Zasloužíte si lepší život. Pojďte na to.

Publikováno 25.3.2024

Deklarace práv a svobod ženy

1. Ano jsem žena a jako taková si zasloužím úctu, ochranu a lásku.
2. Mám právo se vztekat, mít své dny, být ubrečená, mít naštvaná, nevědět, co chci a nedat pokoj, dokud to nedostanu.
3. Ano, chci sex. Protože nesmysl, že sex chceme méně, vymysleli muži, kteří nás chtěli ovládat.
4. My skutečné ženy nebojujeme. My raději obejmeme hošíka, který by se s námi chtěl prát. Jen je problém, když daný hošík má metr osmdesát, 80kg a v občance má věk 40 let. To pak potřebujeme muže, aby daného hošíka zkrotil.
5. Pořád chceme štěbetat, mluvit, klábosit. Protože díky tomu jsme přežily až doteď.
6. Budu dělat i to, co se ti nelíbí. Když ty si mě nevezmeš natolik, že se v tobě rozplynu.
7. Chci patřit jednomu muži. Ale můžu se klidně chovat jako muž a chtít víc mužů.
8. Mým cílem je být mámou pro své děti. A nebo nemusím.
9. A mohu pracovat nebo být v domácnosti. Tu volbu nech na mě. Ani feministky, ani muži věřící zastaralým hodnotám mi v tom nesmějí bránit. Prosím zastaň se mě, můj milý muži, abych mohla zůstat v ženské energii.

1. Ano jsem žena a jako taková si zasloužím úctu, ochranu a lásku.

       Když nedostanu úctu, zatvrdím se. A když uvěřím, že všichni muži jsou proti mně, tak se stanu fanatickou feministkou 3. generace. Kde už nejde o ženská práva, ale o intersekcionalitu. A na základě ní půjdu demonstrovat PROTI ženám, které byly znásilněny, zavražděny, vzaty jako rukojmí Hamásem, který je z definice intersectionality dobrý, i když se jedná objektivně o nejhorší druh teroristů. Důkaz zde v čase 6 minut 11s.
       Když nedostanu ochranu od svého otce, pak jí o to víc chci dostat od svého partnera. A když ji nedostanu ani tam, pak mé děti budou vyrůstat bez skutečné lásky. I když se já budu snažit od rána do večera na 3 směny, tak co nemám v sobě, nedokážu dát dál. Prosím, o to víc mě měj rád, protože jinak se ještě víc zatvrdím, i když nechci.

2. Mám právo se vztekat, mít své dny, být ubrečená, mít naštvaná, nevědět, co chci a nedat pokoj, dokud to nedostanu.

       Protože to všechno jsou příznaky toho, že jsem nedostala, co potřebuji. Takže milí muži, nemusíš se na sebe zlobit, že jsi mi to nedal. Ale aspoň se nezlob na mě. Protože já už vím, že za to ve skutečnosti můžeš Ty. Ale nebudu ti to říkat, protože já to radši chci dostat, než si pořád hrát na chudinku.

3. Ano, chci sex.

       Protože nesmysl, že sex chceme méně, vymysleli muži, kteří nás chtěli ovládat. A teď už vím, že dnešní muži nemohou za to, co udělali muži kdysi dávno.

4. My skutečné ženy nebojujeme.

       My raději obejmeme hošíka, který by se s námi chtěl prát. Jen je problém, když daný hošík má metr osmdesát, 80kg a v občance má věk 40 let. To pak potřebujeme muže, aby daného hošíka zkrotil.
       A když to můj muž neudělá nebo žádnému muži nevěřím, tak pak se stanu bojovnicí Xenou nebo buldozerem, který všechno kolem sebe převálcuje. A pak se mě bojte. Protože rozzuřená lvice, co chrání svá mláďata, je daleko horší než lev.
       Takže když bojujeme, už víte proč.

5. Pořád chceme štěbetat, mluvit, klábosit.

       Protože díky tomu jsme přežili až doteď. Ale neuvědomujeme si, že muži nás nemuseli poslouchat. Protože my jsme to vždy dělali v komunitě žen. My nemůžeme za to, že naší dnešní komunitou je náš muž.
       A fakt nevíme, jak to vyřešit, protože my to opravdu potřebujeme.

6. Budu dělat i to, co se ti nelíbí. Když ty si mě nevezmeš natolik, že se v tobě rozplynu.

       Ale pozor. I když se v tobě rozplynu, když budu vidět, že nejsi moudrý vladař, tak se zase objevím jako samostatná bytost a pak ti to spočítám.

7. Chci patřit jednomu muži.

       Tak toho nezneužij.

8. Mým cílem je být mámou pro své děti. K tomu mě dopomáhej ty, můj muži.

       Pokud žena nechce mít děti, prozrazuje tím, že není v ženské energii. A je to v pořádku, nikdo nesmí být nucen k tomu mít děti. Ale platí to i naopak. Tady tato žena nesmí jiným ženám zakazovat jejich potřebu.

I na vaše (klidně anonymní) dotazy ohledně zdraví a vztahů se těším na https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Publikováno 24.3.2024

Jak poznám skutečnou změnu u partnera?

       Často se potkávám se ženami, které říkají: „Já na sobě pracuji. A můj muž ne. A už mě nebaví, že já musím dělat všechno a on nic. Čtu knížky, poslouchám podcasty, čtu články o vztazích, hledám sebelásku. Manžel mé změně nevěří.“
       Reakce jednoho muže na podobné věty zní takto: „Za sebe mohu říci, že kdyby partnerka považovala za "práci na sobě" čtení článků, knih a hledala sebelásku, jen by to z mé strany prohloubilo nechuť s ní dále existovat, jelikož s vysokou pravděpodobností by mne těmi nesmysly začala "krmit" také. Suplovat otevřenou diskusi o problému ihned na počátku pseudostudiem na konci, když je téměř jisté, že celý vztah míří do propadliště dějin je zcela k ničemu.“
       Tento muž nemá pravdu, když věří, že vše se vyřeší tak snadno. Ale má bohužel velmi pravdu v tom, že to nepovažuje za skutečnou práci na sobě , ale za „práci na sobě“. Protože pro většinu ezoterických nauk a bohužel i práce psychologů jede podle tohoto scénáře:
       Představte si, že bydlíte v Praze. A muž chce, abyste jela do Drážďan, aby se s Vámi dalo žít. A Vy se chlubíte tím, že už jste v Brně. A divíte se, že Váš manžel nevidí změnu. Protože on Vás chce vidět v Drážďanech nebo aspoň v Ústí nad Labem. A ocenil by Vás, kdybyste byla aspoň na dohled od Řípu.
       Protože drtivá většina ezoteriků a i mnoho psychologů vede ženy přesně opačným směrem, než by bylo dobré pro samotné ženy a pro vztah. Také si všimněte, kolik ezoteriček je samo, bez vztahu. A bohužel to platí i pro mnohé psycholožky. Což by nebyl problém, kdyby své „řešení“ problému nepřenášely na své klientky. Pak je přirozeným důsledkem rozvod klientek, které samozřejmě věří tomu, kdo na to má papír a školy.
       A muži ztrácejí chuť mluvit a někteří se dokonce svých žen bojí. Oni jsou vyčerpáni nekonečným mluvením, které nikam nevede. A proto

-

muži většinou nevěří psychologům, ezoterikům a koučům

       První důvod už znáte. Druhý je ještě podstatnější: Je téměř nemožné najít psychologa či ezoterika, který nestojí na straně žen proti mužům. V podstatě jsem snad jediný konstelatér, který má vyrovnaný počet účastníků a účastnic (samozřejmě nepočítám kurzy jen pro jedno pohlaví). Velice dobrý je poměr 2 ženy na 1 muže. Ale jsou ženy konstelatérky, které jsou nadšené za každého muže, který se u nich objeví. A jsou i ženy, které na svých kurzech žádné muže nechtějí. Schválně se zeptejte své psycholožky, kolik % klientů má mužů. A hlavně kolik % jejich klientů se rozvedlo.
       Já naopak jsem na straně všech. Což je srozumitelné pro každého konstelatéra. Protože my věříme, že se nejedná o boj, ale vždy existuje nejméně 1 řešení, ve kterém vyhrají všichni. A k tomuto řešení musím dojít tak, že dbám na dobro všech, i těch, co tam nejsou. Bez kompromisů. Protože kompromis znamemá, že nikdo nebude spokojen.
       A i pár výjimečných druhů psychoterapie tomu rozumí. Ale většina psychoterapií pracuje jen s 1 člověkem z páru. A někdy to dosahá takové paranoie, že když se muž chce zeptat, jak to jde s jeho ženou, tak se s ním psychoterapeutka odmítá i setkat, aby nenarušila důvěru své klientky. Ale jak pak dotyčná chce pomoct své klientce, když vidí jen půlku pravdy?
       Ona už samotná psychoterapie je spíše ženská záležitost. Musíte v ní umět používat věci, patřící spíše k ženské půlce světa. Protože k mužskému principu patří síla, agrese, hierarchie, přímé jednání, málo slov a více činů.
       A teď kolik znáte psychologů, kteří se takhle chovají? Takže ačkoliv u zrodu psychoterapie byli muži, není žádná „psychoterapie kácením stromů“ nebo aspoň „chodící psychoterapie“. Což by přesně odpovídalo naturelu mužů.
       Takže při většině psychoterapií se sedí, u některých dokonce i leží. A je jen málo situací, kdy se chodí nebo pracuje s tělem.

A bohužel i někteří psychologové věří, že skutečná změna není možná

       Aspoň tak si vysvětluji případ paní, kterou její paní psycholožka utvrzovala v tom, že změny, které vidí na jejím manželovi jsou předstírané. A tak paní věřila paní psycholožce, protože má papír a nevěřila mě ani svému muži. A uvěřila mu, až když se muž zamiloval jinde. Protože rok a půl skutečné práce u mě vedl k tomu, že muž se otevřel lásce. Ale bohužel láska od ženy byla zavřená. A pak stačilo jen pár sezení s ní a ona uviděla ten dar, který jí celou dobu její muž nabízel. A ona sama se připodobnila k mrtvému stromu, který teď rozkvetl. A i když už manžel je zamilovaný jinde, ona je moc ráda, že pro ni udělal svou práci, protože s ním se teď dá žít, zatímco předtím byl úplně jiný člověk.
       Takže jestli věříte, že jdete správným směrem, tak to Váš muž uvidí. Ale protože jsem s dotyčnou ženou hovořil, tak vím, že v jejím případě má pravdu muž. I když jí ta její cesta hodně pomohla. Ale pro vztah zatím byla smrtící. A to neříkám jako muž, ale jako hlubinný konstelatér.

I na vaše (klidně anonymní) dotazy ohledně zdraví a vztahů se těším na https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Publikováno 24.3.2024

Co žena nejvíc potřebuje od muže? Bezpečí.

       Pokud se z jakékkoholiv důvodu necítí bezpečně, reagují nejméně 3 možnými způsoby:

1. Musím se ochránit sama

       Takováto žena působí jako vichřice. Lidé kolem ní mají tendenci se jí bát, když ji neznají skutečně. Ale ve skutečnosti ona potřebuje jen obejmout a procítit, že je v bezpečí. Když jí to její muž nedokáže dát (třeba proto, že se sám bojí své síly), tak žena nemůže jít do ženské energie a ani její muž si ji nemůže užít tak, jako kdyby byla v ženské energii. Kde však ona nemůže být, když její muž není dostatečně v mužské energii.
       A problém je, že i člověk jako Jaromír Jágr ve 30 letech, kterého bychom my všichni viděli jako prototyp muže, může být totálně v mužské energii v hokeji, síle, vydělávání peněz. Ale ve vztahu k ženám tehdy zřetelně nebyl. I když si mohl vybírat z nejkrásnějších modelek.
       Stejně tak muž, který je o hlavu větší, než já a má stisk jako svěrák, tak ve vztahu k ženám byl méně muž, než já i po mrtvičce. A pilně na tom pracujeme, aby byl mužem nejméně tak, jak přísluší jeho muskulatuře.
       A dokud se muž nestane MUŽEM (i ve vztahu k ženám), tak jeho žena musí být vichřice. Protože ona se tak moc bojí.

2. Nedokážu se ochránit

       Tato žena působí poddajně a submisivně. Ale je to nezdravá submisivita. Jí její poddajnost nepřináší radost, což by skutečná zdravá submisivita měla, ale naopak utrpení, zoufalství, smutek, beznaděj a podobné věci. Protože to není zdravá submisivita, kterou má žena, která ví, že se umí ochránit a tak už to nemusí dělat, když se cítí být v bezpečném prostředí. Ale je to ponížení, ze kterého se neumí dostat. A muž jí také nedokáže odsud zvednout nebo naopak ji tam ještě víc táhne. Protože muž, který nezná svou sílu, tak si ji musí aspoň připomínat tím, že se chová jako debil ke své ženě nebo i k dětem.
       A to jsou všichni ti muži, kteří ublížují svým nejbližším. Vypadají silně. Ale ve skutečnosti jsou ti nejslabší. A sílu mají jen fyzickou. A i tam se chovají jako zbabělci.
       Zatímco muž ve vlastní síle nemusí nic předstírat. Ani si na nic hrát. On navenek vypadá jako průměrný muž. Ale když se ukáže něco, co by chtělo (jeho) ženě ublížit, tak se vydá klidně i do nerovného boje, aby svou ženu ochránil. Zatímco zbabělec právě tehdy couvne.

3. Musí mě ochránit společnost

       To jsou všechny ty ženy, které bojují proti toxické maskulinitě. A vůbec si neuvědomují, že čím víc je muži poslechnou, tím víc se budou bát své vlastní síly (tedy oni si to nazývají jako agresi) a budou je ještě míň schopni ochránit. Je to jako byste chtěla všechny odzbrojit. Ale odzbrojit se nechají jen ti, co nikdy nepředstavovali nebezpečí. Zatímco zločinec najde způsob. https://fzone.cz/clanky/hlasy-volajici-po-odzbrojeni-lze-chapat-ale-veda-mezitim-smeruje-jinym-smerem-glosa-7602
       A vždy budou muži, kteří je neposlechnou a ti vždy ženy ohrožovali. Ale teď už zmizí muži, kteří by mohli ženy ochraňovat. A tak boj proti toxické maskulinitě ublíží nejvíc ženám. A tak ženy budou ještě víc bojovat proti mužům, kteří mají jen fyzickou sílu a tito muž to budou brát jako útok proti nim. A tito muži budou ještě víc útočit, aby se obránili. A ženy se také budou jen bránit. Ale způsobem, který vyvolá ještě víc strach a když je člověk zoufalý a v koutě, tak se chová stejně jako krysa zahnaná do kouta.
       A nikoho z nich ani nenapadne, že vlastně útočí vždy jen ti, co mají strach. Protože kdyby daný muž neměl strach, tak by ženu obejmul a počkal by, až strach v této ženě roztaje. Ale to jde udělat s ženou, která mě zná a která to dovolí. Když mě nezná, její strach jí to nedovolí.

Řešení

       je aby muži přijali svou mužskou energii. I svou agresi. I svou toxickou maskulinitu. A vyplakali všechny své bolesti. Protože představa, že muž nesmí plakat je skutečně toxická. (Kromě situace, kdy jste ve válce. Tam je to naopak schopnost, která zvětšuje šanci na přežití).
       A když muži začnou, je to celé pro ženy snadnější. Ale ženy mohou začít i u sebe. Jen to bude těžší, než kdyby začali společně nebo kdyby začali jen muži.

I na vaše (klidně anonymní) dotazy ohledně zdraví a vztahů se těším na https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Publikováno 24.3.2024

Jak jsem poprvé procítil do morku kostí vděčnost mé mámě za to, jaká je.

       Nejdřív to špatné: Moje máma trpí depresemi už od doby před mým početím. Celé své dětství jsem tam byl pro ni. (A ne ona pro mě, jak to má být). Jako taková záchrana před tím zlým světem kolem ní. Zastával jsem se jí před svým tátou. Byl jsem zmatený, když v jistém okamžiku byla špatná nejen celá tátova rodina, ale i bratr mámy s celou rodinou. Nakonec se ukázalo, že bratr byl zařazen mezi zlé asi omylem. Zato jeho manželka tam zůstala a jejich děti jsem naštěstí znal jako „dobré“, takže se nepodařilo mámě její (teď už vím, že podvědomý) názor na ně opravit.
       Ale bohužel tátova máma byla nepřístupná, tak jsem ji nepoznal jinak, než skrze její dogmatismus a máminu představu o ní. A k její sestře jsme si s tátou jezdili pro ryby. Ale já byl tehdy tak blbý, že mi nepřišlo divné, proč se tito „zlí“ lidé s námi dělí o své poklady. Když jsou přece zlí.
       Výsledek je, že mám blízký vztah z příbuzných jen s babičkou z máminy strany a tátou. A tito už dávno zemřeli. A když si na ně přestala má máma alespoň přede mnou stěžovat, tak to bylo veliké mé vítězství. Protože jsem to vždycky vnímal jako, že ona vytrhává kusy masa i ze mě. Když si na ně stěžuje a já přitom vím, jak to bylo. Zatímco když si stěžovala pravdivě (asi 2x se stalo i to), tak mi to nic nedělalo.
       To celé vyvrcholilo asi v mých 13-15 letech, kdy mi máma řekla, že jde skočit pod vlak. A já už toho celého měl dost a řekl jsem jí, ať tedy jde. A brečel jsem a klepal jsem se strachy, že to udělá a že to celé bude moje vina. Celou tu dobu. A pak asi po 3 hodinách se moje máma vrátila, na své poměry až šťastná a úplně zapomněla na to, co se stalo o 3 hodiny dříve. A tehdy jsem jí přestal zachraňovat. Tedy ještě ne úplně. Ale už aspoň jsem to přestal dělat tak moc a tak za každou cenu.
       Až teď mi dochází, že možná tam byla souvislost mezi mými představami o sebevraždě a tímto zážitkem. Protože doteď jsem si myslel, že zlom nastal v okamžiku, kdy jsem se ocitnul na gymplu, kde už jsem nebyl tak šikanován jako na ZŠ.
       Není divné, že jsem téměř umřel ve 2 letech. A pak jsem ve 20 letech onemocněl na nemoc, o které dnes už vím, že vzniká, když člověk bojuje sám proti sobě. A jen díky té nemoci, o které klasická medicína neví nic, jsem začal už jako medik hledat pomoc jinde. A vystudoval jsem medicínu, homeopatii, kineziologii. A téměř každou metodu jsem aspoň ochutnal. A každou z nich jsem opustil, když jsem našel něco lepšího. Pro mě. A postupem času i pro mé klienty.

Konstelace

       Až jsem nakonec zakotvil u rodinných konstelací. A tak jsem si začal řešit svou rodinu. A všechny své problémy. A zjistil jsem, že mám být vděčný za dar života. U táty to bylo lehké. Ale u mámy daleko těžší. A tak jsem postupoval krok za krokem, konstelaci za konstelací. A zjistil jsem, že mi nejde slepě následovat žádné učení. A tak jsem začal dělat svou verzi konstelací. Protože jsem zjistil, že i konstelace mají slepé skvrny a dogmatismy. Které jsem nemilosrdně vyhodil, protože mě nešlo o peníze, ale o to, co mi pomůže.

Byl jsem obětí narcistického rodiče?

       Ano. Ale naštěstí jsem o tom ani nevěděl. Protože tehdy to slovo existovalo, ale mělo svůj původní význam. A já jsem se nezabýval obviňováním svých rodičů, ale chtěl jsem pomoci sobě. A samozřejmě jsme míval vztek na svou mámu. Ale já jsem ji nikdy neviděl jako tu, která mi ubližuje. Protože to byla její deprese, která mi nedovolila mít mámu. A místo mámy jsem měl celý život osobu, které jsem nic nemohl říct. A přitom ona se snažila. Jsem si jistý, že měla na mě víc času, než táta. Ale táta tam pro mě byl. Takže i kdyby mi táta dal setinu času, tak mi dal mnohonásobně víc, než máma byla schopná dát skrze oponu její deprese, která ji znemožňovala, aby byla pro mě.
       A pak jsem si četl příspěvek na FB: „Nesnáším svoje rodiče za to, ze mě přivedli na svět. Do konce svého života jim to neodpustím.“ A já jsem si uvědomil vděčnost, že jsem neskončil takhle.
       A pak v jedné komunikaci mi jeden člověk řekl: „Vaše cesta z vás lepšího člověka neudělala.“ A myslel si, že mě tím může zmanipulovat, abych přestal dělat to, co je podle něj špatné. A já si uvědomil, poprvé ve svém životě, že jsem mámině depresi vděčný za její lekce. Protože kdybych nebyl tak dobře vycvičený od své mámy, tak bych udělal všechno pro to, abych byl pro druhé dobrý. A už bych dávno umřel. Jako můj táta a jako má sestra. Protože ti se báli být nedobří, natož zlí podle druhých. A proto už jsou mrtví. Protože nejde být tak moc dobrý podle všech ostatních. A komu to jde, tak by měl být vděčný, že život po něm tohle nechce tak moc, jako po mě a po mé rodině.

Takže prosím Vás: Já nepotřebuji být dobrý podle Vašich měřítek

       Já raději budu žít. A je krásné, že právě tím, co dělám, tak se stávám automaticky lepším člověkem. Ale v žádném případě se tím nemíním hodlat vydírat. Právě těmi lidmi, kteří jsou vydíráni tím, že oni nesmějí být „zlí“. A tím, že desítky let nechci být „zlý“, tak pak nakonec jednoho dne přehrada přeteče a já pak budu skutečně zlý. Zatímco když své zlo přijmu, ono se rozpustí a stane se tím, kým vždy bylo, dobrem. A já moc děkuju lidem na facebooku, že byli takoví, jací byli. Protože kdyby byli jen trochu jiní, já bych možná nezažil vděčnost vůči depresi mé mamky.

I na vaše (klidně anonymní) dotazy ohledně zdraví a vztahů se těším na https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Publikováno 24.3.2024

       Otázka: “Stalo se, že jsem v práci potkala mladého muže, začali jsme vztah a on trval na tom, že se k němu nastěhujeme, já a můj syn. Dohodli jsme se, že já platím potraviny a vše, co potřebuji a on platí nájem bytu a služby. Neuběhlo moc času a začal mi říkat, ať zaplatím polovinu částky za ubytování a jídlo 50/50. S tím jsem souhlasila. Přišel den, kdy jsme šli nakoupit potraviny, přirozeně jsem je zaplatila. Přijeli jsme domů, říkám mu, aby mi dal polovinu částky za potraviny a on že polovinu nezaplatí, protože jsme dva a on je jeden. Jak mám této situaci rozumět a co mám dělat dál?“

Muž nemá na splnění svých slibů

       Takže asi má veliké finanční problémy. Ale vlastně Vy byste věděla, kdyby přišel o práci. Takže mladý muž má problém. On si myslel, že si nastěhuje Vás k sobě domů a bude se mít i finančně lépe a ještě k tomu bude mít zadarmo sex.

Jestli jste chtěla rovnoprávnost, teď ji máte

       Dřív by se tomu říkalo rozmazelenec. Dnes, kdy my Češi věříme na to, že ženy a muži jsou si rovní, tak se jedná o přirozený stav, kdy muž MUSÍ chtít, aby žena platila 2/3 plateb za sebe a za své dítě, které není jeho. Takže jestli chcete rovnoprávnost, tak ji tady máte se vším všudy. Doufejme, že mu bude stačit, když Vy budete platit 2/3 z nájmu a služeb. A Vy zase máte právo po něm chtít, aby se společně podílel (snad ½?, přinejhorším 1/3) na všech činnostech, které jsou typicky brány jako ženské.

Jestli jste nechtěla rovnoprávnost

       a ten mladý muž si Vás našel proto, že na ní netrváte, tak s ním zůstaňte, jen když se Vám to finančně vyplatí a dokud Vám bude dávat to, co chcete, aspoň trošku. A rovnou se začněte dívat jinde. Protože takový muž si Vás nezaslouží.
       A pořád mě vrtá to slovo mladý. Proč jste ho tak zdůraznila? Jestli jste výrazně starší, než on a jste na nedospělce, tak máte to, co chcete. Máte malé dítě, které nemusí nést za nic zodpovědnost.
       Jestli chcete dospělého muže, který splní to, co slíbil, tak takoví jsou i mezi mlaďochy. Jen se musí hodně hledat. A jestli jste podobného věku, jako on, tak si můžete hledat mezi všemi svými vrstevníky +-10 let.
       A věřím, že najdete takového, který dokáže dodržet své slovo. Protože není žádná ostuda, když zjistím, že na své slovo nemám. A omluvím se za to a hledáme spolu řešení. Ale něco úplně jiného je, když se tvářím, že jsem nic neslíbil.

Jestli chcete plnoprávnost

       Tak pak se naučte, jak si do svého života přitáhnout MUŽE, jehož ctí je splnit nejen to, co slíbil, ale i víc.
       A jestli chcete rovnoprávnost, tak se rovnou naučte být mužem. Protože rovnoprávnost chce po ženách, aby byli ve všem stejní (gramaticky je to nesprávně, ale fakticky ano) jako muži. Snad zatím kromě pohlavních orgánů.

I na vaše (klidně anonymní) dotazy ohledně zdraví a vztahů se těším na https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků