Upozornění
V nedávné době o mě vyšly dva dehonestující články. To by mi nevadilo, kdyby byly pravdivé.
Nicméně chápu, že poznat, co je pravda a co je lež, je obtížné.
Takže tímto znovu říkám:
Nejsem psychoterapeut
A nikdy jsem to netvrdil. Ale protože autorka článku neví, že je rozdíl mezi psychoterapií (součástí je certifikovaný výcvik od psychoterapeutů a je to součást klasické medicíny) a terapií (který nepatří do medicíny a mezi terapie patří jak potenciálně psychoterapie, které ale ještě nebyly uznány za psychoterapii, tak různé druhy terapií) tak to plete dohromady.
Kdybych věřil tomu, čemu věří paní autorka, tak bych určitě měl certifikovaný výcvik. Ale já jsem chtěl pomoci zejména a nejdřív sobě , takže jsem šel do výcviků, které jsem cítil, že potřebuji a ne do těch, které by mi daly papír (jaký teď paní Košlerová chce). Takže jsem přemýšlel např. i o Gestalt psychoterapii, kterou docela uznávám a dělal ji i primář oddělení, kde jsem nejvíc a nejradši byl, když jsem pracoval jako psychiatr. Ale nakonec jsem se rozhodl pro něco, co já sám cítím jako daleko účinnější (pro typ problémů, které jsem si chtěl vyřešit u sebe) a proto jsem podstoupil výcvik v rodinných konstelacích, díky čemuž mohu pomáhat nejen lidem s psychologickými problémy.
Na druhou stranu musím přiznat, že když se mě někdo neznámý ptá, co dělám, moje zestručněná odpověď na méně než jednu minutu je: Dělám něco jako psychoterapii. Protože rodinné konstelace spousta lidí neví, co si pod tím má představit.
Mám výcvik ( i když paní Košlerová mě udává jako příklad psychošmejda)
Tady si dovoluji ocitovat z mého mailu, který jsem paní redaktorce napsal: „Kde jste přišla na to, že jediný možný výcvik je skrze systematickou terapii? Já dělám konstelace asi od roku 2001, první lektoři v čr byli podle mě v r. 1996. Byl to m.j. pan Bílý, o kterém jsem Vám psal, že mě nevzal do výcviku (ačkoliv jsem ho tehdy chtěl), protože ho nepotřebuji (protože už jsem měl Soulwork), ale rovnou mi nabídl účast v pokročilých supervizích, kam jsem také několik let chodil. A to myslím si nikomu jinému neudělal, naopak chtěl, aby výcvik absolvoval každý.
Takže v principu jsem jediný v čr, kdo dělá RK a má výcvik jak od žáků Berta Hellingera, tak od Martina Carruterse . A přestože obě metody se jmenují RK, tak jsou mezi nimi rozdíly a "moje" RK jsou syntézou obou i toho, co jsem objevil já.
Jak jsem psal, tvůrcem konstelací, je pro 99% lidí pan Bert Hellinger, který se je naučil od domorodců v Africe. (Já jsem sám byl u pana Carruterse, který se je naučil od domorodců na Havaji) a pokud vím, tak pan Hellinger byl výrazně proti certifikaci výcviků (což jsem nikdy moc nechápal, ale on na rozdíl od pana Carruterse byl úspěšný v rozšíření konstelací).
Třetí zdroj konstelací je paní Satirová, ale ta se je naučila od Berta Hellingera (takže není 3.zdroj) a aby s ním nebyla úplně spojována, tak jim dnes říká Rodinné rekonstrukce….
Tak asi máte 4. zdroj - odkud čerpají? Od kdy to dělají?
Naučili se to od domorodců kde? Nebo že by to byli žáci pana Hellingera?
Děkuji moc za spolupráci a za to že společně odkryjeme, jak to je.“
To jsem ještě věřil, že paní redaktorka přišla zjistit, jak to je . Teď už bohužel musím uznat, že paní redaktorku pravda nezajímá. A článek díky tomu vypadá, jak vypadá.
Kupodivu mi paní redaktorka neodpověděla a neodpověděla ani na další můj mail, kde mě zajímal zdroj další informace uvedené v článku.
Pokud si neberete zodpovědnost za sebe, jděte za jiným terapeutem
Moje práce je založená na tom, že chcete pomoct, i za tu cenu, že se dozvíte věci, které nechcete vědět.
Pokud se nechcete nic špatného dozvědět o sobě, můžete jít za psychoterapeutem (on to MUSÍ udělat tak, abyste to unesl) nebo za terapeutem (ten to nemusí, ale spousta terapeutů říká lidem JEN to, co chtějí slyšet).
Já chci pracovat s lidmi, kteří chtějí slyšet pravdu, i když to bude nepříjemné.
Ale blbá zpráva: I většina psychoterapeutů a i terapeutů bude chtít, abyste za sebe převzali zodpovědnost. Ale uznávám, že ne tak moc jako chci já.
Metoda, kterou používám je v nesouladu s dosavadními poznatky vědy.
Píšu to zcela jasně: Podle drtivé většiny vědců je dokonce ne-vědecká či dokonce pavědecká. Avšak tady nabízím článek (https://mujlife.cz/vedci-dokazali-ze-rodova-pamet-existuje/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=0&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box). Kdybych toto řekl ještě před 5 lety, byl bych označen za pavědce. A dnes už to věda zdá se vyzkoumala (Ono je to daleko složitější, ale v principu pro nevědce je to jediný způsob, jak to říct laicky).
A přitom já to už vím 20 let, protože to je jediný racionální způsob, jak vysvětlit, že konstelace fungují.
A jsem si jistý, že nadchází doba, kdy se konečně věda začne těmito věcmi zabývat, místo aby je ignorovala nebo popírala. Ale musím říci, že ZATÍM to věda neuznává.
Já jsem se rozhodl, že si chci pomoct. Ale vy máte plné právo počkat, až k tomu věda dojde. Podle mě to bude nejméně 50 let a možná ještě déle. (Aby bylo jasno, věda je vynikající nástroj ke zkoumání mnoha věcí, díky vědě máme mobily a technické vychytávky atd. Atd. Atd. Atd.
Jak pracuji já
Abych ukázal, co vás čeká, když se rozhodnete přijít ke mně, ukážu vám to, co by se správný psychošmejd (prý jím jsem) před vámi snažil skrýt.
Článek je tady: https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/kurzy-psychoterapie-od-nekvalifikovanych-terapeutu-psychoteraput-ceska-asociace_2304120500_ank
Mám zpola napsaný (15 stran zatím) článek, kde uvádím každou lež a chybu na správnou míru. (včetně nepravd v můj prospěch, např. věta, že naše zahrada je upravená, je pravdivá jen pro toho, kdo nevidí). Stejně tak mě fascinuje, že paní Košlerová i s kolegou si zapomněli všimnout, že náš dům má jen přízemí a 1. patro, avšak je schopna napsat větu: „Ještě ze schodů křičel na maminku, které patrně špatně slyšela a bydlí v tom domě s ním v nějakém vyšším patře, že tam má lidi.“ Přičemž mamka jako starý člověk bydlí v přízemí a já si vzal paní Košlerovou i jejího kolegu do 1. patra.
Tento článek jsem si musel zpracovat (za což paní redaktorce děkuji, protože mě „probudila“ a také jsem jí poděkoval (kupodivu ani na tento můj mail neodpověděla).
Ale pak vyšel další
a ten mě rozhodil výrazně. Takže jsem potřeboval pomoc. Moje žena mi pomohla jen trochu a pak musela do práce. Takže jsem zavolal účastnici mých kurzů, která nemá ŽÁDNÝ výcvik v konstelacích. Proč to tak mohu udělat? Protože pravda je jen jedna. A když to co uvidím, je pravda, mě se uleví. Takže potřebuju jen někoho, kdo je schopen mi tu pravdu ukázat. Zbytek udělám pro sebe i sám (Zase obrovský rozdíl proti psychoterapiím, kde nesmím pomáhat sobě (protože bych si lhal) a nesmím ani pomáhat svým blízkým (protože bych mohl zneužít své moci nad nimi). Ale v rodinných konstelacích nemusím řešit moc, protože kdykoliv bych použil svou moc vůči komukoliv jinému, tak to přestane pomáhat. (To mohu garantovat jen u konstelací, jak je dělám já. Protože díky tomu, že konstelace může dělat kdokoliv s jakýmkoliv výcvikem, dokonce i bez něho, tak kvalita konstelatéra není garantována, jak je tomu u psychoterapií.)
Když jsme si ujasnili, že to vím a že po ní nechci nic jiného, než to, aby si „stoupla“ do toho, co jí řeknu, tak byla ochotná, ale každou druhou větou se mi omlouvala, že možná do toho tahá něco svého.
Moje žena si stoupla do „toho, proč jsem si tuto situaci přivolal“. Chápu, že mi nerozumíte, ale princip toho, co dělám, že vždy si chci uzdravit to, čím JÁ to způsobuji.
Po té mé „žačce“ jsem chtěl totéž a ona je tak úžasná, že už cítila silný neklid, než jsem to stačil doříct. Výsledkem bylo nakonec to, že ona se dostala přes několik mezikroků do ženské energie a jako taková mě může k sobě přivinout. Ale na to jsem měl námitku, že tím bych nevyřešil ten problém, jen by mi bylo líp. Ona však řekla, něco čím tuto mou námitku nabourala. Ale i přesto jsem musel říct, že uznávám, že možná má pravdu, ale pro mě je ta pravda zatím nepřijatelná. A hlavně tím, že je 150 km daleko, tak mi to nemůže dát a hlavně já bych to asi nepřijal.
Druhý pokus
Takže jsem ji poprosil, aby z role vystoupila. A vstoupila přímo do „příčiny toho, proč je mi tak špatně“.
A ona najednou se viděla jako já - školák. A měla pocit, že na ní (ale byla v roli mě, takže už dále budu říkat on, i když představitelka je žena) vyvíjen obrovský tlak. On musí být prostě nejlepší.
Ale tady jsem jí řekl, k čemu jsem já došel už jako školák. Já si pamatuju, že jsem nechtěl přiznat, že jsem dostal dvojku a strašně jsem se za to styděl. A dokonce jsem padělal podpis rodičů, aby se to naši nedozvěděli. Samozřejmě to učitelka hned prokoukla, takže druhý den jsem šel domů i poznámkou.
A co se nestalo? Naši mě měli rádi i tak. I když jsem přinesl dvojku a i když jsem byl přistižen při podvodu. Takže vím, že příčinou toho tlaku nebyli rodiče, ale (jak si to už dokážu dnes říct díky svým zkušenostem z práce se sebou i s lidmi) něco ve mě. A řekl jsem to svému vnitřnímu dítěti a řekl jsem mu, že nemusí být dokonalý. V tom okamžiku se mu hodně ulevilo. Musel jsem mu to říct mnohokrát, ale osvobodilo ho to.
Proč jsem to neudělal už dávno?
Když jsem měl za sebou pár kurzů v rodinných konstelacích (tehdy to ještě nebyl výcvik), tak jsem si myslel, že stačí si udělat jednu konstelaci na mámu, jednu na tátu, jednu na sestru, na babičku, na dědečka…. Takže jsem to spočítal na 13 konstelací a pak už bude blaze.
A pak později jsem slyšel jednoho ze svých učitelů, jak říká: Už na tom dělám 20 let a mám vztah s tátou hotový tak na 66%.
Proto se musím smát, když v psychoterapii je pravidlo, že jakmile zjistím, že mám stejný problém, jako klient, musím mu přestat pomáhat a najít mu kolegu.
Já místo toho udělám něco jiného. Řeknu mu asi tohle: S tímhle mám problém také (když to vím). A když o tom nevím, tak mu řeknu, když se na to zeptá: Víš, zatím to vypadá, že to mám vyřešeno. Ale nevím to s jistotou. Takže klidně počítej, že mám stejný problém jako ty. Co je ale důležité a co odlišuje rodinné konstelace (jak je dělám já) od jiných (psycho)terapií, je to, že i přesto ti mohu pomoci. Ale jen tehdy, když mi řekneš, když cokoliv nebudeš chtít nebo moct udělat. Takže se ptej, nesouhlas, to je v pořádku.
V klasické psychoterapii bych ti musel přestat pomáhat. Ale já jsem zjistil, že moje metoda mě dává možnost ti pomoct, i když sám mám stejný problém. Dokonce jsem zjistil, že ti mohu pomoct, i když jsem na tom hůř než ty. Ale je to jen za předpokladu, že budeme oba důvěřovat procesu a že budete věřit, že to nedělám proti vám. Já to totiž dělám i pro sebe. Protože když tím projdeš ty, tak se automaticky něco změní i ve mně. (ale k tomu, aby to mělo pozitivní vliv i pro mě, musí to mít pozitivní vliv pro tebe, což je důvod, proč nemám absolutně žádný důvod, proč to dělat proti klientovi a mám všechny důvody to dělat pro klienta.)
Ale musím přestat do toho procesu jakkoliv zasahovat, takže díky tomu ta terapie bude pro vás delší, protože jakýkoliv můj zásah by mohl být prospěšný, ale také by mohl vést k tomu, by vás vedl můj problém a nikoliv já.
Vše se dá napravit
A pak musím napsat o svých největších učitelích. A to nejsou ti, co mi nejvíc pomohli. To jsou paradoxně ti, kteří to dělali nejvíc blbě a já díky nim mohl uvidět, jak to nechci dělat.
Takže mým velkým učitelem je i paní Košlerová. Ono to zvenku vypadá, že mi chtěla ublížit, ale já nevěřím, že jí šlo o mě. Ona chtěla jen pomoct lidem, aby jim neubližovali psychošmejdi a šarlatáni.
Bohužel tím ublížila mě. Ale já mám v každém okamžiku volbu: Chci být ublížený nebo to chci uzdravit. A protože já už vím, že uzdravit jde všechno (samozřejmě kromě smrti a nevratných fyzických změn), tak nechci ztrácet čas obviňováním. A místo toho si to chci uzdravit.
Takže jestli chcete někoho obviňovat, prosím najděte si toho, kdo to chce. (Já jsem byl dříve skutečně ochoten si nechat ublížit, pokud vám to pomůže. To už nechci.)
Ke mě přijďte, až budete chtít, aby vám bylo lépe.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
