Má kapitalizmus šanci?

Publikováno: 11.8.2023

Má kapitalizmus šanci? Nebo chceme nerůst? Nebo zelený socialismus? A nebo může být zelený i kapitalismus?

Jedná se o rozvoj otázek, které nastolil tento článek. Velmi pěkně na mě působí a hlavně asi jako první článek mě donutil vzít v úvahu, že není důležité, jestli globální oteplování způsobujeme my lidé nebo je to jen shoda okolností (vzdálenost od slunce, ….)

       Dle wikipedie je „kapitalismus ekonomický systém, v němž jsou výrobní prostředky v soukromém vlastnictví a jsou provozovány v prostředí tržní ekonomiky za účelem dosažení zisku.“
       Často je kapitalizmus brán jako opak komunismu. Já se v tomto článku budu zabývat tím nejpodstatnějším z kapitalismu, totiž podle mě „kapitalizmus“ v této nejčistší podobě je přítomen i v říši zvířat.
       Proto nadále budu říkat trh a tímto trhem mám na mysli volný neregulovaný trh, který se projevuje už třeba u mikrobů. Prostě mikroby rostou nejvíce tam, kde je „volno“. Nikdo jim neříká, kam mají jít. Nejsou sdruženy v odborech, prostě každý „jedinec“ musí žít s tím, že když se špatně „rozhodne“, zemře.
       Když je přítomno „zabíjecí prostředí“ „jdou“ i tam, ale protože jsou zabíjeny, tak tam nerostou. To je úplně nejjednodušší definice volného trhu. A protože mikroby jsou skoro všude, každý větší organismus s nimi bojuje, dokud neskoná. Takže mikroorganismy vždycky nakonec zvítězí, i když je to třeba už miliontá generace.

Samozřejmě trh není dokonalý

       Zejména když trh není trhem. Kde nejvíc trh selhává? Tam, kde není. Pamatujete si na nedostatek toaletního papíru? Komu je více, než 50 let, tak určitě. A proč se to nestalo před rokem, kdy se tím hrozilo? Protože výroba papíru není monopolizovaná.
       Pamatuji si, když jsme jeli za socialismu na výlet do rumunských hor. A my jsme měli problém utratit povinně měněné lei, protože nebylo za ně co koupit. V celém obchodě byly prázdné regály a chleba a pár sýrů.
       Proč? Protože za socialismu byl na všechno plán.

Kde my Češi máme problém s trhem?

       Třeba v telekomunikacích. Já sám jsem byl za poslední rok několikrát okraden od svého operátora, naposledy už to celé proběhlo líp, během 5 minut mi byly připsány peníze na účet. Předtím to vždy trvalo aspoň hodinu, než se mi podařilo přesvědčit paní z retenčního oddělení, že myslím vážně, že bych kvůli tomu odešel. I když jsem věděl, že tím nic nezískám, protože stejné problémy budu mít i u druhého nebo třetího operátora. Takže platit víc, než co je třeba, s tím jsem se smířil. Ale platit za něco, co jsem nechtěl, to už je podle mě moc.

Platíme 16 Kč za litr mléka z malého hospodářství

       Zatímco pro ty, kteří musí kupovat mléko ze superkarmetu platí v nejlepším případě 20 Kč za litr, když je to v akci. O kvalitě tohoto mléka nebudu hovořit.
       Samozřejmě jsou farmy, kde se platí 30 Kč/l. A dokud bude v supermarketech cena plus minus stejná, proč by měli jít s cenou dolů?

Ale co planeta?

       Ať chceme nebo nechceme, pravděpodobně máme na výběr mezi dobrovolným omezením nebo už ne tak moc dobrovolným omezením později. Ale také mezi „zeleným socialismem“, který nás všechny jen ochudí a jeho důsledky budou pro všechny asi daleko horší, než kdybychom nechali zasáhnout trh.

Započítání externalit

       Zdá se být dobrá cesta. Ale: Musí to tak udělat všichni. A dokud to neudělá tak aspoň 80% populace, tak je to cesta do pekel. Protože když my omezíme spotřebu, automaticky nutíme Čínu, aby ji zvětšila. Proč?

Dokud je prostor, chceme ho

       Můžeme to nazvat prvním zákonem trhu, který si neseme už od mikrobů. A jak chcete něco tak hluboce zakořeněného v našich DNA změnit?
       Napadá mě, co můžeme udělat, ale bylo by to absolutně kontraintuitivní a každý člověk, kterému záleží na planetě, mě za to bude chtít zabít. Protože problémem se začneme zabývat, až když se nás týká. A jak to udělat, aby ten problém, který tak moc vnímají naši politici, vnímali i představitelé Číny a USA?
       V Americe můžeme čekat. Dřív nebo později i tam vyhrají politici, kteří se k našim politikům přidají. Ale co Čína?

Kdyby se celý svět spojil na ochraně klimatu

       bez Číny, bylo by to jako pozvat Čínu, aby ještě rychleji převzala dominanci nad světem. Proto se nedivím, že se USA tohoto sebevražedného pokusu nechtějí zúčastnit. A my? My jako Evropa jsme tak plní viny za minulost, že to chceme odčinit. Ale proč to máme odčiňovat i my v ČR, kteří nemáme „žádnou krev na rukách“, nemluvě o tom, že ani koloniální mocnosti ji nemají, protože teď je rok 2023, ne 1860 nebo 1930.

Jediné řešení je začít u sebe

       Ale proč by měla začínat u sebe paní, která říká „mám na co si vzpomenu, ale stejně neumím být šťastná“.
       Možná právě ona je ta nejlepší. Protože už je možná blízko ke zjištění, že štěstí nemohu získat tím, že budu mít všeho víc.

Takže mám začít, i když druzí nezačnou?

       Ano. Když si uzdravíte svou potřebu mít více, možná zjistíte, že Vám k životu stačí půlka. A možná že ne. Protože to není důležité. Důležité je najít štěstí, spokojenost, radost ze života. A když budete mít to důležité, proč se ještě zabývat takovými podružnostmi, které dělám jen, abych vypadal líp před druhými?
       A pak budete mít chuť něco dávat zpět. Třeba vyčistíte kousek lesa nebo vymyslíte úplně něco nového, co planetu zachrání a co si teď ani neumíme představit.
       A i když nic takového neuděláte, nestojíte sami sobě za to, abyste se měli líp? Protože je jedno s čím začnete. Klidně začněte zlepšovat svůj vztah nebo své zdraví. Protože všechno je se vším propojené.

A co planeta?

       O planetu se nebojím. Ona najde způsob. Přinejhorším se nás zbaví.
       Tím spíš je potřeba se postarat sami o sebe a pak o to, abych svoji ne/péči o planetu nedělal ze zištných důvodů. Protože celá elektromobilita podle mě vede k větší devastaci naší planety, než kdybychom nechali rozhodnout trh, která cesta bude lepší. A podle mě je dnes už jasné, že řešením jsou e-paliva. Kdyby se do jejich výroby dala 1/10 dotací co do elektromobility, už dnes bychom měli řešení.
       A možná jsou ještě jiná lepší řešení, ale ty už nemůžeme najít, protože na ně nemáme peníze, protože jsme je rozdali na elektromobilitu.

A co lidi?

       O ty se naopak bojím. Protože až nám bude hůř, snadno podlehneme nějakému
-ismu
. Protože je snadné věřit, že „nejvíc škody reálně páchají ti nejbohatší“. Přičemž to není vůbec pravda. Kolik škody udělal Warren Buffet? Když i on sám žije, jako by byl průměrný Američan?
       Statisticky možná ano. Ale já bych naopak nejvíc mezi nimi hledal ty, kteří už „vyrostli“ z hromadění peněz za každou cenu.

Jednoduchá řešení neexistují

       Recyklace za každou cenu může škodit. Jevonsův paradox říká, že čím víc vyvinete technologií, které budou čistší, tím víc je budeme využívat, protože si řekneme: Je to čisté, a o to víc emisí bude.
       A dokud neuvidíme realitu v celé její komplexitě, do té doby budeme dělat vše pro záchranu planety a přitom ji budeme ničit, aniž o tom víme.

Až půjdete příště volit, pamatujte si to

       Protože ti, co chtějí mír, ve skutečnosti chtějí válku. Protože když mám souseda, který přepadl souseda, musím ho odstrašit od toho, aby šel na mě. Když to neudělám, jsem pro něho jen snadné sousto.
       A podobně je to s mnoha věcmi. Když má politik slogan, velmi dobře se podívejte, jestli ve skutečnosti nedělá pravý opak.
       A až většina z nás začne vidět realitu, bude pak už snadné planetu zachránit. Do té doby pracujte na tom, aby Vám bylo líp. Protože když umím zachránit sebe, už snadněji umím zachránit i svou rodinu, pak své město a pak třeba i celou planetu.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
               

(c) MUDr. Martin Daniel, 720 235 106, danielma@seznam.cz