Publikováno 28.4.2024
Nemůžu mu/jí to říct. Jak bych vypadala?
Je obdivuhodné, že jsou mezi námi stále lidé, kteří si myslí, že všichni ostatní by měli být telepatičtí, empatičtí a svatí a přitom oni sami nejsou.
A tito lidé se doslova zazdí ve svých chmurných myšlenkách, jen aby se nemuseli říct svému partnerovi, že se jim něco nelíbí. A partner by to změnil. Nebo ne. Ale aspoň by dostal šanci. Takhle se to možná nedozví ani na smrtelné posteli, proč to mezi nimi nikdy nefungovalo.
K tomuto článku mě inspiroval https://zena-in.cz/clanek/bratr-i-sestra-dostali-od-matky-padesat-tisic-ja-na-penize-cekam-marne-stezuje-si-jolana
Upřímně řečeno si myslím, že na tomto serveru pracují lidé se záměrem ukázat prakticky každý myslitelný problém ve vztazích. Jen je mi divné, že to nekomentují, protože takhle to vypadá jako normální stav. Který nedejbože možná někteří lidé považují za správný.
Když se nezastanete sebe sami, většinou to nikdo jiný neudělá
Většina je 99,9%. A nepomůže vám ani to, že o tom dáte vědět třeba všem lidem v ČR. Podstatné je, aby o Vaší nespokojenosti věděl ten dotyčný. V tomto případě by to byla máma. A kdyby o tom věděla, mohla by vysvětlit svůj postoj. Protože většina rodičů chce pro své děti to nejlepší, tak na 80% je to celé jen nedorozumění. Ale i kdyby se ukázalo, že její máma to udělala chtěně, tak se pořád může paní Jolana ptát proč. Možná ji má méně ráda. Upřímně řečeno závist paní Jolany by pro to svědčila. Protože závist je jen touha po tom, co mají ti druzí. A ve skutečnosti může být každá závist vyléčena jen láskou. Protože penězi se žádná závist uzdravit nedá.
Kdyby byl příčinou nedostatek lásky, tak tím trpí hlavně maminka. Zatímco paní Jolana si může lásku kdykoliv dopřát. Sice ji asi nemůže dostat od své mámy, ale láska má takovou vlastnost, že čím víc ji rozdám, tím více ji mám. Takže paní Jolana se může přestat trápit tím, co nedostala, ale lásku může rozdávat. Svému muži, svým dětem a dokonce ji může dát i své matce. Jediné, co k tomu potřebuje, je uvidět sebe jako tu, která umí lásku mít. A čím víc to uvidí, tím to celé bude snadnější. A čím více lásky bude mít, tím je pravděpodobnější, že už 50.000 nebude potřebovat.
Obecně v partnerském vztahu
Většinou máme pocit, že my si něco zalsoužíme a musí nám to dát ten druhý. Ale problém nastává, když stejný pocit má i náš partner. A protože to není náš rodič, kde na to máme alespoň trochu právo (jestli ho chcete mít, vraťte občanku a se vším všudy zase buďte dítě), tak ten druhý nás musí extrémně milovat nebo být totálně závislý, aby pořád všechno dělal za oba. Ale i když to dělá a nemluví o tom, tak většinou nakonec jeho nádrž se vyčerpá. To platí, když to dělá z „lásky“, což je ve skutenčosti touha po tom lásku dostat. Zatímco když to dělá ze skutečné lásky, tam čím víc dá, tím víc dostane.
A to je asi nejčastější důvod rozchodu. Že ten druhý byl tak hrozný, že si dovolil takovou drzost, že chtěl taky něco zpět.
A bohužel totéž si myslí oba. Oba mají přesvědčení, že já jsem dala vše a on mi nic. A přitom se stačí spolu rozmlouvat i o věcech nepříjemných a velmi rychle zjistíte, co ten druhý chce nejvíc. A pak je velice snadné dojít do budu, kdy oba mají pocit:
Já dlužím tomu druhému a chci mu to splatit
Já mám úžasný vztah. Protože moje žena se cítí jako má dlužnice a já se cítím jako její dlužník. A proč? Protože z jejího pohledu jí dávám vše. Podstatné. A pomohl jsem jí nasytit se tím, co nedostala celý život. A pořád když má ona jakýkoliv problém, tak všeho nechám a dám jí pocítit, že jsem tady já pro ni. I když v jiných oblastech jsem pro většinu žen muž na prd. Nevařím, uklízím jako muž (tedy až v době, kdy už je většinou uklizeno), píšu na počítači a nevodím ji do restaurací a na nóbl večírky. Když něco chce, tak to musím udělat hned nebo na to zapomenu. A protože mám většinou záchvat múzy, tak to jen někdy udělám hned. A v době po mrtvičce jsme ani nenosil domů víc peněz, než ona. A to všechno je víc, než vynahrazeno tím, že pro ni dělám to nejpodstatnější. A protože moji ženu práce baví, tak když ji chci pomoct, tak mě většinou odežene. Protože ji baví práce na zahradě, péče o slepičky i péče o mě. Zatímco pro mě je práce na zahradě jen povinnost, zatímco moje práce je pro mě úžasné dobrodružství.
Když chci najít úžasného partnera, musím nejdřív najít sám sebe
Bez zjištění, co mě naplňuje a co dělám jen proto, že musím, nemohu nikdy být spokojený. A bez zjištění, zda má partnerka mě tím, jaká je, bude posilovat nebo umrtvovat, nemohu najít spokojený vztah.
A k tomu všemu si musím povídat s mou partnerkou. Abychom oba zjistili, zda jsem ten správný pro ni nebo ne. Zatímco když to ani neřeknu, tak je absolutně vyloučeno, abych měl úžasný vztah a i normální vztah je téměř vyloučený. A zbývá jen normální vztah s rozvodem. Nebo špatný vztah nebo nulový vztah.
Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích
https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.
Přihlásit na kurz se můžete tady.
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
