O co asi jde lidem, kteří jsou proti mně
Už skoro 3 měsíce se trápím snahou porozumět lidem, kteří proti mně bojují. Ale protože to neřeknou přímo (protože ani oni to asi většinou neví), tak musím hádat.
Napadlo mě jedno vysvětlení, které je logické, ale nevím, jestli je pravdivé:
Podle mě to vypadá, že bojují za to, aby se vývoj zastavil. To samozřejmě každý z nich okamžitě smete ze stolu. Ale zkuste se na chvilku zastavit, pročíst můj článek, seznámit se s mými argumenty a když Vás napadne lepší důvod, proč se mnou bojujete, tím lépe. Rád se mýlím, protože vědět, že se mýlím, je jediný způsob, jak najít pravdu.
Jedna paní se mě zeptala na otázky, které ji trápily
Musím hned na začátku přiznat, že jsem měl hodně špatný pocit, že to bude zneužito proti mně. Ale protože jsem zastáncem presumpce neviny a protože věřím tomu, že každý může uvidět pravdu, tak jsem trpělivě vysvětloval.
Napsala mj. Ještě k Vašim podmínkám, se kterými musí vaši klienti souhlasit. Zdůrazňujete, že klient musí být za sebe odpovědný. Ale co když není? A i pokud to - jak vy říkáte - dokážete poznat, co když se spletete? Máte nějaké bezpečnostní pojistky pokud by se tak stalo? Dovedu si představit jakou škodu by to mohlo na psychice klienta způsobit.
Moje odpovědi
Od: Neříkám, že to umím. Ale právě před několika hod. jsem přidal věci, které když vyplní úplně špatně, tak budu vědět, že není schopen ani si přečíst obsah mých stránek a tudíž ho budu muset odmítnout.
(Takže budu schopen odmítnout lidi, u kterých je větší šance, že nebudou zodp. za sebe.)
Ale jediná šance, jak si mohu být jistý na 100%, je nebrat žádného klienta.
Ot: Máte nějaké bezpečnostní pojistky pokud by se tak stalo?
Odp: TO dělám skoro každý kurz, jedinou pojistkou je, že to vidím (v drtivé většina případů) a pak to že se ptám na konci každého dne (a když to nevidím, tak jsem závislý na tom , že to řekne). Když se daný člověk tváří, že je vše ok a nevidím to, tak nemám šanci.
Ot: Dovedu si představit jakou škodu by to mohlo na psychice klienta způsobit.
Odp: Proto také každý kurz končí, až když je vše hotovo a ne v určitém čase.
Dopsáno později: Ještě v konverzaci předtím jsem se jí ptal: Jak odlišíte bezpečnou metodu od nebezpečné? Já to umím poznat skrze lidi. Vy znáte jiný přístup?
Ptal jsem se, protože by mě to zajímalo. Ale žádná odpověď.
A teď mi dochází, že skutečně máme jiný jazyk. Takže ještě jednou víc jednoznačněji: Já umím odlišit to co je nebezpečné jen skrze to, že to daný člověk řekne POTOM. Neznám žádný způsob, jak to odlišit PŘEDEM.
Vy takový znáte? Opravdu mě to zajímá, zná někdo takový způsob?
Takže jediné, co můžu udělat, když se to stane. Taková situace nastává skoro na každém kurzu, ale když to daný člověk řekne (že se mu něco nelíbí na mě nebo na kurzu!!!!) nebo to na něm vidím i sám, tak to mohu napravit a PRÁVĚ TEHDY nastává ten největší účinek „mé metody“, protože díky tomu může člověk udělat za jedinou konstelaci 10 konstelací nebo i více. A bohužel když to daný člověk neřekne a já to nevidím, tak se může stát, že se stane jedním z mých nespokojenců.
Ale to mi došlo, až teď při psaní článku, že náš jazyk je tak odlišný, že si nerozumíme právě proto, že používáme stejná slova pro něco úplně jiného (někdy) anebo předpokládáme, že něco je úplně jasné a přitom ten druhý má úplně opačný předpoklad. (Takže můj předpoklad, že všichni to myslí dobře, ledaže se přesvědčím o opaku x Předpoklad těch, kteří jsou proti mně, že to myslím vždycky špatně a žádný argument, kterého jsem schopen, zdá se nefunguje).
Konec dodatku.
Jak vidíte, myslel jsem si, že jsem odpověděl. Ale asi ne, protože
Další mail
Upřímně se nedivím, že jste často, jak odbornou společností, tak i novináři označován za psychošmejda, vy si opravdu zahráváte s často křehkou lidskou psychikou. Používáte vlastní pofidérní metody, které nemáte ověřené a spoléháte na vlastní úsudek. Váš výcvik také není akreditován, a i nástroj konstelace se bohužel v rukou amatéra, což vy bohužel jste nehledě na to kolikaletou „praxi“ máte.
Na facebooku jste mi posílal své podmínky, se kterými musí klient souhlasit, a i v mailu říkáte, že dokážete poznat, zda je klient odpovědný a také to považujete za jedinou bezpečnostní pojistku – což ale moc bezpečnostní pojistka není, to je pouze egoismus a nedostatek sebereflexe z Vaší strany a to byste po tolika hodinách supervize měl vědět.
Proč pořád opakuje věc, kterou jsem jí už řekl?
Takže jsem se zamyslel a došlo mi:
Jediné co vzdáleně připomíná její větu, je věta: Protože účast na mém kurzu Vám může za určitých okolností i ublížit, takže vyplněním 3 posledních otázek mi pomůžete odlišit, zda můžete patřit mezi tuto skupinu či nikoliv a tudíž jestli je pro Vás bezpečné se kurzu zúčastnit.
Tato věta tam byla asi 1 den a byla na podkladě připomínek dalších lidí. Takže tuto větu měním za ještě jasnější:
“Je to proto, aby se na můj kurz nemohli dostat lidé, u nichž je jistá pravděpodobnost, že by jim nepomohl a naopak za jistých okolností mohl i uškodit. V žádném případě nejsem schopen to poznat, protože o tom, jestli Vám můj kurz pomůže (drtivá většina lidí) nebo uškodí (asi tak 10-20 lidí z tisíců mých kurzistů) rozhodujete Vy. A to mj. tím, že musíte souhlasit s tím, že mi budete říkat každý Váš nesouhlas, špatný pocit atd., který máte ze mě. (Pokud nejste schopen se sám sebe zastat ani proti mně, ani když o to prosím, tak to řekněte jako první věc na kurzu, protože se musíme nejdřív věnovat tomu.) „
Ale nemohu se jí zeptat, protože milá paní je natolik ve svých emocích, že dokonce můj mail:
„V každém případě teď si najděte někoho, kdo Vás obejme, klidně mu řekněte cokoliv Vás napadne o mě, hlavně ať se Vám uleví. Nemusíte na mě brát ohled, já to chci vydržet. Nejdůležitější, abyste si uzdravila svou bolest, vše ostatní není důležité. Soucítím s Vámi a přeju Vám vše dobré, bez ohledu na mě. Snad Vám bude lépe.“
pomohl jen k této odpovědi:
Děkuji za ukázku Vašeho psychošmejdství, nedivím se že tolik z Vašich klinetů končí v ještě horším stavu u klinických psychologů a psychiatrů ????
Takže už se nebylo koho ptát. Ale já jsem naštěstí (doufám, nevím) našel podstatu a za to milé paní děkuji, protože o to mi jde: Najít všechno, co dělám špatně a dělat to líp. A jestli k tomu napadne někoho něco víc, budu rád, protože já chci druhé straně porozumět, protože když porozumím druhé straně, automaticky porozumím víc i něčemu v sobě
Věřím, že i špatná komunikace je lepší, než žádná
Protože tady mi paní nakonec odpověděla. Nevadí, že má dvojí metr. Vadí mi, co z toho pro mě vyplývá.
Takže kdybych byl psychoterapeut, tak se mě asi ČAP zastane, i kdybych udělal něco, co je dle mého názoru tak hrubé porušení pravidel, kterými by se měl každý psychoterapeut řídit (zde myslím paní Čechovou). A protože nejsem psychoterapeut, tak i něco menšího, je důvodem, aby na mě útočili psychologové (min. paní Košlerová).
Protože já vím, jak málo stačilo, abych se stal psychoterapeutem. Ale byla tam jedna věc, která to celé obrátila jinam: Moje nemoc. A já hledal to, co mi pomůže. A jen tak mimochodem se z toho stalo i mé povolání. Které ihned opustím, když najdu něco lepšího, tak jak jsem to udělal už nejméně 4x.
Jak to vidím já
Mě se zdá, že na mě útočí, protože si myslí, že dělám něco neprověřeného. Ale tím pádem musí také útočit na pana Frankla (tvůrce logoterapie, protože ten svoji metodu vytvořil na základě své zkušenosti v koncentráku a určitě hned při prvním použití nebyla jeho metoda hned certifikovaná) a na VŠECHNY tvůrce VŠECH psychoterapeutických směrů, které jsou už dnes certifikované, ale na začátku z principu nemohly být.
Kdybych býval věděl, že se na mě povede útok, určitě bych si udělal psychoterapeutický výcvik. Ale udělal bych si ho jen „kvůli lejstru“. Protože už tehdy jsem věděl, že odpověď na mé problémy není v psychoterapii (i když si jí vážím, protože pro své klienty dělá určitě hodně).
Ale v každém případě by mě nebavilo jen „replikovat“ to, co objevili lidé přede mnou. (Protože to dělají „špatní“ psychoterapeuti a část z nich to asi cítí, takže místo toho, aby to řešili v sobě, což by každý správný psychoterapeut měl (od toho je supervize), tak to řeší útokem na mě. Ale ve skutečnosti nemůže být špatný psychoterapeut, protože dokud má klienty, tak ukazuje svou potřebnost.)
Ale přitom si vůbec neuvědomují, že kdybych jen replikoval, tak už bych byl asi po smrti (protože to jsem si řešil na kurzech, na kterých jsem byl, protože jsem „nešel za lejstrem.“, protože já nevím, jak vy, ale se neumím rozdělit, abych současně na jednom místě byl kvůli sobě a na druhém byl jen „kvůli lejstru“.
Takže jsem rád za to, co se mi děje, protože ve srovnání se smrtí, je to absolutní blaho. A i kdybych byl (v alternativním vesmíru,kdy jsem se rozhodl jít „za lejstrem“) uznávaný (protože bych dělal psychoterapii), ale současně teď bych bral prášky na depresi (protože psychoterapie depresi neumí uzdravit) a nemohl pracovat, protože má mrtvička by mě poznamenala víc, protože bych neznal konstelace.
Takže milí moji útočníci
Děkuji Vám za to, co jste pro mě udělali. Zatímco před 3 lety jsem se připravoval na zbytek života v důchodu, tak ještě před 4 měsíci jsme sice věděl, že ten čas nastane, ale nevěděl jsem kdy to bude. A Vy jste mě svými útoky probudili. Takže děkuji.
A nejhorší co mi můžete udělat: Můžete mě zabít. Ale i tak budu vděčný tomu, kým jsem a konstelacím, protože i tak jsem dostal o skoro 4 roky lepšího života, než bych měl, kdybych byl takový, jak si přejete
A ve všech ostatních případech se můžete snažit jak chcete, ale já nakonec přijdu na to, jak to udělat, abych z toho, čím mi chcete ublížit, udělal to, co mě pomůže. A jestli u toho budu mít kurz jednou za rok pro 6 lidí nebo kurz pro 30 lidí každý víkend, není důležité. Spíš lituju ty lidi, kterým jsem mohl pomoct, ale každý jsme zodpovědný sám za sebe, takže já budu raději pomáhat sobě a ostatním až si o to řeknou.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.