Manipulace

Co je to manipulace?

       Slovo manipulace má dva významy. První znamená: Aniž bys řekl své pravé úmysly, snažíš se mě přesvědčit k tomu, co nechci. Ale neřekneš mi to přímo.
       Příkladem je matka, která říká synovi: Kdybys mě měl rád, neopustil bys mě. Tomu budu říkat jednoduchá manipulace.
       Manipulace je to proto, že tyto dvě věci nesouvisí. Je to právě naopak: Kdyby ho ona měla skutečně ráda, byla by moc ráda, že ji opouští, protože to znamená, že se z něj stává muž a bude si moci najít svou ženu. To je ostatně typické pro každou manipulaci: To z čeho je manipulovaný obviňován, dělá manipulant sám.
       Pro tento druh manipulace je typické, že manipulátor neřekne přímo, co chce. Kdyby máma naopak řekla: „Neopouštěj mě, prosím“, manipulace by to nebyla, protože jasně vyjadřuje, co chce. Tomu budu říkat jasná prosba.
       Ale pokud by u toho přeháněla a simulovala svůj smutek, už by to manipulace byla. Nejlepší manipulátoři totiž umí použít správné dospělé nemanipulující věty a přitom manipulovat tak, že si toho skoro nikdo nevšimne.
       Kdyby máma řekla: Neopouštěj mě, protože mě to bolí, bylo by to také jasné vyjádření pocitů a ne manipulace. A kdyby k tomu dodala: Buď tady se mnou, dokud se to nenaučím zvládat sama a pak půjdeš, bylo by to dospělé.
       Dovednější manipulátoři ale umí něco daleko lepšího: Taková máma řekne: Samozřejmě jdi za hlasem svého srdce, to je v pořádku. A řekne to takovým tónem hlasu, že syn nemůže odejít. Tomu se říká dvojná vazba – něco jiného říkám a úplně něco jiného vyjadřuji jinak. To je ještě daleko horší, než jednoduchá manipulace, protože tu je možno uspokojit. Sice na to doplatím, ale mohu způsobit, že máma bude spokojená. Když člověk používá dvojnou vazbu, je neuspokojitelný.
       Bohužel veřejnost a i někteří psychologové pod pojem manipulace dávají i stav, kdy jasně a přímo něco chci po tom druhém. Říkají tomu nátlaková manipulace, ale tím podle mě směšují dva zcela odlišné způsoby jednání. Abych se stal imunním k nátlaku, stačí mi najít sám sebe a umět se sám sebe zastat. Protože je to přímé, snadno najdu spojence, kteří mě podpoří, když nátlaková osoba přitvrdí.
       Naopak vůči manipulaci je daleko těžší se bránit a když to manipulant umí, může se stát, že se všichni postaví na stranu manipulanta. Hitler takto přesvědčil pana Deladiera a Chamberlaina, aby mu získali Sudety. To je extrémně důležité: když se potká čestný člověk a manipulátor, nemá obvykle férový člověk šanci. Jedině když začne používat kontramanipulaci. A někdy ani to ne. Když se ale začne čestný člověk bránit, může to vypadat, že on to vše začal.
       Aby byl zmatek ještě větší, někteří autoři považuji za manipulaci i kontramanipulaci, což je jediný způsob, jak se efektivně manipulaci bránit. Ale to je stejné jako byste říkali vrah tomu, co zabil i tomu, kdo byl zabit.
       Nátlakář Vám často poděkuje za to, že se mu vzepřete. Má totiž v úctě každého, kdo se umí zastat sám sebe. Nátlakář je často jen silný člověk, který když něco dělá, dělá to naplno. Dost často mu nejde o prosazení své pravdy, ale prostě aby mohl uznat, že se mýlí, musí najít někoho, kdo ho přesvědčí. Proto se dobře dívejte, zda dotyčný nátlakový manipulant musí převálcovat každého nebo zda je to nátlakář, který má radost, když se může s někým „krásně pohádat“.
       Naopak skutečný manipulátor Vám poděkuje jen proto, aby Vás víc zamotal do svých sítí. Proto je tak důležité se naučit rozlišovat mezi nátlakářem a manipulátorem. Mezi vědomým a nevědomým manipulátorem.
       Nátlakář je přímý, otevřený. Manipulant slizký, skrytý. Nátlakář bojuje otevřeně a často čestně. Manipulátor se navenek tváří jako med, ale ve skutečnosti bojuje podlými prostředky. Manipulátor dokáže navodit dojem, že je oběť, zatímco nátlakář obvykle vyvolává pocit, že je viník. Přitom manipulant uškodí daleko víc.
       V dalším textu budu nebudu nátlak považovat za manipulaci, jedině když je nátlak spojen s manipulací.

Dokonalá manipulace

       Jak se říká v Cimrmanech: Kdo je ve vězení? Zločinci druhé, třetí třídy. Skutečná esa se nikdy nedají chytit.
       Stejně tak mnoho lidí obviňuje druhé z manipulace a obvykle je to známkou toho, že ten obviňující je sám manipulován svým strachem, ale tak dokonale, že si toho ani není vědom.
       Skutečný manipulátor dokáže udělat síť intrik, ze kterých se nesnadno uniká. A dokáže to udělat tak, že na něj nepadne sebemenší podezření.
       Nejlepším manipulátorem je náš strach. Dokáže ochromit naše smysly a způsobit, že kukaččí vejce si necháme a vlastní vyházíme z hnízda. Dokáže způsobit, že začneme chránit svůj strach na úkor sama sebe.

Věta, kterou končí komunikace

       Věta „Ty manipuluješ“ je smrtící věta. Pokud ji řeknete skutečnému manipulantovi, najde způsob, jak Vás zničit za to, že jste ho prokoukli. Je to podobný nesmysl jako říkat vrahovi, když s ním jsem o samotě, že ho udám.
       Naštěstí skutečných vědomých manipulantů je extrémně málo. Já sám žádného neznám. Většina lidí, kteří manipulují, jsou ve skutečnosti sami manipulováni svým strachem. Takže zlobit se na manipulanta je úplná blbost, protože tím ho ještě víc vháním do náruče jeho manipulující části, tedy ho nutím ještě víc manipulovat.
       Nejhorší je ale to, že když tuhle větu řeknete upřímnému člověku, on se zastaví a začne přemýšlet, zda to není pravda. A pak, pro jistotu, začne být ve vztahu k Vám ještě opatrnější, aby náhodou nemanipuloval. Ale protože on nemanipuluje, nemůže svou manipulaci umenšit. Právě dostal smrtící šach mat. Pokud začne mít pocit, že ať od této chvíle ať řekne cokoliv, bude to použito proti němu, je dost možné, že manipulantem jste tady Vy, aniž byste to věděl/a.
       Neznám dovednější manipulaci, než říct: Ty teď se mnou manipuluješ. To samozřejmě neznamená, že ji nikdy nesmíte říct, ale zvažte dobře, kdy ji řeknete. Protože touto větou nejčastěji druhým sdělujete: Já jsem manipulant a ani to o sobě nevím.
       Dobře si rozmyslete, kdy tuto větu řeknete, protože:
       A. Když vídíte manipulaci v druhém a nechápete, že to lidské, je to téměř s jistotou známka toho, že jste právě manipulováni, ale ne tím druhým člověkem, ale svým strachem.
       B. Touhle větou manipulanta neusměrníte, zatímco nemanipulanta zastavíte. Je to přesně jako středověký způsob, jak zjistit, zda jste čarodějnice. Ponoří Vás do vody na 10 minut a když se utopíte, čarodějnice jste nebyla. Ale to už není komu se omluvit.
       Nemanipulující nebo málo manipulující člověk se toho lekne a přestane říkat, co chtěl říct. Na tuto větu není žádná obrana, jedině se přiznat, že manipuluji, i když nemanipuluji. Ale kolik lidí pochopí, že je to jediná možná kontramanipulace? A co když to nepochopí a budou si myslet, že jsem se přiznal? A aby to bylo ještě horší, když jste férový člověk, budete přemýšlet: A co když tak trochu manipuluju? Nebo ještě hůř: Co když má pravdu? Co když jsem skutečně manipulant? A když já začnu krotit své projevy a ten druhý ne, právě jsem dokázal, že nechci být manipulant, ale současně jsem se vydal na pospas manipulaci toho druhého.
       Větu „Nemysli jen na sebe“ říkají prakticky vždycky sobci nesobcům. Bohužel podobně větu: „Manipuluješ se mnou“ říkají obvykle manipulátoři.

Zastavíte nemanipulujícího

       Problém této věty je, že zastaví jen nemanipulujícího. Manipulanta víc rozčílí a nemanipulujícího, ale znalého buď zastaví nebo donutí (kontra)manipulovat.
       Ale o to ve skutečnosti nejde. Ve skutečnosti věta: „Manipuluješ“ většinou znamená: „Už mlč, ať nemusím slyšet, co nechci slyšet.“
       A to je ten hlavní důvod, proč doporučuji tuto větu neříkat. Ještě jsem neviděl manipulanta, který by se chytil za nos poté, co mu vysvětlíte, že manipuluje. Ale už mnohokrát jsem viděl, jak po téhle větě přestala celá komunikace a ten férovější se od té doby cítí ve vztahu s tím druhým divně a ani netuší, že je to proto, že byl právě zmanipulován královskou větou manipulace.

Nesmím tedy o manipulaci mluvit?

       Znám jen dvě situace, kdy je to přínosné: Když si daný člověk řekne o pravdu. Nebo když chci poučit skupinu. V prvním případě to pomůže všem. Ve druhém všem kromě manipulanta. Proto je paradoxně ideální o tom mluvit bez něj, což se ale dá snadno brát jako manipulace a moje neupřímnost.
       V ostatních případech je daleko lepší říct: Nějak nerozumím tomu, co mi říkáš. Mám tedy s tebou zůstat nebo mám odejít? Já se rozhodnu podle sebe, ale zajímá mě, co Ty doopravdy chceš. Protože podle toho, cos říkala, to vypadalo, že mi říkáš, že smím odejít, ale současně měl jsem pocit, že současně říkáš, že si přeješ, abych zůstal. Jak to je?
       Na jasnou otázku bude dotyčný buď dál mlžit nebo z něj vypadne něco jasného. Tím jasně odlišíte manipulanta od nemanipulanta a současně nezpůsobíte škodu na důvěře s nemanipulantem a nedostanete se do nebezpečí s manipulantem.

Jaké je řešení?

       Jediné řešení je manipulantovi se vyhnout. Jakmile mu dovolíte, aby se stal součástí Vašeho světa, otráví ho. Když je manipulant opravdu dobrý, dostane Vás časem do pozice, kdy Vás bude mít v hrsti a kdy bude cokoliv použito proti Vám. Jakmile se takhle začnete cítit, odejděte. Ještě předtím se pokuste si to v sobě uzdravit.
       Čím déle s takovým člověkem budete, tím víc Vás bude mít v hrsti. A když budete chtít odejít, připravte se na to, že Vás pomluví nebo pokusí zničit. A jestli je chytrý, udělá to tak, aby to vypadalo, že už to nemůže v sobě dál nést, že Vás sice chtěl chránit, ale už toho bylo moc a tak už to v sobě nemůže dál nést. A ta svině budete zase Vy.
       Jediné řešení je podívat se dovnitř sebe. Manipulant nesmírně trpí, kdyby tomu tak nebylo, mohl by jednat čestně a přímo. A pak možná uvidíte, že i kdyby Vás o všechno připravil, pořád nebudete trpět tolik, co on, i kdyby všechno měl.
       Řešením není snažit se být co nejlepší, aby na mě nic nemohl vytáhnout. Řešením je začít se mít rád se vším všudy, aby mě neměl čím manipulovat.Totálně nemanipulovatelný je jen člověk zcela svobozený od všech potřeb, včetně potřeby být dobrý člověk. Čím víc toho potřebujete, tím snáze jste manipulovatelný. Proto se nejsnáze manipulují děti. Těm je snadné vysvětlit, že za to všechno vlastně mohou ony. A když takové děti vyrostou, najdou si podobné ženy, ledaže by se mezitím naučili svou hodnotu a mohli si pak najít zdravé ženy.

Nejlepší manipulant je chudinka

       Úplně nejlepší manipulant je ten, o kterém by Vás to nikdy nenapadlo. Jsem si jistý, že pan Macura a Rychtář by bojovali s kýmkoliv, kdo by jen naznačil, že Iveta Bartošová je profesionální oběť a manipulantka.
       Její příběh nám také ukazuje, jak dopadnete, když nevezmete zodpovědnost za svůj život. Kolik životů poškodila a zničila a přesto má stále zastánce, kteří jí pomáhají ještě hlouběji do jejího pekla a přitom si myslí, že to dělají pro její dobro. To je na tom celém to nejhorší. Čím víc podlehneme svému strachu, tím víc nás to vede do neštěstí. I proto je tak důležité vědět, kdo rozhoduje o našem životě, zda náš strach nebo my.

Jak zvenku poznám, kdo manipuluje?

       Když člověk nemanipuluje, bude ho zajímat názor druhé strany. Snem manipulanta je dostat Vás do pozice soudce, který rozhodne proti tomu, kdo za to všechno může a nejlepší manipulant to udělá tak, že budete myslet, že víte vše jen po jeho vystoupení.
       Když člověk nemanipuluje, bude chtít spravedlnost. Možná o něco víc, ale když to přesáhne rozumnou mez, začne sám „obviněného“ chránit před dalším trestem. Manipulant se naopak bude pokoušet vyhnout zadostiučinění, aby nepřišel o možnost, jak tím druhým manipulovat i nadále.
       Vždy když slyšíte někoho, jak posté říká: „Ty jsi mi tehdy ublížil“ a ten druhý při tom pokorně nastaví tvář na další políček nebo prostě jen znovu ustoupí, vidíte manipulanta při jeho mistrovském vystoupení. Dokonalost sama je to když manipulovaný ani nepostřehne, že už za svou chybu milionkrát přeplatil a nyní už by neměl platit dál, ale naopak chtít kompenzaci.
       Když se v takovém případě postavíte na stranu manipulanta, uškodíte jemu, jeho oběti i sobě. Když se postavíte na stranu toho druhého, riskujete, že Vás manipulant přiřadí na seznam těch, kteří mu ublížili. Co je horší, možná jste skočili na špek tomu druhému, který může být ještě lepší manipulant. Proto je nejlépe říct: Já jsem u toho nebyl, nevím, jak to celé bylo, proto do toho nebudu zasahovat, co jste si udělali. Mám Vás rád oba, věřím, že najdete cestu, jak se udobřit. Já ale nebudu váš rozhodce ani soudce.

Příklad

       Představte si, že muž řekl ženě, že je kráva.
       Dospělá žena, která v tom nemá emoční problém, se zasměje a buď ho obejme nebo mu to vrátí. Vzduch je vyčištěn a oba se mohou mít rádi. Žádný problém nevznikl, protože cokoliv může komukoliv ublížit jen tehdy, když je tam úrodná půda z minulého ublížení.
       Když to rozezvoní ženin emoční problém, urazí ji to. Ale když je celkově dospělá, řekne mu to a poprosi ho, aby se jí omluvil. Protože to obvykle muž řekl v afektu, po zklidnění se rád omluví.
       Když ne a když to ona vnímá jako velikou nespravedlnost, začne to říkat lidem kolem sebe a žádat je o pomoc. Jejím cílem ale bude nastolení rovnováhy, ne si na to stěžovat až do konce života.
       Když ale všechny možnosti vyrovnání jsou odmítnuty a muž třeba i dá ženě možnost, aby mu to vrátila a ona to odmítne, znamená to jediné: Daná žena nechce vztah narovnat. Ona chce až do konce života žít jako oběť. Když jí to ale dovolíte, uškodíte všem. A možná že příště budete v pozici „obžalovaného“ Vy.

Všimněte si, při kom stojíte

       Začněte si všímat, komu držíte palce. Pokud zjistíte, že stojíte na straně „profesionálních obětí“ a manipulantů, znamená to, že i ve Vašem životě vládne Váš manipulant na Váš úkor.
       Pokud chráníte Ivetu Bartošovou před těmi zlými, co jí ubližují, znamená to, že můžete být jejím příštím Rychtářem nebo Macurou. Včetně toho, že až se Ivetka rozhodne, učiní právě z Vás jejího dalšího zloducha.
       Pokud máte radost z toho, na jaké dno se paní Bartošová dostala, znamená to, že nechápete, jaké je to peklo být manipulantkou a hysterkou.
       Pokud věříte na politickou korektnost a věříte, že Romové, ženy, menšiny apod. jsou vždy oběti zlé rasistické, protiženské nebo homofobní společnosti, pomáháte tomu, aby nespravedlnost se zvětšovala. Pokud naopak jste z principu proti Romům, ženám, mužům, menšinám, nespravedlnost také posilujete.
       Jediné, co posiluje spravedlnost a tedy klid ve společnosti, je dát si tu práci a poslat do vězení zloděje bez ohledu na barvu pleti, dát uznání pracovitým Romům, pomoct ženám rohožkám a mužům-rohožkám, aniž byste ublížili jejich partnerovi a zabránit honům na menšiny, ale i honům na většiny.
       Další věc, která posiluje klid a mír, je když každý dostane podle svých zásluh. Tedy oběť, které bylo ublíženo, je pomoženo. Ale ne tak, aby se z ní mohla stát „profesionální oběť“, která ubližuje druhým a má je v moci, protože v minulosti bylo ublíženo jí. Mnohé „profesionální oběti“ se domnívají, že mají plné právo ubližovat. Je třeba je ubezpečit, že tomu tak není. A pomoct těm, kteří se o svá práva nehlási, aby je mohli uplatnit.

A co když jsem manipulant já?

       Pokud jste si položili tuto otázku, je pravděpodobné, že to s Vámi není zlé. Skutečný manipulant si ji nikdy nepoloží.
       Pokud jste u sebe našli rysy manipulativního chování, vězte, že je to normální. Nemusíte se na sebe zlobit ani se obviňovat. Mírná manipulace patří k životu a jak porostete dál k psychické dospělosti, budete mít méně a méně potřebu manipulovat, protože dostanete, co potřebujete, aniž byste si o to museli říkat nepřímým a nečestným způsobem.
       Pokud manipulujete, znamená to, že v sobě máte nedospělé části, které nevěří, že smíte chtít to, co chcete. Řešením je uzdravit si je a pak automaticky se začnete chovat férově a přímo, protože to stojí méně námahy a přináší to větší uspokojení.
       Nejlepším protijedem na manipulaci je přímé a čestné jednání. Říkejte pravdu a všímejte si, kdy si to netroufnete. Nežijeme ve společnosti, kde si můžeme dovolit říkat úplně vše na rovinu, ale naštěstí si můžeme dovolit to pomalu rozšiřovat. Já už se dostal tak daleko, že jsem vypsal kurz, který se jmenuje Šťastná svobodná otrokyně. Hodně jsem se bál, že budu odsouzen. A kupodivu se stal spíše pravý opak. Dostal jsem jen jednu negativní reakci a mnohem víc pozitivních. Ještě stále některé věci schovávám, ale už je jich poměrně málo. Přeju Vám, abyste také mohli zažít to uvolnění, když se přiznáte k tomu, kdo jste a jak vidíte svět.
       Ale současně nespěchejte. Je lépe si to pořešit v sobě a až pak to už čisté pustit ven. Protože když to budete dělat natvrdo, můžete dostat i tvrdé reakce. V každém případě ale říkejte pravdu aspoň sami sobě. To naštěstí lze v každé době a v každém režimu.

Pokud kolem sebe vidíte samé manipulanty

       je třeba si to uzdravit. Buď máte pravdu a pak když si to uzdravíte, manipulanti se změní nebo si k sobě začnete přitahovat jiné lidi. Nebo je kolem sebe vidíte, protože v nich vidíte sami sebe. Pak vězte, že bez manipulace bude Váš život daleko příjemnější. Bude to náročné pro Vás i pro Vašeho terapeuta, ale jestli to dokážete, odměna bude obrovská.
       Pokud naopak ve svém okolí žádného manipulanta nemáte, může to buď znamenat, že jste na tom tak dobře, že k sobě už žádného nepřitahujete. Nebo jste na to slepý/á a nevidíte to. V tom případě Vám může pomoct, zda se s některými lidmi cítíte hodně nepříjemně a máte pocit, že nemůžete vyjádřit svou pravdu. Pokud to neznáte, jste buď v pohodě nebo jste tak odříznutý/á od svého těla, že to necítíte. Pokud to znáte, právě jste možná poznali svého manipulanta. Neříkejte mu to prosím, spíše v sobě uzdravte vše, co způsobuje, že se s ním nemůžete cítit dobře. Až si to vše uzdravíte, bude Vám dobře i s ním nebo zmizí z Vašeho života.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz
„Pes, kterého uzdravíš, tě nikdy nekousne. To je hlavní rozdíl mezi zvířetem a člověkem.“ Mark Twain