Publikováno 11.7.2024
Proč začne muž o ženu projevovat zájem, až když ona odchází?
Po určité době se ve vztahu objeví rovnováha. A vždy se jeden ukáže být více závislým na vztahu. A ten druhý je tím pádem nucen být více nezávislým.
Když je vztah zdravý, tak ten více nezávislý dá tomu druhému načerpat ze sebe a tak se začne vztah vyvíjet a zrát. A střídají se fáze, kdy ten vztah potřebuje víc jeden a kdy ten druhý. A dokud je vztah takto zdravý, tak nikdy nenastane okamžik, kdy by jeden (nejčastěji žena) nebyla slyšena a tudíž ani nemusí ze vztahu odcházet.
Toto je případ, kdy alespoň jeden ze vztahu se nebojí blízkosti a tak postupně se pořád víc a víc k sobě partneři přibližují, až se stanou jedním tělem a jednou duší.
Ale když se oba bojí blízkosti,
tak se rovnováha ve vztahu vyvine jinak. Opět je jeden o maloučko víc závislý na tom druhém. Ale ten druhý to neumí přijmout, takže nakonec to vypadá, že 100% závislosti nese jeden člen (nejčastěji žena, pro kterou je to přirozená poloha), zatímco 100% nezávislosti na sebe přebírá muž.
A čím víc je žena závislejší, tím víc se tomu muž víc brání a tím pádem je ještě víc nezávislý.
A přitom na začátku mohl být jen velice drobný rozdíl. Třeba žena je z 50,0001% závislá a z 49,9999% nezávislá. A muž to má naopak. Ale i tento drobný rozdíl ve výši 0,0002% vede nakonec k posilování závislosti u ženy a nezávislosti u muže, takže pak klidně za rok z miniaturního rozdílu vzniká pocit falešně nízkého sebevědomí u ženy a falešně zvýšeného sebevědomí u muže.
A to všechno jen proto, že se muž bojí závislosti ženy na něm, protože se muž bojí mít hluboký vztah.
Žena má právo se bát blízkosti ve vztahu
Protože žena je rodičkou příštího života a když muž nebude MUŽEM, tak je ona i jejich dítě odsouzeno ke smrti nebo k živoření. Protože ona je závislá na svém muži. Minimálně v době porodu. Bylo tomu tak vždy. Kromě posledních 70 let, kdy se o ženu může postarat stát. Ale naše přirozenost dbá více na zkušenost z milionů let našeho vývoje, než na jednorázovou změnu, která se může kdykoliv znovu ukončit.
A proto je muž tím, kdo rozhoduje o tom, zda bude žena ve vztahu spokojená nebo ne. A proto on musí ženu uklidnit, když se žena bojí. A když to neudělá, tak sebevětším podlézáním si její spokojenost nezařídí. Právě naopak.
Proto žena pořád touží po změně k lepšímu
A muž, který se bojí hlubokého vztahu, ze vztahu začne utíkat. A tím více se žena snaží, tím více muž utíká. A toto kolečko pořád pokračuje, až žena najednou řekne: „A dost.“
A v tom okamžiku se ukáže, zda je muž skutečně nezávislý nebo je jen nezávislý, protože žena závislost projevovala místo něj.
Pokud by muž opravdu chtěl odejít ze vztahu, byl by šťastný, že žena to rozhodla za ně. Ale on nikdy ze vztahu nechtěl odejít, on se jen bál jít do něj naplno. A proto se říká, že „žena je nešťastná ve vztahu a muž, když vztah končí.“ Protože už samotný fakt, že žádost o rozvod podávají většinou ženy, znamená, že v tom okamžiku už se žena nechce vracet. Zatímco muž až v okamžiku rozchodu si uvědomí, že jeho vztah má problémy. Ale o tom mu už žena říkala roky.
Proč to muž neslyšel?
Protože on je zvyklý na brblání své ženy. A protože on neumí udělat nic, co by to ukončilo, tak to chce jen přežít. Protože většina mužů je skeptická nejen vůči ezoterikům, ale i vůči manželským poradcům, psychologům a dalším lidem, na které naopak ženy věří. A i díky tomu nejsou tito lidé většinou nestranní a jsou více na straně žen, čímž jen vzrůstá nedůvěra mužů k nim.
A muži obecně se vyhýbají řešení něčeho, co nejde vyřešit. Je to pro normální ženu nepochopitelné, ale běžného muže je to asi podobný úkol, jako kdyby muž řekl ženě: Už neměj nikdy žádné své dny.
Takže chytrá žena se naučí to říkat tak, aby to ten muž slyšel. Ale to není snadné. A je to dovednost, která se bude každé ženě hodit každý den života ve vztahu s mužem. A téměř nikdo to neumí. A ještě horší je, téměř všichni říkají, že se to nedá naučit.
Když chce žena, aby ji muž slyšel
Musí se nejdřív naučit se vyjadřovat jako žena a ne jako muž. S mužem každý muž soupeří, bojuje a nikdy mu neustoupí ani o píď.
A když mu ustoupí, tak jen proto, že se daný muž bojí své ženy, protože jeho žena je větším mužem, než on sám.
Proto také je spousta mužů, kterým se uleví, když se žena rozhodne odejít.
Když chce muž štěstí,
tak se musí naučit nebát se hlubokého vztahu. To jde, ale nejde to lehce.
Když žena chce, aby byla šťastná,
musí si uzdravit svůj strach z hlubokého vztahu. Až to učiní, přirozeně si bude přitahovat muže, který si váží ženskosti své ženy.
Zatímco muž, který se bojí jít do hlubokého vztahu, chce spíše feministku, než ženu. A pak třeba používá tento citát: „Lidé jsou jako ostrovy. Kde občas jde muž za ženou na její ostrov a pak se zase vrátí.¨
Řešení pro feministky
je jednoduché. Aby se nemusely bát svého muže, vybírají si muže spíše ženského. Který se rád ujme své poloviny domácích prací. A když taková žena si bude své ženy (s mužským pohlavím) vážit, tak mohou mít pěkný vztah.
Co má dělat žena, když ji muž pořád neslyší a ona se nechce naučit, jak být slyšitelná
Žena musí být neoblomná a musí se odstěhovat. A buď ji bude muž chtít zpět a důležité je, aby se mu dala, až on si splní své úkoly.
Nebo mu to bude takto vyhovovat a pak není co řešit.
Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích
https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.
Přihlásit na kurz se můžete tady.
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
