Zasloužíte si lepší život. Pojďte na to.

Já ten problém řeším pořád, už jsem zkusila všechno a žádný výsledek

Publikováno 19.9.2024

Já ten problém řeším pořád, už jsem zkusila všechno a žádný výsledek

       Mám pro vás špatnou zprávu: Když problém řešíte a pořád jste ho nevyřešila, tak pravděpodobně děláte věci, které k vyřešení problému nemohou vést.
       Protože když se snažíte sníst polévku vidličkou, tak se nenajíte a ještě ke všemu se zbytečně zapotíte zbytečnou snahou.
       Na začátku byl dotaz: „Přítele syn je ADHD. Ve škole problematický a doma ještě horší. Dělá mi naschvály, je strašně vzteklý a výbušný, jen proto že se mu něco řekne, že má udělat. Poslední dobou ho pořád řešíme. Už nejsme my dva, ale my tři. Jak bude jemu, jak on se cítí, jak on to bude mít. Na mě se už vůbec nemyslí a jsem z toho špatná. Nechci ho ztratit. Jen teď vidí jen jeho, upřednostňuje jen jeho přede mnou. On má pravdu, on se snaží ... ON ... Otáčí to proti mě .. já jsem to špatně řekla, já jsem to mohla udělat jinak, pořád jen já, já se mám změnit. Když jsme doma sami, pořád něco. Přijede tatínek z práce a andílek, jak kdyby se nic nestalo. Já už nevím jak dál. Pořád to řeším já, on jenom čeká a čeká, jestli se to spraví. Přítel má tu volnou liberální výchovu, že nechává dítě se samo rozvinout, ale pak trpím já a já už to psychicky nedávám.“
       Když chcete něco vyřešit, musíte najít příčinu. Takže jsme se ptal: „Váš partner asi nechce slyšet negativní věci o volné výchově, že?“ „Přesně.“
       Jak jsem to věděl? Protože kdyby je chtěl slyšet, uslyšel by je už od své partnerky. Tím jsem si byl jistý, ale druhý dotaz může mít dvě odpovědi: „Asi byl veden velice přísně, mám pravdu?“ „Ano.“
       “Takže on vlastně nechce volnou výchovu pro syna, ale chce ji pro sebe.“ Tomu paní nerozuměla, tak jsem totéž řekl ještě jinak: „No on je tak emočně zatížen tím, že jeho výchova byla tvrdá, že chce volnou výchovu, ale ne pro svého syna, ale ve skutečnosti chce zachránit sebe.“
       “Tak to slyším po prvé, možná je to tak.“

Moje výchova je taková, jakou jsme si přál já od svých rodičů

       A proto nejliberálnější výchovu mají často rodiče, kteří jako děti byly předmětem kruté výchovy. Protože už nechtějí svým dětem dát to, co sami zažili. A jejich děti zažijí důsledky volné výchovy a protože nebudou chtít, aby jejich děti musely prožít stejné utrpení, tak oni zase budou mít tendenci k tvrdé výchově.
       Ale to bohužel neví ani psychologové, protože ti většinou vidí problém jen tady a teď a jen v tom „nemocném“ jedinci. Zatímco konstelatéři a rodinní psychoterapeuti vidí problém aspoň v celé rodině.
       A hlubinné konstelace vidí problém ještě i v čase. Takže si všimli, že tvrdá výchova v jedné generaci vede někdy k liberální výchově v další generaci. A proto nejsou překvapeni nárůstem psychických problémů u mladé generace. Protože za to může z malé části internet a covid, ale je to zejména důsledek volné výchovy.

Správná není ani liberální ani tvrdá výchova

       Správně je děti netrestat, ale učit je, aby se učili z následků svého chování. Ale to můžou až rodiče, kteří mají své dětství uzdravené aspoň zčásti.

Když otec nechce být otec, ale kamarád

       Aby rodina mohla fungovat, musí být rodiče větší, než děti. A rodiče musí stát při sobě.
       A co se děje tady? Muž nechce přijmout svou zodpovědnost. “On jen čeká, jak se to vyvine….Nechce to řešit, buď uteče nebo je ticho.“
       A žena si našla muže, který není MUŽ, ale je chlapeček. A diví se, že chlapeček nestojí při ní, ale stojí při větším chlapečkovi. A dokud tohle ta žena neuvidí, tak se bude trápit, bude pořád řešit první poslední, ale bez vyřešení příčiny není šance na změnu.

Když si žena uzdraví, proč si neváží sama sebe,

       tak se všechno změní. Už se přestane obviňovat, ale dá svému muži šanci dospět v muže a třeba i časem v MUŽE.
       A pokud tuto šanci její muž nevyužije, najde si jiného muže, o kterého se bude moci opřít a její rodina dostane řád.
       
       

Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích

       https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Máme víc já

Publikováno 19.9.2024

Máme víc já

       Stalo se vám někdy, že jste něco chtěl a současně to nechtěl? To je jasný důkaz, že v sobě máme více částí. Jedna třeba chce zhubnout, takže chce jíst jen 3 knedlíky. A ta druhá si chce dát i ten poslední knedlík, aby se cítila zasycená. A vy nemáte šanci se rozhodnout, abyste byl spokojený, protože vždy bude jedna část nespokojená.
       A tak se rozhodnete upřednostnit jednu část sebe před druhou. A tu druhou část sebe tak potlačíte, až nakonec nebude vůbec viditelná. Vy budete chodit do posilovny, budete dělat to nejlepší pro sebe. Ale ta druhá část nezmizí. A když ji budete pořád zatlačovat do nebytí, tak pak nakonec můžete dopadnout jako pan Radek Ptáček. Ale většina lidí neskončí sebevraždou. Mnoho podobných lidí „s pevnou vůlí“ nakonec přetíží svůj organismus tak, že zemřou na infarkt, rakovinu a jiné civilizační nemoci.        Jiná možnost je, že se budete pořád obviňovat za nedostatek své pevné vůle. Ale možná právě nedostatek pevné vůle vám prodlouží váš život. Protože nemáte dost pevné vůle na to, abyste bojoval sám proti sobě.

Je jen jedno skutečné já

       A tisíce falešných já. Třeba já jsem vystudoval medicínu, protože to chtěli mí rodiče. Ale já jsem chtěl pomoci sobě. A k tomu jsem medicínu nepotřeboval, protože na všechny nemoci v mé rodině buď léky neexistovaly a neexistují nebo nebyly dostatečné k tomu, aby ten člověk mohl žít déle. Takže už 22 let dělám dnes už hlubinné konstelace a s jejich pomocí se zceluji. A zjistil jsem, že většina falešných já není mých. Jsou falešná já, které mám od mámy, od táty, od babičky atd.
       A teď si představte, že věříte, že se musíte najíst. A vy sice žijete svůj život, ale se zkušenostmi člověka, který zemřel hlady. Protože někdo z vašich předků umřel hlady. A dokud tomu člověku nepomůžete uvidět, že on už umřel, tak pořád budete bobtnat, ať už budete držet dietu nebo ne.

Skutečně úspěšní lidé jdou za hlasem svého srdce

       A jdou přes překážky a nakonec je překonají. Protože k jejich cíli je vede touha, která není blokovaná jimi samými.
       Naopak lidé, kteří pořád neví, zda mají udělat A nebo B, nikdy nikam nedojdou. Protože nenašli skutečnou touhu svého srdce. Protože jim v tom brání jejich falešná já. A přitom řešení je snadné, i když ne jednoduché. Je třeba si uzdravit všechna svá falešná já.
       A pak je možné téměř všechno. Muž, který měl silné deprese, je dnes již nemá. Protože se rozloučil se všemi svými částmi, které nebyly jeho, ale škodili mu.
Muž, který měl pravidelně vážné úrazy, je dnes šťastný a bez úrazů, protože poznal sám sebe. A s úctou a láskou se rozloučil se svými falešnými a parazitickými já.
       Žena, která neměla šťastný vztah, si našla muže, kterého si ani nedovedla představit.
       Žena, která téměř zemřela ve vztahu založeném na ubližování, si našla muže, ke kterému téměř nic necítila. A teď ho miluje a dokonce si umí hrát i se svými dětmi.

Parazitické já

       Parazitické já je taková část ve mně, která mi vyloženě ubližuje a chce mě zabít. A je enormně důležité, abyste jí přestali dávat moc nad sebou. Abyste ji aspoň uviděli jako svého parazita, který vás chce zneužít ke svým cílům. Ale samozřejmě by bylo daleko lepší parazitické já odvést tam, kde nemůže ubližovat ani vám ani druhým. Ale protože tuhle dovednost se budete teprve učit a někdo se ji naučí za 1 kurz, zatímco jiný ani po roce navštěvování ji nezíská, tak Vám jako první pomoc pomůže aspoň jí trochu vzít moc nad Vámi. A to můžete udělat sami a jen na základě přečtení tohoto článku.

Ale skutečné spontánní uzdravení je téměř nemožné

       Já jsem k plnému pochopení přišel až po 20 letech téměř každodenního praktikování konstelací a až poté, co jsem byl postižen mrtvičkou. Až tehdy jsem musel otevřít svou mysl tomu, co jsme předtím nebyl ochoten přijmout.
       Dal bych milion za to, abych to byl schopen uvidět dřív.
       
       

Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích

       https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Jak pomoci tomu, kdo se už pevně rozhodl se zabít

Publikováno 7.9.2024

Jak pomoci tomu, kdo se už pevně rozhodl se zabít

       Když člověk jako pan Radek Ptáček, Karel Heřmánek nebo Karel Svoboda rozhodne pro sebevraždu, už máte jen posledních pár hodin nebo dní, ve kterých můžete něco udělat. Protože tito lidé věří sami sobě a tudíž se neptají druhých na jejich názor, když se jedná o ně. Ani vás nevydírají, nemanipulují ani slušně neříkají, co potřebují k tomu, aby mohli žít. Prostě to zkusili už mnohokrát, možná aniž jste si toho všimli a výsledek dali do rovnice.
       Oni zbilancují svůj život a jakmile dojdou k závěru, že jejich život nestojí za další žití, tak se pevně rozhodnou a v čase, který si sami určí, spáchají sebevraždu. A vyberou si takový způsob, aby žádná náhoda nemohla způsobit, že se jim vražda sebe nepovede.
       Teď se shodou náhod staly dva případy, které jsou pro jejich okolí nepochopitelné, protože každý z nás by byl rád, kdyby mohl žít takový pro všechny ostatní obohacující život, jako pan Ptáček nebo pan Heřmánek.
       Přitom každému z nich by bylo pomoci, kdyby věděl, že ten kdo vydal rozkaz k popravě, nebyl on sám, ale někdo, jehož jediným cílem je uškodit svému nositeli.

Každý psycholog snad ví, že máme v sobě různé části

       Které se mezi sebou hádají a v nejhorším případě mě mohou ponoukat k tomu, abych ublížil sobě nebo druhým. Ale zatím je velmi řídký názor, že každý takový hlas je jen něčím odrazem. A záleží na vašem dětství, zda budete slyšet nebo jinak vnímat příjemný hlas, který vám říká, že vše zvládnete, protože to jste slyšel od svých rodičů, prarodičů, učitelů a dalších důležitých osob. Nebo zda z vás vyroste psychotik nebo schizoidní člověk, který slyší nebo jinak vnímá hlas, který mu říká, že se má zabít. Nebo zabít třeba 17 lidí, jako se to stalo 21.12.2023 na filozofické fakultě a předtím v Klánovicích
       Většina z nás je někde uprostřed. A nemáme „hlasy“, které slyšíme, ale máme vnitřní hlasy, o kterých si myslíme, že to jsme my. Ale vždy, když si o sobě myslíme něco špatného nebo to dokonce děláme, tak právě nasloucháme svému falešnému já, kterému na nás vůbec nezáleží, protože to nejsme my, ale někdo, kdo nás využívá. A když ten někdo dá příkaz k vraždě sebe, tak to je horší verze falešného já, které já nazývám parazitické já. Protože se chová stejně jako parazit, který vysaje život z hostitele a pak se s jeho smrtí rozšíří dál. Ale protože tato představa je nemožná v současném stavu vědeckého poznání, tak si nikdo zatím nedal dohromady fakta. A tak zbytečně umírají lidé, stejně jako zbytečně umíraly ženy ještě v polovině 19. století na horečku omladnic, protože tehdejší stav poznání neumožnil uvidět, že když si budou porodníci umývat ruce, o desítky procent se sníží smrtnost žen při porodu.

       A ani pan Ptáček si nedovolil mluvit o věcech, které jsou podle současného stavu poznání vědy nemožné. Protože „by si diváci a posluchači mysleli, že jsem se totálně zbláznil“. Což je citát pana Ptáčka v čase 23 minut 15 sekund. Což je veliká škoda, protože možná už byl blízko k poznání, které kdyby učinil, tak už by nemusel umřít.

Varovné známky možné bilanční sebevraždy

       Člověk najednou se cítí lépe a přitom pro to není žádný objektivní důvod. Ale on je. Protože se člověku ulevilo, protože už se rozhodl. Dívejte se na známky toho, že chce urovnat své věci v životě.
       “Kolegové, kteří s ním muzikál chystali, říkají, že měli už delší dobu obavu o Svobodovo zdraví. Pozorovali, že nápadně hubne. Když se skladatele ptali, zda je v pořádku, odpovídal obvykle: "Jednou se to dozvíte."
        Člověk, který nikdy nechtěl mít zbraň, najednou projeví zájem o zážítkový kurz střelby.
       Takovýchto známek mohou být stovky. A přesně to, co je většinou známkou uzdravení, může být známkou loučení se.
       A nejhorší na tom je: Nikdy to nemůžete vědět. Protože čím je člověk inteligentnější, tím si lépe a rafinovaněji může promyslet sebevraždu, pokud bude chtít.
       A skutečně jediná obrana proti sebevraždě je žít co nejplněji ve svých vztazích. Ale tady je důležité vědět, že to, že se pan Ptáček cítil osamělý, nemá nic společného s tím, že osamělý byl objektivně. Protože on objektivně byl v mnoha vztazích.

Vykašlete se na objektivitu a rozum aspoň na 5 minut

       A udělejte pro své blízké něco speciálně pro ně a klidně i něco, co běžně neděláte. A řeknete jim, jak si jich vážíte, jak jsou pro vás důležití.
       A když si něco přečtete o falešném já, tak vám možná něco z toho zůstane, aby když vám bude nejhůř, to sloužilo jako záchranné lano. A jestli chcete poslat záchranné lano i dál….Protože každého z nás může přemoct tak silná ztráta, že pak budeme věřit tomu, co říká, že náš život už nemá smysl. A vůbec nás nenapadne, že to neříkám já, ale něco co se chce náš zbavit.

       
       

Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích

       https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Proč chcete pracovat na svém vztahu?

Publikováno 8.9.2024

Proč chcete pracovat na svém vztahu?

       Každý pracuje na sobě z jiných důvodů a mnoho lidí na sobě pracuje, aby se nic nezměnilo. Protože když na sobě pracujete roky a okolí nevidí žádné změny, tak pracujete na svém sebeobrazu, který ničemu neslouží, jen vašemu sebeobrazu.
       Já to dělám, abych byl zdravější. A jaksi mimochodem mám i úžasný vztah. Jak je to možné? Protože i když jsem měl každou svou ženu rád, nejpodstatnější pro mě bylo štěstí mě i té ženy. A když ta žena nemohla mě udělat šťastným a já ji nemohl udělat šťastnou, tak je pro oba lepší, když oba si najdeme někoho lepšího.
       První paradox byl, že vztah téměř vždy končila žena. Protože ona cítila, že já nejsem pro ni ten vhodný. Protože já jsem chtěl to nejlepší, jak ode mě, tak od ní. A přesně to, co vadilo mým předchozím ženám, tak teď tím dávám ten nejúžasnější dar své současné ženě. Takže já můžu žít pravdivě svůj život a ona také a jsme oba šťastní, aniž bychom o to usilovali.
       Druhý paradox byl ten, že jsem téměř vždy cítil k ženě dobré pocity, i když jsme se rozcházeli. Což je nepřijatelné pro většinu lidí, takže mé první ženě bylo hodně nepříjemné, když jsem jí podal kabát, když jsme byli právě 5 minut po rozvodu. Protože já jsem ji stále měl rád. Ale věděl jsem, že jí nemohu dát to, co ona chce, když chci být sám sebou. A až teď to chápe. Že já jsem se nerozváděl s ní, ale ona se rozváděla se mnou, protože jsme ani jeden nebyli schopní naplnit potřeby toho druhého. Ale teď už věřím, že kdybych tehdy věděl, co vím teď, tak bych byl schopen jí dát to, co chtěla ona a ona by to uměla dát i mě. Ale trvalo by to třeba rok, dva, zatímco když jsem nevěděl, kam chci dojít, tak to trvalo 20 let.

Když pracujete na tom, abyste byla přijatelná pro partnera XYZ

       Tak vlastně nechápete, že jste přijatelná a milovatelná už teď. Taková jaká jste. Ale možné ne od XYZ, ale třeba od ABD.
       A proto doporučuji všem, aby pracovali na sobě. Aby zlepšili svůj vztah v sobě. Aby když už mají děti, tak mysleli obzvlášť na to, že když na sobě nic nezmění, budou velmi pravděpodobně za 5 let se cítit stejně i s dalším mužem, jen děti ztratí možnost vyrůstat v kompletní rodině.
       Ale když nechtějí na sobě pracovat, tak je možná lépe každých 7 let vyměnit muže. Ale daleko lepší by bylo se radši uzdravit sama, aby můj vztah s mým současným mužem fungoval lépe nebo dokonce výborně.
       Protože výměna partnera jen málokdy vede ke skutečné změně. Na druhou stranu, když cítíte od svého partnera nebezpečí, tak je důležité utéct. Ale o to více je pak důležité se uzdravit sama ze svého problému „zamilovávám se do mužů, kterých se pak bojím.“
       Protože není náhoda, jakého muže k sobě pustím. A když se uzdravíte, tak si začnete přitahovat jiný typ mužů. Nebo v lepším případě povzbudíte svého muže, aby se stal jiným typem on sám.
       Zatímco když se neuzdravím, tak pořád mám stejný typ muže. Takže pro určité ženy je lepší být sami, než si nechat ubližovat od mužů, kteří se nemohou změnit, když se žena neuzdraví ze své zkušenosti. Ale tady vycházím z toho, že v hlubinných konstelacích se skutečně uzdravujete. Zatímco většina žen má zkušenost, že se muži jen přetvařují.

       
       

Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích

       https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Svoji realitu si můžeme naprogramovat. Potlačení problému a jeho důsledky. Co nás může naučit smrt pana Ptáčka

Publikováno 5.9.2024

Svoji realitu si můžeme naprogramovat. Potlačení problému a jeho důsledky. Co nás může naučit smrt pana Ptáčka

       Byl jsem nemile překvapen, když jsem se dočetl o smrti pana profesora Radka Ptáčka. Znal jsem ho jen ze dvou minutových videí, z nichž jedno jsem sdílel i do své skupiny, protože přesně říkal to, co vím, že je pravda.
       A proto jsem ho začal studovat víc. Protože slova nejsou důležitá tak jako činy. A když někdo věří tomu stejnému, co já a zabije se, tak je tam něco hodně špatně. A tak jsem se chtěl poučit z jeho (sebe)vraždy, protože je vždy lepší se poučit z chyb druhých, než ze svých. A protože jako jedno prvních jsem viděl toto video, tak už je mi jasné, že největší poznání nám dává samotná smrt pana Ptáčka, která říká, kam vede potlačování problémů. Protože když se z ní poučíme, tak z té nejstrašnější věci můžeme získat mnoho dobrého. A pan Ptáček může i po své smrti pomáhat lidem.

Jak funguje potlačení problému

       Nevyřešíte příčinu problému, ale začnete si programovat svoji realitu. Což vypadá na první pohled velice úžasně. Ale ve skutečnosti je Vaše snaha o programování reality podobná jako Vaší snaze o přetlačení velikého balónu, který zaplňuje většinu místnosti.
       Nejdřív to funguje perfektně. Vy o kousek zvětšíte svůj prostor a vám je ihned mnohem lípe. Balón trošičku zmenší svůj objem. A při tom neznatelně se zvětší tlak v něm. A vy jste šťastný. Takhle je to jednoduché. A začnete pracovat na programování své reality. A takhle to funguje docela dlouho. A pak je vám třeba 70 let a tlak v balóně je tak veliký, že na jeho přetlačení musíte vydávat všechny své síly. Ale vám už síly docházejí. A bohužel u pana Ptáčka se to stalo ne v 70 letech, ale ve 48 letech.
       A přitom by stačilo tak málo. Uzdravit skutečnou příčinu problému. Ale kdo věří v programování reality, tak i když říká, že ezoteriku nedělá, tak právě tím dělá tu nejhorší ezoteriku. A přesto, že téměř vše, co pan Ptáček řekl, je pravda, tak v tom nejpodstatnějším se mýlil.

Kdy funguje pozitivní myšlení

       Když to není snaha o to změnit realitu, ale jen ji vidět pozitivně. Takže když máte poloprázdnou sklenici, tak když se soustředíte na vděčnost, že je poloplná, tak to je pravdivé pozitivní myšlení, které vždy funguje. Protože vám pomáhá vidět to lepší z reality, ale současně vám pomáhá vidět, že nemůžete spoléhat na nekonečně mnoho vody. Když máte poloprázdnou sklenici.

Když budete mít nevyléčitelnou nemoc

       Nepomůže vám, že si budete nalhávat, že ji nemáte. Budete se chvíli cítit lépe, ale o to rychleji bez léčby umřete.
       Ale vděčnost, že ještě můžete žít, vám téměř s jistotou pomůže k tomu, abyste žil aspoň o pár dnů déle. A možná právě těch několik dnů navíc vám pomůže, aby léčba mohla zabrat a vaše nevyléčitelná nemoc se zázračně stane vyléčitelnou.
       A když ještě navíc budete mít naději, že třeba právě teď je neznámá léčba, která vám může pomoci, tak opět si zvyšujete naději. A třeba budete mít kliku jako měl Joseph Meister, který do té doby smrtelnou vzteklinu přežil.
       Ale k tomu budete muset věřit současným znalostem vědy v tom, co je teď možné pro vás udělat. A současně nevěřit současným znalostem vědy, že věda a lékaři už ví všechno. A vydat se tam, kde jsou tisíce šarlatánů a mezi nimi je možná jeden budoucí Jean Pasteur, Vinzenz Priessnitz nebo dokonce Ignác Filip Semmelweis, který zemřel dříve, než se ukázalo, že měl pravdu. Když chtěl chránit rodící ženy před nákazou z pitevny. Což pro tehdejší jeho kolegy byl nesmysl, protože představě, že by mohl za úmrtí žen po porodu neviditelný mikrob, tehdy věřil jen šílenec.

Můj první příklad potlačení v mé soukromé praxi

       Přišla ke mně paní s dítětem a hned ode dveří mi hlásila, že už nikdy nepůjde na kožní. A když jsem se ptal proč, tak mi řekla: Dostal kortikoidy na problémy s kůží a hned další noc dýchal těžce. A když jsem ho přestala mazat mastičkou, tak se jeho dýchání zase spravilo.
       A já jsem tehdy už věděl teoreticky o tom, že potlačení existuje, ale nikdy jsem ho neviděl takto zřetelně a tak rychle. Většinou se děje to, že mastička vám pomůže. A pak třeba o 10 let později, se vám začne hůře dýchat a na to zase použijete nějaký lék, který „pomůže“. Ale za 10 let později máte problémy se srdcem. A koloběh se opakuje. Ale problém je, že srdce je už natolik důležitý orgán, že se problém nemá kam potlačit. Kromě jedné výjimky.

Jak jsem zažil potlačení na své pacientce

       Pracoval jsem na psychiatrické léčebně a jako začínající lékař jsem měl v péči chronická oddělení. Kde jsou lidé, kterým žádné léky nepomohly. A můj primář mi dovolil, abych jedné paní podal lék, který podle mínění lékařů byl neučinný. A když primář uviděl paní, která tam byla 30 let apatická s nulovým výrazem obličeje, že se najednou po podání tohoto léku začala zajímat o své okolí a začala vypadat jako živá, tak byl překvapen. Ale problém byl v tom, že jí začalo bolet u srdce. Se svými dnešními znalostmi bych věděl, jak bych jí mohl pomoci projít tím, že ji „bolelo srdce“, aby ji pak mohly „bolet játra“ a pak by se mohla uzdravit. Ale protože jsem tehdy byl na úplném začátku, tak jsem ještě nevěděl, co by jí pomohlo. A poslal jsem ji na interní vyšetření s důležitým sdělením, aby jí udělali jen ekg a pokud toto bude v pořádku, aby nic jiného nedělali. Ale bohužel já jsem byl mladý lékař, který dělá nevědeckou metodu a protože primář interny nevěděl nic o jejím psychickém stavu, tak se rozhodl jí pomoci. A dal jí injekci na bolest. A paní už druhý den byla ve svém obvyklém stavu apatie a už se z něho nedostala.

Proč jsem přestal pracovat v psychiatrické léčebně

       Pak jsem přišel na jiné oddělení, kde byla jiná primářka a kde už vůbec nepřipadalo do úvahy, že bych mohl dělat něco nevědeckého. A opět jsem dostal do péče chronické oddělení. Kde jsem si všiml u více pacientů, že jejich léčba probíhá v cyklech: Když je pacient v horším psychickém stavu, dostane přidány léky. Po nějaké době je mu líp, ale jeho kůže se zhorší. Tak ho musím poslat na kožní, aby se jeho kůže vyléčila. Dostane kortikolidy, jeho kůže se zlepší, ale jeho psychický stav se zhorší. A když jsem toto viděl čtyřikrát a mí kolegové lékaři to nechtěli vidět, tak už jsem se nechtěl dál podílet na potlačování problémů a podal jsem výpověď. I když mi ředitel léčebny nabízel, že mi proplatí studium jakékoliv druhu psychoterapie, který si vyberu, jen když tam zůstanu. Protože viděl, že mám zájem o vzdělávání v oblasti psychických příčin psychických nemocí. A on si tudíž myslel, že psychoterapie je nejlepší způsob, jak se jí věnovat. Ale já viděl, že jsou lepší metody, jak pomáhat lidem. Bohužel jsou mimo medicínu i oficiální psychologii. Protože se

celý život vyhýbám potlačování problémů u sebe

       Díky tomu se mi už znovu neobjevila nemoc, díky které jsem ochrnul ve 20 letech a která i léčená nejlepšími metodami medicíny je smrtelná v 5% případů. A neobjevila se, i když je popsána v odborné litaratuře jako jeden z méně častých projevů infekce covid-19. A i když je největší výskyt ve věku 50-70 let. Takže statisticky řečeno, mám enormně zvýšenou pravděpodobnost, že znovu ochrnu. Ale protože nepotlačuju méně závažné příznaky, tak tím tuto pravděpodobnost snižuji, aniž by pro medicínu bylo zřetelné proč.
       A proto chci pomoci i jiným lidem, aby se vyhnuli potlačování nemocí. Protože potlačování je rychlé, účinné a efektní. Ale vede k chronickým nemocem, se kterými se medicína už neví jinou radu, než je zase potlačit.

Všimněte si, jak se během jedné generace změnila nemocnost

       Nemoci, které byly typické pro padesátníky, se teď objevují v daleko nižším věku.
       Nárůst psychických problémů, poruch identity, sebepoškozování, které končí sebevraždami a poškozování druhých, které končí vraždami.
       Ohromný nárůst rozdělení společnosti na ty, kteří věří, jedné straně, že řešení je jednoduché a na ty, kteří věří druhé straně, že řešení je jednoduché.

Žádné jednoduché řešení neexistuje

       Protože kdyby byla pravda věta pana Ptáčka „Je to fakt tak jednoduché, nemusíte za tím hledat žádné složitosti,“ tak by tady ještě byl s námi a pomáhal by dalším lidem.
       A tak vzdejme svou úctu panu Ptáčkovi tím, že se podíváme na svůj život s hypotézou, že vše, co se kolem nás děje, může být způsobeno tím, že realita už nám nechce dovolit, abychom ji programovali.

       
       

Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích

       https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Syndikovat obsah
(c) MUDr. Martin Daniel, 720 235 106, danielma@seznam.cz