Bojím se ponížení

Ponížení

       V článku Sexuální otrokyně pro ISIS jsem mimo jiné napsal: Proto ženy touží po emancipaci, protože když budou mít stejná práva a budou se chovat stejně jako muži, stanou se mužům rovnocenné. Že při tom ztratí to nejcennější, co mají, tedy svou ženskost, je věc, která bohužel pořád většině žen plně nedošla.
       Dostal jsem tuhle reakci: Myslím, že každý muž, na kterého by se ženy dívaly z výšky, by si to taky nenechal líbit a klidně by ztratil svou mužnost, jen aby se cítil rovnocenný a neponížený..jenže vy muži máte prostě větší sílu...fyzicky..mnozí i mentální..
       Odpověď: Ano, je pravdou, že mnozí muži nedokážou unést, když je žena větší. Ale u mužů to funguje přesně naopak: Muž by ztratil svou mužnost, kdyby se tomu nevzepřel.
       Ale to platí jen pro muže, který to ještě nemá vyřešené.
       Chlapeček ví, že je menší, než maminka a nic s tím nedělá. To je v pořádku, když je chlapečkovi 5 nebo 10, ale když je mu 30 nebo 50, je to problém.
       Když se začne stávat mužem, nesnese, aby byla žena větší. V ideálním případě jak roste a roste, začne být větší, než žena a nepotřebuje k tomu žádnou agresi. Ale počítejte, že skoro každý muž si bude muset projít fází, kdy se to bude učit udělat fyzicky. Když se to stane na kurzu, mohu to řídit a nepřekročí to přijatelné meze pro obě strany.
       Ale když se nad muže žena povyšuje, má potřebu ji usměrnit. Když se to naučí, doroste ještě víc. A pak v pohodě zvládne, když je žena větší. A tím, že to unese, ji paradoxně přeroste, dokonce i když je ona fyzicky větší.
       Ale to podstatné je tohle: Nenecháš si to líbit, jen dokud se v sobě cítíš ponížená. A dokud nechápeš sílu mocné slabosti. Jakmile ji jednu zažiješ a když si uzdravíš pocit ponížení, zjistíš, že být menší je úžasné.
       Každý z nás je vůči někomu menší a vůči někomu větší.
       Být větší je úžasné. Zpočátku proto, že to máš ve své moci. Tím uklidníš svůj strach. Ale když předstíráš, že jsi větší, abys uklidnila svůj strach, nebude to fungovat.
       Pak je hezké to, že dominuješ.
       A pak přijde to nejkrásnější. Byl jsem na jedné přednášce na festivalu. A byl tam muž, starší, než já. Dělali jsme cvičení, kdy jsme se k sobě přibližovali. A najednou jsem začal vnímat, jak moc potřebuje tátu. A dal jsem mu ho. Na chvilku jsem ho obejmul jako táta syna. Pro něj to bylo krásné, ale pro mě taky. Protože když je z čeho dávat, je dávat stejně krásné jako dostávat a v něčem i krásnější.
       A to je ten skutečný smysl toho být větší: je krásné dominovat. Ale moci dávat je ještě lepší.

Být dole není potupa, ale způsob, jak vyrůst

       Když se člověk cítí ponížený, strašně moc se bojí být dole. A musí předstírat, že je větší, než je. A to stojí hodně energie.
       A když předstíráš, že jsi větší než jsi, nikdy doopravdy nevyrosteš. Abychom vyrostli, je třeba být tam, kde jsem.

       Když se člověk cítí ponížený, dělá vše pro to, aby byl výš, než je. Díky tomu na druhé působí povýšeně. A oni ho o to víc chtějí srazit dolů (protože oni neví, že on se uvnitř cítí poníženě, oni vidí jen jeho povýšenost, kterou si ale zase on neuvědomuje). Ale on se nedá. A tak vzniká nekonečný kolotoč.
       Druhá možnost je vědomě se nechat ponížit nebo ještě lépe se sám dobrovolně ponížit. Nejlépe v bezpečném prostředí, kde mi nic nehrozí. A dívat se, co se stane, když přestanu řešit, že to je přece špatně. A ono se najednou něco změní a je mi líp. A jakmile přijmu to místo, kde jsem, začnu růst. A pak už budu přirozeně větší a nemusím nic předstírat.
       Takže protože se už nebojím být dole, přijal bych to. Obzvlášť kdybych byl žena. Ale rozumím, že zatím je to možná pro Tebe příliš náročné. Máš čas.

Pomůže Ti, když pochopíš princip

       Jakmile pochopíš, že Tě ostatní ponižují ne proto, aby Ti ublížili, ale aby Tě dostali na Tvé pravé místo, můžeš jim to dovolit. Ale tentokrát bez pocitu, že jsi špatná. A ejhle, ono se skoro určitě nestane nic špatného. A na 80% oni přestanou. Když se tak stane, začneš růst a po nějakém čase se jen zasměješ tomu, že by tě někdo mohl dokázat ponížit. Mladý stromek ohneš snadno. Ale velkou borovici už ne. Tak je pevná a velká. Jakmile si uzdravíš svůj pocit ponížení, už tě stejným způsobem nikdo nemůže ponížit.
       Samozřejmě je možné, že jsi narazila na někoho skutečně zlého. U takového člověka není bezpečné se nechat srazit dolů. Tak je nejlepší úplně zmizet a najít si lepší kamarády/ lidi kolem sebe.
       Vždy je tyto věci lepší dělat na kurzu, obzvlášť, když se toho bojíš. Už jen proto, že někdy je třeba udělat něco jiného. Někdy třeba potřebuješ, aby se Tě někdo velký zastal a ochránil Tě před těmi, co Tě ponižují. Nebo je potřeba, abyses jim vzepřela sama. Takže pokud máš málo peněz, dostala jsi návod, který bude fungovat na 80% a skoro určitě Ti neublíží.
       Pokud si vážíš svého života, přijď na kurz a uděláme to důkladněji a rychleji a víc do hloubky.
       Když se přestaneš bát ponížení a toho být menší, najdeš snadněji, kdo jsi doopravdy. A v tom doopravdy Ti bude dobře. Mnohem líp, než kdekoliv nahoře. A neztratíš schopnost být větší. Jen k tomu získáš schopnost být menší a užít si to.

Pokračování je tady

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz