Úžasný vztah

Úžasný vztah

       Co je to vlastně úžasný vztah? Jaký vztah chcete? Existuje vůbec něco jako úžasný vztah?
       Určitě se Vám už někdy stalo, že jste viděl/a zamilovaný pár. To, co mezi nimi teče, je prostě nádherné a když to vidíte, nutí Vás to smát se, tancovat nebo aspoň usmívat.
        Úplně něco jiného, ale současně také moc krásného, je vidět pár staříků, kteří se milují. Už tam není tolik mladické nerozvážnosti, energie mezi nimi je klidnější, není tak divoká, ale čiší z nich respekt, láska a úcta.
        A co kdybychom takovouto divokou energii mohli zažívat každý den a současně se koupat i v úctě a respektu?
        Ale možná si přejete něco úplně jiného. V každém případě: Jak vypadá „Úžasný vztah“ podle Vás? Ať už je to jakýkoliv obrázek, je to možné. Protože cokoliv si dokážeme představit, je možné to zrealizovat. Jen za to obvykle musíme něčím zaplatit.

Můžu mít všechno?

        Obávám se, že to je to první, co musíme oželit. Ve světě duality si vždy musíme volit. Divoká mladická láska v sobě může obsahovat i respekt. Ale divokost sama o sobě moc nerespektuje. A respekt není moc divoký.
        Dokud si volíme, s každou volbou něco ztrácíme. Když chci, aby moje žena byla samostatná a soběstačná, současně tím říkám, že nechci ženu úplně v ženské energii. (Protože samostatná a soběstačná je mužská energie.) Na mužské ženě není nic špatného. Zejména když ji chci jako obchodního partnera. Ale jako žena a matka nebude moc dobře fungovat. Tedy přesněji řečeno bude možná dokonale plnit všechny úkoly matky, kromě toho jediného podstatného – totiž dát dětem mateřskou energii. A bude možná dokonalá žena – jen z ní nebude vyzařovat „teplo domova“.
       Když chci ženskou ženu, současně tím říkám, že chci ženu, která bude umět být zdravě závislá, pasivní a blízká. Ale umím já žít v blízkosti? Nebo se jí bojím? Čím víc je žena v ženské energii, tím víc se o sebe nepostará sama. Bude mě potřebovat. Ne proto, že je neschopná. Ale proto, že ženská energie dovoluje mužské energii, aby se o ni postarala. Protože k tomu, aby se ženská energie o sebe postarala sama, musí přejít do mužské energie. Každá žena se o sebe nakonec umí postarat sama. Jen za to zaplatí svou ženskostí.

Silný nebo ochočený muž?

       Mnoho žen říká, že chce silného muže. A když pak popisují jeho vlastnosti, výsledkem je Ochočený muž. Nemohu mít silného MUŽE, který mě poslouchá. Můžu mít buď muže, který mě poslouchá nebo muže, který je sám sobě pánem. Jestli chci žít se silným MUŽEM, budu ho muset následovat. Ne proto, že by to vyžadoval, ale proto, že on půjde svou cestou tak jako tak. A jeho žena ho může následovat nebo ne. Ne proto, že ji nemá rád. Ale proto, že nemůže ani z lásky popřít sama sebe. A když to udělá, jeho žena pak bude první, kdo si bude stěžovat, že není dost silný.
       Muž, který je MUŽEM, bude rozhodovat. To je nádherné pro ŽENU v ženské energii, protože z ní tím MUŽ snímá břemeno. A skutečná ŽENA umí způsobit, aby MUŽ rozhodoval i pro ni.
       Ale žena, která se mužů bojí, se bude bát se muži odevzdat. A tudíž si pak najde slabého muže a pak se bude divit, že se o něj nemůže opřít. A navíc, když se žena muži neodevzdá, muž se v oblasti vztahu začne cítit bezmocně. A mnoho mužů pak začne ženě ubližovat. Protože slabý muž se svaly reaguje na bezmoc agresí. Zatímco slabý muž s dominantním strachem půjde spíš do deprese. I to je důvod, proč depresí trpí víc žen, než mužů.

Může být můj muž moje kamarádka?

       Mnoho žen si stěžuje, že jim jejich muž dost nenaslouchá, že s nimi dost nesdílí. Vždycky říkám, aby si takové ženy dobře rozmyslely, co chtějí. Protože k tomu, aby byl můj muž moje kamarádka, naslouchal mi, ptal se na jízdu, když zabloudí a všechno se mnou sdílel, musí jít do ženské energie. A pak už nebude tolik mužem, stane se z něj poloviční žena. Pokud to tak oba chcete, je to zcela v pořádku. Ale dobře si rozmyslete, co chcete víc. Jestli muže nebo kamarádku. A mimochodem, není jednodušší mít kamarádky? Já osobně doporučuji, aby ženy sdílely a klábosily a ptaly se na rady (když je doopravdy nechtějí slyšet) svých kamarádek. A svého muže pak seznámily s výsledkem. Budete pak mít spokojeného a když je potřeba naslouchajícího muže. Muži neslyší, protože jste toho do nich nahustily moc. Říkejte jim podstatné a oni si to budou pamatovat. Říkejte jim slovní plevel (já vím, že pro Vás ženy to tak není, pro Vás je to důležité) a muži přestanou slyšet úplně. Nebo je donuťte, aby byli ženami a poznáte to tam, kde Vám to bude nemilé.

Nejdřív si ujasněte, co je skutečně důležité

        Chci, aby byl můj muž častěji doma? A jsem ochotna se uskrovnit? A jsem ochotná dát svému muži pocítit, že je úspěšný doma, aby si to nemusel dokazovat v práci nebo u milenky?
        Chci, aby se se mnou žena cítila dobře? A jsem ochoten jí dát to nejdůležitější? Umím ji obejmout tak, aby z toho mohla žít celý den? Cítím se dost ve své síle, aby ji ona cítila a mohla mi důvěřovat? Nestačí, že vyděláváte hodně, Vaše žena musí cítit, že víte, co děláte a hlavně Vaši skutečnou sebedůvěru. Falešnou jistotu ženy prohlédnou.
        Chci, aby mi byla žena věrná? Pak musím způsobit, aby si mě moje žena vážila i s mými chybami. A to se nejlíp dělá, když si sám sebe vážím já.
        Chci jako muž, abychom se nehádali? A mám dost síly se na ženu usmát tak, aby se rozesmála jen při pomyšlení, že by mě měla začít ponižovat? Dokážu v ní vykouzlit úsměv nebo ji nutím se mnou bojovat?
        Chci jako žena, abychom se nehádali? Umím být plně ve své ženskosti a pečovat a milovat svého muže a přitom se cítit jako královna? Umím vyhrát bez boje tak, abychom vyhráli oba? Nebo se mi spíš daří neustále prohrávat tak, že prohráváme oba?

Vždy když něco nemáte, něco neumíte

       Ve skutečnosti, cokoliv Vám ve Vašem vztahu chybí, můžete to najít v sobě:
- Necítím se milovaný? A umím lásku přijmout?
- Má na mě partner málo času? A umím si dát svou přítomnost sám/a sobě? Tak aby mi bylo se mnou dobře?
- Jsem na všechno sama? A umím pomoc přijmout? A umím za ni být vděčná? Umím způsobit, aby druhým dělalo radost mi pomoct?
- Zlobím se na muže? A umím v nich vykřesat to dobré nebo je pořád ponižuju?
- Mám pocit, že mi partner/ka nedává dost lásky? A co kdybych začal já?

Řešení vždy existuje

       Ať už Vás trápí cokoliv, řešení existuje. To neznamená, že bude snadné. Ale existuje. Z mé zkušenosti je obvykle třeba vzdát se nějaké zakořeněné představy o životě, abych se mohl cítit lépe.
       Když věřím, že vztah musí být nějaký, omezuji ho. Když se místo toho naučím si užívat toho, co je, najednou se může vztah otevřít novým možnostem.
       Co kdybyste pro začátek uviděli na Vašem vztahu a partnerovi/rce něco hezkého. A řekli mu/jí to.

Když se ten druhý chová jako blázen, líp to neumí

       Ne protože by byl hloupý, ale protože v „jeho světě“ lepší řešení není. Mimochodem Váš problém je vždy společný. Jestli se na svého partnera zlobíte, že je nějaký, tak i Vy to umožňujete. Najděte, čím to přivoláváte Vy a Váš partner se změní. Zkuste se svým partnerem soucítit. Nelitujte ho, neospravedlňujte ho, ale prociťte, jak je pro něj těžké to dělat jinak. Pokud to neumíte, znamená to, že máte stejný problém, ale žijete ho z opačné strany.
       Řešením je nedovolit partnerovi, aby dělal stále to, co Vás bolí, ale ne bojem, ale přijetím. Jakmile pochopíte, proč je Váš partner jaký je, budete osvobozeni oba. Pokud ne, ještě jste doopravdy nepochopil/a.

Dejte mi ale nějaké skutečné řešení

       Pokud Vám nic z tohoto článku nepomohlo, možná by Vám pomohl někdo, kdo má s danou tematikou zkušenosti. Já nejraději pracuji pomocí konstelací, což je technika, při které se úplně cizí lidé, kteří kleinta neznají, vciťují do něj a jeho blízkých. Není k tomu potřeba žádných zvláštních znalostí a zkušeností, umí to prakticky každý a pokud ne, tak je to chyba lektora nebo toho, že v daném prostředí se lidé necítí bezpečně. I proto jsou kurzy dvoudenní, aby k sobě lidé mohli pojmout důvěru.
       Při této práci najednou procítíte, že nejste horší, než ti druzí, že máte právo na své problémy a hlavně že je můžete vyřešit. Dost často je příčinou letitého problému např. situace stará 100 let. Moje prababička mohla být znásilněna a já považuju všechny chlapy za hovada. Ani si to neuvědomuju, protože tak to měla i babička i máma a já to považuju za normální. Jen se divím, proč nikdy nemohu nikomu věřit.
       Nebo dědečka zastřelili ve válce a od té doby v rodině chybí mužský element.
       Nebo táta opustil mámu a já se pořád bojím, že budu sám/a.
       Život je neskutečně mnohotvárný a proto žádná terapie přes psané slovo nefunguje na každého. Co je pro jednoho důležité, je pro jiného samozřejmé.
       Rád pracuji s lidmi a rád jim pomáhám najít, co je blokuje a zabraňuje jim ve štěstí. Výhodou mé práce je, že současně pracuji s mnoha lidmi. I když jedna konstelace je určena jen pro jednoho člověka, pracuje ve skutečnosti pro všechny přítomné. Každý prožitek, který vychází z hloubi duše, je léčivý. Často po takové konstelaci celá místnost oněmí a každý se propojí se svou duší. I když se nepodaří jít takto do hloubky, každý se učí nalaďovat se sám na sebe a tím rozvíjí svou intuici i schopnost vnímat své tělo a také ho léčit. Protože dokud si nejsme vědomi toho, co se doopravdy děje, o skutečném léčení nemůže být ani řeči. Proto moderní medicína selhává v léčení chronických chorob, protože umí jen potlačovat příznaky. Zaplaťpánbůh za to, ale někdy existuje i skutečné řešení.
       Bez znalosti skutečných zákonitostí života a jejich plné pochopení celým tělem Úžasný vztah nemůžete mít. Protože báječný vztah můžeme mít jen tehdy, když chápeme, k čemu vztahy jsou a jsme připraveni naplno se svému životu odevzdat. Až pak začneme dělat, co je potřeba, aby nám bylo dobře. A po čase se to stane naší automatickou reakcí. A když „vycházíme svému životu vstříc“, on se pak o nás postará.

Moc ezoterické

       Možná je to na Vás moc sladké nebo ezoterické. Možná nevěříte, že by to takto mohlo fungovat. Na to máte plné právo. Nikdo Vás nemůže k ničemu nutit. Ale neříkejte pak, že jste to nevěděli.

Kudy dál?

       V knize Alenka v říši divů se ptá Alenka kočky: „Mohla bys mi prosím říct, kudy bych měla jít dál?“
„Přijde na to, kam by ses chtěla dostat“, odpověděla kočka.
„Je mi to docela jedno, kam,“ řekla Alice.
„Pak nezáleží na tom, kudy se dáš“, odpověděla kočka.
        Pokud chcete zůstat, kde jste, nic nedělejte.
       Pokud je vám jedno, kam dojdete, jděte, kam Vás napadne a dokud neuděláte změnu, napadne Vás jít vždy jen tam, kde už v podstatě jste. Skutečnou změnu jen tak neuděláte.
       Pokud chcete, aby Váš vztah byl lepší, bude to znamenat trnitou a občas bolestivou cestu. Ale až se po nějaké době ohlédnete zpět, budete moc rád/a, že jste se po ní vydal.

Přání

       Ať už se rozhodnete jakkoliv, přeju Vám, abyste našli, co hledáte. A možná už není daleko funkční vztah a možná za několika dalšími rohy bude „občas úžasný vztah“. Nemohu Vám nic slíbit, ale přeju Vám, abyste i Vy našli svůj Úžasný vztah a když to bude ve Vašem současném vztahu, tím lépe. Protože nemusíme nikam odcházet, protože všechno už dávno máme samo v sobě. Jen to najít.

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com