Islám a já

Islám a já

       Jaký pocit ve Vás vyvolá, když napíšu slovo islám? Nebo Islámský stát? Nebo migranti?
       Co takhle Putin? Trump? Amerika? Evropská unie? Babiš? Zeman? Kalousek?
       Zůstali jste v klidu? Pokud je ten klid skutečný a dává Vám sílu udělat to, co později ukáže jako prospěšné, pak gratuluji.
       Ale klid si užívali i Chamberlaine a Daladier. Takže samotný klid nebo radost z dobře odvedené práce nestačí k tomu, abychom věděli, že stojíme na té správné straně.
       Pokud Vámi cloumají emoce, právě jsem zasáhl Vaši citlivou strunu. Proč vůbec píšu o politice? Nebylo by správné, abych se k politice nevyjadřoval?
       Asi by to bylo správné. Ale já nechci být korektní jen proto, že by se to mělo. Uvědomuji si, že svými politickými názory mohu některé lidi odradit.
       Ale představte si, že by bylo možné předem uvidět, kam který přístup vede. Představte si, že by si pan Daladier a Chamberlain mohli postavit konstelaci a uviděli by, že jejich snaha o mír vede k válce. Představte si, že by pan Churchill (nebo jiný pán, který měl podobný názor, ale nechal si ho vzít) mohl uvidět, že je třeba svůj názor bránit, i když mě teď nazývají extrémistou.
       A tohle nabízím každému, kdo o to stojí. Protože

naše postoje souvisí s našimi traumaty a výchovou

       V každém vyhraněném sporu je pravděpodobné, že pravda není úplně na kraji, ale spíše někde středu. Pokud chcete zabít všechmy muslimáky, asi nemáte pravdu. A stejně tak ji pravděpodobně nemáte, pokud se domníváte, že všichni běženci k nám jdou jen s dobrými úmysly.
       Problém je, že se vzájemně nulujeme. Když 50% lidí je pro něco a 50% proti, ani jedna strana nedostane to, co chce a to ani kdyby měla pravdu.
       Představte si, že byste si mohli uzdravit své trauma, které Vás naprogramovalo k tomu být levičák nebo pravičák, rasista nebo sluníčkář, zemanovec, babišovec nebo klausovec.
       Že byste se ze svého vyhraněného postoje mohl/a dostat někam blíž k pravdě. Statisticky když se sečtou všechny různé souboje různých -ismů, tak to bude někde poblíž středu. Ale možná že právě ve Vašem případě máte pravdu Vy, stejně jako ji měl jeden nezodpovědný extrémista před druhou světovou válkou. Varoval před Hitlerem, dnes bychom o něm řekli, že zaséval svár a nenávist vůči civilizovaným Němcům. Jmenoval se Winston Churchill.
       A stejně tak je možné, že právě Vy pravdu nemáte.
       Na tomto kurzu Vám nabízím si pomocí vyhraněných emocí spojených s politikou uvědomit svůj dominantní strach a uzdravit si svoje trauma, které Vás nutí zastávat Váš postoj.

Co z toho budu mít?

       Uvolníte se. Přestanete si do svého (a i do životů ostatních) života přitahovat to, čeho se bojíte.
       Navíc se přiblížíte k pravdě a z pozice pravdy a uzdravených emocí lze snadněji mobilizovat ostatní. Představte si, že byste mohl/a uzdravit svou bezmoc a jen svým hlasem způsobit, že (dokonce i) politikové začnou slyšet.
       To ale asi úplně nejdůležitější je podívat se, kam vede totální polarizace.
       Ukrajina se rozdělila na dva skoro stejné tábory a výsledkem je zničující občanská válka. Pokud namítáte, že za všechno může Putin, tak kdyby nebyla Ukrajina vnitřně tak extrémisticky rozdělená na jednu a na druhou stranu, tak by Putin nic nemohl.
       Pokud namítáte, že se takhle nerozdělila Ukrajina, ale že ji tam dovedli cizí zájmy, tak opět stejná námitka – kdyby Ukrajinci ze západu rozuměli těm východním a ctili jejich potřeby a naopak, tak by je nikdo nemohl rozeštvat takhle moc.
       Ale máme i pozitivní příklady – Tunisko je zemí míru, protože hlavní představitelé různých směrů se dohodli, že Tunisko je důležitější, než spory mezi nimi.
       Čím víc se necháme rozdělit, tím budeme zranitelnější. A pište si, že se vždy najde někdo, kdo toho bude chtít využít.
       To stejné ale platí i pro každého z nás jednotlivě. Čím víc neslyšíme opačné názory a stojíme si za svým ať to stojí cokoliv, tím pravděpodobnější je, že něco v nás se bude cítit neslyšené.
       A to něco pak jednoho dne udělá vzpouru. Nebylo by lepší tomu předejít? A udělat nejdříve sami v sobě takový pořádek, aby každá naše část byla slyšena, aby mohla říct, co cítí a poté mohla skutečně demokraticky (ne tak, jak to je zatím u nás) vyhrát nebo prohrát?
       Ona totiž není demokracie, když ten, kdo má opačný názor, je rasista, extrémista nebo blbec.

Nemusím vyhrát

       Uvidíme, jestli mezi námi je dost lidí osvícených na to, aby byli schopni přijmout, že naše mysl si s námi hraje a že nemusíme mít pravdu. Nebo těch, kteří své pravdě věří natolik, že budou ochotni ji prověřit realitou.
       Já už jsem svou zónu pohodlí překonal. Vyšel jsem se svou kůží na trh i za tu cenu, že mi to možná ublíží. Teď je to na Vás.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz
„Žádný člověk není tak bohatý, aby mohl koupit svoji minulost.“ Oscar Wilde