Publikováno 2.1.2024
Jak si přitáhnout alkoholika a nevědět o tom.
Lidé neznají základní zákonitosti života a diví se, proč jim jejich život nefunguje. Ale když tyto zákonitosti neznají ani psychologové?
Napsal jsem paní, která má problém se synem s alkoholem
“Vyřešte si svého otce, jeho alkohol a Váš vztah k alkoholu a Váš syn pak bude volný.“
A odpověď? “Ano pravda. S otcom nemám moc vztah, no nebola som tátova princezna, to je pravda. A odmietam ho.“
Tady vidíme ještě pár dalších neporozumění. Paní může být ráda, že nebyla tátova princezna. Protože to neznamená kvalitní vztah. To znamená, že holčička tátovi dělá náhradní partnerku.
Ale problém je v tom, když odmítáme půlku sama sebe. Teď si představte, že byste doopravdy odmítali zásobit svou krví pravou ruku, nohu, ledvinu, ale i celá játra a třeba půlku svého mozku. Umřeli byste do 5 minut.
Naštěstí naše tělo je tak chytré, že takové hlouposti nám nedovolí udělat fyzicky. Ale psychicky – to bohužel musí naše tělo unést.
A tak prožijeme svůj život. A to všechno, co odmítáme, musí najít cestu k nám zpět. Protože i vztah k alkoholu patří k dědictví, které paní dostala jako dar od svých rodičů z doby, kdy byla jen dvě buňky. A že si udělala ze svého daru své prokletí? Protože svůj dar nepřijala.
Znamená to, že má paní začít pít?
V žádném případě. Ale nesmí se povyšovat nad svého tátu a na jeho alkohol. Protože ona neví, jak hrozné stavy táta měl a proč začal pít. Takže je důležité se uklonit alkoholu a poděkovat mu.
Poděkovat alkoholu? Za co?
Třeba za to, že si ještě nevzal do smrti jejího syna. Třeba za to, že ona nemusí být alkoholička. Třeba za to, že nemá alkoholovou demenci. Čím víc věcí najdete, za které můžete poděkovat, tím menší moc bude mít alkohol nad Vámi.
Ale protože u nás se neví, proč je vděčnost tak léčivá, tak se místo ní pěstuje nenávist, hluboké opovržení nebo aspoň předstíráme lhostejnost. A tím vším podporujeme alkohol, aby nám škodil, ačkoliv si myslíme, že děláme pravý opak.
Když cokoliv odmítám, je to stejné, jako když to moc chci.
Jeden ze základních zákonů zní: Když cokoliv odmítám, je to stejné, jako když to moc chci. Až na to, že když něco moc chci, tak to můžu, ale nemusím dostat. Zatímco když něco odmítám, dostanu to určitě.
Jak je to možné? Ve skutečnosti paní hluboko uvnitř touží po svém tátovi. Ať už o tom ví nebo se navenek tváří, že ho nenávidí, chce, aby tady byl pro ni. Aby jí konečně dal to, co jí nedal v dětství.
Ve skutečnosti paní se v důsledku svého traumatu rozdělila. Rozdělila na tu dnes dospělou, o které ví a na vnitřní dítě, které má v sobě. Ale aby tu bolest z tátovy nepřítomnosti jako malá přežila, tak se od ní oddělila. Takže její vnitřní dítě trpí a navíc je samo. A tak moc touží po tátovi, že (podvědomě) chce cokoliv jí ho připomíná. Tedy chce i alkohol.
Ale ta dospělá alkohol odmítá. Ale ta malá uvnitř ní ho moc chce. A tímto nesouladem vzniká rozpor, který ji trhá na kusy. A proto i její dítě syn chce alkohol, protože to dělá pro svou mámu (tedy její vnitřní dítě), kterou on vidí, ale ona ne. A tak musí mít problémy s alkoholem kvůli své matce (té malé v ní) a současně vidí, jak se na něj ta velká zlobí.
A proto pomůže, když ona alkohol přijme. Protože tím vědomě přijme i svého otce a díky tomu bude její vnitřní konflikt menší.
Přihlásit na kurz se můžete tady.
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
