Co nabízím

Nabízím 1 víkend společné cesty

- lidem, kteří jsou natolik dospělí, že si chtějí vzít zodpovědnost za sebe. Tohle není psychoterapie. Já chci jít kousek cesty s těmi, kteří ve mně odmítají vidět Velkého Terapeuta nebo Velkého Gurua, ale prostě člověka se svými chybami, který ví shodou okolností víc o tom, jak se dá uzdravit to, co Vás trápí. .
- Já se prostě nejlíp cítím, když jsem s lidmi, kteří se ke mně chovají jako k sobě rovnému. A když se tak ještě necítíte, přijďte na kurz a řekneme si po kurzu, jestli je tam změna. Protože nejvíc si lidé chválí, jak úžasní lidé chodí ke mně na kurz. Ale já Vám řeknu tajemství: To budou říkat i o Vás. Protože já znám tajemství, jak udělat ze skupiny úplně cizích lidí během 2 dnů skupinu lidí, kterým důvěřujete a v některých případech dokonce nejvíc ve svém životě.

Jsou tady 2 světy

       Já nabízím pomoc těm, kteří chtějí být za sebe zodpovědní a jsem nebezpečný těm, kteří věří, že někdo už ví všechno.
       Já jsem tady pro ty, kteří se chtějí dozvědět víc (a jsem nebezpečný pro ty, kteří věří, že já jako doktor vím méně o depresi nebo jakékoliv jiné nemoci, než paní, co si tím prošla. Mimochodem já si prošel depresí po mrtvičce a měl jsem nutkání se zabít. Ale naštěstí znám něco o životě a díky tomu jsem si pomohl tím, co dělám).
       Jsem tady pro ty, kteří vědí, že pokrok je nezastavitelný a rádi se ho budou účastnit. (Jsem nebezpečný pro ty, kteří musí mít vše dokonale certifikované a nestačí jim 8 let studia a 20 let praxe)
       A můžu být prospěšný nejvíc těm, kteří se chtějí naučit, jak i to, co jim ubližuje, jim může pomoct.

Nabízím pomoc:

       - lidem, kteří chtějí uzdravit své problémy. (To je něco jiného, než potlačit, zrušit, vymazat, přeprogramovat, nevšímat si jich…..)
       - od člověka, který ví, že: Já jsem ok, ty jsi ok. (Což znamená jen, že já mám své problémy a těžkosti a ty také. Ale oba jsme plnohodnotné lidské bytosti, které jsou v zásadě dobré.)
       - těm, kteří chtějí mít jistotu, že jejich problémy budou vyřešeny a ne jen přesunuty někam jinam.
       - těm, kteří věří vědě (protože pracuji podle zásad vědy, tedy si vše ověřuji, hledám pořád lepší a lepší řešení, neustále každý předpoklad testuji, jestli je i pro tohoto člověka pravdivý….) i těm, kteří věří, že pravda je hlouběji, než kam věda dosáhne (protože pracuji metodami, na které současná věda absolutně nedosáhne).
       - těm, pro které je jejich zdraví důležitější, než to, čemu věří (protože každé přesvědčení, která neodpovídá skutečnosti, je na překážku k uzdravení).
       - od člověka, který si rád ověří každé přesvědčení, které má, jestli jemu i ostatním slouží nebo ne
       - který nabízí přístup: Nevěř mi. Ověř si.
       - svobodu a nalezení Vaší pravdy
       - lidem, kteří nechtějí uvěřit, že jejich nemoc nebo problém je neřešitelný (Sám jsem 3 a půl roku po mrtvičce, po které jsem zcela ztratil schopnost mluvit. Ale naštěstí jako vzdělaný lékař vím, že to, co mi říkali tamní lékaři není pravda a já se můžu uzdravovat i nadále, i když podle lékařů: co se neuzdravilo do dvou let, je už navždy ztraceno)
       - i Vy se naučíte lépe porozumět sobě a díky tomu posoudit, kdy mají lékaři pravdu (obecně vždy, když Vám chtějí pomoct) a kdy ji nemají (obecně tam, kde věří, že oni toho nejsou schopni a tudíž Vám řeknou, že to nejde).
       - který není proti medicíně, takže vždy bude chtít, abyste brali všechny léky a podstoupili všechna vyšetření podle Vašeho lékaře.
       - kteří rozumí tomu, že nenabízím zázraky na počkání, neslibuji vyléčení všeho a hned a podobné nesmysly, které zatím neumím.
       - a hlavně: Chápou, že nejsem léčitel. Já jen pomáhám, abyste nekladli odpor tomu, aby Vás mohla Příroda uzdravit (protože lékař léčí, ale příroda uzdravuje)

Proč je důležitý postoj Já jsem ok, ty jsi ok

Podle mého názoru je to kriticky důležitá věc pro každého, kdo chce pomáhat druhým lidem. Celou dobu jsem měl ve velké úctě psychoterapeuty, protože jsem velkou část doby, kdy jsem pracoval v medicíně mohl pracovat pod primářem, který je důležitou osobou v Gestalt psychoterapii. A myslel jsem si, že tak úžasní musí být všichni psychoterapeuti. Ale když byl na mě proveden lživý útok, dostal jsem se i na stránku, kde se kumulují špatní psychoterapeuti. (A i tito lidé jsou v pořádku, jen jsou pod vlivem svého přesvědčení a to nejvíc ubližuje jim, až pak všem ostatním. Jejich přesvědčení, skoro až bludné zní: Každý nepsychoterapeut, který pomáhá lidem, musí ubližovat lidem).

4 typy lidí podle Ericha Berneho

       Jsou 4 postoje ke světu:
       - Já jsem ok, ty jsi ok (tento postoj říká, že se považuju za dobrého člověka. A proto jsem schopen přijmout své chyby a pracovat na nich. A předpokládám, že i ten druhý je v pořádku. Jen má nějaké chyby, ale proč bych z toho měl vyvozovat, že je kvůli tomu špatný? To bych pak mohl posuzovat každého, kdo má problém s autem nebo má zastaralý mobil nebo má naopak ten nejnovější mobil a říkat si, že je špatný, protože neodpovídá mým přesvědčením. Obecně platí, že člověk takovéto typu má nejmíň přesvědčení (neboli bludů) o světě, o sobě, o druhých. Ale i on je má a měl by o nich vědět, když chce pomáhat lidem.
       - Já jsem ok, ty nejsi ok (takoví lidé svými činy projevují to, že Vás podceňují, neberou vážně. Nadměrně Vás chrání a to, co považují za velikou výhodu pro Vás, Vám naopak znemožňuje uzdravení. Protože k uzdravení povrchnímu stačí léky (a zaplaťpánbůh, že je máme). Ale k uzdravení skutečnému musíme poznat pravdu.
       -Já nejsem ok, ty jsi ok
       -Já nejsem ok, ty nejsi ok (tyhle dvě skupiny asi nebudou mít potřebu pomáhat, i když třeba ten muž, který donutil zubařku, aby ho zabila, patřil zcela s jistotou do této skupiny a předstíral, že je guru. Takže když bude ve vaší blízkosti osoba, která je nešťastná a přitom předstírá, že má napojení na vyšší energie a přitom se k Vám nechová s úctou, utíkejte od ní, seč Vám síly stačí. A jestli je taková osoba součástí Vaší rodiny, tak potřebujete velkou pomoc a hodně se naučit, abyste to zvládl/a. Sám mám takovou osobu v mé blízkosti a možná právě to mi pomohlo se rozhodnout, že chci pomoct sobě, protože kdybych to neudělal, už bych asi nežil.

Otázky a odpovědi:

1. S jakými problémy klientům pomáháte?
Tato otázka je pro lékaře a já nedělám medicínu: Takže neléčím diagnózu, pomáhám člověku, aby se uzdravil ze svého problému způsobem, který si zvolí.
A uzdravit se může jakýkoliv člověk, kromě
- absolutně věřícího v to, že mu nemohu pomoct.
- absolutně věřícího v to, že já mu určitě pomohu (protože ani on mi neřekne pravdivě jak na tom je a já jen podle toho můžu poznat, jestli jdeme správným směrem)
- člověka, pro kterého je jeho pravda důležitější, než jeho zdraví.

Takže s čím nemohu pomoci:
- Samozřejmě se uzdravit nedá končetina, kterou dotyčný už nemá (Ale dá se danému člověku pomoct, aby to snáze přijal a mohl s tím lépe žít)
- Velmi těžké až nemožné je pomoci člověku s depresí, schizofrenií. Ale na druhou stranu mám už dva klienty, kterým jsem pomohl i s depresí. A mám klienta se schizofrenií, který si velmi chválí to, co jsem pro něj udělal, ale je pravdou, že jeho schizofrenie byla „slabší“ a moje pomoc byla jen mé slušné chování a trocha znalostí. Další ženu se schizofrenií jsem musel poprosit, aby nechodila na mé kurzy, protože se do mě zamilovala a nebyla ochotná dodržovat pravidla kurzu.

- Prostě platí pravidlo, co už je pryč, nenaroste.
-Ale i toto pravidlo má své výjimky (Já sám mám 3, 5 roku po mrtvičce a ačkoliv mnozí lékaři stále ještě věří tomu, že už je to navždy ztraceno, pravdou je, že mozek je plastický a tudíž i mentální a jiné funkce mozku se mohou alespoň zlepšit i bez mé pomoci a s mou pomocí ještě víc.)
- Nepomůžu, ale odešlu klienta k lékaři s akutním problémem, který ho ohrožuje na životě.

2.Neříkáte, jestli pracujete s dětmi, páry, skupinami.
Pracuji jak s jedinci, tak s páry. Když dítě projeví zájem o kurz, může také přijít. Nejmladší dítě, které bylo na kurzu, bylo 14leté. Předpokladem ale je, že musí samo dítě projevit zájem, nemělo by tam být jen proto, že to chce rodič. Protože problémy dětí jsou většinou problémy rodiců.
Se skupinami pracuji vždy

3. Jak dlouho naše spolupráce trvá?
To záleží na Vás. Nejčastěji přijdete na 1 kurz, budete spokojený a dál už nebudete chodit. Na druhou stranu mám pár lidí, kteří ke mě chodí na kurzy už 20 let.

4. Jakým způsobem je spolupráce zahájena a ukončena?
Prostě se přihlásíte a přijdete na kurz. A od té doby až do mé smrti máte možnost (prosím ne v noci) mi zavolat a poprosit o konzultaci. Protože já si beru zodpovědnost za to, co otevřeme, ne jen v průběhu kurzu, ale na rozdíl od mých kolegů i po kurzu. Ale nemohu nést zodpovědnost za Vás v ostatních věcech, tím bych Vám bral Vaší sílu.

5. Jakou metodu nebo metody používáte a co vás k tomu opravňuje?
Používám metodu rodinných konstelací, doplněnou o mnoho mých i převzatých metod.
Moje diplomy a certifikáty do roku 2004, pak už jsem je přestal sbírat: http://smysl.com/m/vzdelani.htm

6. Jste konkurence pro psychoterapeuty? Ne. A i kdybych byl, tak správný psychoterapeut ji bude vítat, protože každá konkurence vede k lepším výsledkům pro klienta. Zatímco ničení domnělé konkurence by vedlo jen k vyšším cenám, nižší dostupnosti a nižší kvalitě péče.
(základní ekonomický zákon). Já si psychoterapie vážím a tudíž kdybyste měl jen malé nutkání si vybírat mezi mnou a psychoterapií, tak klidně vyzkoušejte oba přístupy nebo klidně jděte jen za psychoterapeutem, protože u mě jsou kurzy placené.

7. Je možné zhoršení po kurzu? Po celou dobu, co kurzy dělám, jsem zhoršení zaznamenal asi dvacetkrát. A ve většině případů jsem tomu danému člověk mohl pomoct i na dálku, i když jsem byl sám. Naopak to bylo velmi jednoduché, protože to přímo navazovalo na to, co bylo na kurzu, takže asi do čtvrt hodiny bylo po problému.
Nepodařilo se to jen jednou, kdy to nenavazovalo na dění na kurzu a já nebyl schopen jí pomoci jinak, než technikou zkrocení, jsem jí ve 2 hodiny v noci jsem řekl: „To bys musela být moje žena, abych kvůli tobě jezdil teď do Prahy, nech to prosím na ráno.“ Bohužel jsem nezaznamenal z jejího hlasu, že by byl problém tak velký a ráno už jsem jí nemohl pomoci, protože se mezitím dostala na psychiatrii. To považují za své velké selhání, ale já jsem se skutečně bál jet rozespalý 120 km po dálnici, že bych havaroval.
Je to velmi smutné, protože mezitím se ze zkrocení, které vítala a o které žádala, stalo v jejích očích něco, co mě velmi ublížilo. A i když jsem se snažil jí pomoci, když nás náhodou po pár měsících potkala i s celým kurzem na obědě, tak už byla tak zaťatá, že ani asi 10-15 min trpělivého naslouchání její pravdě o tom, jaký jsem sviňák, jí nepomohlo a raději utekla, než by přijala pomoc. Takže díky tomu mám i já svůj „pomníček“. Dnes už bych věděl i v jejím případě, jak jí pomoci a na dálku, ale to jsem se bohužel naučil až po mrtvičce. Takže dnes už bych Vám uměl pomoct i z postele, i když by Váš problém nesouvisel s kurzem.

Pak jsem se dozvěděl, že jedna paní si mě tak moc chválila, když ležela na psychiatrii, až si museli tamní lékaři myslet, že jsem to způsobil já. Ale bylo to nejméně rok po mém kurzu, takže to s tím nemohlo souviset.

8. Je možné zhoršení na kurzu? To je naopak velmi časté. Většinou je to ve formě pláče, který po 5 minutách už cítíte jako úlevný. Obecně zhoršení stavu na déle než půl hodiny nebo ve větší intenzitě déle, než na 10 minut, nevím jestli někdy bylo. Asi ano, aĺe platí pravidlo, že dokud se s Vámi něco děje, máte moji absolutní pozornost. A když se dostanete do stavu, že konstelace „potřebuje doběhnout“, tak Vás mohu sledovat méně a jen po očku. V každém případě se ptám nejméně na konci každého dne, jak Vám je a chci slyšet vše, co je v nepořádku. A vy jste zodpovědný za to, že říkáte pravdu, já vám do hlavy nevidím. A je to důležité, protože se to líp řeší na kurzu, než až po něm.

9. Co když se můj stav zhorší a Vy si s tím nebudete vědět rady.
To se stalo tak asi 10x. A dělám to, co jsem se naučil. Takže zkontroluji, že žijete, že nejste v ohrožení života (ještě nikdy se to nestalo, ale chcete slyšet postup).
A pak nezmatkuji a dám čas tomu procesu a myslím, že ani na výcviku (kdy jsem to zažil jednou) ani v mé praxi to netrvalo nikdy víc, než 7 minut. Tady mám výhodu, že celý uzdravující proces neřídím já, ale příroda (kdo chce může tomu něčemu říkat Vesmír, Bůh, jakkoliv). A protože tomu procesu věřím, tak do něj nevstupuji a tím pádem může trvat nejmenší možnou dobu. Podstatné je, že potom je člověku najednou podstatně líp, než předtím. A pak se ještě musím postarat o ty, kteří se báli. Ale ten prožitek změní i ty ostatní, najednou je víc cítit, že my všichni víc důvěřujeme tomu, co to řídí.
A teď už vím podstatně víc, než předtím, takže bych udělal i další věci. Takže už nemusím jen čekat. Ale když tak o tom přemýšlím, tak se to nestalo už nejmíň 5 let.
V každém případě pokud se toho bojíte, tak ke mě nechoďte. Ale problém je, že se Vám totéž pak může stát s někým, kdo si s tím nebude vědět rady. Protože mé kurzy slouží jen jako urychlovač, nemohou spustit něco, co v daném člověku není. (Takovou moc nemám).

10. Můžete aspoň krátce vyjmenovat věci, se kterými máte zkušenosti?
Rodinné vztahy, uzdravení vztahu, vztah rodič-dítě, rozchod, který už proběhl, rozvod, který chystám, rozvod, o kterém uvažuji, udržení vztahu, kde ten druhý chce, udržení vztahu, kde ten druhý nechce (tedy samozřejmě účinnost je daleko menší, ale určitě aspoň 10% takových vztahů jde zachránit), vztah s prarodiči, odpuštění rodičům, prarodičům, odpuštění sám sobě, úzkost, strachy všeho druhu, lepší vztah k sobě, všechny různé tíhy po těle nebo na duši, odpuštění si potratu, vyřešení si potratu, vyřešení si deprese za to, že jsem nezabránil potratu (jen 1x), deprese po mrtvičce (také jen 1x), bolesti hlavy, bolesti zad, porucha štítné žlázy (léčeno roky a potvrzeno laboratormími nálezy), ale toto nevedlo k úplnému vyléčení, jen k výraznému zlepšení (také jen 1x), tendence mít úrazy (na tomto ještě pracujeme, ale úleva je zřetelná) (také jen 1x), únava, alergie (dokonce jedna kurzistka hlásíla, že po zkrocení jí odešel otok tváře po bodnutí včelou), astma (mj. kurzistka po krocení kterému jsem byl přítomen, ale dělal ho její muž, se zlepšilo subjektivně dýchání asi o 50%, dál jsme zatím nepokračovali, protože si neřekla), problém s prací, problém s nadřízenými, problém s penězi, problém s prodejem chalupy (1x), delší dožití u terminálního stadia rakoviny (tam se bohužel nepodařilo paní zachránit, ale i přesto, že nechtěla slyšet pravdu a tím pádem bylo možno jí pomáhat velmi slabě, tak žila asi skoro 3 roky, i když se neměla dožít ani roku, na onkologii bylo vidět, že byli udivení, když ji ještě viděli) (1x), pak mám ještě další zkušenost s 1 paní, která už byla na opiátech, ale po mé pomoci (to bylo ještě jinou metodou, takže nevím, jestli to sem patří) se vrátila zpět „jen“ k běžným lékům proti bolesti. U ní nemohu říct, že by se dožila delšího věku, ale rozhodně žila zbytek života lépe a více v pokoji (1x). Vysoký krevní tlak, dysbalance mezi sympatikem a parasympatikem (to zadáni měl lékař a vysoce si chválil výsledky)(1x), rozloučení se s mrtvým, nemožnost rozloučit se s mrtvým, obecně jakékoliv usmíření se s mrtvým, dospělý muž, který našel svého otce, jak se zabil (1x), obecně sebevraždy blízkých, odloučení od matky jako dítě a odpuštění jí, znásilnění, zneužití dítěte, muž, který nebyl schopen vztahu (1x úspěšné, 1x neúspěšné, ale když někdo chce chránit ženy proti jejich vůli a přitom mu všechny ženy na kurzu říkají, že tu jeho „ochranu“ nechtějí a ode mě to už vůbec nechce slyšet, protože si myslí, že jsem jeho soupeř, tak se není co divit, že skončil mezi mými asi celkově 20 nespokojenci), ženy, které se bojí mužů, ukončení vztahu s mrtvým, stydlivost, strach se ukázat, touha exhibovat (ne sexuálně), touha po pozornosti, touha být jako malé dítě a mít maminku (jen 1x takhle výrazně, ale v menší podobě často), strach že neudělá zkoušku, jen co si pamatuju z hlavy (a to jsme měl vždycky horší paměť (nahrazoval jsem ji logickým myšlením) a mezitím byla mrtvička, takže buď to není zdaleka vše nebo se mi vrátila i pamět – vyberte si, co chcete, obě možnosti jsou pro mě příznivé)

11. A s čím máte zkušenost, že to nefungovalo?
Tak třeba já mám asi 3 problémy, se kterými si zatím nejsem schopen poradit. Ale všiml jsem si během času, že co nejsem schopen vyřešit teď, když to znovu zkusím za 2 roky, už to jde. Tak jsem to nechal být, protože tehdy jsem si myslel, že je přeci nesmysl si stavět potřetí konstelaci na stejné téma, když to před týdnem nemělo žádný vliv. Ale pak přišla mrtvička a já jediné, co jsem mohl dělat, bylo si stavět konstelace každý den a těšit se, až přijde ten den, kdy mi aspoň dvě hodiny bude dobře. A pak 4 hodiny. A pak přišel ten den, kdy mi bylo dobře až do návratu mé ženy. A já pochopil, že mě konstelace zachránily, ale ten počet konstelací byl neuvěřitelný. Nevím, jestli to tak platí pro mrtvičku obecně nebo to platí jen pro mě. A když si představím, že jsem měl možnost té mrtvičce třeba i předejít, tak je mi líto, že jsem před mrtvičkou si dělal třeba „jen“ 1 konstelaci měsíčně a že jsme je nedělal víc proaktivně, ale že jsem jen řešil, co bylo k řešení.

12. Takže jsou i lidé, kterým konstelace nepomohou.
Řeknu to jednoduše: Když máte kytičku, která má 3 kořeny a vytrhnete jen 1, co se stane? No z těch 2 kořenů vyroste zase ta kytička. A většina lidí má to štěstí, že i v takovém případě cítí změnu, alespoň malinkou. A jsou motivování přijít i napotřetí a pak už ten jejich problém nevyroste, protože nemá z čeho. Ale jsou lidé, kteří ucítí změnu až po vytrhnutí 3. kořene. A když takovýto člověk odejde z prvního kurzu, tak odejde beze změny. A já tím pádem nevím, jestli jsem mu pomohl nebo ne. Takže si ho musím zařadit do kolonky Nepomohl a takových lidí je odhadem tak 10%.

13. Přemýšlel jste o možnosti jim vrátit peníze?
Spíš bych jim v tom případě nabídl příjít ještě jednou zdarma. Ale to by si musel říct. Protože tomuto člověku se věnuju víc, než ostatním, právě proto aby cítil aspoň malinkou zněnu k lepšímu.

14. Může se stát, že problém se znovu objeví?
Ano. Znovu se vrátím k přirovnání s kytičkou. Když má kytička 1 kořen a vytrhnu ho, recidiva není možná. Ale může se objevit problém, který vypadá podobně, ale není stejný. Takže i v tomto případě je recidiva možná, podle mých zkušeností je tato možnost řídká, protože většinou klient cítí, že je to jiný problém a tudíž i on cítí, že to není recidiva.
Ale nikdy nevím, kolik kořenů daná kytička má. A protože nemám „absolutní vědění“, tak nikdy nevím, kolikrát daná kytička ještě vyroste. Ale většinou to probíhá tak, že daný problém „nevykvete tak moc“ jako předtím. Ale bohužel jsou i lidé, u kterých se „objektivně“ nic nezmění, dokud nebude vytržen poslední kořen.

15. co by ještě měl člověk vědět před tím, než přijde na kurz.
- Že se nestane nic, k čemu by nedal svolení.
- Že každé cvičení, konstelaci, prostě cokoliv může kdykoliv ukončit nebo přerušit.
- že mým cílem je pravdu najít. Ne ji mít.
- nejsem guru.
- A to nejdůležitější: Když se kdykoliv cokoliv bude dít, ať mi dá vědět, co se s ním děje. Protože do hlavy nikomu nevidím. Hlavně negativní zpětná vazba je vítána.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.