Zasloužíte si lepší život. Pojďte na to.

Publikováno 18.10.2024

Naši rodiče. Zdroj naší největší síly nebo zdroj našeho utrpení

       Už více, než 100 let je v psychologii uznáván pojem introjekce. Ale není plně doceněn ani psychology, takže není divu, že o něm laici vůbec neví. Přesto, že znalost tohoto pojmu by vedla k pochopení skoro všeho, co se nám děje. Ale já raději používám pojem falešné já, protože přesněji ukazuje, co se děje a že se to může a má uzdravit.

Falešné já přebírá kontrolu nad námi už v útlém věku

       Představte si malé dítě, které vnímá, že táta chce ublížit mámě, protože na ni křičí. A pak vidí, že máma chce zabít tátu, protože po něm něco mrští. Ale ono ještě neumí mluvit ani ovládat své tělo. Takže zůstane ve strachu. A v tom strachu zůstane celý život, když se neudělá něco, aby se ten strach uzdravil.
       I když o pár minut později běžná hádka (z pohledu rodičů) skončí a rodiče se zase mají rádi, tak ono pořád věří, že se chtějí navzájem zabít. I když rodiče ani nenapadlo, že to tak dítě může vzít. Ale protože dítě ještě nemá žádné vědomé vědomí, tak se to vše přesune do podvědomí a tudíž nikdo neví, co se v něm děje.
       Kdyby k němu táta a máma přišli a uklidnili by ho tónem svého hlasu, že ve skutečnosti se o nic nejedná, že se jenom pohádali, ale mají se rádi, dítě by se mohlo uklidnit. Ale protože nejsme zvyklí věci řešit, tak v dítěti rezonují oba hlasy tak dlouho, až je dítě zvnitřní (introjikuje) do sebe. A od této chvíle má dvě falešná já v sobě. Které se hádají a chtějí si navzájem ublížit. Ale jsou pořád v těle malého kojence. Které mezitím vyroste. A hledá si ženu, která odpovídá jeho matce. A najde si ženu, která hledá muže podobného jejímu tátovi v tom nejstresovatějším okamžiku. A když se takto muž a žena najdou, tak vznikne zamilovanost. Protože každý našel přesně sám svou chybějící část. Ale jak zamilovanost přechází, tak oba začnou hrát svou hru, kterou jim přikazuje jejich falešné já. Takže aniž si to uvědomují, přesně zrcadlí chování jednoho ze svých rodičů.
       A kdyby si to uvědomili a zvědomili by své chování, tak by se oba zasmáli, objali by se a celý problém by zmizel. A jejich zamilovanost by se mohla proměnit v lásku. Ale protože na své problémy nevidíme, tak se začneme hádat ještě víc, protože nás v tom okamžiku ovládá naše falešné já. A s každou nevyřešenou hádkou mizí láska. A pak se divíme, že většina manželství končí „pro nepřekonatelný odpor“. Ale ve skutečnosti je ten nepřekonatelný odpor ve mně vůči mému druhému falešnému já, které se ukrylo a protože chce být uznáno, tak si našlo někoho venku, aby se do něj „zhmotnilo.“

A o co silnější bude falešné já, když otec matku skutečně ohrožoval

       A najednou je jasné, proč jsou některé ženy ve vztahu s násilníkem a proč z takového vztahu nedokážou odejít. Protože „ho mají rády“ víc jak sebe. A lidé venku se diví, proč žena neodejde. Ale ona nemůže, protože ona si vůbec neumí představit, že by se k ní mohl muž chovat lépe. A naopak se bojí, že by to mohlo být ještě horší. A navíc má pocit, že právě takto má láska vypadat. Protože přesně tak vypadala láska jejích rodičů.
       A jediné definitivní řešení pro takovou ženu spočívá v uzdravení svých falešných já. A jakmile to udělá, už svému muži nedovolí, aby na ni vztáhl ruku. Ne, protože by byla silnější fyzicky. Ale protože si je vědomá své hodnoty. Ale protože tohle skoro nikdo neví, tak ženy zůstávají do momentu zlomu a pak cítí nenávist nejen ke svému muži, ale často ke všem mužům. A aniž si to uvědomují i ke svým synům. Protože i můj roztomilý kojeneček je budoucí muž.

Každý z nás je z půlky moje máma a z půlky můj táta

       Skutečné já je prostě jen kombinací jedné spermie od táty a jednoho vajíčka od mámy a ničeho dalšího. A všechno, co udělám já jako dospělý, tak má počátek v momentu zrození. A celý můj život je v podstatě naplánován, pokud se nerozhodnu ho sám měnit. Protože člověk, který aktivně nemění příčiny toho, proč se mu život děje, je jako biliárová koule, do které rodiče vložili směr a ona bezmocně jde vstříc svému osudu. A často říká:

„Nebudu nikdy jako mí rodiče.“

       A čím víc to říká, tím víc je stejný nebo opačný. Ale když se podíváte na syna, který to dělá opačně, než jeho táta, tak téměř vždy uvidíte tátu, jak to dělal opačně, než jeho táta. Takže syn to dělá přesně stejně jako dědeček i jako táta (který také dělal opak toho, čím byl děda). Ale protože každý jsme jiný, tak někdy totéž najdeme až u pradědečka nebo ještě dále.

Dar života

       Roky jsem utíkal sám před sebou, než jsem byl schopen poděkovat upřímně své mámě za dar života, který jsem od ní dostal. A teď už vidím, že můj život není špatný kvůli mé mámě, ale naopak jsem od ní dostal dar. Který jsem ale původně viděl jako své prokletí. Protože kdybych se narodil do „zdravé rodiny“, nikdy bych nepochopil o životě tolik, jako když jsem se narodil „do nezdravé rodiny.“ Ale hlavně bych to už nebyl já. Protože já jsem mohl vzniknout jen z mých rodičů a jen v tom čase, kdy jsem vznikl. Kdyby mě rodiče počali o měsíc později, už bych to nebyl já, ale někdo mě podobný.

Když si plně uvědomíte, jaký jste dostal dar od svých rodičů,

       váš život se změní. To, co vás oslabovalo, teď bude zdrojem síly. Když vám bude nejhůř, budete si moct představit svého otce a matku a dostat od nich znovu ten dar, který jste fyzicky dostal při svém zrodu. Ale pořád jste ho ještě nepřijali úplně. Já už jsem svému tátovi vděčný za to, že byl, jaký byl. Dříve bych se na něj zlobil, že se neuměl ochránit. A teď jsem rád, že jsem díky tomu našel způsob, jak se každý muž může stát MUŽEM. Dřív jsem se na sebe zlobil, že jsem ho nedokázal zresuscitovat. Ale teď už vím, že to bylo na mě moc v 17 letech ho zachránit. Ale hlavně už ho vidím jako svého otce. Ne jako chudáčka. A protože ho vidím jako většího, můžu se o něj opřít.
       A to je neporovnatelný rozdíl. Protože předtím mi rodiče sílu brali. Teď už mi ji dávají. A díky tomu cítím štěstí a spokojenost. Sice ještě ne pořád, ale vzhledem k tomu, že jsem synem matky s celoživotní depresí a otce, který se bál se projevit, tak mám víc, než jsem si kdy uměl představit. A totéž nabízím i Vám. Jenom s jediným rozdílem. Cestu už znám. Takže ji nemusíte hledat desetiletí, jako jsem to měl já.

Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích

       https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Publikováno 7.10.2024

Hierarchie vztahů a nevztahů

       Podle mých téměř 30letých zkušeností práce se vztahy je vztah každého člověka dán tím, na jaké úrovni vztahovosti on je sám. Protože je téměř nemožné se zamilovat do člověka, který je na jiné úrovni vztahovosti. Výjimkou jsou vztahy založené na rozumu či penězích. Tam to jde.

Suterén: -1 patro: Nejsem schopen žádného vztahu. Ani na jednu noc

       Za svůj profesní život jsem se setkal se 4 muži, kteří tak nenáviděli své pohlaví, že nepoznali ani třeba ve 35 letech žádnou ženu. A z těchto 4 mužů 2 tak moc nechtěli slyšet, že když chtějí mít vztah, tak musí přestat nenávidět své pohlaví, že mě radši pomlouvají, než by si svou nenávist uzdravili.
       A protože si ctím žen a i mužů, tak jsem nepoznal žádného incela. Který dle všech dostupných zdrojů nenávidí ženy tak moc, že je schopen je i ženu zabít za to, že mu ženy „nedaly“. Snad jen na facebooku. Ale tento muž je hlavně strašně nešťastný, protože věří, že aby si našel ženu, musí mít alespoň 10 miliónů. A svou nenávist směřuje rovnocenně k oběma pohlavím.
       Zatím jsem nepoznal jedinou ženu, která by byla pannou i v 35 letech. I když mám podezření na jednu ženu, kterou jsem potkával na festivalu Miluj svůj život a vždy byla součástí nerozlučitelné dvojice se svou matkou. Potkával jsem je odhadem 40 dní a ani jednou nebyla ona nebo matka sama. Zatímco i nejzamilovanější dvojice se uměli odloučit aspoň na pár minut.
       Je mnoho žen, které spadnou do tohoto stádia po letech strávených v nešťastném vztahu. A tyto ženy říkají: „Mě je nejlépe samotné.“ Přičemž to bylo viditelné pro člověka, který si všímá detailů, už dříve. Protože ony tak moc nevěří mužům, že dříve nebo později skončí v suterénu vztahů a ještě jsou na sebe pyšné, protože ony „si už nenechají ubližovat“.

Přízemí: 0. patro: Hledám kamaráda s výhodami

       Protože sexuální pud je mocný, tak většina lidí neschopných vztahů neodmítá sex. Ale odmítá se jakkoliv zavázat ke vztahu. Protože v okamžiku vztahu už nejsem tak svobodný. Protože mít vztah buď znamená, že jsem omezován tím druhým (1.-4. patro) nebo už vnímám, že nechci být svobodný, abych byl sám a tudíž byl nesvobodný tím, že nemohu být v hlubokém vztahu (5. patro a výš).

1. Patro: Mám vztah s dokonalým mužem. V mé představě

       Jako příklad sem uvedu případ ženy, která mě vyhledala s tím, že chce najít vztah, ve kterém se budou mít oba rádi. A popisuje ho tak ideálně, že si takový vztah nedokážu ani já představit. A to si dovedu představit, že i nevyléčitelná rakovina může být vyléčitelná jen skrze uzdravení psychosomatické příčiny. Ale hlavně je jí více, než 44 let a její dosavadní vztah vypadal tak, že ona celých 10 let čekala na to, až se „její“ muž rozhodne jí chtít. Přičemž sexuálně ji nejméně jednou chtěl. A bylo to tak úžasné (ta její představa o něm), že by chtěla něco podobného. Ale už s někým jiným. Takže já jsem to viděl tak, že ona má tak něco mezi 1 a 3 roky, aby měla dítě. A kvůli tomu jsem chtěl spěchat. Ale když uviděla, že by kvůli se musela vzdát svého ideálu, tak se nakonec rozhodla zůstat se svým ideálním mužem. Které ho ale má jen ve své představě.

2. Patro: Jsem schopná být jen milenka

       Dokonce jsou i ženy, které se za každou cenu vyhýbají ženatým mužům, ale nakonec skončí v posteli právě s mužem, jehož „rozvod právě probíhá“, ale žádný soud ani jeho žena o tom nic neví. Nebo s mužem, „kterému jeho žena nerozumí“ do té doby, než se dotyčná milenka dozví o tom, že si rozumí velmi dobře.
       Ale problém tady není v tom, že někteří muži lžou. Problém má žena v tom, že je schopna být jen ve 2. patře. Až dotyčná žena udělá změnu V SOBĚ a díky tomu dojde aspoň do 4. patra, tak přestane přitahovat do svého života muže, kteří se nikdy nerozvedou, i když nejsou šťastní ani muže lháře, ale zamiluje se do muže, který je skutečně na odchodu od své ženy nebo je sám.
       Na stejném patře jsou muži, kteří jsou nešťastní, ale nikdy svou manželku neopustí. A samozřejmě na tom stejném patře je i manželka, která také není šťastná, ale ze strachu muže neopustí.
       Ne každá milenka je na tomto patře. Ale pokud stále přitahujete jen milence, tak se musíte naučit, co se tam máte naučit, abyste mohla jít výše.

3. Patro: Chci mít vztah, ale bojím se omezení

       Tyto lidi poznáte podle toho, že si nacházejí partnera na druhém konci republiky. Ale i člověk, který bydlí na druhé straně sídliště, může být na tomto patře schopnosti navázat vztah. Podstatné je, že ani jeden se nechce přistěhovat za druhým. A na rozdíl od 2. patra, už nehledají náhradu vztahu v mileneckém vztahu, ale jsou jen pro tuto ženu, tohoto muže. Ale tak moc se bojí omezení, že je pro ně obtížné bydlet v 1 bytě. A pokud to zvládnou, tak po čase se odstěhuje jeden z nich z ložnice, protože chce mít svůj klid. Samozřejmě na sex budou spolu. A často i na výlety a na předstírání spokojeného života.
       Pokud to opravdu nejde se k sobě nastěhovat, tak partneři, kteří jsou na vyšším patře, si udělají z mála času, který na sebe mají, svátek jejich vztahu. A tudíž je neomezuje ani vzdálenost a dřív nebo později najdou způsob, jak žít společně.
       Ale lidé na 3. patře bezpečně poznáte podle něčeho jiného: Jeden z nich se cítí být utlačován láskou toho druhého. Ale ta láska toho druhého nedokáže uzdravit strach z blízkosti toho prvního. Ale k tomu musí být spolu déle, než den v týdnu.
       Také já jsem byl v pozici utlačovaného muže láskou do svých asi 40 let. Ale ve skutečnosti jsem se bál blízkosti. A až teď chápu, že je vlastně krásné být omezován láskou toho druhého. Protože když to „omezování“ přijmu, tak se „omezování“ uzdraví do lásky.

4. Patro: Běžný vztah

       Na začátku je zamilovanost, ale strach z blízkosti převezme svou moc, jakmile zamilovanost pomine.
       Proto také mnoho vztahů nepřežije 7 let společného soužití či manželství. Moje žena měla „osmiletky“. A teď po 6 letech našeho vztahu už má být naše soužití u emocionálně u konce. Ale protože jsme oba na vyšším patře, tak neshody a nesoulady pořád nepřicházejí.

Falešné 4 Patro: Mrtvý vztah

       Pokud se bojíte rozejít nebo nechcete, tak je možné, že vedle sebe žijete v mrtvém vztahu. Už jste si zvykli na to, že jeden druhého nepotřebujete. Takže formálně v manželství jste, ale fakticky jste na úrovni 2. nebo nižšího patra. A samotná přítomnost sexu ještě neznamená, že je váš vztah živý.

5. Patro: Jste spolu rádi. Ale jste schopní i dlouhodobého odloučení, aniž by se váš vztah změnil

       Příkladem tohoto vztahu je možná vztah Marka Ebena a Markéty Fišerové. Aspoň se mi tak jeví. A pravděpodobně jsou na 6. úrovní vztahu. Kde je už je nemůže nic oddělit.

6. Patro: Když dva se stanou jedním

       A na rozdíl od vztahu narcistického, kde to tak může vypadat na začátku, tak tady to vytrvá dlouhodobě, protože oba jsou s tím spokojeni a šťastní.
       Protože tady nastává paradox: Muž si vezme ženu natolik, že ona se v něm ztratí. Ale tím, že se ona ztratí ve svém muži, tak získá svobodu, ve kterou si nikdy nedovedla představit. A když se jednomu z nich něco stane, tak ten druhý ho neopustí a zůstane s ním v dobrém i zlém. Ne protože musí. Ale protože chce. Protože by byl hloupý, kdyby opustil takový drahokam.

Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích

       https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Publikováno 16.10.2024

Proč lidé věří tomu, že země je plochá?

https://medium.seznam.cz/clanek/m-v-stranska-zeme-je-placata-blbost-vecna-je-to-vsak-mnohem-vetsi-problem-nez-se-zda-89326

       Na rozdíl od téměř všech ostatních nemám jednoduchý názor typu: „Debata s nimi je zbytečná, protože jsou to hlupáci.“
       Ani jednoduchý názor z druhé strany: „Debata s nimi je zbytečná, protože jsou to ovce, které věří mainstreamu.“

Jednoduché názory patří do války

       Protože v každé válce mají největší šanci na přežití lidé, kteří ví, že buď zabiju já toho druhého nebo on mě. Protože když jsem na frontě a chci mír, tak musíme oba odložit zbraně. Když to udělám jen já, tak tím páchám sebevraždu.

Když chceme mír, musíme pochopit druhou stranu

       Ale my snad chceme mír. A k míru patří uvědomění si faktu, že válka vede vždy k většímu utrpení, než spravedlivý mír. A pokud chceme mít spravedlivý mír, tak musíme pochopit tu druhou stranu konfliktu.
       Na Ukrajině si už nemohou hrát na mír. Oni ho musí vybojovat ve válce. Ale my zatím ještě můžeme chtít mír. A k tomu musíme pochopit druhou stranu. I když se to zdá nemožné. A i když k pochopení druhého musíme pochopit své chyby.

Povrchní příčina

       Protože povrchní příčina je přesně taková, jak ji napsala paní Stránská: „ztráta důvěry v média, ve vědu, ve výzkum“. Ale když zůstaneme na povrchu, nedostaneme se k příčině, proč se vytrácí důvěra média a vědu. A já vím, proč to tak je.

Pro čtenáře českého rozhlasu jsem ukázkový psychošmejd

       Protože jedna paní redaktorka o mě napsala zcela nepravdivý článek. Pro mou pověst by asi bylo lepší na sebe neupozorňovat. Ale já věřím, že se z tohoto příběhu můžeme poučit. A to poučení pro druhé je pro mě důležitější, než peníze pro mě. Protože já jsem dostal tak velké dary od vesmíru, že si mohu dovolit něco málo vrátit zpět druhým lidem.
       Už anonymizace proběhla tak nedbale, že je přímo v článku napsán název jednoho mého kurzu, který dělám v celé ČR a SR jediný. A když ten název dáte do Googlu, tak vyjedu jen já a pan Shakespeare, který napsal hru, která byla inspirací pro název tohoto kurzu. A ten název pravděpodobně natolik rozlítil paní redaktorku, že zapomněla lhát aspoň tak, aby to nebylo vidět. Protože píše se o mě jako o panu doktorovi a hned o dva odstavce dál je doslova toto: „Jedinou kvalifikací zmíněného terapeuta je čtrnáct let zkušeností v hotelnictví, kde měl údajně neustálý kontakt s lidmi“. Čímž je všechno moje vzděláni znehodnoceno a naopak je nepravdivě uvedeno moje vzdělání v hotelnictví, kde ve skutečnosti nemám žádné vzdělání ani praxi. A já si říkám, že tato chyba nemůže nastat ani v článku pro 5 lidí. Že paní asi původně chtěla psát o někom jiném, ale pak si ze záhadného důvodu vybrala mě a zapomněla opravit svůj článek, aby seděl na mě.
       Zatímco v jiném odstavci je všechno mé vzdělání uvedeno slovy: „podstoupil řadu krátkých školení“. Přičemž tato krátká školení jsou ve skutečnosti:
1. Ukončené vzdělání v oboru všeobecná medicína, v délce 6 let denního studia, zakončené státní zkouškou.
2. Ukončený výcvik v oboru „francouzské“ homeopatie.
3. Ukončený výcvik pořádaný školou London College of Classical Homeopathy v délce 500 výukových hodin, zakončený úspěšně složenou zkouškou.
4. Holandsko-indická škola klasické homeopatie, 250 výukových hodin, potvrzení vydáno Institutem postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví.
5. Škola revoluční homeopatie, 80 výukových hodin, certifikát vydaný Slovenskou homeopatickou společností
6. Účast na 3 mezinárodních kongresech, z toho na jednom aktivně. Podílel jsem se aktivně i na výuce dalších studentů, než jsem zjistil, že existuje lepší cesta pro uzdravení mých nemocí a homeopatii jsem přestal dělat. Protože já ve skutečnosti nedělám medicínu, protože jsem se chtěl uzdravit a medicína mi v tom neuměla pomoci. Ani teď neví příčinu mé nemoci a tudíž mě nemůže před ní ochránit.
A přesto mi ještě 25 let od definitivního ukončení mé praxe v oboru homeopatie pořád volají lidé, abych jim pomohl, protože jsem pomohl jejich sousedovi nebo blízkému. A já jim musí říct, že homeopatii už desítky let nedělám.
7. Diplom Československé lékařské akademie pro akupunkturu a komplementární medicínu o absolvování kurzů Akupunktury 1 až 7 a úspěšně složené zkoušky.
8. Hlubinná abreaktivní psychoterapie
9. Úspěšně ukončený výcvik v kineziologii. Následovaný dalším výcvikem, který mě opravňoval k výuce 1.- 4. kurzu. A pak jsem byl nejrychlejší člověk v celé Evropě, který splnil kritéria, abych mohl učit do 6. kurzu. Kineziologii jsem přestal dělat, když jsem zjistil, že je lepší způsob, jak mohu pomoci sobě a jiným:
10. Úspěšně ukončený výcvik v Soulworku. Celkem v délce 4 let. Který mě opravňuje pracovat jako certifikovaný poradce Soulworku a práci s rodinnými konstelacemi dle Martyna Carruterse.
11. Úspěšně dokončené supervize v oboru Rodinné konstelace dle Berta Hellingera v délce 4 let. Základní výcvik jsem nedělal, protože jsem dostal příkazem od mého učitele, že mám jít přímo na vyšší stupeň vzdělávání, protože jsem na přípravném kurzu ukázal, že základní vzdělání už mám. Pokud je mi známo, jsem jediný člověk, který to takto má, protože patřím mezi dva lidi v ČR, kteří dokončili vzdělání v Soulworku.
12. A další výcviky a vzdělávání, která jsem na rozdíl od výše uvedených prakticky nedělal nebo jsem je podstoupil jako součást mé práce na psychiatrické léčebně, kde jsme měl možnost se seznámit s prací garanta pro výcvik v jedné psychoterapeutické metodě a zúčastnit se jednoho z běhů 6 týdenní psychoterapeutické skupiny jím vedené v pozici 3. koterapeuta.
Přičemž všechno o mém vzdělání je uvedeno na mých webových stránkách. Včetně této věty: „Zde je odkaz na mé vzdělání do roku 2004, nějak již nepovažuji za důležité další vzdělání přidávat do seznamu.“

Nedbalá práce s informacemi ze strany obou redaktorů

       Je dokonaná, když mne redaktoři dávají za příklad člověka, který využil covid k rozšíření své klientely a přitom ani nevzali v potaz mou omluvu, že má řeč není dobrá, protože jsem měl v roce 2019 mrtvičku. A paní redaktorka v utajení ke mně přišla jako 2. nová klientka od roku 2019. Na začátku roku 2023.
       A do svého pamfletu ani neuvedli, kolik jsem si od nich za svou práci vzal. Protože kdyby napsali, že jsem si vzal 0 Kč, už těžko by mě mohli označit za psychošmejda. Ale já si beru peníze jen za práci, ne za informace o své práci.

A pan ředitel rozhlasu tomu nasadil korunu

       Protože jsem se domníval, že došlo k omylu. Ale on si asi ani můj mail nepřečetl. Protože kdyby to udělal, musel by opravit aspoň ty nepravdy, které nejvíce bijí do očí. Nakonec se mi ozval pan ombudsman českého rozhlasu. Kde to nejpodstatnější je toto:
„Zajímá mě už jediná věc: Zda Vás zajímá pravda či ne.“
A odpověď je: „dovoluji se poukázat na svůj dopis z 29. 5. 2023, na jehož obsahu nemám důvod nic měnit.“
Takže jsem se dozvěděl, že pravda je pro nejvyšší vedení Českého rozhlasu nepodstatná záležitost. Protože je důležitější někoho nepravdivě obvinit, než se zabývat pravdou.
       Takže se nedivím, proč tolik lidí nechce platit rozhlasové poplatky. Ale já mám stále rozhlas spojený nejvíce s pořady jako Meteor a platit za něj mě netrápí, protože stejně tento poplatek nemohu ovlivnit.

Po této zkušenosti jsem mohl zahořknout

       Ale já naštěstí umím své emoce uzdravit, takže teď jsem paní Košlerové vděčný, protože bez ní bych se z následků mrtvičky tak rychle „neprobudil“. Protože mě paní redaktorka donutila se postavit sám za sebe nebo zahořknout.
       Ale rozumím tomu, proč jiní lidé nevěří žádnému sdělovacímu prostředku ani slovo. Protože já jsem zažil lež už jednou. V době stávky zdravotníků bylo všem lidem lháno. A díky těm lžím zdravotníci nedostali tolik, kolik si zasloužili. Ale následky neseme my všichni. Každý, kdo nemůže sehnat zubaře či psychiatra, dnes nese následky lží před 30 lety. A až bude nedostatek i praktiků a dalších odborností, tak to bude ještě horší. A pak my všichni nasypeme do zdravotnictví víc, než by bylo nutné.
       Takže se nedivím ani těm, kteří nevěří západu. A doufají, že je východ zachrání. A tady je nutno pravdivě říct, že západ má také máslo na hlavě. Že válka přinejmenším v Afghánistánu a Libyi byla vedena z jiných pohnutek, než je uváděno. Ale to, že USA, Francie a V. Británie udělali chybu, neznamená, že máme být na straně jednoznačného agresora, tj. Ruska.

Ale dokud nám média nebudou říkat pravdu,

       tak se nemůžeme divit, že budou lidé, kteří mediím nevěří ani že je pondělí, když pondělí objektivně je. A proto pan Babiš může beztrestně lhát. Protože jeho voliči nevěří nám, protože „naše“ média lžou také. Sice tak asi 1000x méně, ale my také už nevěříme panu Babišovi už z principu. Tak proč by lidé, kteří vyrostli ve lži, měli věřit nám. Protože

kdo vyrostl ve lži, považuje lež za pravdu a pravdu za lež

       Proto když chvilku debatujete s člověkem, který říká, že Rusko nelze nikdy porazit, tak zjistíte, že to není komunista. Ale naopak člověk, jehož předkové byli ožebračeni komunisty a on pak mě nazývá soudruhem, aniž mu dojde, že já si totéž myslím o něm.
       Stejně tak paní redaktorka udělala svůj článek s tím nejlepším úmyslem. Já tomu aspoň věřím, protože soudím ji podle sebe. Ale ona soudila mě podle jí. Protože tak to děláme všichni. Říká se tomu projekce a je to jeden ze zákonů psychologie, kterému se nelze vyhnout.

Takže řešením je zjistit, komu se dá věřit a komu musíme věřit pravý opak

       Protože když mi řekne schizofrenik, že je tady spiknutí, tak NESMÍM zavolat policii, aby ty lidi zatkla. A místo toho je potřeba mu přidat medikaci. Ale to platí pro případ, kdy už vím, že schizofrenie se zakutnila. Když nevím, musím ho nejdřív vyšetřit.
       Zatímco pan Putin se už vyšetřil sám, když bezdůvodně napadl Ukrajinu. Takže když pan Putin řekne, že chce mír, musíme se připravit na to, že na nás zaútočí. Když pan Putin řekne, že použije jaderné zbraně, už víme, že je velice pravděpodobně nechce použít. Ale protože na toto není spolehnutí, tak mu nesmíme věřit nic. A připravit se na nejhorší.
Což přesně dělají ti, co věří panu Putinovi všechno. Oni totiž nevěří nám ani nos mezi očima. Takže nejlepší řešení by mělo být udělat to podle jejich přesvědčení: Což by šlo s našimi dětmi. Když budeš říkat, že je tady cenzura, tak ti ukážu, jak vypadá. Chceš skutečnou cenzuru nebo už nebudeš říkat naší svobodě cenzura? Je to na tobě. Ale nevím, jak to zařídit v demokracii, aby každý dostal, co říká, že je podle něj pravda, aby si mohl sám vybrat, zda to tak chce nebo bude říkat skutečnou pravdu.

A totéž platí pro vědu

       Dokud věda tvrdí, že máme 70 pohlaví, tak každý rozumný člověk této vědě nevěří. A bohužel stačí, když vědci mlčí. A oficiálně mlčí, protože oni nemají znalosti v daném oboru. Ale v češtině je to zřejmé. Protože v češtině máme jiné slovo pro (biologické) pohlaví a pro (sociální konstrukt, neboli) gender.
       Biologická pohlaví jsou dvě. To ví každý chlapeček a holčička ve věku 5 let, že lidé jsou muži a ženy. Až na medicíně se člověk dozví, že kromě XX (ženy) a XY (muže) existují ještě odchylky od zdraví, které z velké míry vedou k neplodnosti, ale některé z nich jsou i plodné. Ale opět pouze buď rodí děti (tedy fungují jako ženy) nebo oplodňují ženu (tedy fungují jako muži).
       A pak existuje gender, což je sociální konstrukt. Který měl původně ochránit dospělé, kteří se cítí být v opačném těle před posměšky druhých. Ale teď vede k tomu, že všechny děti jsou silně znejistěné a je to jeden z důvodů, proč dnešní děti daleko víc trpí sebepoškozováním a obecně jakýmikoliv psychickými problémy, než trpěly předchozí generace.
       A to je všechno důsledek naší lži. Která na první pohled vypadá milosrdně. Ale když touto lží trpí lidé jako Daniel Black, už to není milosrdná, ale krutá lež. Protože tento muž už nikdy nemůže být ani mužem ani ženou. A chceme toto dát svým dětem?

A lidé se dělí do 3 skupin v důsledku lží vědy:

1. Lidé věří vědě za každých okolností bez ohledu na fakta.
2. Lidé přestanou věřit vědě jako celku. A proto jsou plochozemci.
3. Ti chytřejší dokáží rozlišovat mezi:
a. vědou „tvrdou“. Kde by každý, kdo by chtěl lhát s její pomocí, tak by velmi rychle na to doplatil. Takže jestli je tady někdo, kdo věří, že 1+1 = 28, tak mu prodám 2kg čehokoliv za cenu 28 kg a on velmi rychle zkrachuje. A tak realita dokáže, že lhal.
b. vědou „měkkou“ – kde se skutečná pravda velmi lehce splete. Ale dokud je to věda, tak dřív nebo později se sama opraví. Protože základní princip vědy je, že věda pozoruje realitu. A když najde něco, co nesedí s dosavadními poznatky, tak musí své závěry přehodnotit.
c. vědou, která je ve skutečnosti ideologií. A v ideologii se každá pravda potlačuje, aby ideologicky správný názor vypadal jako jediný.

My, co si o sobě myslíme, že víme víc o světě,

       my musíme aktivně začít bojovat za pravdu. I když to bude znamenat, že někomu ublížíme. Ale ublížit můžeme vždycky. Ale pravdou vždy ublížíme méně, než když budeme ubližovat lží.
       Protože když nebudeme říkat pravdu, tak se budeme vzdalovat více a víc od té druhé strany, která se bude také extrémizovat. A nakonec přestaneme v té druhé straně vidět lidi a naše společnost upadne do chaosu a násilí. A tam vládne zákon silnějšího. Což je téměř vždy ten morálně horší až nejhorší. Takže bychom se měli spojit a bojovat za pravdu. I když pravdou popudíme ty, kteří zneužívají naši stranu k propagaci svých lží.

Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích

       https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Publikováno 4.10.2024

“Vždyť ono nejde, aby byl člověk šťastný a spokojený,“ je myšlenka, která vám v tom zabraňuje

       Jsou lidé, kterým se nelíbí, že píšu o sobě. Ale koho jiného znám tak dobře, jako sebe? A přitom pořád ještě málo. Ale hlavně: To, co píšu, je založeno na mých zkušenostech. Nejvíc sám se sebou. A až to funguje na mě, tak to používám na své klienty. Protože na mě nefunguje většina cest. Takže ty, které fungují na mě, tak ty budou velmi pravděpodobně fungovat univerzálně. A tato hypotéza v 99% případů platí.
       Takže nejsem stále šťastný a spokojený. Ale jen asi tak polovinu času. A jak to dělám? Hledám sám sebe a neuhýbám před problémy. Dokonce posledního půl roku je aktivně vyhledávám. Proč? Protože jsem zjistil, když jsem dostal mrtvičku a kdy jsem se cítil na 150 let, že když nepůjdu naproti svým problémům, ony si na mě počkají, až budu starý. A kdybych nedostal mrtvičku, tak by to probíhalo „normálně“, tedy s každým rokem bych zestárl a byl bych jako žába, která se vaří pomalu. A ona se pomalu uvaří. Zatímco když je žába vhozena naráz do vařící vody, tak z ní vyskočí. A já jsem měl to štěstí, že jsem byl vhozen „do mrtvičky“ a naštěstí jsem díky tomu, co jsem uměl, z ní vyskočil, i když ještě pořád nejsem úplně v pořádku.
       A trvalo to 3 roky, než jsem začal mít svou mrtvičku rád. Protože díky ní jsem zjistil, jaký obrovský vliv na mě měla má falešná a parazitická já.

Když plně věříte svému skutečnému já, máte život, jaký chcete mít

       Prostě už si nedokážete představit lepší život, než ten, co máte. A toto mé poznání velice vytáčí lidi, kteří tohle neznají. Asi si to nedovedou představit. A přesto je to pravda. Alespoň v mém případě ano, protože i když mám teď horší zdraví, méně peněz a horší fyzičku, než ve 20, 30 nebo 40 letech, nikdy v životě jsem nebyl tak šťastný, jako teď. Kromě výjimečných chvilek, které teď už kvůli mému věku nejsou tak výjimečné. Ale možná i to se změní.

Když váš život není takový, jaký ho chcete mít,

       tak právě sloužíte svému falešnému já. Přičemž tento jev je v psychologii známý jako introjekt. Ale psychologie zůstala v půli cesty.

Moje vnitřní části

       je věc známá také nejméně 40 let a mnoho směrů psychologie s nimi pracuje a tím pomáhá lidem, aby jim bylo lépe. Ale chybělo tam poznání, že mohu mít svou vnitřní část, která není moje. Takže když introjikuji (tedy zvnitřním) svého otce, stane se z něj můj vnitřní táta. Ale v takovém případě to není moje součást, ale kus mého otce, který je ve mně. A když mě táta ponižoval, tak i on vtištěný do mě, mě bude ponižovat. A proto nestačí se odstěhovat od sých rodičů. Protože i v Austrálii pořád budu slyšet jeho ponižování, protože si ho beru všude s sebou. A musím ho uzdravit a vrátit ho s úctou tam, kam patří, aby se mi ulevilo. A tomu říkám falešné já. Ale takovýchto falešných já mají lidé nejméně stovky, spíše tisíce. A proto se neumíte rozhodovat, mít radost ze svého života a užívat si to, co máte, protože ve vás pořád válčí stovky falešných já a jedno skutečné o to, koho budete poslouchat.
       Ale ještě horší vliv na váš život má

parazitické já

       Měl ho jeden muž, který měl pořád vážné úrazy. A teď už 2 roky nemá ani jeden. Protože už nemá důvod, aby ho měl. Protože parazit chtěl pána zabít nebo aspoň zmrzačit. Protože parazitovi vůbec nejde o vaše dobro. Ale nejčastěji jen o jeho pomstu. To je ten rozdíl: Falešné já vám nechce ublížit. Ono chce jen, abyste svůj život žil pro něj. Zatímco parazitické já vás chce zničit.

Já jsem první, kdo se vydal touto cestou

       Pokud je mi známo. A zcela určitě nejsem v cíli. A možná nejsem ani v 1/10 cesty. Ale už teď vám mohu pomoci, když chcete dosáhnout toho, co já. A nevím, jak dlouho vám to bude trvat. Ale vím, že zatím (a možná to nejde jinak) to umím jen s lidmi, kteří chtějí se mít lépe a nevadí jim, že při tom bude lépe i těm druhým. Protože tahle cesta je neprozkoumaná a já se ji teprve učím.
       
       

Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích

       https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Publikováno 3.10.2024

Když vás bude tlačit kamínek v botě, co uděláte?

       Hodně lidí věří, že stačí myslet na něco jiného a kamínek zmizí. Dokonce tomu jsou věnovány celé knihy a „terapeutické postupy“, které vás učí nedávat energii domnělým problémům.
       A naše tělo je tak moudré, že se tomu přizpůsobí a přestaneme kamínek cítit. A vy jako klient jste nadšený z toho, jak vám ten váš terapeut pomohl. Ale kamínek tam zůstane, jen se potlačí hlouběji do podrážky. A tělo nemá nekonečné možnosti, jak ho skrývat, takže za rok, za dva, za deset let se ten kamínek znovu objeví. Trochu jinde, takže vy ho budete vnímat jako odlišný kamínek. A lékaři mu dají jinou diagnózu. A vy začnete brát další lék na novou diagnózu a opět kamínek potlačíte. A většina lidí to takto dělá až do své smrti nebo do okamžiku, kdy je tady život ohrožující diagnóza a vy pokud chcete přežít, tak musíte podstupovat léčbu, při které ztratíte vlasy, je vám špatně, protože musí být dostatečně účinná, aby usmrtila co nejvíc vašich rakovinných buněk, ale současně ji musíte přežít. A přitom kdybyste řešil ten původní kamínek, tak by to bylo nepříjemné, bolelo by to chvilku, ale až byste ten původní „kamínek“ uzdravil, tak by se vám ulevilo a nemusel byste nic potlačovat.

Ale vy mě tady manipulujete, že mám problém

       Ano, to je velmi častá námitka těch, kteří nechtějí svůj kamínek cítit. A kteří si myslí, že popřením svého kamínku něco získají. A odpověď je snadná: Když tedy svůj kamínek necítíte, proč reagujete na někoho, kdo nemluví o vás, ale o člověku, který kamínek cítí? Co vás k tomu vede? Že byste ten kamínek přece jen cítil?
       Třeba já jsem nikdy nekupoval podprsenku, protože ji nepotřebuju a mé ženy byly tak laskavé, že mě nezatěžovaly podrobnostmi o tom, jaké vlastně potřebují. Takže mě může někdo přesvědčovat o mé potřebě si koupit podprsenku od rána do večera a od večera do rána a mě to nechá klidným. Ale to neznamená, že budu bojovat proti lidem, kteří je kupují. Prostě je potřebují a dokonce i muži je mohou potřebovat. Buď pro své ženy nebo v rámci jejich genderu.

Ale vy pracujete se strachem z rakoviny

       Ne. Já pracuji na uzdravení strachu, který máte. Když ho nemáte, tak vás nemohu přesvědčit o opaku. Stejně jako vy mě nemůžete přesvědčit o tom, že podprsenku potřebuji pro sebe.
       V ideálním světě by se příčiny všech nemocí řešily a díky tomu byste nemusel mít strach z rakoviny, když ho máte a popíráte ho. A když ho nemáte, tak tyhle věty vás nechají klidným. Protože i když moje sestra a moje babička umřely na rakovinu, já jsem se rakoviny nebál. Místo toho jsem se bál infarktu, protože na ten zemřel můj otec. Ale asi jsem si strach z infarktu uzdravil, protože ho nemám ani ve věku, kdy můj otec zemřel po svých 4 infarktech. Ale dostal jsem mrtvičku, o které jsem vůbec nepřemýšlel jako o „mozkovém infarktu.“ A když jsem se pak ptal svých lékařů, kteří mi dělali ultrazvuk krčních tepen, tak jsem počítal s tím, že mám sklerotické tepny a mě už mnoho let života nezbývá, protože to je nejlogičtější úvaha. A kupodivu aterosklerózou netrpím. Tedy kromě jedné tepny, u které se teď už nedá říct, jaká byla příčina jejího ucpání. Ale je vysoce nelogické, aby všechny mé tepny nebyly aterosklerotické a jedna jediná byla bez další příčiny.

Bohužel jsem nevnímal strach z mrtvičky

       Zatímco kdybych ho vnímal, tak jsem ho mohl uzdravit a třeba by mrtvička ani nevznikla. Nebo bych přiměl svého lékaře, aby udělal ultrazvuk krčních tepen a já mohl dostat léčbu dřív, než se projeví příznaky mrtvičky.
       Takže když se někdo bojí rakoviny, tak ho jeho tělo právě upozorňuje na to, že jeho nejslabší místo je psychologicky spojeno s rakovinou. A vy máte plné právo ho ignorovat a mě označovat za manipulátora nebo člověka, který pracuje se strachem.

Ale já uzdravuji strach

       Což je úplný opak necítění strachu. Necítit strach, který tam je, je nejvyšší úroveň strachu. Když vás strach paralyzuje, máte předposlední stadium strachu. Zatímco když si strach uzdravíte, nejenže nebudete cítit strach, ale nebudete ho ani cítit, když se ho budu pokoušet ve vás vzbudit. A navíc začnete cítit něco jiného, krásného, něco, po čem jste toužil a nemohl to cítit.

Představte si, že máte mírně zlomenou ruku

       A kdykoliv uděláte pohyb, tak ucítíte mírnou bolest. Tomu odpovídá váš strach. Který můžete necítit, ale když někdo upozorní na to, že možná strach máte, tak se strach objeví. Ale když ruku zahojíte, tak pak najednou cítíte, že vaše ruka je v pořádku. A proto po zahojení strachu nastupuje automaticky, bez jakéhokoliv chtění nebo zapojení silné vůle, pozitivní emoce. A ta nám ukazuje, jestli jste strach uzdravil nebo potlačil. A protože 99% metod strach potlačuje, tak to, co říkám, vám zní neuvěřitelně. Protože většina z nás se nikdy nesetkala ani v dalekém okolí se skutečným uzdravením strachu. Který je následován zvýšením naší energie. Zatímco k potlačení strachu potřebuji energii, které se mi pak nedostává.

Když si uzdravíte strach z rakoviny,

       tak ho nebudete mít, ani když ho ve vás budu chtít spustit. Prostě kde nic není, ani smrt nebere. A když ho dokážu ve vás spustit, tak musíme ještě pokračovat. Protože léčba byla možná úspěšná, ale rozhodně nedostačující.

Když se vám v autě rozsvítí kontrolka,

       tak ji taky nebudete ignorovat. A zajedete pro benzín. Proč si myslíte, že by vaše tělo mělo fungovat jinak? Proč věříte ezoterickému bludu, že může něco zmizet jen proto, že na to nemyslím? Znáte zákon zachování energie? Proč tady nevěříte v jeho platnost?
       Já cítím jako svou povinnost lidi varovat před nebezpečím potlačování, protože beru jako veliký dar, že jsem se z mrtvičky dostal a díky ní jsme dostal tolik darů, že kdybych měl teď umřít, tak umřu spokojený, když aspoň jednomu člověku mé články pomohou.

Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích

       https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků