Rozvod - chcete ještě víc zranit své děti?

Publikováno: 28.9.2023

Co se stane po rozvodu

       Ať už se rozvedete třeba se sebevětší nenávistí, vždy zůstanete spojeni se svým teď už bývalým partnerem jako rodiče Vašich dětí. Protože rodičem svého dítěte zůstanete až do své smrti a do smrti svých dětí.        I když byste se svými dětmi nikdy nemohl /a vidět. I kdyby se všichni odstěhovali třeba až na Mars, nikdo Vám nikdy nemůže vzít Vaše děti. Může Vám zabránit se s nimi vídat. Může o Vás nikdy Vašim dětem neříct. Ale nemůže Vás je vzít. Hluboce ve svém podvědomí budou vždy vědět, kdo je stvořil.
       Dokonce se stalo, že jeden Američan si udělal dítě a nikdy se nedozvěděl, že ho má. A žena se dítěti nikdy nepřiznala, kdo je otcem. A pak se dcera platonicky zamilovalo do jednoho zpěváka. A v tom okamžiku jí matka musela říct pravdu, protože dcera už se chystala odejít z domu za hlasem svého srdce. Protože hrozilo, že by se vyspala se svým otcem a nikdo by nevěděl, že to je otec s dcerou.

Zůstanete rodiče svých dětí

       a to nemůžete změnit. Ale buď zůstanete jejich rodiči spojenými nebo oddělenými.
       Většina rozvodů prochází s bolestí a vinou. Díky tomu tam nezůstává láska a jako rodiče svých dětí se rozdělí. Děti pak trpí nepřítomností obou rodičů naráz. V horším případě si musí rozmyslet, koho budou (smět) mít rádi a koho musí nenávidět.

Proč chcete, aby Vaše děti musely nenávidět půlku sebe?

       Protože když se rozejdete s nenávistí, Vaše nenávist k partnerovi se automaticky přesune k Vašim dětem. A Vaše děti si budou muset volit, kterou půlku sama sebe musí nenávidět. Protože Vaše děti jsou z půlky Vy a z půlky Váš partner.
       Proto jestli aspoň trošičku máte rád/a své děti, řekněte jim: Váš táta/ Vaše máma mě udělala velikou bolest a já ho/ji teď nenávidím. Ale chci, abyste věděli, že je to jen problém nás dospělých a já si ho vyřeším, abyste se nemuseli rozhodovat, koho z nás dvou máte rádi. Je v pořádku, že máte rádi nás oba a chci abyste nás oba měli pořád rádi. A já se chci postarat o sebe a o svou bolest, abych nemusela cítit nenávist. Možná to bude chvíli trvat. Ale já jsem dospělá a budu používat jako oporu své rodiče a možná cizí/ho (psycho) terapeuta/ku, protože Vy jste naše děti a Vám nepřísluší mě pomáhat v mé bolesti. Vaším úkolem je dělat své povinnosti do školy a v rodině (třeba odnést koš, dát nádobí do myčky, uklidit si) a hlavně užít si své dětství. O dospělé věci se postaráme my dospělí.
       Když to Váš/e partner/ka nedokáže, řekněte to svým dětem aspoň Vy. Protože Vaše děti nepotřebují, aby Vy jste naplnil/a své potřeby, ale aby ony mohly být z půlky svobodné, když to není možné z obou stran.
       Paradoxem je, že ustoupí ten z rodičů, který má své děti víc rád. Nemusíte se bát ustoupit z lásky. Vaše děti Vám to vrátí přinejhorším tím, že budou ve svých 18 letech méně zničeny, než by byly, kdybyste o ně bojovali oba.
       A pravděpodobně to už třeba v 18 letech ocení. A přinejhorším třeba až ve 40.

A jestli se dokážete rozejít s láskou

       tak zůstanete rodiči svých dětí spojení. Sice budete mít jiné partnery. Ale jako rodiče můžete táhnout za jeden provaz a tím dát dětem jistotu, že i když se stane cokoliv, táta i máma mě pořád milují. A to je to největší, co jim můžete dát do života.
       Druhá možnost je být rodiči rozpojenými. Nebo rodiči nenávidějícími se. Chcete takto poznamenat své děti do života jen proto, že to mezi Vámi nefungovalo?
       Chcete vidět své děti se trápit ve vztazích, protože musely vyrůst s pocitem, že jeho/její pohlaví je špatné a zaslouží si trest nebo že druhé pohlaví je špatné a nedá se mu věřit?
       Skutečně tak moc nenávidíte své děti?

Nebo můžete svou bolest uzdravit

       Je to náročné. Budete muset svou bolestí projít. Ale až ji uzdravíte, tak ji nebudete mít. A místo své bolesti získáte něco, po čem celý život toužíte. Nevím, co to bude, protože to je u každého člověka jinak.
       A pak budete o něco víc svobodný/á a tím pádem také Vaše děti si budou moct vybrat láskyplný a milující vztah.
       Tak moc nenávidíte sám/a sebe i své děti, že si to nechcete dát?

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků