Hrůza v Praze

Publikováno 21.12.2023

Hrůza v Praze a co udělat pro to, aby se už nic takového neopakovalo

       Filozofická fakulta se mi vždycky spojovala s Janem Palachem. Ode dneška už bude mít spojení s šíleným vražděním 24letého prý nevýrazného muže. Je to šílené. Ale jestli chceme, tak se aspoň z toho, co se stalo a co už se nedá odestát, můžeme poučit pro příště.
       Proč to udělal? Proč chtěl, aby druzí měli co nejvíc bolesti? V tomto článku se pokusím hádat z indicií. Tento článek nechce mít pravdu. Protože já bych byl raději, kdyby se mé podezření nepotvrdilo. Ale přesto Vás chci přimět k zamyšlení nad tím, proč je čím dál tím víc podobných činů. Protože pokud mám pravdu, tak masového vraždění bude přibývat.

Proč zabil tátu?

       Rozhodně neměl se svým otcem dobrý vztah. A těžko říct, jestli jeho táta byl zlý a bil ho. Nebo v dnešní době pravděpodobnější – byl na něho až příliš hodný.
       V každém případě nedostal hranice. Nebo je měl až příliš těsné. Otázka hranic je jiná, než se nám všem prezentuje. Každé dítě potřebuje hranice. Na začátku života těsné, postupně se mají zvolňovat. A pokud to uděláme dobře, tak z našeho dítěte vyroste dospělý, který si bude vědět rady se svým životem.
       Zatímco když máte pořád moc těsné hranice, tak se vůči nim musíte vymezit. Ale pak nechcete působit druhým bolest. Pak jen bojujete proti svým hranicím. Takže si myslím, že ho táta nebil. Protože v tom případě by přinejhorším zabil jen jeho. Na 90%.
       Když naopak nemáte žádné hranice, jste ponechám napospas všemu. Když můžete všechno, tak chcete ještě víc. Ale víc už nejde. Takže pak z toho můžete mít i deprese nebo se cítíte, že jste ve vzduchoprázdnu. A protože necítíte žádnou zpětnou vazbu, tak pak může vzniknout porucha, při které si působíte bolest, abyste aspoň něco cítil.
       Což je už docela blízko tomu, co napsal útočník na účtu Telegram: „Nenávidím svět a chci po sobě zanechat co nejvíce bolesti“. Tady je nutno říci, že není jasné, že účet na Telegramu patří skutečně pachateli. Ale když je to fake, tak je velmi přesný.

Nenávist je horší než deprese.

       Protože deprese ohrožuje jen Vás. Zatímco nenávist ohrožuje všechny lidi kolem. A pokud nenávist není spojena s psychiatrickou nemocí, tak samotná nenávist není nemocí. Podle klasické medicíny. Protože na ni není pilulka. A tudíž žádné firmě se nevyplatí ji léčit.
       Naopak podle mě je tou největší nemocí, kterou můžeme mít. A dá se léčit.
       Jaká míra nenávisti musela být u tohoto muže, když on chtěl, aby po něm zůstalo co nejvíc bolesti? A proč?
       Pokud jste právě někoho ztratil, tak je pochopitelná bolest a také nenávist. Dá se říci, že je to přirozený stav. Ale když si ji ponecháte, střelec vyhrál hned dvakrát. Nejdřív zabil Vašeho blízkého. A pak Vás nakazil svou nenávistí.

Nedovolte mu, aby vyhrál

       Už si na něm nikdo nemůžeme nic vzít. Není šance, jak by nám mohl vrátit, co nám vzal. Ale teď rozhodujeme o tom, jestli nám bude brát dnes, zítra, pozítří a každý den. Nebo jestli ho pošleme, ať si táhne do svého pekla a nám už víc neublíží.
       Teď je důležité se postarat o mrtvé. Aby mohli odejít do světla. Aby odpustili svému vrahovi. Protože bez toho do světla nemohou odejít. A určitě nechcete, aby tady bloudili jako duše bez těla. Vysvětlete jim co se stalo, že jejich těla už jsou mrtvá a že když neodejdou do světla, tak hrozí, že si na ně počká ten, co je zabil. Že už nemusí trpět. Že už mohou jít do světla.

Chápu, že mi asi nevěříte

       Tak to udělejte jako. Prostě jestli po smrti už nic není, tak udělejte očistu své duše, že jim to vše řeknete. Rozlučte se s nimi. Popřejte jim vše dobré. Aby se Vám žilo lépe.
       A jestli mám pravdu, tak to pomůže i těm čerstvě mrtvým.
       A všem pozůstalým

Upřímnou soustrast.

       A všem zraněným, aby se z toho vyhrabali.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

(c) MUDr. Martin Daniel, 720 235 106, danielma@seznam.cz