Když nemůžete zhubnout

Publikováno 26.1.2024

Když nemůžete zhubnout

Tento příběh není přesný záznam procesu léčení. Je to zjednodušeně to, co dané paní pomohlo. Detaily jsem se tentokrát nezabýval. Na rozdíl od většiny mých článků, které téměř doslova popisují, to co danému klientovi/klientce pomohlo.

       Jedna moje klientka si hubla a hubla po jediném kurzu. Je to už asi více, než 6 let, ale celou dobu si to velice chválí. Z velice těžké nadváhy se téměř dostala na ideální váhu. Ale teď, když je těhotná, tak najednou začala kynout. A žrala a žrala.
       Takže jsem jí řekl, aby se pořádně najedla. A ona najednou začala cítit svou potřebu: „Já chci jíst a jíst a jíst“. Takže jsem se k její hostině přidal a já a dal jsem si kuře „na její počest.“ A ona najednou začala vidět úplně tlustou ženu, která pořád žere a žere a nemůže dělat nic jiného.
       A najednou klientka začala spřádat teorie o tom, jak to je. A já jsem ji přerušil a řekl jsem, ať nic nezjišťuje, ať je jenom ve stavu, kdy může vidět pravdu. Zatímco teorie o tom, jak to má být, jsou jen teorie.
       A najednou uviděla muže. Strašně hubeného. A tak jsem mu řekl, že právě jíme na jeho počest. A že je nám moc líto, že umřel hlady. A on to najednou uviděl. Přestal být zaseklý v okamžiku těsně před svou smrtí a uviděl svou smrt. A uviděl, že má jen kosti.

A najednou přestal mít strach ze své smrti

       Protože když se může s námi bavit, tak je jasné, že smrtí nic nekončí. A bylo zábavné vidět, že muž, který zemřel hlady, teď říká klientce, že se ona nemusí bát, že zemře hlady.
       Ale ona pořád cítila strach. A najednou ho začala vidět jako zombíka, který ji chce sníst. Protože už se známe s klientkou, tak jsem jí doporučil nejrychlejší cestu: „Nech se sníst.“ Ale ona na to: „Ty ses zbláznil. To čeho se nejvíc bojím, ty mi řekneš, že mám udělat? To se radši zombíkovi pokloním.“
       A najednou ji zombík přestal honit. A už jí nechtěl sníst. Protože to nechtěl nikdy. On jen chtěl, aby byl přijat. Za chvíli mi dojde, že celou dobu byla rasistka vůči zombíkům, ale to jsem tehdy nevěděl.
       Zombík mohl odejít do světla a tak jsme se vrátili k muži, který byl jen kosti. Ale on najednou neměl žádnou sílu. Nebyl schopen jít do světla, tak si pro něj přišel anděl a odnášel ho.
       A to paní přišlo divné. Přece kosti nemohou do světla. A tak jsme přišli na to, že paní je

rasistka vůči kostem a vůči zombíkům.

       A když jsem to řekl, tak z ní vyšlo, že ona strašlivě dbá na vzhled a když muž nevypadá, jak by měl podle ní vypadat správný muž, tak jím vždy opovrhovala a teď už „jen“ takového muže odsuzuje.
       A když si to uvědomila a kostem se omluvila, tak se najednou kosti přeměnily na krásného muže, kterým ten muž byl, když byl ještě při síle.
       Pak jsme ještě udělali další kus práce a výsledkem byla spokojená paní. A když uviděla sušenky vedle sebe, tak vůbec nevěděla, proč je tam měla. Takže předpokládám, že její žravost je buď vyřešená nebo aspoň do velké míry vyřešená.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

(c) MUDr. Martin Daniel, 720 235 106, danielma@seznam.cz