Zasloužíte si lepší život. Pojďte na to.

Jsem na ženu až příliš dominantní

Jsem dominantní a potřebuji zkrotit

       Dobrý den, Martine, navštívila jsem Vaše webovky, k čemuž mě vedly opakované neúspěchy při hledání partnera. Problém je zjevný - jsem na ženu až příliš dominantní. Všichni mi radí, abych si tedy našla submisivního muže, ale o to nestojím. Chci někoho, kdo bude opravdový muž a zvládne mě zkrotit. Tohle všechno (ve zkratce) a rada mojí kamarádky mě navedla k Vám. Myslím, že mi radila kurz Stát se mužem, být ženou, který sama absolvovala (ač ji k tomu vedly jiné pohnutky, než mě). Moje otázka - myslíte, že je vhodné absolvovat tento kurz, anebo byste mi doporučil jiný?

Co je to příliš dominantní?

       Ačkoliv učím, že žena má být menší, než muž a muž má být dominantní a žena ho má následovat, začnu na první pohled sám sobě oponovat. (Ve skutečnosti totiž učím, že každý má dělat, co je jeho přirozenost. Pouze je tam ten chyták, že každé porušení pravidel má jisté následky, takže dominantní žena se nebude moci o nikoho opřít. ).
       Co je to příliš dominantní na ženu? Kdo to určil?
       Jediné, co Vás nezavede na scestí, je konstatování: Jsem příliš dominantní vzhledem k tomu, jaká bych chtěla být.
       Ale nenechte si od nikoho určit, jaká máte být. Pokud jste přirozeně dominantní a je to tak ok, buďte taková. Silný MUŽ s tím nebude mít problém, jen prostě s Vámi neutvoří pár.
       Problém je, že Vy nejste přirozeně dominantní. Kdybyste byla, s radostí byste si zkrotila relativně silného muže a měla z toho radost nebo s potěšením přijala submisivního muže, který by pro Vás udělal vše, co si přejete.

Co slabý muž neumí

       Problém je, že slabý muž udělá vše kromě toho nejpodstatnějšího: Neumí si ženu doopravdy vzít, neumí ji zkrotit, neumí si ji podřídit, neumí zařídit, aby se s ním cítila totálně v bezpečí a opřela se o něj.
       Na druhou stranu má mnoho výhod. Zvažte to: Obvykle vaří, stará se o domácnost, udělá, co Vám na očích uvidí, podřídí se, nebude dělat potíže, ve společnosti bude vypadat jako ten nejlepší muž. A takový bude i doma. Ale nebudete se o něj moci opřít.

Vás skutečný problém

       není, že jste málo nebo hodně dominantní. Vás skutečný problém je, že jste rozdělena na dvě části a každá chce úplný opak.
       Jedna Vaše část říká a myslí to vážně: „Chci někoho, kdo bude opravdový muž a zvládne mě zkrotit.“
       Ale kdyby tam byla jen tahle část, už byste dávno takového MUŽE měla. To, že po tom tolik toužíte a přitom to nemáte, znamená, že někde ve Vás je jiná část, která chce pravý opak. Tuhle část vnímají Vaše kamarádky a proto Vám radí, abyste si našla submisivního muže.
       Tahle druhá část Vás se jmenuje strach. Je téměř s jistotou nevědomý, tedy vůbec nemáte ani tušení, že se bojíte. Tedy přesněji řečeno, bojí se Vaše část, o které ani nemáte tušení, že ji v sobě máte.
       Ale když dojde na život, tak není důležité, zda si strach uvědomujeme nebo ne. Dokonce ten neuvědomovaný strach má na nás ještě větší vliv, než ten vědomý. Když vím, že se bojím, mohu svůj strach uzdravit, mohu ho přijmout nebo ho mohu překonat. Je to jakobyste měla doma zloděje. Když víte, že tam je, uděláte něco pro to, aby Vám nic neukradl. Ale když máte neviditelného zloděje a ještě navíc třeba na neviditelné lidi nevěříte, jen vidíte následky a vůbec netušíte, jak je to možné, když Vy přece jste to nevzala a nikdo jiný doma nebyl.

Neúcta ke slabým mužům

       je druhé vysvětlení, proč nemáte silného muže. Možná se nebojíte silných mužů, ale máte v neúctě muže slabé. Vesmír Vám pak říká: „Milá ženo, dokud nepochopíš, že je třeba si vážit i toho nejslabšího z mužů, budeš dostávat ještě slabší a slabší, abys pochopila,že každý muž je úctyhodný“.

Co není vidět,je důležité

       Nevím, nakolik na sobě pracujete, na kolik sama sebe znáte. Takže možná to, co píšu, je pro Vás úplná blbst. Prosím, než to odsoudíte, zamyslete se. Dal Vám někdo někdy vysvětlení, které je logické a které nabízí řešení?
       Většina lidí si myslí, že ví vše. Ale pravý opak je pravdou. V oblasti našeho nitra toho o sobě víme obvykle méně, než o složení půdy na Měsíci.
       Zkušený automechanik pozná závadu na motoru podle sluchu. Nemusí vůbec motor vidět. Stejně tak moje zkušenost mi říká, že na 95% vysvětlení Vašeho problému bude v jedné ze dvou výše uvedených záležitostí.

Co bude následovat

       Když se rozhodnete přijít na kurz Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU, zažijete, jaké to je, když původně slabší muž získá sílu. Pravděpodobně neuvidíte MUŽE, který to bude vše ihned umět (kdyby to uměl, proč by chodil na kurz?). Ale uvidíte slabší a silnější muže, kteří všichni získají kus síly. Někdo víc, někdo méně.
       Vy sama i ostatní ženy se dostanete více do ženské energie. A možná zažijete i náznak zkrocení.
       Budeme se učit ctít slabé i silné muže, aniž by to pro ženu znamenalo, že ztratí samu sebe.
       Na tomto kurzu si ale nebudeme přímo uzdravovat strach ze silných mužů. To je další lekce a bezpochyby důležitá a na tuto lekci bude potřeba přijít na kurz Uzdravení strachu z mužské energie, z MUŽŮ.
       Další důležitou cestou k Vašemu cíli bude přijetí Vašich rodičů. K tomu by bylo vhodné se objednat na konstelaci.

Dosycení vnitřního dítěte

       Mnoho mužů a žen nemůže být plně v mužské a ženské energii, protože mají v sobě nedořešené vnitřní děti. Tomu se věnujeme nejvíc na týdenním kurzu, kde budete moci zažít dětství s ideálními rodiči. Pro většinu lidí jsou ideální rodiče skutečně ti, kteří jim dají to, co jim chybí, menšina se potkává přesně se svými rodiči, aby pochopila, že i tak to bylo správné, jen se musí něco udělat, aby rodiče mohli dávat rodičovskou lásku a děti ji mohly přijímat.

Láskyplné zkrocení

       Když toto vše máte uzdraveno, měla byste již být více připravena na to, aby si Vás muž zkrotil. Dělám kurz, kde se muži učí ženy krotit a ženy se učí nedovolit být zkroceny tak, aby mohly být zkroceny. (To je paradox: Když se snažíte být zkrocena, nemůžete být. Musíte bojovat, aby zkrocení mohlo proběhnout.)
       Samozřejmě se můžete přihlásit i na individuální zkrocení.

Různé míry dominance

       Každý z nás potřebuje různou míru dominance a submisivity. Dokud nás ovládají strachy, nemůžeme ji najít, protože strach nás nutí být jiní, než je naše hluboká přirozenost.
       Po uzdravení strachů se ukáže naše pravá podstata. Až tam zůstane jen ta, najdete si toho nejlepšího MUŽE právě pro Vás.
       Pokud jste přirozeně submisivní, budete vnímat negativní stránky podřízenosti jako něco krásného a úžasného. (Submisivní žena vypadá pro ženy, které nemají přístup ke skutečné ženskosti, jako slepice (stará se o děti, o domácnost, o manžela a je šťastná). Jelikož Vám okolí nabízí submisivní muže, je velké nebezpečí, že Vás takto budou vidět, když budete submisivní. Až tam budete naplno, nebude Vám to vadit, protože Vám bude moc dobře. Ale než se tam dostanete na 100%, nebude Vám jen dobře a okolí Vás může z Vaší cesty srazit.
       Pokud jste přirozeně dominantní, budete si užívat toho, co jiní považují za negativní stránku dominance (dominantní žena se nemůže o muže opřít, naopak muž visí na ní).

Můžete být submisivní jen ve vztahu

       Submisivní žena přirozeně nechce dělat kariéru. Ale to neznamená, že nemůže. Právě naopak. Skutečně silný MUŽ bude rád za ženu, která má v práci úspěchy i za ženu, která se práce vzdala, aby naplnila ten nejdůležitější úkol v životě ženy – být naplno pro děti a pro svou rodinu.
       Muži, kteří nutí ženu, aby zůstávala doma a zabraňují jí v úspěchu, nejsou silní muži, ale slaboši.

       Skutečně silný muž může chtít, abyste byla jeho úplnou otrokyní (viz můj kurz Šťastná otrokyně). Ale nikdy nebude jeho cílem srážet Vaše sebevědomí a zašlapat Vás před ostatními. Naopak Vás bude bránit před jakýmkoliv nebezpečím.
       Král chce mít doma královnu, sluha služku. Ale služka může dominovat a královna může totálně poslouchat.
       Dominantní král chce královnu, která mu myje nohy. Ale nikdy nedovolí nikomu venku, aby jí ublížil.
       Dominantní sluha se předvádí před svým okolím, jak má svou ženu vycvičenou. Král už tohle nepotřebuje. Takže pro Vaše okolí to dokonce může vypadat, že on je Vaším sluhou, protože když Vy věrně sloužíte jemu, on bude vzorný gentleman.

Submisivitou královna jen získává

       Submisivitou vůči králi jen získáváte. Král bude mít radost, když vyděláte víc peněz, protože Vám to přeje a on není v nouzi. A když Vám to přeje, asi i když vyděláte desetinásobek, on mezitím také v příjmu vyroste.
       Král bude rád, když budete úspěšná. Jen nedovolí, abyste kvůli úspěchu v práci zanedbala „úspěch“ doma.
       Král Vám dokonce dovolí, abyste tam, kde to potřebujete, vypadala jako dominantní i vůči němu. Pokud poprosíte s pokorou, udělá pro Vás téměř cokoliv.

Rohožka submisivitou ztrácí

       Přestože učím ženy, jak být submisivní, není to pravda vždy. Pokud jste nešťastná, ozvěte se. Bojujte za svá práva. Postarejte se o to, abyste nebyla nešťastná. Protože když jste nešťastná, trpí všichni.
       Dokonce to vypadá, že nejsnadnější cestu k submisivitě mají právě ženy, které se umí sebe zastat, které nedovolí na sobě páchat příkoří. Protože šťastnou otrokyní (nebo šťastnou mírně submisivní ženou) můžete být jen tehdy, když ukazujete, co ano a co ne. Někdy stačí respekt a žena pak udělá s radostí, co bez respektu odmítá nebo je při tom nešťastná.
       Jediný rozdíl není v submisvitě nebo dominanci, ale v tom, zda si beru zodpovědnost sama za sebe. Když si vezmu zodpovědnost, budu šťastná téměř kdekoliv. Když ji odmítnu, budu nešťastná úplně všude.

Důležité upozornění

       Přestože toužíte být zkrocena, podvědomě děláte vše pro to, aby se to nestalo. Představte si, že stojíte Vy a za Vámi je Váš strach. Má dlouhé ruce. Těmi Vám zakryje oči, kdykoliv uvidí silného MUŽE. Váš paradox je, že ačkoliv toužíte po silném muži, nevidíte ho, i když se před Vámi promenáduje.
       Až ho uvidíte, budete s ním mít velký problém. Váš strach najde něco, díky čemu Vás donutí věřit, že on není ten pravý. Bude to záminka a současně to bude něco, co má ve Vašich očích velkou důležitost. Ale ve skutečnosti na tom nezáleží. Jen Vaše mysl, Vaše naprogramování zminula a Vaše strachy Vám tvrdí, že takového muže nikdy.
       Proto Vám doporučuji, abyste neodmítala muže, které jinak odmítáte a nejdřív je víc poznala. Někteří z nich budou totálně špatní a nevhodní, ale některý z nich bude ten pravý. Protože silný MUŽ má i vlastnosti, které se většině žen nelíbí, dokud nejsou zkroceny. Pak to stejné na svém MUŽI milují.

Háček

       Když píšete, že toužíte být zkrocena, asi tušíte, že je k tomu potřeba síla. Ideální je ta vnitřní síla, ale pro některé ženy je třeba i ta fyzická.
       Tohle je velký problém pro ženy, které odmítají násilí. Je v pořádku odmítnout nezdravé násilí, ale když odmítám násilí jako takové, provokuji Vesmír k tomu, aby mi ho do života dával víc a víc. Čím víc cokoliv odmítám, tím víc si to k sobě přitahuji. (Něco jiného je neodmítat to, ale nechtít to).
       Ono totiž nic není špatné samo o sobě. Lidé, kteří odmítají násilí, ho pak obvykle dostávají od druhých. Ono totiž není možné vyloučit násilí z existence, to je zločin, který Život trestá tím, že Vás násilím zavalí. Kdybyste ho přijala, bylo by v dálce a na Vás by nešlapalo. Ale když cokoliv odmítáme, co je větší, než my, nutíme to, aby „po nás šlo“. Proto mírumilovné civilizace a lidé vzkvétají, ale lidé a kultury, které odmítají násilí, jsou násilně ničeny. (např. Tibet, oběti domácího násilí).
       Čím víc se taková žena brání násilí, tím víc od sebe odhání zdravou sílu a zdravé násilí a tím víc přitahuje nezdravou sílu a nezdravé násilí.
       Aby nedošlo k omylu: Mluvím o odmítání násilí a odmítání použití násilí bez ohledu na situaci. Když se žena aktivně brání, tedy používá násilí, aby odehnala násilníka, je to něco jiného: Odmítá být obětí a aby se jí to nestalo, nebojí se použít násilí. Obvykle bude úspěšná a co víc: Násilník to podvědomě cítí a takové ženě se vyhne.
       Já mluvím o ženě, která odmítá použít násilí i za tu cenu, že bude obětí. Je pro ni důležitější nebýt „špatný“ člověk, než být zdravá. Ale protože odmítá násilí jako takové, přitahuje si ho pak v nezdravé podobě od druhých.

Co je to proboha zdravé násilí?

       Polsko v roce 1939 použilo proti Německu zdravé násilí, bohužel nedostatečné. Kdyby Spojenci odmítali proti Hitlerovi použít násilí, byli bychom dnes na Sibiři nebo mrtví.
       Zjednodušeně řečeno zdravé xyz je xyz v míře adekvátní situaci. Tedy zdravé násilí v situaci, kdy brečí dítě je nula násilí a velké láskyplné obejmutí. Naopak v situaci, kdy do mě dítě kope, tak zdravé násilí je vzít ho a pevně ho obejmout a nedovolit mu, aby mi ublížilo, ale také mu neublížit.
       Když mě na ulici ohrožuje s tyčí špatně vychované 20 leté dítě, zdravé násilí je takové, abych si zachránil život a pokud možno ho nezabil. Ale pokud na mě míří esesák se samopalem, zdravé násilí je zabít ho, vzít mu samopal a osvobodit zbytek mé rodiny.
       Když predátor ví, že mu od nějakého býložravce hrozí nebezpečí poranění, nikdy na něj neútočí. Útočí jen na ty, o nichž je přesvědčen, že se nebudou bránit.
       Takže pokud je Vaším cílem být obětí násilí, odmítejte ho.
       Pokud je vaším cílem spokojený život, přijměte násilí, ale používejte ho jen ve zdravé míře.
       Čím víc žena odmítá násilí, tím více a v nezdravější podobě k ní přichází. A je přirozené, že pak ho odmítá ještě víc. Ale je to začarovaný kruh
. Toto téma je tak závažné, že ho téměř s jistotou nedokáže vyřešit sám, ten, kdo tím trpí. Doufám, že se moje intuice mýlí a že máte téma násilí vyřešeno. Pozná se to tím, že si ho nepřitahujete do svého života nebo jen jako zdravé a bezpečné zpestření svého sexuálního života.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

infomail Nový pohled na intuici

Dobrý den,
po delší odmlce Vás chci seznámit s velkou novinkou.
V článku Nový pohled na intuici Vám nabízím úplně jiný pohled na intuici. Intuice není dar, je to dovednost, kterou každý z nás má, ale neumíme ji používat.
Neumíme rozlišovat, komu nasloucháme a tudíž naše výsledky nejsou nic moc.
A protože to tak mají i lidé kolem nás, nedivíme se, že nám intuice funguje.
A přitom ona funguje přesně jak má, na 100% nás vede tam, kam si přeje to v nás, komu nasloucháme.
Takže není třeba se až tak moc učit intuici, spíš je třeba se učit rozlišovat komu věřit a komu ne.

Je ještě možné se přihlásit na nultý stupeň celého cyklu. Tento nultý stupeň můžete absolvovat samotný nebo jako předstupeň k celému cyklu.

Nové kurzy

na stránce Termíny najdete mé kurzy do konce roku. Nejbližší jsou konstelace tento pátek.

Děkuji za Váš zájem a těším se na viděnou.

Intuice

Nový pohled na intuici

       Většina lidí věří, že buď intuice neexistuje nebo že je to výjimečný dar, ke kterému právě já nemám přístup.
       Současně je ale mnoho lidí, kteří zažili intuici a ví, že je úžasné něco vědět dopředu.
       Jsou ale také lidé, které intuice „pronásleduje“. Představte si, že jdete po ulici a víte, že tomuhle člověku se něco stane. Těm posledním chci vzkázat, že to nemusí být vždy pravda a hlavně že intuice je tady pro nás, ne my pro ni. Tedy pokud nás něco ovládá a nám je to nepříjemné, dá se s tím něco dělat, aby nám naše pocity včetně intuice sloužily a nikoliv naopak.
       Jsou také lidé, kteří něco ví dopředu a přesto se podle toho neumí zařídit.
       Ať už jste na tom s intuicí jakkoliv, možná by se Vám líbilo vědět, která cesta vede kam, umět si vybrat tu nejlepší a žít spokojený život.


Intuici má každý

       Pod pojmem intuice si představujeme pravdivý vnitřní hlas, který nám napovídá, co se stane. Ve filmu Next je příběh muže, který ví několik desítek vteřin dopředu, co se stane, když... Probere všechny možnosti a nakonec najde tu jedinou, díky které sbalí ženu, po které touží.
       A ve spojitosti s touto ženou poprvé zažije mít intuici, která sahá dny dopředu. A díky tomu se rozhodne udělat to, co nikdy předtím neudělal a čeho se vždy bál. Tedy zvolí jediné správné řešení, díky kterému bude i za měsíc žít on, jeho žena, ale i celé velkoměsto.
       My všichni samozřejmě víme, že to byl jen film a že něco takového je nemožné.


Ale co když ano?

       Co kdybych Vám tvrdil, že intuici má každý? Dokonce i můj učitel z medicíny, který tvrdil, že intuice neexistuje? Dokonce i ten, kdo nic necítí? Dokonce i Hitler?
       Ano, tvrdím, že intuici máte i Vy. Má ji každý z nás. Jen musíme změnit definici intuice.
       “Intuice“ je stav, kdy naslouchám svému vnitřnímu hlasu, který ale není napojen na nejvyšší moudrost.
       Intuice je stav, kdy naslouchám svému vnitřnímu hlasu, který je napojen na nejvyšší moudrost.
       Problém je, že nepoznám, kdy je to intuice a kdy „intuice“, jedině podle výsledku. A dokonce ani to ne, protože shodou okolností může pravdu i ten, kdo není napojený na nejvyšší moudrost. Takže od tohoto okamžiku budu používat slovo intuice v obou smyslech.
       Můj učitel z medicíny naslouchá svému vnitřnímu hlasu, který ho přesvědčil, že neexistuje nic mezi nebem a zemí. On si samozřejmě myslí, že naslouchá svému rozumu, ale máloco je méně rozumné, než tento předpklad. A hlavně kdyby skutečně naslouchal rozumu, slyšel by, kolik lidí (zejména umělců, sportovců, ale i úspěšných vědců) mluví o intuici. Je pravdou, že před 28 lety tyhle hlasy byly umlčeny, ale kdyby chtěl skutečně slyšet pravdu, dostal by se k ní i tak.
       Ten, kdo nic necítí, poslouchá na slovo svůj vnitřní hlas, který mu zakázal cokoliv cítit. Dostal rozkaz zacpat si uši, poslechl ho a pak se diví, že nic neslyší.
       Hitler poslouchal mimo jiné svůj vnitřní hlas, že Židi musí být vyhlazeni a že Němci jsou nadřazeni všem ostatním. Díky tomu si znepřátelil tolik národů a tolik lidí natolik vystrašil, že udělali vše pro to, aby ho zastavili.
       Kdyby svou intuici podrobil testu a uvědomil si, že přinejmenším jeden černoch je přinejmenším v běhu přinejmenším v tomto okamžiku nadřazený všem ostatním (v r. 1936 zvítězil na olympiádě v Berlíně k velké Hitlerově nelibosti černošský sprinter) a našel pravdu, bylo by lépe Hitlerovi i všem ostatním.
       Tady vidíme, že „intuice“ je nebezpečná. Většině z nás škodí, že jí nasloucháme, naštěstí ne tolik, jako poškodilo Němce, že naslouchali svému Hitlerovi.


Když je intuice nebezpečná, nemáme ji zakázat?

       Čím víc budeme s „intuicí“ bojovat, tím škodlivější bude. Problém je, že nikdy dopředu nevíme, čemu nasloucháme. Zda je to pravdivý vnitřní hlas, který nám i ostatním pomáhá nebo jestli je to něco relativně neškodícího, třeba potřeba dávat Bludné balvany panu profesoru Grofovi nebo zda je můj pocit, že všichni jsou proti mně, projevem psychické nemoci.
       Ještě zajímavější je, že čím pravdivější je naše intuice, tím méně jsme si jisti. Hitler si byl jistý na 200%, že má pravdu. Každý psychicky nemocný člověk je totálně přesvědčen o pravdivosti svých bludů.
       Naopak ti, co naslouchají tomu pravdivějšímu, co z nás jde, mají spíše tendenci pochybovat.
       Když je „intuice“ škodlivá a intuice prospěšná, existuje jediné rozumné řešení:

Kultivovat intuici

       neboli trénovat ji. Ono by pro začátek bohatě stačilo vědět, kterému hlasu právě naslouchám. Pokud naslouchám vnitřnímu hlasu, který obvykle mívá pravdu, vezmu ho v potaz a když i ostatní věci souhlasí, zařídím se podle něj. Když ale právě slyším hlas, který se prakticky vždy mýlí nebo mě dokonce schválně mate, vím, kudy ne.
       Představte si, že byste neuměli rozlišit lidi kolem Vás. Každý, kdo k Vám přijde, by něco řekl, že máte udělat. Samozřejmě bychom museli uvěřit tomu, že lidé zvenku se mýlí, protože většina přání cizích lidí je prospěšná jim, ne nám. A odmítli bychom slyšet i Matku Terezu, protože její jedno přání ze sta by se sice ukázalo být pravdivým, ale my bychom neuměli určit, které přání měla ona a které zloději, kteří si přáli, abych jim dal svou peněženku.
       Toto přirovnání je zcela přesné. Takhle to má drtivá většina lidí a i těch, kteří si myslí, že mají intuici rozvinutou. Prostě se umí dobře naladit, ale na koho?
       Nikdo z nás slyšících nepochybuje o prospěšnosti slyšení jen proto, že někteří druzí nás občas chtějí podrazit. Ale to jen proto, že poznáme, kdy mluví jedna osoba a kdy druhá.
       Ale spousta lidí pochybuje o intuici jen proto, že občas naslouchají hlasům, které se mýlí.

       Ve skutečnosti o intuici pochybujeme a nevěříme jí jen proto, že nasloucháme i hlasům, které to s námi nemyslí dobře. Ale dokud se chováme stejně k těm, co lžou, jako k těm, co říkají pravdu, povzbuzujeme další a další, aby lhali taky. Proto není nejdůležitější se intuici otevřít, ale začít rozeznávat.


Já ale nechci mít žádné hlasy

       Toho se určitě nemusíte bát. Hlasy, které nás ovládají a které jsou předmětem psychiatrické péče, je něco zcela jiného, než rozumět svému nitru a vnímat, co mi chce říct.
       Běžný člověk hlasy nemá a díky tomu nemá spojení sám se sebou.
       Psychiatrický pacient má hlasy a ty ho ovládají. A díky tomu nemá spojení sám se sebou
a dělá věci, které by nikdy nedělal, kdyby naslouchal sám sobě. Má spojení s tím nejméně zdravým v sobě a tudíž je na to nejhůře.
       Vědomý člověk vnímá své vnitřní podosobnosti a hlasy, ale on je šéfem. Má spojení sám se sebou a díky tomu je na tom nejlépe.
       Běžný člověk je jako monarchie s absolutní mocí panovníka. Ale málokdy ví jeden člověk úplně všechno.
       Psychiatrický pacient je jako země v několika občanských válkách najednou. Není nikdo, kdo by vládl a pokud ano, tak je to lůza.
       Vědomý člověk je jako skutečná demokracie. (Neplést s naší pseudodemokracií, kde nám dovolí jednou za 4 roky volit a jinak pokud možno nic). Každý člověk má svůj hlas, je vnímán a všichni se snažíme o dobro pro všechny zúčastněné.
       Kdyby neměl Mendělejev svůj „hlas“, který na něj promluvil ve snu a ukázal mu uspořádání prvků, dnes bychom se neučili o Mendělejevově, ale třeba o Smithově tabulce prvků.
       Není náhodou, že sourozenci umělců a vědců mají větší výskyt pychiatrických nemocí. Podstata nemoci a úplného zdraví je stejná – schopnost vnímat své podosobnosti. Jediný rozdíl je, že zdravý se o své části stará a nedovolí jim, aby oni vládli jemu. Zatímco nemocný je svými nemocnými částmi ovládán.
       Takže pokud se bojíte psychické nemoci, naučte se vládnout svým podosobnostem tak, aby neměli chuť na vzpouru (ideálně jako moudrý vladař, který nevládne proto, že se ho všichni bojí, ale proto, že každý ví, že dokud vládne, je i mě lépe, než kdyby vládl někdo jiný, v ideálním případě vím, že vladař je lepší vladař než bych kdy byl já).


Proč je důležité vědět, že každý má intuici

       Většina kurzů, kde se lidé učí intuici, je jen otvírací. Otvíráme se své intuici, svým pocitům a svému vnímání. To ale může být nebezpečné, když je člověk na hraně psychické nemoci. Takový kurz může skutečně spustit něco, co by se bez kurzu také spustilo, ale třeba až za pár měsíců.
       Ale existuje nebezpečí i pro psychicky zdravé lidi. Opět uvedu extrémní příklad, aby to bylo jasné: Představte si, že je rok 1920 a vy máte možnost panu Hitlerovi doporučit jeden ze dvou kurzů:
       V prvním se otvírá své intuici. Jediným jeho úkolem je dovolit, aby se intuice otevřela a hlavně ji nesmí dusit žádnými pochybnostmi nebo dokonce třeba statistickým zhodnocením úspěšnosti jeho předpovědí. Také mu řekneme že každý pocit je pravdivý a každý stejně plnohodnotný.
       Ve druhém kurzu se také otvírá své intuici. Ale má tři úkoly. 1. otevřít se intuici a nic nezkoumat. 2. všímat si, komu to vlastně právě teď naslouchá. 3. dívat se na výsledky a podle toho se naučit rozlišovat, co je pravdivé a co ne. Také mu řekneme, že jsou pocity, které nás vedou k sebezničení a takové pocity nesmíme následovat, jinak nás zničí. A je třeba si uzdravit své strachy, jinak nás dovedou přesně k tomu, čeho se bojíme.
       Možná kdyby měl takového učitele, zpracoval by to, čím mu Židé ublížili a třeba by v roce 1933 vedl revoluci sjednocení.


Intuitivci jsou někdy pošukové

       Čím je někdo otevřenější intuici, tím může být otevřenější i velmi podivnému chování. Obzvlášť pokud věříme, že cokoliv cítíme, je pravda a ještě víc tehdy, když nás ani nenapadne si ověřovat výsledky. Proto jsou občas lidé, kteří věří své intuici, pošukové. Znám jednu paní, která podle jejích slov má perfektní intuici, ale já se spíše bojím o její psychické zdraví. Ona zvládla tu první dovednost (otevřít se své intuici) podle jejích slov dokonale, podle mých zkušeností s velkou chybou. Ale ani ji ani žádného jejího učitele nikdy nenapadlo, že by se měla učit i druhou a třetí dovednost (vědět od koho informace přichází a ověřit její pravdivost).
       Mám další paní na kurzech, jejíž intuice si velmi vážím a kdyby ona dělala kurz o intuici, ještě do včerejšího dne bych se k ní ihned přihlásil. (Dnes už ne, dnes mi došlo, jak velký dar jsem dostal, který mi dříve v intuici zabraňoval, ale také mě chránil před excesy, která nezvládnutá intuice může mít.). A tahle paní, která měla před dvěma lety intuici daleko víc otevřenou, než já, přišla před rokem na můj kurz o intuici. A byla spokojená.
       Až teď vím vědomě, že ona se ve skutečnosti nepřihlásila na kurz otevření intuice, což jsem si před rokem myslel, že dělám, ale na kurz zvládání intuice, což intuitivně dělám už dlouho, ale až dnes mi to došlo.
       A proto se tahle paní u mě zklidnila. Intuici neztratila, spíš naopak, ale už ji její pocity nevlečou, kam ony uznají za vhodné, ale už začíná být ona, kdo určuje, co bude a co ne. Intuice může být zlým pánem. Až když se naučíme, jak se naučit rozlišovat, až tehdy může přijtí skutečná intuice, která slouží nám.
       Naopak „intuici“ je třeba zkrotit, aby nám nevládla. A když budeme vládnout my jí, až tehdy se může ukázat skutečná intuice.


Kurz pro každého

       Tento kurz je vhodný pro ty, co mají intuici otevřenou, slouží jim a chtějí ji prohloubit. Od těchto lidí se budeme učit dar intuice a já jim na oplátku dám dar exaktního ezoterického myšlení, které jim pomůže naučit se rozlišovat.
       Tento kurz může zachránit život těm, kteří jsou otevření „intuici“, ale neumí rozlišovat a jejich pocity a „intuice“ je vláčí kamkoliv se jim zlíbí. S těmito lidmi budeme trénovat zejména zvládání intuice, odmítání falešné intuice a rozlišování.
       Intuice je jako každý jiný dar vhodná jen někdy. Když budu projektovat most a moje intuice mě bude velet porušit matematická pravidla pro stavění mostů, v 99% případů bude potřeba intuici zavřít a neposlouchat ji. Protože intuice nemůže nahradit exaktní vědu tam, kde jde o lidské životy. To mohu udělat až když si moji intuici ověřím na modelu a pak budu muset přehodnotit celou vědu. I to je možné, ale bude to jen zřídkakdy.
       Tenhle kurz je úžasný i pro ty, co nevěří, že intuici mají. Sám vím, že by mi nikdy dřív žádný běžný kuz na intuici nepomohl. Protože jít slepě a nemoct si nic ověřit, to bych nedokázal. A dnes vím, že je to moc dobře, že bych to nedokázal, protože dnes už existuje i bezpečná cesta k intuici
       Ať jste na tom s intuicí jakkoliv, tento kurz Vám může pomoci, protože Vás bude učit všechny dovednosti nutné k tomu, abyste se mohli naladit na nejhlubší zdroj:

  • schopnost otevřít se intuici bez ověřování a bez ohledu na výsledek
  • schopnost rozlišovat čemu právě teď naslouchám
  • uvědomění, že cokoliv vnímám o tobě, vnímám i o sobě
  • schopnost zavřít „intuici“, zkrotit ji, začít ji ovládat (přesněji přestat jí dovolovat, aby ona ovládala mě)
  • ověřit si výsledky a podle toho vědět, komu jsem naslouchal a to pak začít i cítit dříve, než si mohu ověřit výsledky
  • vědět, že jsem „intuici“ vždy měl a tudíž se nemuset bát, že ji nikdy nebudu mít
  • pochopit, k čemu skutečně intuice slouží
  • poznat různé úrovně intuice a vybrat si, kdy se zachovám podle intuice, která mě vede k mému úkolu a kdy si vyberu tu nejhlubší intuici
  • proč není dobré vždy se řídit jen nejhlubší intuicí
  • uzdravovat strachy, podosobnosti a vnitřní děti, které nám nedovolují slyšet naši skutečnou intuici


K čemu slouží intuice

       Většina lidí se domnívá, že intuice nás povede k bezproblémovému životu. Tak to ale není. Cílem intuice je provést nás našimi úkoly. S pomocí pocitů se dostaneme k našim úkolům a s pomocí skutečné intuice jimi projdeme poměrně snadno. Ale když na ni nejsme naladěni, půjde to obtížně. A když jsme naladěni na strach, bude to extrémně náročné.
       Pokud je naším úkolem přeplavat řeku, naše pocity nás vedou k řece a naše intuice k brodu. Ale když se řeky bojíme, naše strachy nás vedou od řeky pryč. Ale nakonec je vždy úkol silnější, než strach a tudíž k řece dojdeme. Ale už to nebude v místě brodu. Naopak možná dojdeme ke skále a něco v nás nás bude nutit skočit. Kdybychom měli přístup k nejhlubší intuici, vrátili bychom se k brodu. Ale protože v okamžiku strachu ztrácíme skutečnou intuici a protože úkol a strach se přetahují, nakonec se stane, že do řeky skočíme v domnění, že se tím řece vyhýbáme. V tom okamžiku opět převládne strach a nutí nás se vrátit. Ale naším úkolem je řeku přeplavat. Většina lidí neustále uprostřed řeky mění směr, protože chvíli převládá úkol a chvíli strach. A proto je v problémech tak dlouho.
       Kdybychom dokázali strach uzdravit, bylo by snadné těch pár temp doplavat a za chvilku bychom byli na suchu.
       Když se budete řídit intuicí, přeplavete hodně řek a zdoláte hodně hor, i těch nejtěžších, ale poměrně snadno.
       Když se budete řídit strachem, budete plavat stále jen v té jedné řece. Budete se topit v mělké a klidné řece.
       Když si zakážete pocity, zůstanete na poušti a celá vaše bytost bude žíznit.

       Psychicky nemocní lidé v tomto příměru skáčou z nebetyčných výšek do nesprávných řek a bojují tam s neexistujícími krokodýly.
       Zdraví lidé prostě dojdou k brodu a občas tam je most nebo loďka. A někdy si zaplavou. Užívají si suchou cestu, když je, hory, když jsou a vodu, když jsou v ní. Netouží po ničem, protože ví, že po cestě stejně všechno potkají. A nelitují ničeho, protože co bylo, bylo a to, co přijde, bude zajímavější.
       Dostat se do tohoto bodu není snadné. Proto výcvik intuice není jeden kurz, ale cyklus 12 kurzů.


Můj dar

       Vždy jsem záviděl těm, kteří vidí. Dnes už vím, že jsem dostal dar nevidění. Jen ten, kdo neviděl a necítil, si váží toho, když začne cítit. Já dodnes nevidím a neslyším. Ale už cítím. Na jednu stranu bych byl moc rád, kdyby moje cesta byla rychlejší. Ale byla by i více hrbolatá a nebezpečnější. A možná bych se po ní nevydal, protože bych se příliš bál.
       Takže můj největší dar: Mohu Vám nabídnout poměrně nudnou cestu k intuici. Nudná neznamená, že byste se nudili. Kdo se vydá na cestu poznání sama sebe, ten se nikdy nebude nudit. Nudná zde znamená: bez zbytečných otřesů. Bez zbytečných vzestupů a pádů.
       Kdo dnes jede se splašenými koňmi, se asi ani za 2 roky nebude nudit, ale v tu dobu by už koně měly poslouchat.
       Koho koně stojí už roky na místě, toho aspoň trochu rozjedeme.
       A pro většinu to bude příjemná, mírná cesta s občasnými hupy. (Tedy ve srovnání s jinými kurzy. Protože jakákoliv cesta do nitra je vždy velké dobrodružství a můžeme se tam potkat s čímkoliv. Ale když netlačíme na pilu a vyčkáme na správný okamžik, zvládneme to relativně v pohodě.)
       Jediné podstatné: za 2 roky by Vám mělo být líp. Vaše intuice by měla fungovat lépe a více k prospěchu Vás i ostatních.


Můj příklad

       Několik měsíců jsem teď stagnoval. Dokonce jsem nestíhal některé své povinnosti. Nevěděl jsem proč, ale musel jsem dělat to, co jsem dělal. Mé přítelkyni to začalo vadit.
       Většinu článků napíšu za pár hodin. S tímhle jsem se mordoval dny. Vždy jsem něco napsal a zase to zrušil. Bylo to pravda, ale nebylo to ono.
       Chtěl jsem ho zařadit do zpravodaje a díky tomu dostanou lidé pozvánku až na poslední chvíli. Včera jsem se zařekl, že nepojedu domů, dokud ten článek nedokončím. Přítelkyně mi řekla, že se moc stresuju a ať to pustím. (tedy to, co jsem dělal posledních pár měsíců a s čím byla nespokojená). Já ale cítil, že čas pouštění už skončil. Dnes ráno jsem vstal a článek je za 2 hodiny hotový.
       A nejen to. Přišlo nové uvědomění. Tuhle nudnou cestu nabízím. Klidně pár měsíců stagnujte. Jen budeme dělat každý den malý krok a ono se to nasčítá. Nebudeme lomcovat zavřenými dveřmi, prostě jen vždy o kousek posuneme kliku, aby se pak jednoho dne „sama“ otevřela.


O mě

       Nejsem žádný intuitivec. Spoustu věcí necítím, občas jsem jak slon v porcelánu. Ale vyvíjím se.
       Před dvaceti lety byl málokdo slabší muž, než já. Před sedmi lety jsem si uvědomil, že je to jinak a že to mohu učit. Před třemi lety jsem si uvědomil, že nabízím víc, než většina jiných učitelů mužské, ale i ženské energie, protože to nemám z cizího kurzu, ale ze svého života.
       Před deseti lety byl málokdo slabší na intuici, než já. Před rokem jsem měl tu drzost ji začít učit. A dnes vím, že nabízím něco, co snad žádný jiný učitel intuice. Protože intuici učí obvykle ti, co dostali dar a mají ho od dětsví. Ale tenis se musí učit jinak Lendl a jinak tenista od pánaboha.
       Já nabízím výcvik intuice pro ty, co ji nemají. Ale ještě víc mě těší, že ke mně chodí a s výsledky i ti, co ji mají. Je to pozoruhodné, ale když víte, jak trénovat, můžete pomoci i tomu, kdo je lepší, než Vy. Proto budu rád, když na kurzu potkáte lidi s vyvinutější intuicí, než mám já. Budeme se od nich učit. A oni se budou učit od nás tu druhou půlku, jak ji zavřít, když ji nechceme, když nám nesloouží nebo jak ji nesdělovat, když k tomu nemáme svolení.
       A všichni společně se budeme učit poznat, komu nasloucháme, jak uzdravit strach a jak se ponořit hlouběji k té „božské“ intuici.
       A hlavně ode mě se dozvíte, proč nejde mít 100%ní intuici a kdy to jde. A co můžeme udělat proto, abychom se tam jednoho dne dostali.



Proč nejde mít 100%ní úspěšnost a kdy to jde

       Dnes vím, co mě nejvíc brzdilo na cestě k intuici. Abych jí uvěřil, musela být stoprocentní. Ale aby mohla být stoprocentní, musíte udělat mnoho věcí, mimo jiné jí uvěřit. Ale jak může rozumný člověk uvěřit něčemu, co není?
       Dnes vím, že to celé je špatně položená otázka.
       Intuice neslouží k bezproblémovému životu.
       Já se domníval, že kdo učí intuici, musí podstoupit test úspěšnosti. Prostě půjde na burzu a bez žádné znalosti čehokoliv vydělá za rok milion dolarů z tisícovky. Pak mu budu věřit.
       Mnozí říkají, že tohle by bylo zneužití intuice. Ne. Není to nic o morálce. Intuici nejde zneužít. Ona se nenechá. Prostě intuice dovolí jen to, co máme v sobě. Když jsem připraven na bezstarostný život, dovolí mi ho. Když ne, nemám žádnou šanci. Dokonce i kdyby mě předtím fungovala na 200%.
       Já třeba vím, že mi intuice už hodně let perfektně funguje na kurzech. Ale v životě ne. Nebyl jsem přpraven. Musel jsem si prijít to porozumění, které jsem dostal díky tomu, že mi nefungovala.
       100% ní úspěšnost můžete mít, až zvládnete všechny úkoly. Je otázka, zde je život omezený jako škola, zda lze život „dokončit“. Podstatné je, že čím jste dál, tím méně důležité je, kdy už to bude. Takže možná se tam někdy dostaneme, možná ne. Ale pokud ne, určitě se dostaneme do stavu, kdy nebudeme potřebovat stoprocentní intuici. Prostě budeme vědět, že nám bude fungovat, když má. A nebude fungovat, když to tak nemá být nebo když klademe špatnou otázku.
       Tahle na jednu stranu velmi smutná odpověď může otevřít cestu k intuici mnoha lidem, kteří ji dosud měli zavřenou. Protože pokoušet se dostat tam, kam to z principu nejde, zbytečně bere chuť a elán dostat se tam, kam to jde.
       A upřímně řečeno, k životu stačí někdy jediná správná odpověď. Židé, kteří v r.1932 odešli z Německa nebo v r. 1937 z ČSR, nepotřebovali po celý zbytek života jinou správnou intuici k tomu, aby za ni mohli každý den děkovat.


Náplň cyklu kurzů

       Začínáme nultým stupněm. Zveřejněním tohoto článku jsou všechny kurzy za běžnou cenu 2400 Kč (ti, kteří se přihlásili v době platnosti zaváděcí ceny, platí samozřejmě zaváděcí cenu. Děkuji jim, že měli ke mně důvěru v době, kdy jsem věděl, že to bude, ale ještě nevěděl přesně kdy a jak).

       Na cyklus je možné se přihlásit i později. Budu se řídit svou intuicí, komu dovolím naskočit a kdo bude muset čekat na rozjezd dalšího cyklu. Pro absolvování jednotlivého kurzu (kromě nultého) bude třeba zaplatit vyšší cenu. Příplatek bude v rozmezí 100-1000 Kč individuálně.
       V průběhu kurzů budeme cviit všechny výše uvedené dovednosti, budeme stavět minikonstelace (spíše za účelem vnímání, než terapie), běžné konstelace i jiné techniky, abychom uzdravili naše strachy a vnitřní děti a jejich ochránce.
       Možná bude i týdenní kurz, vše záleží na Vašich časových možnostech a kam se chcete dostat. Víkendovky budou 1x za 2-3 měsíce, termíny budeme vždy určovat spolu, aby každý kdo chce dokončit, mohl. Výjimečná neúčast ze závažných důvodů bude tolerována a nebude důvodem k přerušení a čekání na další cyklus.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Pobřežní 22

Pobřežní 22, Praha

Je to pěšky asi 4 minuty od Florence nebo asi 2 minuty od tramvajové zastávky Karlínské náměstí.
Na mých kurzech čaj a šťáva zdarma.

Je zde možno za rozumný poplatek přespat. V tom případě spacák s sebou (karimatku netřeba, na místě je dostatek pohodlných molitanů na spaní). Spaní pohodlné jako na posteli. Teplá sprcha k dispozici na ulici Pernerova. Spaní není třeba hlásit ani platit předem. Stačí na místě. Pokud chrápete, je možno zajistit "samotku" (to mi ale nahlašte).

Pokud potřebujete přespat již o den dříve, je to bez problémů možné. Je třeba být na místě do 20 hod. nebo se domluvit se mnou osobně.
Pokud potřebujete přespat ještě po skončení kurzu, je to také možné.

Spojení:

 
MHD: metrem do stanice Florenc (pokud jste přijeli po trase C) nebo Křižíkova (kratší pro ty, co přijeli po trase B). Z obou stanic je možno dojít pohodlně pěšky nebo můžete jet jednu stanici tramvají 8,24 nebo 52 na Karlínské náměstí.
Na mapce dole jsou vyznačeny trasy z Florence, Křižíkovy, Karlínského náměstí a hlavního i Masarykova nádraží.
Z rohu Vítkova-Pobřežní je to 2. dům směrem k Florenci. Je třeba projít domem na dvorek, tam je to vlevo.
Takto vypadá dům:
Pobrezni13.jpg

Spojení odkudkoliv z Prahy si můžete najít zde
Spojení do Prahy najdete zde.

Autem: Přímo před domem i v nejbližším okolí je parkování zdarma. Večer a o víkendech najdete místo bez problémů pár metrů od domu. Ve všední dny od 8 do 18 možná budete muset chvilku hledat a pak jít pár desítek metrů.

Na místě je k dispozici: WC 1x,
Samotná místnost má plochu 35 m2.

 
 

Tento prostor je také k dispozici pro konání dalších přednášek, kurzů, včetně firemních, cvičení, meditací i pohybových aktivit. Napište mi, domluvíme se.

Na mých kurzech nezajišťuji stravu. V okolí je mnoho restaurací, ve vedlejší ulici je večerka. Ceny jsou spíše vyšší, takže pokud jste v obtížné fin. situaci, vemte si jídlo s sebou. Lednička je k dispozici na Pernerově ulici. Mikrovlnka není nikde.

Pernerova3.jpg

Mužská iniciace

Mužská iniciace

       Dotaz: Ahoj Martine, uvažuji, že bych se přihlásil na tvůj týdenní seminář v srpnu, a vzhledem k tomu, že je tam součástí povinná mužská iniciace, chtěl jsem se Tě zeptat, co to obnáší. Co jsem si zjišťoval, tak iniciace může mít mnoho podob - mohou být při ní podávány halucinogenní drogy nebo spočívá v bolestivých zkouškách a těch forem iniciace může být hodně. Je těžké se zavázat k něčemu, když není jasné, co to obnáší.
       Děkuji za ten dotaz. Když jsem prohlížel internet před několika lety, o drogách při iniciaci jsem nic nenašel. Proto jsem na kurzu řekl, že co najdete na netu, bude docela blízko k tomu, co při iniciaci zažijete. Takže musím uvést, co při iniciaci nezažijete. Proč nenapíšu rovnou, jak iniciace probíhá?
       Protože součástí iniciace je i tajemství. Kdyby každý úplně přesně do poslední minuty věděl, co ho čeká, měl by to pod kontrolou. A iniciace nás naopak učí, že svět je větší, než my. Že musíme mít i zdravou pokoru a že nejde vše dopředu naplánovat. A současně při iniciaci zažijeme něco, co nám ukáže, že už nejsme malí. Že už můžeme vzít zodpovědnost nejdříve jen za vlastní život a pak i za životy těch, kteří na nás závisejí.
       Další důvod, proč je iniciace tajná je ten, že tajemství má zůstat také proto, aby zůstala polarita mezi muži a ženami.
       A v neposlední řadě má existovat i polarita mezi muži, kteří iniciaci absolvovali a těmi ostatními (ve zdravé společnosti by tito chlapci nemohli mít ženu, i když je jim 30 nebo 40, protože bez iniciace je velmi obtížné dospět v MUŽE).

Drogy ne

       Na žádných mých kurzech nenajdete drogy. Ne proto, že bych byl nějaký svatoušek (pivo si dám rád), ale věřím tomu, že umělé urychlování věci neprospívá. Pokud chcete zažít nějaký zážitek s drogami, musíte si najít jiného učitele. Je možné, že časem změním názor, ale spíše asi ne.

Zabíjení ne

       V domorodých kulturách často musí iniciovaný zabít nějaké divoké zvíře, aby dokázal, že umí ubránit sebe a svou budoucí rodinu. Na mých kurzech není přítomno žádné zabíjení či ubližování zvířatům.

Zranění ne

       V domorodých kmenech jsou povoleny ztráty. V někteých kmenech až 25% chlapců zemře při iniciaci. Takto natvrdo mé kurzy nevedu. Nejsou dovoleny žádné ztráty na životech ani zranění. Rozumím tomu, že někteří lidé mají pocit, že bez nebezpečí není iniciace. A já tady vlastně píšu, že žádné nebezpečí není. Ano, na mých kurzech není žádné nebezpečí, pokud umíte říct „Simsalabim“.
       Na mých kurzech dokonce není ani emocionální nebezpečí, jen mi musíte říct, když Vám já nebo někdo jiný na kurzu „šlápne na kuří oko“. Když Vaše emoční zranění uzdravíme, bude Vám daleko lépe, než před tím.

A přece hluboké

       A přesto je iniciace u mě hluboká a intenzivní. Je to dáno tím, že máme dar představivosti. Dostanete úkol, který je pro většinu lidí snadný, ale ve Vaší mysli ho ztížíme. Fyzicky budete v bezpečí, ale emočně budete podstupovat tu nejvíce zatěžkávací zkoušku. A to je ta skutečná iniciace – jít do toho a nevědět do čeho. Jít do neznáma a vrátit se proměněný.
       PS: Kdo se závazně přihlásí na kurz, samozřejmě dostane bližší popis iniciace. Pod podmínkou, že zůstane tajný a neprozradí ho nikomu, zejména ženám a zejména mužům, kteří tuto iniciaci nepodstoupili.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

Syndikovat obsah
(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz