Poslední generace - návod na řešení

Publikováno: 26.7.2023

Poslední generace

       Oni o sobě píšou: Jsme poslední generace před body zvratu.
       Většina je vidí, jako ty, co blokují dopravu, aby pak byla blokována trvale rychlostí 30km/h.

Já a Poslední generace

       Pro začátek řeknu, že auto moc nepoužívám. V mém okresním městě raději jezdím na kole. Protože naše město je vynikající v umění udržovat auta v co největších kolonách.        Takže vidím, že když se preferuje jedna skupina obyvatel (aby tam byl klid), na celý zbytek města připadne víc emisí, než kdyby město pořád nestálo. A docela si myslím, že i tato jedna skupina obyvatel na to nakonec doplatí.
       Ale i kdyby se naším městem dalo projíždět jako nůž máslem, stejně bych radši jezdil na kole.
       Odpady třídím, letadlem jsem letěl 4x, dlouhou cestu na dovolenou chci jet radši vlakem, než autem. Dokonce jsem přemýšlel, že bych mamku odvezl na invalidním vozíku do nemocnice na vyšetření (je to kousek), ale nechtěla a tak jsme museli jet autem.

Ale kdybych narazil na Poslední generaci

       zuřil bych. Protože když jedu autem, tak spěchám. Pravděpodobně by na mě čekalo 20 lidí a já bych musel jet rychlostí 4 km/h kvůli tomu, že někdo bojuje za ekologii a ani si neumí spočítat, že rychlost 30 km/h je neekologická. Protože při této rychlosti je daleko víc emisí, než při 50 a hlavně než při 60. A co teprve při rychlosti 4km/h.

Ekologové proti ekologii

       Ale i elektromobily jsou až při nájezdu přes 100.000 km ekologické. A pokud tento nájezd udělám za 8 let (což je můj případ) a pak bych musel vyměnit baterku za novou, tak bude můj elektromobil vždy méně ekologický, než auto na benzín. Nemluvě o tom, že já mám auto na LPG, takže se obávám, že pro mě je ekologičnost elektroauta nedosažitelná (do okamžiku, kdy bude fungovat jaderná fúze).

Strach nefunguje

       Důvod toho, proč Poslední generace nedosáhne svých cílů je strach. A protože dotyční neví, jak funguje lidská psychika, tak se obávám, že dosáhnou pravého opaku. I já cítím, že kdybych se dostal do kolony způsobené Poslední generací, tak bych na just udělal něco antiekologického. Asi bych to nakonec neudělal, protože proč si ubližovat ještě víc? Ale úplně jistý si nejsem.
       A co teprve člověk, který na ekologii kašle?

Takovéto akce povedou k opačnému výsledku

       Protože naše psychika je tak nastavená. A to zase povede k ještě většímu nasazení Poslední generace a to zase povede k ještě větší nedůvěře těch, které Poslední generace bude štvát.

Co s tím?

       Upřímně řečeno nevím. Jednoho člena Poslední generace mám v rodině a tudíž vím, že jakákoliv rozumná domluva není. Ale přesto znám řešení: Když jsem mu nabídl po 2 hodinách zbytečné diskuse o faktech, že bychom se mohli podívat na to, proč se vlastně hádáme, kupodivu to přijal. A po 5 minutách mu tekly slzy z obličeje a po půl hodině mi děkoval, protože ho to osvobodilo. Ale jeho přesvědčení to nezměnilo. K tomu by byla potřeba delší terapie a osvobodit ho od mnoha dalších jeho strachů.
       A to vše jen proto, že ví, že to, co dělám, není proti němu. Ví, že jsem ho v těžkých dobách podržel.

Jak přimět je, aby počítali?

       Podle mého názoru není šance. Protože oni jsou tak hluboko v traumatech, že na jakoukoliv racionální diskusi mají opačný názor.
       Takže zbýváme my. My si musíme vyřešit, co nás trápí. Ale proč by to čtenáři měli udělat? Když každý vidí chybu v těch druhých?
       Takže zbývá malé množství lidí, kteří už ví, že chyba není nikdy jen v druhých. Že něco je i ve mně, co způsobuje, že ta druhá strana se chová tak strašně iracionálně.

Stát by měl zasáhnout

       Protože on zasáhne v každém případě. Ale spíš zasáhne, až někdo umře. A já jen budu doufat, aby u toho nebyl můj příbuzný. Ale někdo u toho bude určitě. Jedna oběť umře a druhá oběť půjde kvůli tomu za mříže.
       Takže já bych byl radši, kdyby stát našel sílu zasáhnout a nemusel nikdo umřít. Bohužel někdo za mříže musí jít. Pokud se nestane zázrak a vše se urovná.

Co se dá udělat prakticky?

       Když jste z Prahy a dnes jste nezažil kolonu díky Poslední generaci, co kdybyste 1/100 času, který jste ušetřil, věnoval něčemu dobrému pro sebe nebo pro ekologii. A kdybyste jim to napsal, co jste udělal, protože jste se s nimi nesetkal. Třeba by se jejich hrůza, že skutečně budou poslední generace trošku začala zmenšovat. Protože když se zamyslíme, proč svůj čas nevěnují sobě, zjistíme, že oni ho věnují sobě, jen způsobem, který nás ostatní štve.

A co udělají oni?

       Obávám se, že nic. Protože oni mají pocit, že dělají všechno. V tom horším případě zase vymyslí něco, čím nás budou štvát ještě víc.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.