Publikováno 28.1.2024
Už vím skutečnou příčinu války na Ukrajině
A spojím dvě věci nespojité. Takže mějte prosím trpělivost, abyste si celou mou argumentaci vyslechli.
Vše začalo poslechem této přednášky. A moje žena se mě ptala, který výbuch byl ničivější, zda v Hirošimě nebo v Černobylu či ve Fukušimě. Já na ni jen zůstal zírat, protože moje žena je už téměř vysokošlolačka a chytrostí většinu překoná. Sice nemá jadernou fakultu, ale to já také ne. A ani ona neumí z přemíry informací zjistit to nejpodstatnější.
Ale rychlé myšlení nepočítá s fakty. A protože moje žena se nezajímá o politiku a už vůbec ne o katastrofy, tak v ní, stejně jako v mnoha lidech na celém světě, zůstal emočně zakočeněn názor, že se jednalo o podobné katastrofy.
Google tomu napomáhá.
Protože na dotaz o počštu mrtvých mi odpověděl: v důsledku haváríe ve Fukušimě zemřelo 15889 lidí podle jednoho zdroje zatímco podle Blesku jich bylo více, než 18000. Ale když jsem si přečetl podrobnosti, tak je věc úplně jiná: Těch 15889 zemřelo v důsledku tsunami. A obě informace pocházejí z 1 článku v Blesku, ale Google se tváří, že je to pravda pravdoucí.
Takže podle wikipedie „prozatím nebyla potvrzena žádná úmrtí nebo nemoci způsobené ozářením. Více než 1000 evakuovaných obyvatel zemřelo kvůli stresu způsobenému evakuací, ať již kvůli pokročilému věku, nebo z důvodu chronických onemocnění.“
Z dalšího zdroje jsem se dozvěděl, že počet mrtvých byl údajně 44.
Ale tady si musíme uvědomit, že sčítáme jablka a hrušky. Takže v důsledku samotné havárie zemřely desítky či maximálně stovky lidí. Ale v důsledku řešení důsledků zemřelo víc, než tisíc lidí, kteří by zemřeli v důsledku jiného stresu během pár měsíců či let. A až zemře za 50 let obyvatel Fukušimy či vzdáleného okolí na rakovinu, tak i jeho smrt se přičte k obětem.
Zatímco v Hirošimě zemřely desetisíce lidí ihned.
“V prvních dvou až čtyřech měsících po shození bomb zemřelo v Hirošimě 90 000 – 166 000 lidí a v Nagasaki 60 000 – 80 000, z toho v každém městě téměř polovina zemřela během prvního dne.“
Takže se vzedmula vlna emocí a další rozvoj jaderné energetiky byl utlumen.
Ale to nepíšu o úplném zákazu jaderných elektráren v Německu po roce 2011. To se stalo už v 80. letech po havárii v Černobylu a v Three Mile Island.
Takže už tehdy započal směr, končící naší závislostí na dodávkách plynu z Ruska. A když Zelení v Německu prosadili úplný zákaz jaderné energetiky, tak jsem se vydali všanc panu Putinovi.
Zatímco kdyby v té době byla drtivá většina energie z jádra, tak by to vedlo k naší bezpečnosti, ale i k větší ekologii. Protože o tom také většina lidí neví.
Radioaktivita z činnosti hnědouhelných elektráren předčí
jadernou elektrárnu. Takže kdyby naši tátové se nebáli staré technologie (protože všechny havárie kromě Fukušimské se staly v tehdy už zastaralých elektrárnách postavených o deset let dříve), tak bychom dnes měli lepší přírodu a nejméně o 1 stupeň nižší průměrnou teplotu. Takže bychom nemuseli dělat psí kusy na záchranu klimatu a i díky tomu byli bychom bohatší. A také by pan Putin neměl eso v rukávu (on si totiž myslel, že nás dostane do podřízené pozice, když on sedí na plynu) a tak by měl menší chuť riskovat válku.
Tak až se zase budeme příště bát, tak vězme, že strach nás žene k tomu, čeho se bojíme.
Tak se zase bojme a díky tomu nedovolme Ukrajině, aby vyhrála. A pak budeme muset bojovat i my. Zatímco teď by stačilo jen dát zbraně Ukrajincům.
Přihlásit na kurz se můžete tady.
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
