cokoliv, za co jsme vděční, naroste, dospěje a uzdraví se (tedy bude víc toho dobrého a méně toho špatného).
       S čímkoliv bojujeme, naším bojem se to stává nemocnější, zastavujeme růst a vytváříme to špatné. (tedy bude méně toho dobrého a více toho špatného).
       Když tomu naopak dáme hranice, má to šanci vyrůst a uzdravit se. (Všimněte si, že rozlišuju mezi bojem, který nikam nevede, jen posiluje další boj a mezi vítězstvím, které další boj nevytváří).

Příběh

       Měl jsem vztah se ženou, která byla jako malé děcko. Plná strachů, v 27 letech ještě stále závislá na rodičích. Přezodpovědnělá a předospělá a současně jako malé ustrašené dítě. Toužila po zkrocení, ale současně dělala vše pro to, aby nemohla být zkrocena. Chrlila kolem sebe oheň a dštila síru a to vše jen proto, aby ze mě konečně vymámila, že ji nemiluji, že už ji nechci. Párkrát se jí to skoro podařilo. Ubližovala mi a já se dostal do bolesti svého odmítaného vnitřního dítěte. A ona to neviděla. A možná kdyby viděla, tak by si jen ještě víc kopla. (protože slabými muži opovrhovala a já v tu chvíli byl slabý a bezmocný).
       Musel jsem si uzdravit několik vnitřních dětí, než jsem na ni znovu měl. Musel jsem mít úctu ke své dětské lásce o to víc, oč ji ona neměla, abych jim pomohl a abych to celé unesl.
       Chovala se ke mně jako k hadru, ale já to unesl a jakmile jsem si uzdavil své vnitřní děti, už nebyl nikdo, ke komu by se mohla chovat jako k hadru a já zjistil, že ji přesto ještě stále miluju. A ona mi na mé vyznání lásky odpověděla: Děkuju.
       Nicméně já uviděl ty vnitřní děti, které ji ovládají a nezlobil se na ni. Jen jsem jí ale také přestal šetřit. A řekl jsem jí, aby se mi kořila. Ona na to odpověděla tak, že jsem z toho mohl vycouvat. Ale já jí to zopakoval a vysvětlil: Koř se mi tak, abys byla hodná mé přítomnosti.
       A tehdy poprvé mi napsala, že mě má ráda. Dokud jsem ji měl rád, stačilo to jen k tomu, aby si se mnou chtěla jen povídat. Jakmile jsem jí ukázal svou sílu a to, že já jsem ten větší, začala po mě toužit.
       Tuhle ženu jsem nejdříve zkrotil (mužská láska), ale pak se vyrojily vnitřní děti, které ji vrátily zpět. A těm jsem nemohl dát na zadek, ani je zkrotit. Ty jsem mohl osvobodit jen svou ženskou láskou. Až když se tohle vyřešilo, mohla opět přijít na řadu mužská láska (koř se mi) a ona mi pak mohla padnout do náruče. Ale už ne jako mrcha, co mi ubližuje, ale jako žena, která vítá svého osvoboditele a pána.

Každý musí umět všechny lásky

       Abychom zvládli svůj život a měli šťastné partnerství, musíme bez ohledu na pohlaví umět obě dospělé lásky. A pokud chceme mít dobrý vztah s dětmi, musíme mít pořešenou dětskou lásku.
       Ve zdravém vztahu bude po většinu doby žena vyjadřovat ženskou lásku a muž vůči ní jemnou mužskou lásku a navenek mužskou lásku. Ale v každém vztahu někdy přijde okamžik, kdy bude potřeba, aby se žena postavila za své potřeby mužským způsobem. A někdy přijde i okamžik, kdy muži nestačí mužská láska a musí ženu nebo nadřízeného „zkrotit“ ženskou láskou.
       Kdykoliv budete odmítat druhého jen proto, že je zrovna v dětské lásce nebo v nelásce, jste právě ve vleku svého vnitřního dítěte. Je třeba si to uzdravit, abyste mohli dát svým vnitřním i skutečným dětem tu lásku, která je učiní šťastnými.
       Když se budete zlobit na druhé lidi, že milují dětským způsobem nebo že nejsou schopni lásky, vaše vnitřní i skutečné děti budou trpět, protože co se děje venku, je jen odrazem toho, co máte uvnitř. Jakmile si to uzdravíte, přestane Vás to iritovat venku a uvnitř se rozhostí klid a mír.

Láska v mnoha podobách

       Osobně nemám moc rád slovo láska, protože v jejím jménu se konala ta největší zvěrstva v dějinách. Ale skutečná láska je něco jiného. Jestli chcete zažít různé podoby mužské, ženské a dětské lásky, jestli chcete zažít moc zdravě bezmocné dětské a ženské lásky a zdravě mocné mužské lásky, přijďte na kurz Muž a žena – štěstí v radosti.
       Na tomto kurzu zažijete, jak je každý jiný a spouští v nás jiný druh lásky či nelásky, síly či slabosti, odevzdání se nebo boje.
       Pokud chcete rychleji dojít ke zdravé mužské nebo ženské energii, tento kurz Vám může hodně prospět.
       Představte si, že se učíte, jak se stát milionářem. Běžné kurzy nás učí návykům bohatých lidí a odnaučují nás návyky chudých. Nebo si uzdravujeme důvody, proč jsme chudí a jak se stát bohatými.
       V tomto přirovnání funguje tento kurz zcela jinak: Stanete se na chvíli úspěšným milionářem, který se nemusí nic učit, už to umí. A to, co zažijete, si vezmete s sebou. Peníze ne. Ale návyky ano. A návyky Vám přinesou peníze.
       Jen je tam jedno malé ale: Tento kurz není o nepodstatnostech jako jsou peníze, ale o tom skutečně důležitém: O tom, kdo jsme, o naší podstatě a o našich vztazích.
       Ještě abych nebyl špatně pochopený: Peníze jsou důležité. Ale ve srovnání s životem jsou nepodstatné. Protože peníze Vás neučiní šťastnými ani více v souladu se sebou ani více MUŽEM či ŽENOU.
       Ale když budete víc v souladu sám/a se sebou a více MUŽEM či ŽENOU, peníze už nebudete tolik potřebovat a ony k Vám začnou víc proudit samy.
       Peníze nejsou tak důležité, protože když jsem víc sám sebou, víc ve zdravé mužské, ženské a dětské energii, peníze přijdou samy. Ale přijde víc i toho podstatnějšího.

Štěstí

       Představte si, že své ženě řeknete, co chcete a je to něco, na co se každá žena osype. Včetně té Vaší. Ale protože je to v souladu s Vaší přirozeností a máte to uzdravené, ona se osype jen na chviličku a pak zjihne. A za pár dní Vám řekne, že je šťastná. Přesto, že po ní chcete něco, co předtím považovala za nemožné, aby se s tím byť i jen jen smířila.
       Předtím byla nešťastná a nevěděla proč. Teď je šťastná, přestože bude muset dělat něco, co vždy odmítala. Tuhle moc má každý muž, když je v souladu sám se sebou. A velmi podobnou moc má i každá žena, když je v souladu sama se sebou.
       Pokud jste připraven/a podrobit své představy, předsudky a programy zkoušce realitou, najdete štěstí. Protože štěstí nikdy nenajdete v tom, co není Vaše podstata. Milionkrát opakovaná lež zůstává lží, jen je těžké ji prohlédnout. Pokud chcete tenhle závoj odhrnout poměrně rychle a uvidět, co je za ní, je kurz Muž a žena – štěstí v radosti jeden z nejrychlejších způsobů, jak uvidět, co skutečně chcete a kdo skutečně jste.
       Já na cvičení, které na tomto kurzu dělám, poprvé zažil na vlastní kůži, jaké to je být v nezranitelné ženské energii. Od té doby už nemá nikdo výmluvu, že to nejde. Jen každý potřebuje jiné množství času, aby to zažil a jiné množství na to, aby tam pak mohl i zůstat.
       Být v nezranitelné ženské energii není pro muže žádná ostuda, právě naopak. V životě každého z nás nastane moment, kdy ani Vítězná mužská energie nestačí. A pak přijde čas na to nejmocnější, co existuje – na nezranitelnou ženskou energii.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Jak zklidnit fúrii

       Nejjednodušší způsob, jak uklidnit fúrii, je obejmout ji. Ale někdy tu možnost nemáte. Co dělat potom?
       Pro všechny způsoby platí, že fungují jen když se nebojíte. Nelze obejmout něco, čeho se bojím. Nejde se odevzdat něčemu, čeho se bojím. A když bojuji s něčím, čeho se bojím, nemohu to zkrotit. Ke zkrocení potřebuji, aby část mé síly byla věnována na krocení a část na ochranu krocené ženy přede mnou i před ní samou.
       Pokud se fúrie bojíte, přijďte na mé mužské-ženské kurzy, abyste si své strachy uzdravil. Dokud tak neučiníte, bude se fúrie ve Vaší ženě živit Vaším strachem a bude větší a větší.

Jak jsem uklidnil fúrii

       Měl jsem kdysi jeden slibně se rozvíjející vztah a najednou se z ženy stala fúrie. Byla necitlivá, hnusná, ubližovala mi.
       Vždy byla chladná a v hlavě. Jen jednou jsem v ní dokázal probudit žár. Ale pak jsem udělal pár chyb a bylo to: Z ženy, která touží být zkrocená a pochvalovala si to, byla hnusná odsekávající obluda.
       Nicméně já ji pořád měl rád.
       Byla to žena, která sama deklarovala, že chce být menší. Že nechápe, jak to, že to některé ženy nechtějí. Ale pamatujte si jedno pravidlo: Když žena touží být zkrocena, neznamená to, že Vám to dá zadarmo.
       Právě naopak: Právě ty, co nejvíc touží po zkrocení, jsou největší dračice. (Neplatí opak: Tedy ne každá největší dračice chce být zkrocena).
       Byl tam moment, kdy se to dalo ještě zvládnout. Ale byl jsem v ten okamžik ve svých vlastních emocích a nedokázal ji zkrotit. Nedokázal jsem ji ani plácnout po zadku (dodnes nevím, zda to byla intuice, že by to vše jen zhoršilo nebo jestli jsem tom okamžiku byl tak slabý). A najednou jsem byl zcela bezmocný. Byl jsem malé dítě, kterému žena ubližuje svou bezcitností a nezájmem. Současně jsem byl stále dospělý muž a vnímal jsem to, ale ta žena byla natolik silná, že jsem ji nedokázal zvládnout jen částí své bytosti.
       Došlo mi, že na ni nemám. Bohužel jsem ji v té chvíli miloval víc, než ona mě a tak jsem měl jen málo možností: Buď se od ní odříznout (ale to nechci dělat, protože tím člověk ztrácí sám sebe) nebo hodně rychle něco udělat, než ji úplně ztratím. Smířil jsem se s tím, že ji už nikdy neuvidím. A dostal jsem ještě jednu šanci: Nakonec mi vzala telefon.

A byla hnusná

       Pochopil jsem, že mi ani nedá šanci ji obejmout. A krocení v tu chvíli bylo úplně nemyslitelné. Ani pohledem z očí do očí, protože byla jen na telefonu. Jakýkoliv pokus o sebemenší obranu z mé strany vedl jen k větší provokace fúrie v ní. Na rozumné argumenty neslyšela. Kybych se pokusil nad ní vyhrát, zavěsila by.
       A už dopředu znala odpověď na to, proč je hnusná. „No jo ty mi zase řekneš, že se bojím“. Ale ona tuhle větu brala jako manipulaci. Ona si myslela, že ji říkám, abych ji zmanipuloval k tomu, aby se nebála.
       Jakmile Vás někdo obviní z manipulace, nemáte šanci. Ať řeknete cokoliv, bude to použito proti Vám. Já jí nabízel pomocnou ruku, aby mohla uzdravit svůj strach a ona se místo toho přimkla ke svému strachu proti mě.
       Je jediný způsob, jak ukázat tomu druhému, že nemanipulujete (tedy pokud nemanipulujete): Nic nechtít.
       Tak jsem se rozhodl, že jí dám to, co chci od ní. Že se jí odevzdám. Že se jí poddám. Že jí dopřeju vítězství. A řekl jsem jí to. Přesto, že předtím to chtěla, hned v tom začala hledat chyby. „A není to proti tvému učení, že muž má být větší?“ Nemám žádné učení (ve smyslu neomylné doktríny), jen říkám, že aby vztah mohl dobře fungovat, žena se má o muže opřít. A nejde se opřít o to, co je menší. A navíc jsem zjistil, že mnoho žen je rádo, když je muž dominantní a mnoha mužům dělá dobře, když muž jsou dominantní.
       Ano, měla pravdu. Ale jen částečnou. Protože skutečně velký muž se dokáže umenšit, aby se žena nemusela tolik bát. A já o ni stál, tak jsem k tom ubyl svolný. A hlavně: Ženská nezranitelná energie je mocnější, než vítězná mužská. Natož než bojovná mužská. A já se v ten okamžik do vítězné neuměl dostat. Nešlo to. Ta žena byla moc silná a neměl jsem možnost fyzického kontaktu, kde je to vše snadnější.
       Tak se zeptala jinak: „A nestaneš se teď rohožkou?“ Vysvětlil jsem jí, že když se jí podvolím sám ze své vůle, rohožka nehrozí. Rohožkou se člověk stane, když něco dělá proti své vůli. Když se dobrovolně rozhodnu a vezmu za to plnou zodpovědnost, rohožka mi nehrozí.
       A pak měla poslední námitku: „A nezničíš svou mužskou energii, když se mi poddáš? „
       Opět měla částečnou pravdu. Ano, když muž prohraje, ztratí část svého testosteronu. Proto není rozumné se pouštět do předem ztracených bojů. Na druhou stranu když se muž vzdá předem, je to ještě horší.
       Ale tady to byla úplně jiná situace. Já nemohl prohrát. Já věděl, co chci a poddat se je prohra jen když jste se poddat nechtěl. Navíc je určitě fér, když něco chci od druhého, umět mu to dát taky.
       A navíc já věděl, že to tak nebude dlouho. Pokud by mě nutila k poddanosti, odejdu. V takovém vztahu bych neuměl žít.
       Já chtěl aby se stala jedna ze dvou věcí: Buď aby pochopila a zjemnila. A pak se uvidí. Nebo aby byla dál hnusná a mě došlo, že takovou ženu nechci. Jen jsem potřeboval, abych to věděl celý, ne jen můj mozek. Mozek to už věděl, ale srdce ji dál i přesto chtělo. Přesto, že nebyla ničím zas tak extra výjmečná, přesto, že já jsem jí ukázal, že je krásná, přesto, že já jí ukázal, že tu jednu část těla nemusí schovávat, ale hrdě nosit. Tohle všechno se mi jakoby vymstilo. Ale dodnes toho nelituji. Udělejte pro toho druhého dobré a podle toho, čím se Vám odvděčí, víte, s kým jste měli tu čest. Udělejte to raději hned na začátku, než když už budete mít děti a bude těžké odejít.
       Měla ještě pár problémů, ale fúrie se postupně zjemňovala. Možná mě to k ní táhlo jen proto, abych věděl, že fúrii zvládnu. Dávala mi tak těžké úkoly, jako málokterá z žen. Musel jsem se postarat o několik svých vnitřních dětí, kdybych to neudělal, musel bych utéct jako zpráskaný pes.

Jak to dopadlo?

       To by bylo na další článek, takže jen: Důležité je, že já zažil, že mohu fúrii uklidnit a nemusím před ní utéct (předtím jsem před většinou fúrií utekl nebo s nimi byl tak dlouho, až jsem musel utéct nebo se pokusil je zkrotit a ony utekly samy). A ona mohla o něco víc důvěřovat mužům.
       Nejdůležitější je, že každá žena i každý muž má tuhle schopnost k dispozici. Úkolem ženy je takto zjemňovat muže, aby měli touhu o ni pečovat a chránit ji.
       A úkolem muže je umět to v situaci, kdy to nejde jinak. A vyzařovat tuhle energii jako takovou „základní nosnou vlnu“ k vítězné mužské energii
a celý život i zkrocení ženy bude snadnější, jemnější, příjemnější a účinnější.
       Představ si milá ženo, že bys přestala muže provokovat k tomu, aby byli slabí, k ničemu, na hovno, nezodpovědní atd. Místo toho bys v nich dokázala vybudit (ano, i v těch, kteří to sami od sebe nemají) touhu Tě ochraňovat, starat se o Tebe a současně Tě usměrnit tam, kde to nesvědčí Tobě ani Tvému okolí.
       Chápu, že věříš,že muži jsou špatní. Ale ne nutně. I ten nejhorší muž se bude chovat docela hezky vůči ženě, která je v nezranitelné ženské energii.
       Představ si milý muži, že Ti ženy už nemusí ubližovat. Že se můžeš stát imunní vůči jejich jedu a že je tím dokonce můžeš uzdravit z jejich zloby.
       To vše je možné. Jestli Vás to zajímá, doporučuji zejména kurzy Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU a ještě víc Muž a žena – štěstí v radosti. Na tomhle kurzu budeme zažívat různé způsoby, jak být ve zdravé mužské, ženské a dětské energii. A možná si také prožijeme rozdíl mezi dospělou a nedospělou (zdravou a nezdravou) mužskou a ženskou energií.

Jak se dostat do nezranitelné ženské energie

       Hodně lidí se ptá, jak se dostat do nezranitelné ženské energie. Zatím jsem měl jen tuhle odpověď: „Je to neprošlaná cesta. Pokud vím, tak ještě nikdo přede mnou nepopsal, že něco jako nezranitelná ženská energie vůbec existuje. Navíc mnoho lektorů i lektorek učí ženy jak jít do mužsko-ženské energie (do ženské síly), takže tyto lektorky ani nemohou zažít nezranitelnou ženskou enerii, protože síla je s ní neslučitelná.
       Já sám jsem viděl jednu ženu, jak v téhle energii je a jednou jsem ji zažil na vlastní kůži. A to právě s pomocí cvičení, které budeme dělat na kurzu Muž a žena – štěstí v radosti.
       Nyní už mohu doplnit, že se tam umím částečně dostat i sám ze své vůle. Ne vždy, ne automaticky, ne ihned a ne úplně, ale už vím, že to aspoň trochu dokážu i sám. Takže jestli Vás to láká, pořád nemohu zaručit, že to stane za jeden nebo 5 kurzů. Ale vím, že už to dokážu učit lépe, než kdykoliv předtím. A doufám, že právě na tomto kurzu to někdo z Vás dokáže.
       Jakmile to jednou zažije žena, už bude vědět, že je to možné. A když to zažije muž, bude vědět, co od ženy chce. A možná si to bude muset dát nejdřív sám.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Přiejtí rodičů

tento kurz v této nové podobě bude poprvé v lednu 2016, informace o něm zde budou v brzké době.

Cesty k mužské a ženské energii

5 cest k mužské a ženské energii

       Opakovaně se mě lidé ptají, na který kurz mají jít, když chtějí mít více mužské nebo ženské energie.
       K mužské a ženské energii se dá jít 5 základními cestami. Ty cesty se navzájem podpoují a posilují, proto je nejlepší je projít všechny. Protože žádná jediná z nich nestačí.
       Takže je v podstatě jedno, kterou cestou půjdete nejdřív a kterou později. Prostě někde začněte a je to. Nejhorší je vůbec nezačít.

1. Cesta: Přijetí rodičů

       Kdo nepřijal plně svou mámu a tátu, ten nemůže být naplno MUŽEM ani ŽENOU.
       Na kurzu Přijetí rodičů se budeme uklánět našim rodičům. Budeme jim děkovat za život a za vše další, co nám dali. Pokud nám nic dalšího nedali, budeme se učit pochopit, že život je ten největší dar.
       Kdo se nemůže opřít o svého tátu a kdo necítí lásku své mámy, tomu v životě něco chybí. Vím, že spousta z Vás si řekne, že u mě to ale nejde. Ano, možná to ZATÍM nejde. Ale určitě se to dá zlepšit.
       Jde to i tam, kde rodiče jsou mrtví. Jde to i tam, kde mě rodič(e) opustil(i). Jde to dokonce i tam, kde mi rodie ublížili.
       Není to snadné, ale vždy to může být lepší.

2.cesta: Nasycení vnitřního dítěte

       Další důležitou překážkou, proč nejsme dost v dospělé mužské či ženské energii, jsou naše nedosycené vnitřní děti. V dětství jsme něco nedostali a teď v dospělosti to pořád hledáme.
       Já třeba dlouho hledal přijetí od ženy. Ale žena není od toho, aby muže přijala víc, než on sám sebe. Žena je od toho, aby si ji vybral muž, který sám sebe přijal a díky tomu muž pak přijme ženu se vším všudy a děti se vším všudy.
       Pak jsem zase potřeboval, aby mě žena chtěla. Ale to je také dětská potřeba. U muže naprosto jednoznačně, ale u ženy také.
       Když jste zklamán/a jakýmkoliv chováním Vašeho partnera, když Vás jeho chování zraňuje, když cítíte negativní emoce, jsou to vždy projevy vnitřních zraněných dětí. Proto je tolik rozvodů, protože v okamžiku krize jsou tam dvě děti, které se navzájem zraňují a není tam dospělý, který by to dítě vzal a ukonejšil.
       Když tam ten dospělý je, tak krize rychle končí a je nějakou dobu klid, dokud se neobjeví další zraněné dítě, které chce uzdravit.
       Pak vidíme děti v dospělých tělech a divíme se, proč se muži nedokáží vázat a proč ženy nedokáží v mužích vzbudit touhu se zavázat. Proč muži nedokáží být přítomni a proč ženy nedokáží ve svém muži vzbudit touhu být přítomen. Proč jsou ženy nespokojené a proč muži nedokáží v ženách probudit spokojenost. Proč ženy vysiluje péče o děti a domácnost (pro ženu v ženské energii je to potěšení, pro ženu v mužské nebo dětské energii je to vysilující) a proč muže vysiluje „lov mamutů“. (pro chlapečka je moc náročné vydělávat peníze, muž se tím baví).
       V podstatě jakýkoliv problém v našem životě souvisí s něčím, co jsme jako děti nedostali. Proto kurz Nasycení vnitřního dítěte je univerzální kurz a není součástí mužsko-ženského cyklu.
       Součástí ale je týdenní kurz, na kterém každý z účastníků zažije být dítětem a mít ideální rodiče a většina se stane ideálním rodičem.


3. cesta: Uzdravení příčiny

       Když nejste plně ve Vítězné mužské/ Nezranitelné ženské energii, má to nějakou příčinu. Ten důvod je velmi hluboký a je skrytý. Může to být o vztahu rodičů (nevěřili byste, jak se dítěti uleví, když je táta větší a máma k němu vzhlíží) nebo o vztahu rodičů k dítěti. Ale příčina může být několik generací zpět. Kdo mi nevěří, ať nastuduje něco o epigenetice. Už je vědecky nade vši pochybnost prokázáno, že život našich prarodičů a jejich traumata mají přímý vliv na nás.
       Tato příčina způsobuje, že jsme se neuměli plně energeticky napojit na naše rodiče (1. cesta) a vzít si od nich vše (2.cesta) a že se neumíme dostat k mužské/ženské energii jen tím, že ji budeme cvičit (4 cesta) nebo že projdeme jen rituálem.
       To nejdůležitější: Tu příčinu neznáte. A pokud ji znáte, tak ji znáte jen hlavou a to nestačí.
       Ve skutečnosti je těch příčin víc. Ale s každou uzdravenou nám bude lépe. To děláme na kurzu Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU 2: Uzdravení příčiny (dřív se jmenoval Uzdravení strachu z mužské energie, z mužů, strachu být MUŽEM).



4. Cesta: Jdu, i když se bojím, i když nevím, jak, i když nejsem dokonalý, i když nemám uzdravenou příčinu ani základy

       Na kurzu Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU 1 prostě jdeme do mužské/ ženské energie a nestaráme se o příčiny, proč s ní máme problém.
       Kurz úžasně funguje, ale kdybychom použili jen tuto cestu, výsledkem bude často jen dutá mužská síla u mužů a zklamání u žen.
       Proč? Protože cílem tohoto kurzu je jít, kam nás to pustí a pak ještě kousek. Svým způsobem chceme dojít tam, kde na to ještě nemáme.
       Proto na konci kurzu zejména ženám říkám, aby se nepokoušely dělat v praxi to, co zažily na kurzu. Kdyby se příliš odevzdaly muži, který na to ještě nemá, čekalo by je zklamání.
       Přesto je tato cesta důležitá, protože potřebujeme vědět, jak to může být. Jen musíme také položit základy. A to jsou ty ostatní cesty. A zatímco u domu nejde stavět další patro, dokud nejsou základy plně hotové, při této cestě se úspěchy na jednotlivých patrech navzájem sčítají.
       U mužů je to ještě důležitější, protože úkolem muže je jít přes překážky. Samozřejmě úplně dospělý MUŽ se pozná tak, že spousta překážek mu uhne z cesty, jen ho uvidí. Ale i on bude mít překážky, které neuhnou a on se s nimi bude muset utkat nebo potkat.
       Kdyby se muž nepostaral o základy, jeho síla by zůstala dutá. Tedy v okamžiku nouze by mu rychle došla.
       I proto obvykle muži, kteří nejvíc vypadají jako silní MUŽI, nejsou nejvíc MUŽI. Ti skutečně nejsilnější MUŽI vypadají normálně. Protože v běžném životě nemusí sílu ukazovat. Ukáží ji až při zátěži.


5. Cesta: Iniciace, rituální přechod

       To je spíš pečeť, která upevňuje vše ostatní předtím. Proto touto cestou nejde začít. Iniciaci v muže či ženu můžete zažít na týdenním kurzu.


Když na to mám, mohu téměř cokoliv

       Proč vůbec chodit na kurzy? Protože je to ta nejlepší investice.
       Představte si, že na kurzu přeberete muži ženu a on Vám za to poděkuje a jen díky tomu se jejich vztah zlepší (o tom bude článek později). Kdyby tento muž nepřišel na kurz a kdybych neměl odvahu udělat něco šíleného, do půl roku už tento muž svůj vztah nemá, ačkoliv ta žena ho nevýslovně miluje.
       Představte si, že veřejně vezmete ženu za vlasy a ona se usmívá. Kdyby se slabý muž na ni jen podíval, možná by ho zpražila pohledem. Kdyby se středně silný muž pokusil o totéž, co já, zlobila by se na něj. Ale ode mě cítila něco jiného. Něco, co ji naplnilo a něco, co teď možná bude chtít od svého partnera. Zdravou dominanci bez agrese.
       Představte si, že se nemusíte žen bát. Nemusíte jim ustupovat. A ony si Vás díky tomu váží.
       Dokud jste jim ustupoval, byly na jednu stranu rády, ale současně byly nešťastné. Teď víte, kdy si dupnout a kdy to udělat pro ženu a ona je šťastná, protože má doma chlapa a současně ten chlap na ni i trochu myslí.
       Představte si, že umíte v muži vzbudit touhu, aby se o Vás staral. Aby byl přítomen. Aby chtěl, abyste se o něj opřela.
       Představte si, že muži se mohou stát přtelskými, nápomocnými bytostmi, které to dělají dokonce i když vědí, že sex nebude. Prostě když to umíte, nemusíte platit ničím, čím nechcete.

       Představte si, že můžete být vzorem svým dětem. Můžete si svou ženu vzít a žena se může svému muži odevzdat. A tím dáte dětem daleko víc, než kdybyste pro ně pracovali 18 hodin denně. To podstatné totiž můžete dát bez další námahy, prostě jen svou vlastní přítomností.
       Já všechny tyhle věci víc a víc zažívám. Vy můžete také. Není to snadné. Zejména pro ženy. Ale když se zaměříte na cíl, půjde to snadněji.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

K čemu je dobré být sám sebou?

K čemu je dobré být sám sebou

       Kurz Jsem sám sebou je jeden z mých nejlepších kurzů. Přesto se na něj pravidelně hlásí málo lidí. Čím to je?
       Je to jednoduché: zdá se, že ZATÍM většina z nás není připravena najít své skutečné Já.
       Proč? Protože skutečné Já se neřídí představami okolí. A jít do křížku s okolím nebo dokonce se svými vlastními představami o tom, jaký/á bych měl/a být, je velmi těžké.
       V neděli jsem měl přednášku na téma Skutečná svoboda. 2 minuty před začátkem tam byly 2 ženy a ty za minutu odešly. Místo nich přišli dva muži a ještě minutu po začátku to vypadalo, že přednášku absolvujeme ve třech.
       Trochu mě to mrzelo, ale v podstatě jsem byl v pohodě i tak. Když jste sami sebou, unesete lépe i neúspěch.
       Zajímavý kontrast byl s vedlejším sálem, kde byl koncert s názvem: Boží diktát písní a manter. Tam bylo plno. Zdá se, že diktatura je pro většinu lidí zajímavější, než svoboda.
       Přednášku o svobodě jsem zařadil jako jednu ze tří. V okamžiku, kdy jsem se dozvěděl, že budu mít jen tuhle jedinou přednášku, začal jsem litoval, že jsem ji vůbec nabídl. Bylo mi jasné, že skutečná svoboda není velký trhák, i když o svobodě mluví hodně lidí.
       Ale přece jenom: Jen dva lidi?


Nakonec to dobře dopadlo

       Nakonec lidi přišli. Se zpožděním, ale to ke svobodě patří. Byl jsem mile překvapen. Účast nedosáhla počtu lidí, co chtějí slyšet, co jim diktuje Bůh, ale asi 30 lidí nakonec dorazilo. A mnohé z nich to zaujalo natolik, že jsme si povídali ještě i po skončení přednášky venku před školou.


Jen pro vyvolené?

       V každé době byl jen malý zlomek skutečně svobodných lidí. Většina lidí chce raději jistoty. Ale jsou to jen pseudojistoty. Je to jakobyste platili pojištění a jakmile máte pojistnou událost, pojišťovna zkrachuje.
       Ke svobodě patří zodpovědnost a naladění. A taky jistota, že žádná jistota není.
       Většina lidí se zaprodává. Za peníze. Za kus žvance. Nejvíc ale za to, aby mě druzí měli rádi.
       Dokážeme udělat neskutečné věci, aby nás někdo měl rád. Ale stojí to za to?
       Řeknu Vám příběh jedné ženy a jednoho muže. On byl malý, ona nebyla velká, ale i bez podpatků byla o maličko vyšší, než on. Když k němu přišla na vysokých podpatcích, měla pocit, že nad ním ční. Dokud nepochopila, že ční jen její tělo. On se jí nebál a dokázal si ji zkrotit. On měl vychování burana a ona byla zvyklá se pohybovat v nejvyšší společnosti.
       Ale ukázalo se, že to není problém. Když jste to, co ten druhý hledá, maličkosti najednou nejsou podstatné.
       Vadilo jí, že olizuje nůž. To se přece nedělá. Kdo Tě vychoval? Vždyť přece nůž se neolizuje.
       On uměl nůž neolíznout, ale nebál se jí a tudíž před ní nemusel předstírat. Kdyby chtěl, mohl nosit malé podpatky. Kdyby chtěl, mohl nosit oblečení, které ho opticky zvětší. Kdyby chtěl, mohl si před ní hrát na znalce bontonu.
       Jaké bylo její překvapení, když ji pak pomohl do kabátu. Pochopila, že jeho chování neurčují konvence, ale on určuje konvence, které přijme a které ne.
       Byl pro ni to nejhorší, co si dokázala představit. On nebyl někdo, kým se budete chlubit. Byla zvyklá vše řídit hlavou. A její hlava si ho ani nevšimla. Ale všimly si ho její pudy. Přestože na první pohled nevypadal jako chlap, mužská energie z něj jen zářila. Nechtěla se zamilovat. A přesto se to stalo. Protože on byl tím, co ona ve skutečnosti hledala, aniž by tušila, že hledala právě tohle.


Buďte kým jste a přijde to nejlepší

       Kdyby se jí snažil přizpůsobit a společensky se oblékl a dorostl 10 cm a dbal na bonton, byl by pro ni dokonalý muž. Ale nepřitahoval by ji. Protože by byl stejně suchý jako ona.
       Zapamatujte si to: Když budete kým jste, najdete si to nejlepší.
       Představte si, že existuje obecná představa, že čtverec je špatný a kruh dobrý. Ale já jsem se narodil jako čtverec. Tak se oblékám tak, abych vypadal jako kruh.
       Když mě uvidí čtverec, budu pro něj nezajímavý (protože vypadám jako kruh). Když mě uvidí kruh, budu možná zajímavý, ale jakmile pozná, že jsem čtverec, zatratí mě. A ještě mi řekne, že jsem ho podvedl.
       Ale hlavně: Většina kruhů bude cítit, že nejsem kruh a tudíž se mi vyhne.
       No ale možná dokážu celý život předstírat, že jsem kruh. Víte kolik mě to bude stát úsilí? A pořád se budu klepat, že na to někdo přijde. Celý život strávím ve strachu.
       Nakonec si najdu jiného čtverce, který také předstírá, že je kruh. A nikdy si nebudeme blízko, protože před sebou budeme tajit, kdo jsme. Nebo si najdu kruh, ale nikdy mu neukážu, kdo jsem. Budu s ním, ale nikdy s ním nebudu doopravdy.
       Kdybych od začátku ukazoval, kdo jsem, možná si na mě mnohé kruhy budou ukazovat a říkat si: Ten je ošklivý. Ale dřív nebo později si najdu čtverec, pro kterého jsem krásný právě proto, že jsem čtverec. A možná pomůžu osvobodit i jiné čtverce.
       Když předstírám, získávám pocit jistoty. Neriskuji, že mě ostatní zatratí. Ale ve skutečnosti získávám jedinou jistotu: Že si nikdy nenajdu někoho, kdo mě bude mít rád takového, jaký jsem. Nikdy.
       Když ukazuji, kdo jsem doopravdy, riskuji. Možná že mě všichni mí přátelé zatratí. Ale byli to vůbec někdy přátelé? Když tohle udělali? Ale z dlouhodobého hlediska mám jistotu: Dřív nebo později si najdu toho, kdo ke mně dokonale zapadne.
       I když se to nezdá, každý kdo je sám sebou, má někoho, kdo ho bude mít rád takového, jaký je. Doopravdy. Bez snahy, bez přetvářky, bez usilování. A před tímhle člověkem se schováváte, když nejste kým, jste.
       Když nejste sami sebou, zviditelňujete se pro ty, které nechcete a jste neviditelní těm, které chcete.


Kdy nebýt sám sebou

       Jsou situace, kdy je dobré předstírat. Když půjdu na recepci k panu prezidentovi, asi nepůjdu v plandavém tričku. Proč? Protože nechci všechny ty svázané a předstírající lidi vystrašit. Nestojí mi to za to.
       Kdyby na mě mířil esesák, určitě mu zalžu. Není dobré být sám sebou, ale mrtvý. Abych si zachránil život, budu předstírat, že miluju Hitlera. Ale uvnitř budu vědět, jak to je. Předstírám, abych to přežil a abych ho porazil.
       Většina lidí se bojí být sami sebou, protože si v sobě neseme zkušenost našich předků, že kdo vybočoval z řady, byl upálen, zabit, zničen. (Kdo neví nic o epigenetice a tudíž si myslí, že předchozí věta je nesmysl, najděte si o tom něco, abyste věděli, co vše už věda prokázala).
       Dokonce se dělal pokus, kdy byl jeden pokusný objekt a kolem něj 20 „spolužáků“. Ti všichni měli za úkol tvrdit, že kratší tužka je delší, než ty ostatní. Celých 80% lidí nedokázalo stát za pravdou a raději souhlasili s davem: Ano ta (kratší) tužka je skutečně delší.
       Když jsem sám sebou, mohu si vybrat: Teď chvíli nebudu sám sebou, protože mé okolí na to ještě není připraveno.
       Ale když nejsem sám sebou a dokonce to ani nevím a dokonce ani nevím, že taková možnost existuje, nemám na výběr. Budu předstírat (a možná o tom ani nebudu vědět), dokud mi to mé předstírání někdo neukáže.


Jak poznám, že nejsem sám sebou?

  • Nejsem spokojený sám se sebou
  • Nevím, co chci
  • A zlobím se na druhého, že mi to nedal
  • Obviňuju se
  • Nedělám, co mě baví a bohatí
  • Užívám si a mám radost jen malou část svého života.
  • Nebaví mě práce
  • Nejsem spokojený ve vztahu
  • Bojím se.
  • Vadí mi lidi, kteří dělají něco, „co by se nemělo“ a přitom tím nikomu neubližují.
  • Celý svět bych předělal
  • Cítím, že mi něco důležitého chybí
  • Nedokážu si představit, že bych mohl být svobodný.
  • Věřím, že je nebezpečné, kdyby všichni lidi měli svobodu (tedy věřím, že jádro lidí je špatné a aby neubližovali, musí se držet zkrátka).
  • Nemám radost z každého okamžiku svého bytí.
  • Vůbec nechápu, jaký debil mohl napsat tu předchozí větu.
  • Jste zmatený/á
  • Něco chci a nedokážu si o to říct.
  • atd.atd.atd.


Máme jedinečnou příležitost

       Žijeme ve výjimečné době. Za pravdu se neupaluje. Dokonce nám za ni nehrozí ani vězení. Můžeme být sami sebou. A přesto je většina lidí svázána svými vlastními strachy. Spousta lidí nevidí východisko.
       Dotyčná žena měla všechno. A přitom neměla vůbec nic. Měla jen strach, že bude v 70 zakyslá stará osamocená žena. Navenek bude vypadat jako úspěšná žena. Bude mít peníze, bude mít nějaký vztah (byla příliš krásná na to, aby zůstala sama, kdyby nechtěla), bude mít společenskou prestiž (má zaměstnání, kterého si většina lidí váží). Ale uvnitř bude svázaná zakyslá stará žena.
       Je jí už dávno přes 25 a přitom se řídí tím, co chtějí její rodiče. Když si uvědomila, že si může svůj život řídit sama, bez nich, ulevilo se jí. Udělala veliký krok, ale ještě stovky dalších ji čekaly.
       Chodíte do práce, která Vás nebaví? Jste ve vztahu, kde necítíte vášeň a naplnění? Máte radost jen někdy? Cítíte, že nemůžete všechno, co Vaše duše chce? Z kolika procent je Váš život takový, jaký chcete, aby byl?
       Přijďte si vyzkoušet, jaké to je, když se o kousek přiblížíte k tomu, kdo jste doopravdy. A možná pak zjistíte, že není nic důležitějšího, než tohle si dát. Protože kdo je v kontaktu sám se sebou, je naplněný, má víc radosti a štěstí a přináší ho víc i ostatním
. (Tedy kromě těch, kteří jsou natolik svázaní, že to nevidí a vidí jen člověka, který dělá něco, co se přeci nedělá).


Rozumná míra svobody

       Nemusíte se bát, že se na kurzu vše naráz změní. Každý kurz je jedinečný, protože ho přizpůsobuji těm lidem, kteří přišli. Takže když přijde někdo hodně svzaný, kdo se hodně bojí, udělá jen takový krok, na který si troufne.
       A když je naopak někdo připraven jít hodně do hloubky, pravděpodobně se najde způsob, jak to udělat a přitom nevystrašit ty, co na to ještě nejsou připraveni.
       A jestli chcete velkou změnu a unesete ji, budu moc rád, že ji ode mě dostanete.


Nejdůležitější: Vztah k sobě

       Ve skutečnosti není nic jiného tak důležité: Když se nic nezmění, ale zlepšíte vztah k sobě, tak se změnilo vše podstatné.
       Naopak: Když uděláte vše, co jste si naplánoval/a a přitom si budete i nadále ubližovat, k ničemu to nebude.
       A to je to nejdůležitější,co na mých kurzech můžete dostat: Přijetí.
       “Martine, mě dělá moc dobře, že s Tebou můžu o čemkoliv mluvit, že se nebojím, že jsem uvolněná.“ Tahle věta od jedné účastnice mě moc potěšila.
       Jiná mi řekla: „To cvičení, kde jsme spolu sdíleli naše potřeby a touhy, mi moc pomohlo. Teď už vím, že jsem připravená na vztah. Doteď jsem si myslela, že se nejdřív musím změnit a až pak budu moct jít do vztahu. Ale to, jak jsi mě přijal i s tím, co na sobě nemám ráda, mě otevřelo. Díky“.
       A jedna zpětná vazba od muže: “Mám vždycky z tvých kurzů radost, takovou, která jde hluboko dovnitř. Vnímám tam totiž kontakt se životem. Kdežto normálně na něj spíše čekám. Já se učím na tvých kurzech žít, Martine. Proto jsou pro mě tak důležité.“


Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Syndikovat obsah
(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz