Publikováno 16.7.2023
Na chvilku si představme, že by celý článek byl pravda
„Redaktorka tichým hlasem vysvětluje, že má deprese a neví co s nimi. Vypráví smyšlený příběh o tom, že se snažila vyhledat psychologa, ale bylo jí řečeno, že nejsou volné kapacity.“
Pak by měla být ráda za JAKOUKOLIV pomoc, obzvláště od bývalého psychiatra. Protože v tom případě by měla možnost mezi nulovou pomocí, pomocí ode mě a pomocí od psychošmejda.
A proč není nikde uvedeno, kolik jsem chtěl za pomoc? Protože jsem chtěl 0 Kč. Slovy nula Kč. A kolik bych býval chtěl za kurz, kdybych na něj paní Košlerovou vzal? 2400 Kč za nejméně 16 hodin práce se skupinou, tedy i paní Košlerovou. A proč jsme jí nevzal? Protože paní Košlerová chtěla slíbit, že za jediný kurz jí uzdravím, což není v lidských silách.
Proč to není nikde uvedeno, když jsem jí to řekl určitě 2-3x a asi i víckrát? Proč jsem nedostal kopii ze skrytého audiozáznamu, ačkoliv jsem o ni žádal mnohokrát?
Proč paní Košlerová neodpovídá? Proč mi ani ředitel rozhlasu neodpověděl? Proč mi ani pan ombudsman neodpověděl na mou jedinou otázku a místo toho „po posouzení Vašich námitek vůči článku redaktorky ČRo Anny Košlerové, který ve svém dopise zmiňujete, jsem dospěl k závěru, že neshledávám důvod pro jednání v této věci, a to z toho důvodu, že metody uvedené v článku v souvislosti s Vaší činností nesplňují potřebná a uznávaná certifikační kritéria“
Proč jsem musel psát tuto odpověď: „Vám skutečně nevadí, že v článku paní Košlerové je mnoho nepravdivých tvrzení?
Skutečně je nevidíte?
I kdybyste měl pravdu a má činnost nesplňovala potřebná a uznáváná certifikační kritéria, není to přece důvod k tomu psát nepravdy.
Právě naopak. Když by si paní redaktorka byla jista svou pravdou, proč volí formu, která degraduje pozici rozhlasu jako důvěryhodného média“
A později: „Dobrý den, protože jste mi opět neodpověděl na moji otázku, dovoluji si ji opět připomenout.
Prosím o odpověď do 13.6.včetně.
Zajímá mě už jediná věc: Zda Vás zajímá pravda či ne. „
Zatímco psychošmejd by v tom okamžiku využil situace a vzal si peníze za svou práci. Třeba by si vzal ASPOŇ tolik, co paní Čechová, která přece není žádný psychošmejd a přesto si bere 1500 Kč za 50 min práce.
A kdyby skutečně nebyly volné kapacity u psychologů, pak by si mohl klidně vzít i dvojnásobek. A skutečná paní s depresí by byla ráda, že by našla aspoň nějakou pomoc.
A co že je cílem článku?
“Oni za to dlouhodobě lobbují, protože když budou psychoterapeuti sdruženi pod nějakým odborným tělesem, které může vypadat například jako Česká lékařská komora“
Takže chtějí monopolizovat to, co teď funguje jako duopol. Už jste viděli monopol, který funguje pro lidi? Například máme triapol operátorů a kdyby se někdo rozhodl, že udělá z triapolu monopol, dokážete si představit ceny a služby, které by následovaly?
Takže autorka článku pracuje velmi poctivě na tom, aby se služby psychoterapeutů zhoršily, aby byly méně dostupné, aby byly za vyšší ceny a ještě k tomu svou profesi novinářky, kterou dělá jako by už měl rozhlas monopol na veškeré zpravodajství, protože až v monopolu vůbec nezáleží na pravdě a jsem strašně vděčný za to, že vůbec smím psát pravdu, protože kdyby se totéž stalo v Rusku a já byl na nesprávné straně, tak bych už byl ve vězení.
A proč neřekne přímo, co chce? Protože takhle to může dostat a protože použila snad všechny metody manipulace, tak má jistotu, že všichni lidé jsou na její straně, protože po přečtení prvních pár řádků už jsou ve svém traumatu, tak dál nevidí. A tohle je etické? A etika novináře říká, že se v žádném případě nesmí ověřovat pravdivost zpráv?
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
