Publikováno: 24.7.2023
Rodinná karma
Jak už jsem psal v minulém článku, pojem karma vůbec nepoužívám, protože já chci danému člověku pomoct.
Pokud je pro Vás karma důležitý pojem, pak je také důležitý i pojem “Rodinná karma“
Začneme vědou
V tomto ohledu jsem „divný“ ezoterik, protože většina ezoteriků má k vědě přinejlepším vlažný přístup, avšak daleko častější je přístup vyloženě negativní.
Však já jsem také nejdřív byl dítě posedlé vědou, až potom jsem se stal lékařem a až poté, co jsem onemocněl nemocí, na kterou nebyl v medicíně žádný lék (aby se nezopakovala), až pak jsem se postupně stal i ezoterikem.
A protože mám velmi špatné předpoklady na to, abych se stal „normálním ezoterikem, jak si ho představuje věda a medicína“ a místo toho i v ezoterice dělám totéž co kdykoliv jindy v mém životě, tj. o účinností jakékoliv metody rozhoduje realita a ne můj pocit nebo „nedotknutelný autor“, tak sám sebe považuji za „vědeckého ezoterika“.
Epigenetika potvrzuje,
že nejméně u myší, kteří nikdy nepřišli do kontaktu se svými otci a dědy, funguje stejný podnět k vyvolání stejné reakce jako u jejich dědů, přestože ani otcové se s ním nikdy nesetkali.
Tedy že se dědí něco, co u lidí by se dalo vysvětlit pomocí řeči. Problém je ten, že u lidí funguje nejen toto, ale i něco víc, co se už vůbec nedá vědecky potvrdit ani vyvrátit a tak jen víme, že to funguje, protože na tom jsou postavené celé rodinné konstelace.
Takže už i věda není proti a naopak dává vysvětlení, proč
by rodinná „karma“ mohla existovat.
Ale stačí se podívat na rodinnou anamnézu a v mnoha rodinách vidíme, že se „dědí“ nemoci, sebevraždy, alkoholismus a i osudy. Samozřejmě mnoho z toho se dá říct, že to jsou geny. Ale jak se může dědit i osud? Já znám ze své práce stovky takových rodinných osudů, ale málokdy je vidím takto poeticky zpracované.
A najednou je „karma“ daleko složitější
Protože prý i v bibli je napsáno: Do 7. kolene budu za Vaše viny trestat Vaše potomky. A já vidím při své práci, co bych přeložil asi takto: Dokud se to nenaučíš, budou se to učit i tví potomci. A podle toho, kam jsem já zatím došel, tak to platí nejméně pro 50 generací.
To jediné podstatné
je, že ať už na karmu věřím nebo ne, že mohu vyřešit její úkol. A když to udělám, bude mi lépe.
A až tehdy poznám, jak jsem se mohl mít už dávno lépe, kdybych býval byl pochopil, že „karma“ není nic jiného, než učitel, který nedá pokoj, dokud to nepochopím.
Jen neočekávejte, že budete osvobozeni ode všeho utrpení
Protože Vaše karma jako každý jiný učitel Vám dá MOŽNÁ chvilku prázdniny a pak přijde další úkol. Takže jestli si chcete tohle vyřešit a mít navždy pokoj, tak to není možné. Protože naším úkolem je jít dál, ne stát na místě.
Zatímco „karma“ po nás chce, abychom šli dál
Ti, co se odmítají učit, mají pořád jeden úkol a třeba za celý život se nikam neposunou.
Zatímco žák, který si aktivně říká o další úkoly, je dostává. Takže říkat, že kdo má lepší karmu je lepší člověk může také znamenat, že ten „lepší“ člověk je na tom tak špatně, že má pořád stejný úkol jako před 20 lety a „karma“ není tak krutá, že by chtěla člověka zabít, když je navíc z hlediska „karmy“ pořád ještě „novorozenec“, i přestože je mu třeba 50 let.
Prostě pochopme, že nemá smysl řešit druhé. A když budeme řešit sebe a své problémy, tak nám bude líp a pak po nějaké době nás přestane bavit se porovnávat s druhými, což znamená, že už jsme postoupili o krok dále na naší cestě k našemu štěstí, k naší síle a naší spokojenosti.
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
