Když chcete věřit, že něco nejde, nepřekážejte těm, co to chtějí udělat.

Publikováno 8.1.2024

Když chcete věřit, že něco nejde, nepřekážejte těm, co to chtějí udělat.

       V dnešní době se téměř všichni lidé zaštiťují vědou. Ani jim přitom nedojde, že ví o skutečné vědě asi tolik, co lidé ve 14.století věděli o víře. To, co jim řekne jejich kazatel, teď už ovšem nekáže z kazatelny, ale z internetu nebo předtím z televize nebo rádia.

Jak poznáte vědu od vědovíry?

       Když Albert Einstein zveřejnil svou teorii relativity, byla to jen teorie. A „vědci“, kterým nešlo o pravdu, tak namítali zcela oprávněně, že pracuje na patentovém úřadě a tudíž to není žádný opravdový vědec.
       Ale naštěstí už v roce 1919 byla příležitost, jak ověřit, zda teorie odpovídá realitě. A tak se ještě za svého života stal Albert Einstein jedním z největších fyziků vůbec. I když pracoval část života na patentovém úřadě. Protože jeho teorie byla falzifikovatelná, tedy vyvratitelná nebo zpochybnitelná a všechny pokusy doteď zjistili, že předpoklady teorie relativity sedí s realitou.
       Protože i největší vědec, když se mýlí, tak musí ustoupit přesnější vědě. Stejně jako Isaac Newton. Jeho teorie platí na Zemi, ale už na oběžné dráze neplatí. Protože kdyby GPS nebyla korigována „podle teorie relativity“, tak by se její nepřesnost tak rychle vzdalovala od skutečnosti, že za chvíli by byla k ničemu.

Naopak při jiné příležitosti Einstein řekl, že Bůh nehraje v kostky

       A tímto absolutně nevědeckým způsobem chtěl říct, že nevěří na kvantovou teorii. V tomto případě největší vědec možná všech dob vystupoval absolutně nevědecky. Bez ohledu na to, jestli měl nebo neměl pravdu. (Neměl ji.) A hlavně bez ohledu na to, že v jiných oblastech byl vědec a dokonce ten z největších. Tímto výrokem se zařadil mezi největší pavědce. Takže by se dalo říct, že Albert Einstein byl největší jak vědec nejméně minulého století, tak pavědec.
       Protože jeho „teorie“ nebyla falzifikovatelná. Takže to nebyla teorie. A co nejde vyvrátit, nejde ani dokázat. Takže to nepatří do vědy. A důvod, proč se domnívám, že to patřilo do pavědy? Čistě jen z důvodu, pro které „takyvědci“ říkají, že vše, co není věda je pavěda. (Což je mimochodem nejvíce pavědecké tvrzení).
       Existuje jediný způsob, jak tuto teorii potvrdit nebo vyvrátit. Najděte Boha a zjistěte, jestli hraje v kostky. A jestli neprozkoumáte jeden jediný den jeho existence, tak skutečnost, že po všechny ostatní dny v kostky nehrál, ještě neznamená že nemohl hrát v kostky třeba 5 minut.
       Skutečný vědec by řekl: „Náš pokus absolutně vylučuje předpoklad kvantové teorie, že.... Takže jsme vyloučili, že kvantová teorie tak, jak je dnes prezentována, je pravdivá.“
       Všimněte si, že správný vědec doplní „tak, jak je dnes prezentována“. Proto je dnes psychoanalýza 3. generace, protože 1. a 2. generace se ukázala jako nefunkční a nepravdivá.

Když vědec věří, že něco funguje, tak má téměř zcela s jistotou pravdu.

       Ale když věří, že něco nefunguje, tak se téměř s jistotou mýlí. Proč? Protože když věří, že dokáže to, čemu je na stopě, na stopě je vědec v něm.
       Ale když věří, že něco nefunguje, tak to neříká v důsledku jeho bádání, ale téměř vždy v důsledku jeho víry. A zatímco věda má tendenci se přizpůsobovat realitě (s určitým zpožděním daném tím, že i největší vědec VĚŘÍ mnoha věcem), tak víra nemusí. (A skutečnost je. Ta se nikomu ani ničemu nepřizpůsobuje. A ti lidé, kteří se nepřizpůsobili faktu, že pád ze sta metrů nepřežijete, jejich potomci nežijí).
       Proto nerozhoduje víra ani věda, ale skutečnost. A zatímco snahou vědy je přizpůsobit se skutečnosti. Která je limitována vědovírou, která to chce udělat jen do té míry, do jaké to vědovíra dokáže. A cílem mým je vědovíru úplně zrušit a totéž očekávám od každého vědce.
       Takže když vědec věří, že to bude fungovat i po 10 letech výzkumů, tak je velká šance, že to tak dělá na základě vědy a že nakonec on nebo jeho pokračovatelé zjistí JAK.
       Ale když vědověrec věří za 10 let, že to nemůže fungovat, tak se ptám: Proč ztrácí čas něčím, co podle něho nefunguje? No protože to asi funguje. Protože kdyby to nefungovalo, nebylo by proti čemu bojovat.

Čím víc vědci bojují proti něčemu, tím víc uznávají existenci toho něčeho.

       Takže když uvidíte pana Grygara, jak kromě své vědecké a vzdělávací činnosti (ve kterých je dobrý), dělá i činnost vědovíry, tak už víte proč. Protože jeho víře v katolického boha nevadí poznat pravdu ve vědě (to už církev musela povolit před mnoha staletími), ale vadí mu poznat pravdu v oblastech, které si ještě pořád osobuje jeho víra.
       Práci pana Grygara na poli vědy nemohu a nechci posuzovat. Protože nejsem vědec. V oblasti popularizace vědy je ohromná a za to mu patří dík. Ale v oblastí vědovíry bohužel zasel velikou ránu do lidí, kteří díky jemu a neexistenci skutečného pochopení, co je to věda, si myslí, že je pravdou „Toto bylo vědecky vyvráceno“.
       A přitom to ani nezačalo být vědecky zkoumáno. A proto většina alternativních metod zatím patří do oblastí víry. Protože věda se odmítá rozšířit, protože nikdo z vědců zatím nenašel odvahu je prozkoumat. Nebo přesněji řečeno, jakmile ji našel, tak byl okamžitě vyhozen z lůna vědy, která se ale víc chová jako vědovíra se svými dogmaty. A tak vědověřitelé spolu s obskurními představiteli alternativy dělají společnou práci: Zabránit tomu, abychom odlišili zrno od plev.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků