Kojení na veřejnosti – zvrhlost nebo normální věc?

Publikováno: 3.9.2023

Kojení na veřejnosti – zvrhlost nebo normální věc?

       Přečetl jsem si tento článek a pobavil mě.
       Kdybychom byli zdravá společnost, tak bychom se na kojení dívali s úctou a kdyby mělo malé dítě hlad, tak bychom byli rádi za to, že nám bylo umožněno být přítomni magickému okamžiku. A dokonce i kdyby to nějaká žena dělala teatrálně a dávala najevo svá prsa, tak bychom se na ní zálibně podívali, pochválili je nebo ji (nebo také ne) a šli bychom dál.
       Ale protože bereme kojící prsa jako erotickou záležitost, tak se na ně díváme se stejnou (ne)vraživostí jako na sex. A vůbec si neuvědomujeme, že prsa jsou erotická, ale když kojí, tak jsou primárně, sekundárně a terciárně pro děti a jejich výživu a pro jejich uklidnění.

Komu vadí kojení na veřejnosti?

       Kupodivu muži to nejsou. Proč? Protože normální muž nikdy nevidí na kojení nic špatného, protože jejich primární funkce pro muže zcela zastiňuje primární funkci pro dítě. Ale protože muži jsou dnes většinou ochočeni ženami, tak se k tomu málokterý muž přizná, ale prsa vidí rádi a jen s velkými obtížemi na ně nezírají.
       Samozřejmě jsou i jiní muži, galantní, kteří skutečně jakmile uvidí prso, tak v řádu milivteřin zaměří pohled jinam. Ale tito muži už vůbec neříkají ženám, co mají dělat.

Proč vadí kojení ženám (a některým mužům)?

       Protože oni skutečně věří tomu, že kojení je intimní záležitost mezi matkou a dítětem (asi stejně jako je intimní záležitost, když muž si dá fidorku nebo kuře) nebo se stydí za svá prsa nebo uvěřili svým předkům, že vše, co je spojeno se sexem, je fujtajbl a nikdo to nesmí vidět.
       Nebo prostě jen závidí kojencům, že oni mohou a oni nemohli. Že oni mohou kdykoliv a oni mohli být kojeni jen podle hodin.
       A nebo je tam některý z tisíců dalších důvodů, proč nám vadí, když dítě jí a chvíli nejí a proč je tak šíleně odlišné se dívat ženě na prsa od toho dívat se jí do obličeje.

Proč je důležité kojit, když dítě potřebuje

       Protože děti nejméně do dvou let věku potřebují bezpečí, jistotu a rozmazlování.
       Protože potom, ve věku 3 let nastane období, kdy je rozmazlování konec a dítě potřebuje naopak vědět, že nebude všechno po jeho.
       A když nebude rozmazleno dostatečně ve věku do jednoho roku, už nikdy to nedožene. Až v dospělosti to bude moct dosytit v terapiích a když má rodiče, kteří poznají, kdy je správný čas, tak jsou schopni mu to dát kdykoliv. Ale po 3. roce věku je to velmi těžké, protože poznat, kdy a v čem má být dítě rozmazlováno a kdy a v čem má dostat hranice, je velmi těžký úkol. Takže je lepší mu to dát v nejútlejším dětství, aby pak když má dostat hranice, tak už bylo rozmazleno „zdravě“ tak, aby mohlo s klidem přijmout i hranice.
       Výsledek je většinou ale ten, že dítě je nadměrně rozmazlováno ve věcech, ve kterých to nepotřebuje a musí trpět hlady a nedostupností prsu (což je nejlepší zdroj pro zmenšení úzkosti nejen pro kojence).
       A nebo má tak pevné hranice, že se v tom nedá ani dýchat, ale to je výjimečné v dnešní době žádných hranic, přátelství mezi rodiči a dětmi (což je zločin, který není takto viděn) a generace sněhových vloček (což je důsledkem žádných hranic).

Kojit můžete třeba do 5 let věku

       To asi už přeháním. Ale do 3 let věku v tom nevidím žádný problém. A i potom může za Vámi přijít Vaše dítě a „přisát se“. To už je ale v době, kdy to pravděpodobně nebudete dělat na veřejnosti a kdy tím budete svému dítěti pomáhat se stresem, ne s jídlem. Když se něco objeví v pozdější době výjimečně jako reakce na silně stresovou reakci, je to v pořádku. Ale když by se to mělo dít pravidelně i po 5.roce věku dítěte, tak je určitě dobré se podívat na skutečnou příčinu.

Proč není dobré kojit na WC

       Protože Vy jíte na záchodě jen proto, že nějakému člověku kolem Vás vadí se dívat na Vás, když jíte? Takže chodíte do záchodorestaurace, kde lidé jedí každý sám kolem záchodového prkénka?

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

(c) MUDr. Martin Daniel, 720 235 106, danielma@seznam.cz