Povídání o svobodě, sektách, swingers párty a skutečnosti

Vnímáme skutečnost?

       Dostal jsem úžasnou anonymní otázku, o kterou se chci s Vámi podělit.
       Nejdřív ale trocha teorie: Všechny ezoterické směry stejně jako psychologie nám říká, že vlastně nevidíme skutečnost, ale naši představu skutečnosti. Často na kurzech říkám, že neexistuje jeden svět, ale nejméně 6 miliard různých světů a každý z nás žije ve vlastním světě, který je občas docela podobný světům těch druhých, ale často je úplně jiný.
       Zjistil jsem, že když se dva lidé hádají, často jediný problém je v tom, že každý vidí jinou realitu a že se tudíž ani nemohou domluvit – dokud jsou v emocích. Z toho vyplývá i moje rada, když se hádáte: jestli to ještě svedete, partnera obejměte. To je jediný způsob, jak se dostat ze spárů emocí zpět do říše rozumu, kde najednou uvidím, že se vlastně hádáme úplně zbytečně.
 

Tady najdete termíny kurzů a přednášek.

O kom mluvím?

       Když o někom nebo o něčem mluvím, o kom nebo o čem to vlastně mluvím? Co když skoro vůbec nemluvím o tom druhém, ale jen o sobě?
       Mám moc rád jeden psychologický vtip: Jistý pan Rorschach vymyslel test, kterému se říká projekční. To znamená, že s jeho pomocí zjistíme, jaké projekce má daný člověk. Funguje to tak, že vyšetřovaný člověk dostane „obrázky“, na kterých jsou úplně náhodné skvrny, které ve skutečnosti nic neznamenají. Ale protože naše mysl nesnese prázdno a aby něco mělo nulový význam, začne si do skvrn promítat (projikovat, proto projekční test) své vlastní významy. A protože skvrny mohou znamenat cokoliv a ve skutečnosti neznamenají nic, cokoliv v nich uvidíte, vypovídá o Vás, nikoliv o skvrnách.
       Takže přijde takhle jeden muž k psychologovi a ten mu dá první obrázek: Co vidíte? No tady dva souloží. A co vidíte tady? To je grupáč. A co tady? Tady si ho …. A takhle to probíhá u každého obrázku. Když je vyšetření hotovo, povídá psycholog vyšetřovanému: Hele, ale vy jste až neskutečně posedlý sexem. A dotyčný mu nazlobeně odpoví: Já? A kdo mi dával ty sprosté obrázky?
       Vzpomínám, jak jsem na jednom kurzu povídal, proč nepoužívat pozitivní myšlení a na konci kurzu mi jeden nadšený pozitivista moc poděkoval za to, jak moc krásně učím to pozitivní myšlení. Někdy je úplně jedno, co uděláte, když ten druhý je slepý.
       Stejně jsem už byl označen za buddhistu a nyní se mi dostalo další „pocty“:

Anonymní dotaz

        „Vypada to na sektu nemylim-li se? A to co nabizite vypada na swingers party ze?“
       Asi by bylo nejlepší to ignorovat. Ale já jsem si díky dotyčnému uvědomil, jak je úplně jedno, jak něco myslíte, on se vždycky najde někdo, kdo to pochopí úplně jinak. (Pro zajímavost pán reaguje na tenhle článek
       Pokud se někdo chcete zavděčit všem, uvědomte si, že to nejde. Vždycky se najde někdo, kdo nebude vidět Vás, ale sama sebe.
       Pamatuju si na další kurz, kde jsem poprosil lidi, ať si tuhle techniku zkusí na nějakém nevýznamném problému. Jedna paní zvedla ruku a ptá se: A opravdu to mám dělat na tom nejzávažnějším problému v mém životě? Naštěstí se zeptala. Já jsem znejistěl, protože vím, že se někdy může stát, že se přeřeknete. Tak jsem se zeptal ostatních účastníků, co slyšeli, že jsem řekl. Byl jsem moc rád, že jediný, kdo to slyšel jinak, byla dotyčná paní, všichni ostatní slyšeli to, co jsem si myslel, že jsem řekl.

Když je to divné, zeptejte se

       I díky těmhle zkušenostem učím lidi, aby se vždy ptali. Když je něco divné, zeptejte se, jestli to skutečně tak je. Ten druhý se mohl přeřeknout. Nebo jsem to mohl špatně pochopit. Nebo možná máme jiné definice.
       Na jedné přednášce jsem povídal, že je v pořádku, když něco chceme, ale dělá to problémy, když na tom lpíme. A ozval se jeden muž a říkal, že je to přesně naopak. Mohli jsme se začít hádat nebo jsem mohl uplatnit svou autoritu. Já jsem se místo toho zeptal, co pro něj znamená chtít a co pro něj znamená lpět na něčem. A s překvapením jsem zjistil, že to, čemu já říkám chtít, on nazývá lpět a naopak. A mohli jsme se hádat třeba 30 let. A bylo by to úplně zbytečné, protože bychom se oba hádali za totéž, ale nevěděli bychom to.

O sektách

       Dřív bych považoval za urážku, kdyby mě někdo nařknul z toho, že jsem sekta. Ale uvědomil jsem si, že sekty se svobodný člověk bát nemusí. Dřív jsem dělal homeopatii a chodili ke mně svědkové Jehovovi. Byli to moc milí lidé a vždy jsem říkal, že bych je bral za kamarády, protože by mě určitě nepodrazili. Ale taky bych mezi ně nikdy nešel, protože jsem příliš svobodný na to, aby mě jakýkoliv sektář unesl.
       Zajímavé na tom bylo, že svědkové Jehovovi z Havlíčkova Brodu k homeopatovi chodit mohli, ale z jiných měst to měli zakázáno. Takže to dokonce i v sektě je to o lidech a jejich osobních názorech.
       Byl jsem na kurzu, kde jsme měli za úkol dělat půl dne otroky a pak půl dne otrokáře. Bylo velmi zajímavé sledovat, jak se do toho všichni zažrali tak moc, že zapomněli, kdo jsou doopravdy. Já se rozhodl, že zkusím i tohle cvičení. A zůstal jsem svobodný. A svou otrokářku jsem úplně zneškodnil v rámci pravidel. Protože já byl otrokem jen do té míry, do jaké jsem to dovolil. A ona se mohla vztekat, jak moc chtěla, dokud jsem jí nad sebou nedal moc, neměla ji. Kdo chce vidět víc, musí přijít na přednášku, to se nedá napsat, to musíte uvidět, jak to bylo. Je pravda, že jsem se nezapojil úplně ani do druhé části, protože mi to bylo proti srsti někoho buzerovat bez důvodu.
       Mnoho lidí věří, že nejsme svobodní. Ale míru svobody si určuje každý sám. Dokud na mě někdo nemíří pistolí, jsem hodně svobodný. A je jen na mě, jestli se podvolím svému strachu nebo ne. Bohužel když se podvolí většina, může se pak stát, že na ty ostatní pak někdo začne mířit pistolí. I proto je moc a moc důležité, abychom se uměli stát imunními nejen vůči sektám, ale vůči sektářství a čemukoliv, co omezuje naši svobodu. A paradoxně právě tohle se u mě na kurzech učí nejvíc: Jak vzít svůj život do vlastních rukou. Jak se stát svobodným člověkem, který může klidně přijít i do sekty a jestli se někdo změní, tak sekta, nikoliv já. Na to ale musím vědět, kdo jsem a vážit si toho, kdo jsem.

Zamyšlení o swingers párty

       Nikdy jsem na žádné swingers party nebyl. Takže se asi moc a moc pletu. Ale tento anonymní pán mě přinesl jedno myšlenku: Možná že někteří lidé navštěvují swingers party, aby poznali někoho nového. Určitě mnoha z nich jde o sex. Ale možná jsou tam někteří, kteří chtějí primárně něco jiného. A sex je pro ně nutné zlo, které podstoupí, aby dostali to něco jiného.
       Možná se úplně pletu a takhle to není. Co ale vím určitě, že jsou ženy, které svolí k sexu, aby dostali blízkost, něhu nebo objetí. A sex je v lepším případě nic moc, co tedy podstoupí, v horším případě nutné zlo. A právě pro tyto ženy je kurz Seznamka se životem jako dělaný. Protože můžete „ochutnat“ blízkost s jiným člověkem, aniž byste musela platit sexem.
       To, že pan Anonym je úplně mimo, svědčí i to, že se zatím přihlásilo 7 žen a 1 muž. Takže milí muži: Nevzdávejte to. I když na kurzu sex určitě nebude, třeba tam najdete někoho, kdo ho pak bude chtít. Nic Vám neslíbím, ale je tady spousta krásných žen, které doufají, že se kurz uskuteční.

Pane Anonyme, děkuji

       Uvědomil jsem si, že jsem se taky bál sekt. Někdy v devadesátých letech jsem byl na jednom školení od scientologů. To tehdy nikdo nevěděl, kdo to je. Ale byli to „jiní“ scientologové. Dokonce si na nás ani nevzali telefon, takže mě nikdy nikdo neobtěžoval. A i cena za školení byla rozumná a právě tohle školení mi dalo hodně.
       Ale protože jsem se sekt bál, nikdy jsem už nic s žádným scientologem neměl. A možná jsou různí scientologové. Kdoví. Nebudu to zkoumat a stále platí mé varování před jakoukoliv sektou pro každého, kdo není ukotven v sobě. Ale najednou jsem svobodný. Už se jich nemusím bát. Uvědomil jsem si to díky panu Anonymovi. A už se nemusím bránit. Kdo chce, ať si myslí, co chce. A kdo má v hlavě trochu rozumu, „pozná je podle ovoce jejich.“

Místo boje porozumění

       Někteří lidé bojují proti sektám. Ale co tím získají? Jen větší odtržení od těch, kteří sektě podlehli. Možná místo boje můžeme začít jinak: Což zkusit pochopit, proč někdo věnuje svůj život vůdci sekty? Co sekta přináší tak dobrého, že jsou lidé, kteří jí neváhají odevzdat celý svůj majetek i život? A co kdybychom to těmto lidem dali my sami? Pak budou před sektami v bezpečí. A sekty nebudou, protože nebude nikdo, kdo by jim dal svůj život. Ale dokud nebudeme svobodní a ukotvení v sobě, budou nám sekty a nesvoboda hrozit.
       Podle mě jsou lidé, kteří sekty potřebují. Jsou to lidé, kteří se nechtějí rozhodovat sami za sebe, kteří chtějí, aby jim někdo jiný řekl, jak mají žít. Jsou jako malé děti a místo rodičů mají gurua. Takoví lidé nejsou jen v sektách, ale i v církvích, v politických stranách a nebo ganzích. Dokud nenaučíme lidi, aby mysleli za sebe, budou v nebezpečí oni a nakonec i my. Mimochodem, víte koho volíte a proč? Nebo jste v „sektě politické strany“? Nebo jste v „sektě zdravého rozumu“, aniž byste si ověřili, jak to je doopravdy?

Ochrana před sektami

       Jak ochránit své blízké před sektami? Je to velmi jednoduché. Naučte své děti, aby měli vlastní rozum. Neříkejte jim, jak to je, místo toho je naučte myslet. A hlavně: Dejte jim lásku, přijetí, objetí, blízkost a „teplo domova“a láskyplné, ale pevné hranice. Pak budou před sektami v bezpečí. Protože pro emočně vyživeného a svobodného člověka je sekta totálně nezajímavá.
       A pokud přemýšlíte o tom, že byste založili sektu: Uvědomte si, že za tyto lidi pak budete zodpovědní. Nebudete smět odvolat své staré pravdy, tedy nebudete se smět změnit. Nebudete smět mít poskvrnku, protože pak Vás Vaše ovečky shodí z piedestalu. Pro někoho je to malá cena, já ale chci radši svůj vlastní život.

(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz
„Snažme se žít tak, aby naší smrti litoval i majitel pohřební služby.“ Mark Twain