Publikováno 28.12.2023
Proč jsme v inflaci nejlepší?
V každém případě je lépe být nejlepší v inflaci, než ve smrtnosti na covid.
Inspiroval mě tento článek: https://plzenska.drbna.cz/drbna/blogy-a-komentare/pilsner-urquell-v-nemecku-o-pet-korun-levnejsi-aneb-za-drahotu-potravin-jsou-cesti-zakaznici-sami-vinni.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu#dop_ab_variant=1198410&dop_source_zone_name=hpfeed.sznhp.box
A v tomto článku je jedna velice objevná informace: „Kupní síla neznamená jen, kolik peněz mají lidé v kapse. To je mylná představa. Kupní síla zahrnuje především ochotu vydat tu částku za nabízené zboží, i když je požadavek přemrštěný. A proto, divte se, kupní síla je v České republice mnohem vyšší, než je tomu v západních zemích, kde jsou zákazníci mnohem kritičtější.“
A tehdy mi to došlo. My jsme v tomhle ohledu skutečně bohatší, než bohatší země. My totiž na to máme. A proč? Protože naši politici z nás udělali udělali dojnou krávu. Tím, že dovolili, aby u nás vládly oligopoly.
A teď nám dávají to velmi snadný návrh:
Bojkotujte předražené zboží
Ale my musíme jíst. Zatímco si můžeme nekoupit věci zbytné, potraviny někde musíme získat.
Téměř každý si může najít mléko za cenu 18 Kč za litr. Alespoň když žije v Havlíčkově Brodě. A věřím, že v okolí každého města je místní farmář, který bude rád, že ho prodá právě Vám i v době, kdy litr průmyslového mléka stál v supermarketu 30 Kč.
Ale přesto většina potravin pochází z „průmyslového“ zemědělství. Které z velké míry vlastní pár lidí. Ano, jedním z nich je i pan Babiš.
A většina potravin je pak prodávána v několika oligopolech.
Kdo dopustil oligopoly?
No přece my. My jsme se neozvali. My jsme pilně pracovali na své dnešní inflaci. A pořád na ní pracujeme.
A je jedno, jestli přímo, tedy podporou pana Babiše, který se nám musí vysmívat, protože neznám lepší příklad, kdy jsme někým okrádáni a my mu přilíváme další hlasy, protože ta inflace je přece „Fialova“.
Nebo nepřímo, když místo abychom neuhnuli, tak věříme panu Fialovi, že se s tím nedá nic dělat. Ale ono by se dalo, kdyby byla vůle. Stačilo by třeba dát více pravomocí zasahovat proti kartelům. I v případě, kdy to kartely nevytrubují do světa.
Nejjednodušší způsob, jak si můžete pomoct, je říci si o slevu. Třeba já koupil borůvky o třetinu levněji, protože jsem přišel ke stánku v době, kdy končil a bohužel jsem dostal jen třetinu slevy, protože pán tvrdil, že to může prodat i zítra.
A dokonce i kartely dávají slevy.
A proč se necháváme okrádat?
Protože se bojíme se ozvat. A když se bojíme ozvat, tak pak se o to více ozvou ti, co nemají žádné zábrany. Takže se ozývejte co nejčastěji. Můžete si to zkusit třeba tady.
Nebo můžete udělat to, co popisuje pán ve výše uvedeném článku. Podstatné je udělat aspoň něco. Protože to nejhorší co se nám může stát, že budeme mít pocit, že se svým životem nemůžeme udělat nic. A tady už nejde jen o peníze. Toto přesvědčení nás okrádá o roky našeho života. A to už není můj názor. To je fakt.
Takže jestli chcete zemřít předčasně, tak nic nedělejte. Jestli chcete zemřít předčasně, udělejte revoluci a snad Vám to nevyjde. Ale máte aspoň šanci, že z ní vyjdete jako vítěz.
Ale jestli chcete skutečné vítězství, tak si jděte za svým názorem. A korigujte ho, když zjistíte, že se mýlíte.
A pak Vám nebude vadit, když selžete v půlce případů. Protože v té druhé půlce dostanete Vaši slevu (když Vaše cíle budou jen tak malé) nebo něco vymyslíte a pak budete bohatí, ale na rozdíl od našeho agrobarona, Vy budete moct být pyšný na své peníze a na sebe. Protože jste je nezískali na ničí úkor, ale protože ti lidé Váš výrobek chtěli koupit.
Přihlásit na kurz se můžete tady.
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků