Nasycení vnitřního dítěte

       Už několik let dělám kurz Já mám peníze. Na tomto kurzu se učíme zákonitosti peněz. Tentokrát jsem na kurz zařadil několik nových cvičení. První vychází z toho, že množství peněz, které si přitahujeme do svého života úměrně souvisí s množstvím životní energie, kterou máme a kterou magnetizujeme své okolí. Peníze se chovají trochu jako ženy a tudíž jsou přitahovány mužskou energií. Ale co ženská energie? Jsou ženy odsouzeny k tomu být buď v ženské energii a mít peníze jen skrze svého muže nebo muset být v mužské energii?
       Naštěstí je tady širší koncept, než mužská a ženská energie, totiž sexuální, neboli životní energie.
       Dělali jsme konstelační cvičení, kdy se pracuje ve dvojici a jeden z dvojice je sám za sebe a druhý mu představuje jeho sexuální energii. Je to stejné cvičení, jako když tomu druhému budete představovat tátu nebo peníze. Sexuální energie se nechová nijak neadekvátně, nemusíte se bát (ani těšit), že by si někdo sundával části oděvu apod.
       Několik lidí se se svou sexuální energií objalo, většinou ale byly konstelace hodně asexuální.
       Pro mnoho lidí byla jejich sexuální energie mrtvá, pošlapaná. Často se místo sexuální energie ukázalo vnitřní dítě, které trpí, je samo nebo bez lásky. To je ten skutečný důvod, proč má tolik lidí problém se sexualitou, s penězi, či čímkoliv jiným: trpící vnitřní dítě, které bylo traumatizováno. Když jsme v dětství prožili něco, na co jsme neměli sílu, potlačili jsme to, aby to už nebolelo. Ale malé dítě zůstalo v tom problému a je tam celé roky a trpí a trpí. Trpí o to víc, že my jsme se od něj odstřihli a ono je navíc ke všemu i samo.

Já a mé peníze

       Další cvičení, které děláme vždy, ale tentokrát jsme ho dělali všichni dohromady, byly minikonstelace na téma Já a mé peníze. Při těchto konstelacích se prakticky vždy stane to, že něčí peníze nechtějí být u svého majitele (bojí se ho, neumí s nimi zacházet, nechce je, opovrhuje jimi atd.) a jdou k někomu, kdo je umí přitahovat.
       Tímto způsobem peníze jednoho člověka přišly ke mně a prosily, aby u mě směly zůstat. Pro práci konstelatéra je důležité, aby neměl předsudky a nesnažil se věci dělat, jak mají být, ale uměl unést realitu, jaká je a hlavně to uměl dát svému klientovi. Takže jsem to penězům dovolil. Jejich majitel byl i docela rád, protože si uvědomil, že je vlastně nechce. Penězům bylo u mě tak dobře, že za mnou přišla jiná žena (dál jí budu říkat Jana) a řekla mi, že mi zaplatí za to, aby mohla být u mě, že chce, aby jí bylo tak dobře, jak je těm penězům u mě dobře.
       Nejdřív přišla jako žena, ale postupně šla dolů a dolů, až se z ní stalo mé dítě. A ona si plnými doušky brala nejdřív mou láskyplnou mužskou pozornost a později otcovskou. Důležité je zažít, že když jsem dítě, otec je pro mě jen otec a nebere mě jako ženu, ale jako dceru.
       Tak jak jednotlivé dvojice končily konstelační cvičení, chumel lidí kolem mě se rozrůstal. Přišla další žena rovnou jako dítě (její pravé jméno je Vendy a na konci článku je její zpětná vazba). Pak další žena napůl jako žena, napůl jako dítě (dál jí budu říkat Míla). Protože tam v tom okamžiku ale ještě nebylo dost místa pro ni jako pro ženu, po nějaké době odešla. Necítila se u mě dobře jako napůl žena, napůl dítě. Uvědomoval jsem si to a začal k ní cítit lásku, nicméně ona nepřišla, i když se už místo pro ženu uvolnilo.
       Nedokázala se mnou být jako žena ani jako dítě ani jako něco mezi tím, tak musela odejít. Chtěl jsem ji zvednout z pozice dítěte do pozice ženy, ale neudělal jsem to, protože jsem si nebyl jistý a pokud by byla dítě, bylo by to pro ni traumatizující. Uškodil bych jí tím, že bych chtěl skrze ni naplnit své potřeby, byť byly jen konstelační.
       Mezitím jsem do další konstelace umístil mužskou energii (dále jen ME). Míla se přiblížila ke mně a pak šla k mužské energii. Představitel ME (dále jen Pavel) si ji posadil na klín, ona se ho pokusila přesvědčit, že je moc těžká a že ho zatěžuje. Pavel nepodpořil její blud, že má nadváhu, naopak si zřetelně užíval její přítomnosti a ona ho po několika pokusech přestala přesdvědčovat, že je na něj moc těžká. Nevím, zda pochopila, že se jedná o blud, rozhodně ale alespoň musela připustit, že existuje muž, pro kterého není těžká, natož nadváhová.

V tom okamžiku už byly skoro všichni v této druhé konstelaci nebo v chumlu u mých nohou jako mé dcery a synové. Zajímavé bylo, že i když zde nebyla žena, všichni jsme byli spokojení. Děti ležely přes mé nohy a jedno přes druhé, chvíli to vypadalo jako klubko štěnat u svého táty.
Pak ale přišla další žena jako dítě, chvíli si to zkusila, ale pak si uvědomila, že potřebuje spíš mámu. Že ode mě je to příjemné, ale ona potřebuje mámu. Jenže u mě nebyla žádná žena, jen dcery. Byla tam jedna, která by možná mohla vyrůst, ale takto jsem to nechtěl. Kdo byl mou dcerou, nemůže být mou ženou. Takže jsem jí (dále jí budu říkat Lenka) řekl, že se může zeptat Míly, zda by si ji nevzala jako dceru.

Když se muž po porodu vzdálí

       Míla souhlasila a vše bylo krásné. Až na to, že najednou se Pavel (už nebyl v mužské energii, kdyby byl, choval by se jinak) začal vzdalovat. Nejdříve jen emočně, pak i mírně fyzicky. Stále svou ženu držel, ale už nebyl s ní, už byl jen vedle ní. Zeptal jsem se jich, jak se cítí a komu to nejvíc vadilo, byla Míla. Ona ho potřebovala blízko, ale on „odcházel“. Pavel argumentoval, že je přece jasné, že když přijde dítě, že se žena stará víc o dítě a že se od muže vzdálí. Jenže když muž přestane být středem rodiny a nechá se vytlačit (nebo sám odejde), celá rodina strádá. Míla trpěla víc a víc, až se nakonec rozhodla, že chce jít ke mně. Jenže právě v tom okamžiku jsem neměl vůbec čas se ženě věnovat. Řešil jsem jinou situaci, děti byly stále kolem mě, ale už bez mé plné pozornosti. Dokonce jsem se musel od nich otočit o 90 stupňů, abych se mohl věnovat tomu, co se právě odehrávalo na kurzu. Nicméně jsem nechtěl Lídě vzít tu možnost, aby u mě mohla být jako žena. Proto jsem jí řekl, že je to možné, nicméně teď jí nebudu věnovat žádnou pozornost a nemůže být ani u mě z boku, jak má žena být. Jediné místo, které kolem mě bylo volné, bylo za mými zády. Samozřejmě mě nemohla zezadu podpírat, to by dostala jen další dítě. Ale nabídl jsem jí, že se můžeme opírat jeden o druhého zády. Nevím, jak dlouho budu v práci, může být se mnou, ale bez mé pozornosti. Ale může být v mé přítomnosti. Míla si vybrala jít ke mně i za těchto podmínek. Na jednu stranu byla sama (bez mé pozornosti), na druhou stranu se o mě mohla plně opírat a já před ní na rozdíl od Pavla neutíkal. Já tam s ní byl víc, i když jsem jí nevěnoval pozornost, než s ní předtím byl Pavel, i když se nemusel o nic jiného starat.
       To je ten důvod, proč přítomného muže cítíte, i když je tisíce kilometrů daleko. A nepřítomného skoro necítíte, i když se o něj opíráte.
       Míla nepřišla s takovým tím: „Věnuj se mi. A proč dáváš přednost práci přede mnou? To pro tebe nejsem důležitá? Nebuď workoholik, věnuj se mi. Děti Tě potřebují.“ Místo toho byla vděčná i za to „málo“, co dostávala. A já si díky tomu po chvíli uvědomil, že ruce mám volné a že ji mohu byť zezadu chytit za ruce. Bylo cítit, jak jí to udělalo radost. A to zase dělalo radost mě.
       Kdyby to po mě vyžadovala, bránil bych se. Když se otevřela tomu, jaký jsem a že má práce je důležitá součást mého života, mohl jsem zase já plně přijmout ji i s jejími potřebami a povinnostmi.

Jedna z dcer měla s mou ženou problém. Nechtěla ležet na její noze, chtěla jen tu mou. Taková situace si říká o to, aby se rodina rozdělila na dvě kliky. Je hodně rodin, kde je táta a jeho holčička proti mámě a jejímu chlapečkovi. Já udělal něco jiného: Řekl jsem jí: Já jsem Tvůj táta a Ty patříš mezi jediné 3 ženy (měl jsem v tom okamžiku 3 dcery), které mě nemohou mít. Já jsem Tvůj táta, nikdy nebudu tvůj partner. Trochu se vztekala, ale nakonec to přijala. Abych si otestoval, jak je to doopravdy, přikázal jsem jí, aby si lehla na máminu nohu. To odmítla. To je důkazem toho, že se ve skutečnosti nic nezměnilo. Pořád soupeří s mou ženou (navíc pro ni je to nevlastní máma) a chce být mou ženou místo ní. Tato dcera, budeme jí říkat Lea, shodou okolností trpí tím, že v realitě byla jako malá zneužívána. To jsem ale tehdy ještě nevěděl, o to důležitější bylo na její hru na to, že je dospělá, nepřistoupit. Lea dostala za úkol se mámě uklonit a políbit jí nohu. To neudělala, ale pak se staly další věci, které jí pomohly pochopit, že ona je malá a máma je velká a nakonec jí u mámy bylo dobře.

Když je muž plně s ženou

Děti se pak postupně rozutekly do světa, ale já s Mílou zůstal jako muž a žena až do konce kurzu. Míla dostala možnost volby: Mohla odejít nebo na mě vždy čekat „doma“ nebo chodit se mnou do mojí práce (v jednom okamžiku se konaly 3 různé „konstelace“ ve 3 různých místnostech a beze mě to nešlo). Neodešla, protože procítila něco, co si většina žen nedokáže představit: Ona cítila, že jsem plně s ní, i když jsem se jí vědomě vůbec nevěnoval. Kdyby toto kouzlo uměli všichni muži dávat a všechny ženy přijímat, svět by byl o mnoho krásnější.

Na konci kurzu byla atmosféra obzvlášť krásná. Bylo cítit, jak moc jsme všichni dostali. Pár zpětných vazeb najdete na konci článku.

Dělám kurz, kde muž a žen jsou spolu a dělají dětem ideální rodiče. Je to úžasný kurz, dá hodně, ale někdy ne dost. Pavel byl schopen být poměrně hodně v mužské energii, ale jakmile se narodilo dítě, už toho schopen nebyl. A já si díky tomuto kurzu uvědomil, že mám dar. Že mohu dávat ne jen jako lektor, ale i jako člověk. Protože jsou situace, kdy nikdo nedokáže být v mužské energii a já do ní vstoupím, aby změna mohla proběhnout. Stejně tak těžko někdo může být v nezranitelné ženské energii, když má uvnitř v sobě představu, že ženská energie je zranitelná. Těžko se může žena naučit, že potřebuje přítomnost a ne pozornost, když se muž cítí vínen za to, že vydělává peníze pro rodinu a není se svou ženou = když muž nectí sám sebe, jak může být ctěn ženou? A jak se může žena cítit milovaná, když ji nikdy nikdo doopravdy nemiloval?

kurz Nasycení vnitřního dítěte

       Proto jsem se rozhodl udělat úplně nový kurz Nasycení vnitřního dítěte.
       Tento kurz nepovedu, na tomto kurzu budu muž, který si vybere jednu nebo dvě ženy, kterým doufejme dám to, co dostala Míla. Nebo třeba víc nebo něco jiného.
       Ženy si vyberou, zda budou chtít být ženou nebo dítětem. Pokud ženou, vyberou si muže a pokud si on vybere ji, založí spolu rodinu a přijdou k nim děti, které budou cítit, že právě od nich potřebují dostat to, co potřebují. Možná bude jeden obrovský chumel u mě, možná bude více menších chumlů a možná si mě nikdo nevybere jako tátu a pak budu jen lektor. Jsem otevřen všem možnostem, ale počítám, že poslední nebude. Proto budu méně ten kurz řídit svým slovem, ale víc svou energií. Vždy jsem říkal, že skuteční mistři neučí, že za nimi přijdete, abyste byli v jejich přítomnosti a tím dostanete to, co potřebujete. Protože jsem zažil, že mohu hodně dát jen svou přítomností, otvírám tímto tento kurz, kde budete moci ode mě získat ne konstelaci, ne cvičení, ale „společný život“, byť jen maximálně dvoudenní.
       Mnoho z nás potřebuje něco zažít dobrým způsobema, abychom to pak mohli tak mít i v běžném životě. Ale jak to zažít, když v životě to nejde, dokud se to nenaučím? A nenaučím se to, dokud to nejde. Tento kurz by Vám měl přinést tu opravnou (korektivní) zkušenost, kterou potřebujete, abyste mohli žít lepší život. Tato cesta by mohla být ještě rychlejší, než cesta konstelací.

Co můžete i Vy dostat:

Už při závěrečném kolečku jsem mluvila o tom, že důležitější než léčení vztahu k penězům pro mě bylo naplněné dítě.Dnes jsem to ale procítila naplno.
Řešily jsme v práci s kolegyní nějaký problém a já jsem jí najednou řekla, hele, uděláme to takhle a takhle. Úplně bez problémů souhlasila, přijala moje řešení. Až po chvíli mě došlo, co se vlastně stalo. Kolegyně je pracovně zkušenější, většinou radí ona mě. Uvědomila jsem si, jak se najednou cítím: Jistější, sebevědomější, silnější. Cítím v sobě tu zdravou mužskou energii, kterou jsem od tebe přijala. Uvědomuju si, jaký nekonečný dar je pro dítě, pokud tohle dostane od svého otce.
Brečím, tečou mi slzy vděčnosti. S pokorou to přijímám.
Děkuji, děkuji, děkuji.
Tobě, za všechno, co jsi mi dal.
Ale i sobě, za to, že jsem k tobě přišla.
Vendy Šnejdarová
Chci Ti podekovat za jeste jednu stastnou a dulezitou udalost v mem zivote a to je: "muj syn mi dnes rano prinesl polstarek pod hlavu" podekovala jsem a jeho odpoved znela "je zac maminko"! On vzdy rikal není zac. Muj syn si zacal vazit sam sebe a své prace. Podarila se uzasna věc. Opravdu dekuji z celeho srdce. dekuji za vse
L.
Bylo mi cti byt objimana Tebou a Bohem zaroven. Dekuji ze smim toto citit na vlastnim tele a dusi. Míla

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

Zde najdete termín tohoto kurzu
Pokud tam termín nenajdete, napište mi a já ho vypíšu přednostně.

Zde se můžete přihlásit na kurz.

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

nbsp;

Nasycení vnitřního dítěte