Publikováno 30.12.2024
Já odmítám být prorokem/ guruem
1. Protože si nevěřím, že bych něco takového mohl být.
2. Protože jsem si musel vydřít všechny své znalosti, což je podle mě pravý opak proroka, který se s tímto darem narodí.
3. Protože já postupuji vědeckou metodou, kdy si každou věc ověřuji. Tedy v principu ani nemůžu být prorokem. Protože už jste viděl někdo proroka, který si své výsledky ověřuje? A který jim nedůvěřuje, dokud se o nich nepřesvědčí? A i když se o nich přesvědčí, tak je pořád připraven na eventualitu, že za jiných podmínek nebudou fungovat?
4. A i kdybych si věřil, tak nechci dopadnout, jako typický prorok. A právě proto, abych to všem dal najevo, tak jsem napsal tento článek.
Protože pro mě samozřejmé, že se mohu mýlit a mýlím. Ale časem jsem zjistil, že když mě něco napadne, tak se rok od roku zvyšuje pravděpodobnost, že to povede k uzdravení. Ale i kdybych někdy měl 100% úspěšnost, tak si to pořád budu ověřovat. Protože nechci skončit jako kutnohorský léčitel. Který nejdřív měl asi skutečné léčivé schopnosti, o kterých si já mohu jen nechat zdát. Ale protože si je neověřoval, tak skončil tak, že způsobil smrt dvou lidí, měl nechuť k životu a tak se nechal zabít. A tím způsobil utrpení dvěma ženám, které přiměl k tomu, aby ho zabili. A asi i věřil tomu, že po jeho smrti jeho tělo zmizí. Což byla jedna z mnoha známek toho, že byl v zajetí bludů. Protože hranice mezi intuicí a bludy je velmi tenká. A já mám to štěstí, že jsem původně nevěřil ničemu, co věda nemůže ověřit. Ale až moje nemoc mě vyslala na cestu, kdy dnes už vím, že všechno to, o čem píšu, je pravda.
Takže mě vyděsilo,
že by někdo mohl vidět všechny mé věty jako absolutně platné. Protože těch vět absolutně platných v každém životním okamžiku pro každého je absolutní minimum. A vůbec bych se nedivil, kdyby platná byla jen jediná: Každé pravidlo má svou výjimku.
A tak mě na půl dne dorazil mail od jednoho mého klienta. “No a je mi to k něčemu? Jsi prostě prorok s nadpřirozenými schopnostmi, který ví, co je třeba. A buď máš pravdu a lidi, kteří tě budou poslouchat dostatečně dlouho, dojdou ke spasení, nebo ne.“
A toto mi řekne člověk, který chodí na mé kurzy. A mě už konečně dochází, proč je to u něho velmi málo úspěšné. Protože on chodí na kurzy k prorokovi. Což já nejsem. Představte si, že vaše rádio vysílá na 101,2 MHz. A vy se ho snažíte poslouchat na 100 MHz. Což by v reálu vedlo jen k šumu. Ale naše těla jsou tak mocná, že i tak mohou hlubinné konstelace něco udělat.
Když něco řeknu
Ve skutečnosti mluví a poslouchají nejméně 4 různé části.
1. Ta část ve mně, která něco chce vyjádřit.
2. Moje část, která mluví. A která se projeví třeba v okamžiku, kdy se přeřeknu. Takže ukázkový příklad je žena novinářka, která zpovídala jednoho zpěváka. A i když ona chtěla říct: „Velice se mi líbilo vaše sólo“, tak z ní vyšla věta: „Velice se mi líbilo vaše soulo“. Přičemž všem blízkým bylo jasné, že mluvila o předchozí noci, ve které se jí líbila jejich soulož. 3. Část posluchače, která slyší. Ale slyší jen různé frekvence.
4. Které překládá do slov jiná část. A další část našeho mozku dává slovům význam. To se např. projeví, když slyšíme cizí jazyk a neznámé slovo odhadneme z kontextu.
Problém je, když vy máte pojem zařazený úplně jinak, než váš posluchač. Zase je to typický jev. Ale nejlépe se ukáže, když slyšíte v řeči známých slov jedno, které si myslíte, že znáte. A pak můžete obvinit Poláka, když on řekne, že šukal vaší paní. Ale on jí jen hledal. Protože polsky szukat znamená česky hledat. A i v původní Babičce je příklad toho, že totéž platilo ještě v roce 1855 i v češtině.
Podobných příkladů je hodně. Já si pamatuji na kurz, ve kterém jsem se hodně věnoval kritice pozitivního myšlení. Protože falešné pozitivní myšlení vám ubližuje. A na konci, když každý říká, co mu kurz dal, tak mě jeden muž chválil, že dělám velice dobře to pozitivní myšlení. Ačkoliv byl na kurzu konstelací. Kde pozitivní myšlení pro jeho škodlivost nepoužívám a dokonce kritizuji.
Nejdřív jsem půl dne se s tím neuměl srovnat
A přemýšlel jsem, jak to všem vysvětlit. Ale pak mi došlo, že je to můj problém. Takže jsem postavil konstelace na téma „co ve mně způsobuje, že druzí mě vidí jako proroka“. A hned první konstelace odpovídala tomu, co viděla i moje žena. Ale ona při tom usnula. A teď další muž má stejnou vizi: Vidí mě, jak jsem zakořeněný, ale přitom čním vysoko nad ostatní. Což se musí každému egu líbit. Ale já vím, že se nejdřív musím ptát: „Jsi součástí mně v užším slova smyslu?“ A samozřejmě se ukáže, že ne. Že to je něco v mém těle, co už je dávno mrtvé a mé tělo využívá k tomu, aby se on ukázal jako prorok. Takže jsem mu řekl, že už ho nepotřebuju a že může jít do světla.
Podobných konstelací jsme udělali asi 20 za necelé tři hodiny. (Ale když začínáte, tak dostanete jednu konstelaci za víkend. Na tuto úroveň se toho hodně musíte naučit.) Z nichž jedna mě nejvíc zaujala: Zjistili jsme, že proroků bylo v historii lidstva velmi mnoho. A aspoň část z nich mohla odejít do světla. Protože já už jsem nechtěl být dalším člověkem, který chce zaplatit svým životem za to, že skrze mě oni budou říkat své pravdy lidem, kteří tyto pravdy nechtějí slyšet.
A pak jsem se přeřekl. Chtěl jsem říct „Jsi to, proč se bojím být prorokem“. Ale místo toho jsem řekl: „Jsi to, proč se bojím být otrokem.“ A tak jsme zjistili, že prorok je navíc otrokem svého proroctví. Protože když jednou něco řekne prorok, který se nesmí mýlit, tak nemůže za rok přijít mezi své následovníky a říct jim: Spletl jsem se.
Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích
https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.
Přihlásit na kurz se můžete tady.
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
