Když nevidím celek
Tak se nám sesypala lavina na pana dr. Hnízdila. V jednom příspěvku pan Tomáš (je to lékař, velice známý a vlivný, neuvádím jeho celé jméno, protože tady nejde o jeho osobu, ale o způsob uvažování) na facebooku píše: „Lékař Jan Hnízdil, žel, svým výrokem potvrdil, že si Bludný balvan od Sysifů plně zaslouží: "Děti za rakovinu nemohou, mohou za ni ale jejich rodiče a rodiče rodičů, my všichni, jak se sebou a s tímto světem zacházíme."
Je mi líto těch rodičů. Když má dítě rakovinu, nebo jiný závažný zdravotní problém - vždycky se rodiče ptají proč? Co jsme udělali špatně? A lékaři jim vysvětlují, že to není jejich vina, že nemají žádnou vinu hledat a soustředit se na dny, které je čekají, na to jak dítěti ulehčit a pomoci nést jeho břímě. A teď přijde dr. Kecálista a řekne jim, že za to mohou. Velké zklamání, býval to rozumný pán. „
Když si přečtete celý článek, je docela jasné, že pan Tomáš nereaguje na dr. Hnízdila, ale na něco, co dr. Hnízdil nenapsal.
Znovu opakuji, že to není útok na pana Tomáše. Každý z nás zná tu situaci, kdy někdo řekne slovo a my slyšíme jen to slovo. A někdy se s daným člověkem hádáme a přitom on má stejný názor jako já, jen použil to slovo, které způsobilo, že jsem začal vidět rudě.
Problémem je, že na tento komentář reagovala jistá žena: „Strašný.“ A vůbec netuší, že odsoudila pana Hnízdila za něco, co nikdy neřekl.
Mimochodem takto funguje manipulace a demogogie
Opět – není to útok na pana Tomáše. Ale on bezděky (a předpokládám, že omylem) udělal to, co zdatní manipulátoři dělají vědomě a chválně: Vytrhnu něco ze souvislosti. A dokážu, že to není pravda.
Ideální je to v situaci, kdy mám přístup k médiím a ta druhá strana ne. Pak si můžu klidně i vymyslet ten výrok, proti kterému pak bojuji.
A teď pravda
Fakt 1: Pocit viny obvykle celou situaci zhoršuje. (Komě situace, kdy daného člověka zmobilizoval k akci, kterou tu věc napravil). Takže i kdyby rodiče na 100% mohli za nemoc svého dítěte, musí jim být vysvětleno, že vina ubližuje všem, jak jim, tak dětem. Proč není důležité, kdo je vinen? Protože je důležité, kdo pomůže. A bez pocitu viny pomůžeme snadněji, než s ním. Platí pravidlo: Buď (se) budeme obviňovat nebo něco uděláme pro to, aby nebyl důvod, za co (se) obviňovat.
Fakt 2: Paradoxně pocit viny mají často největší právě ti, co za nic nemohou. Takže je určitě důležité právě těmto lidem říci, že to není jejich vina.
Ale zamlčet jim, že něco mohou změnit, je škodlivé. A rodiče vždy něco mohou změnit, protože vždy nějakou spoluzodpovědnost za nemoc svého dítěte mají. Kdybych byl rodičem dítěte s rakovinou, modlil bych se, abych za to mohl co nejvíce, protože vše, co jsem zapříčinil, mohu změnit a napravit. (Pokud mi nevěříte,tak to znamená, že žijete ve světě, ve kterém nemáte žádnou moc. Ale pokud nemáte žádnou moc, proč ji berete těm, co to mají jinak?)
Fakt 3: Některým rodičům nejvíc v takové situaci vadí právě bezmoc, že nemohou nic dělat. Takže kdyby dostali pokyny ke změně v sobě, kterou by mohli i třeba jen nepatrně ovlivnit osud svého dítěte, prospělo by jim to. A pozor, prospělo by jim to i v případě, kdyby to nebyla pravda. Jen ten pocit, že něco maloučko mohou ovlivnit by způsobil, že by šli do akce a už jen to by jim pomohlo. Navíc je tady nezanedbatelný placebo efekt, tedy i kdyby to nemělo žádný vliv, tak kdybych tomu věřil, už by to vliv mělo. Takže máme už dva mechanismy, díky kterým by to fungovalo i v situaci, kdy pro to není žádný jiný důvod. První mechanismus platí pro všechny lidi, takže svazovat rodičům ruce a nutit je k nečinnnosti znamená zhoršit vyhlídky jejich dítěte nejméně o několik promile, spíše o několik procent. Je to nejen škodlivé, je to nepravdivé a proti poznatkům vědy.
Pro lidi, kteří věří vědcům, platí jedna zásada: Když nějaký uznávaný vědec tvrdí, že něco jde, téměř s jistotou má pravdu. Když nějaký uznávaný vědec tvrdí, že je něco nemožné, často se mýlí. (Proč? Protože když o něčem říká, že to jde, mluví o něčem, co má velmi dobře nastudované a mluví z pozice rozumu. Když má potřebu o něčem říct, že to nejde, pravděpodobně mluví z pozice emocí.)
A jak nám říkají výzkumy, až 33% nemocných lze uzdravit placebem. Samozřejmě u rakoviny to číslo bude limitně blízké nule, ale lidé sázejí a někteří vyhrávají první cenu a pravděpodobnost je podobná.
Kdyby lékaři přestali být pokrytečtí, zamysleli by se nad tím, jak spojit síly. U banálních nemocí by vyléčení pouze placebem bylo kolem 1/3, uvědomujete si, kolik by to bylo ušetřených peněz? Kolik zlepšených osudů? Protože některé „banální“ nemoci z hlediska medicíny vůbec nejsou banální pro člověka, který jimi trpí.
Fakt 4: Za nemoci dětí mohou (částečně) rodiče. Není to jejich vina, oni to převzali od svých rodičů. Je to vzorec chování. Ten vzorec se dá změnit. Není nikde garance, že to dítěti pomůže, proto je třeba neodmítat klasickou medicínu. Ale proboha proč lékaři bojují proti všem, co chtějí pomoct jinak? (Tedy naštěstí ne všichni, jen někteří). Proč raději nespojíme síly? Vždyť je jasné, že i jen pozornost od jiného člověka může být léčivá. Na tomto principu funguje canisterapie, pomoc od klaunů také lékaři neodmítají. Tak proč – nelogicky – odmítají pomoc tam, kde je o maličko vyšší šance, že by to pomohlo?
Vysvětlení je jednoduché – jsou šarlatáni, kteří odmítají klasickou medicínu. Ale co bylo první? Vejce nebo slepice? Kdo první odmítal? A i kdyby to bylo půl na půl, lékaři by měli být zodpovědnější a dospělejší, než léčitelé, tedy by měli na prvním místě mít na zřeteli blaho pacienta. Pokud chtějí mít lékaři respekt, musí si ho získat.A to i tím, že pacienta nasměrují k psychologovi, k léčivému klaunovi, ke canisterapii, ale rozhodně i k psychosomatické medicíně a k těm léčitelům, kteří neodmítají medicínu.
Fakt 5: Když je dítě do 10 let nemocné, prakticky nikdy nepracuji s ním. Rodičům vysvětlím, že oni mohou jeho nemoc ovlivnit. Neslibuji zázraky. Mohu slíbit jediné – rodičům se skoro určitě uleví. A sebemenší úleva u rodičů vede nejméně k emoční úlevě u dětí. Znovu opakuji Není garance vyléčení. Není to náhrada medicíny. Ale jestli je to jen tak tak, tak to může převážit váhy ve prospěch přežití dítěte. A občas se stane zázrak. A u mě si ten člověk vyléčí to, na co byla medicína krátká.
Fakt 6: Ano, toto může být některým lékařům neznámé (Ale to by svědčilo jen o neznalosti). Dnes už většina psychologů zná pojem identifikovaný pacient, tedy stav, kdy jeden člověk je nemocný, ale příčinou jeho nemoci je nemocný systém rodiny, tedy v podstatě on za to vůbec nemůže, ale ostatní členové rodiny svým způsobem ano.
Samozřejmě tento stav ještě psychologie nerozeznala u rakoviny. Ale z hlediska toho, co vědí rodinné konstelace, se mi jeví vysoce pravděpodobné, že časem k tomu dospěje i věda.
Sysifos škodí lidem, kteří mu uvěří
Dle mého názoru je zločinem před rodiči nemocných dětí zamlčovat, že mají reálnou šanci zdravotní stav svého dítěte ovlivnit a když ne to, tak minimálně jeho psychický stav (protože když zlepšíme psychický stav rodičů, dítěti se uleví).
Sysifos je přímo škodlivý všem pacientům, kteří uvěří, že není v silách člověka (nebo rodiče) alespoň mírně zlepšit svůj osud, když jsem nemocný.
Samozřejmě léčitel, který nemocnému zakáže chemoterapii je škodlivější. Ale to, že můj oponent je horší, než já, mi nedává omluvu, abych se choval proti zájmům těch, o které jde nejvíc – o nemocné lidi.
Když Sysifos nerozlišuje mezi lidmi, kteří prokazatelně přinesli lidstvu přínos (dr. Grof), mezi lidmi, kteří říkají mimo jiné i věci, které zatím nelze posoudit, zda jsou pravdivé nebo ne, ale pacientům pomáhají (dr. Hnízdil a štítná žláza) a mezi lidmi, kteří své pacienty usmrcují (i takoví v alternativní medicíně jsou) a všichni dostanou stejnou cenu, dělají vše proto, aby lidé neuměli poznat, která metoda jim pomůže, která pomůže mírně a která uškodí. Tedy opět zhoršují prognózu pacientů. Navíc matou veřejnost, takže by si měli dát Bludný balvan nejdříve sobě.
Podle ovoce poznáte je
Dle statusu jsou ceny udělovány „pro zvýraznění přínosu jednotlivců i různých spolků k matení české veřejnosti a rozvoji blátivého způsobu myšlení „.
Pokud by toto byla pravda, cenu by měli dostávat hlavně politici. Ti matou veřejnost podstatně víc. Ale tak to není. Ono se to nějak podezřele týká jen medicíny a zdraví.
Kde je definice blátivého způsobu myšlení? Tento spolek si hraje na vědu, ale s vědou to nemá vůbec nic společného. Ale prezentace v médiích se tváří, že to o vědě je. Není toto matení české veřejnosti par excellence?
Nejlepší je poslední bod: „V případě, že oceněný jednotlivec získá posléze Nobelovu cenu, je povinen svůj Bludný balvan vrátit výboru Sisyfa, jenž musí jmenovaného vymazat z rejstříku laureátů Ceny a tvrdit, že nikdy vyznamenán nebyl.“
Předpokládám, že to je jen vtip, ale velice dobře svědčí o jistotě, jakou mají členové spolku Sysifos ve svůj úsudek. Jinými slovy klidně Tě zesměšníme nebo třeba i zlikvidujeme. A když se ukáže, že jsme se zmýlili, ani se nemusíme omluvit. My můžeme všechno a Ty, kterého si vybereme na pranýř, Ty nesmíš nic.
To už není jen matení a blátivé myšlení, to už je přímo dvojí metr.
Fakt si ti lidé neuvědomují moc, kterou mají nad osudy lidí? Fakt je nikdy nenapadlo, že když jim 10% lidí uvěří a díky tomu odmítnou,co by jim mohlo pomoct, že tím nejen matou, ale přímo škodí?
Protože dávat do jedné škatulky lidi, kteří pomáhají a lidi, kteří škodí, je vysoce matoucí. Ale ono se zdá, že je vůbec nezajímají lidi, kteří škodí. Ti cenu nedostanou. Zdá se, že to není anticena, ale cena. Cena pro lidi, kteří pochopili něco, co Sysifové pro zatvrdlost svého myšlení zatím nejsou schopni.
Naštěstí moc Sysifa klesá. Čím víc Bludných balvanů rozdají, tím víc je vidět, že to nemá vůbec žádnou výpovědní hodnotu. Dát bludný balvan za čínskou medicínu, kde účinnost nejméně akupuntury je již vědecky prověřena, je skutečně matoucí. Každý myslící člověk si pak musí nutně položit otázku o čem ty ceny vlastně jsou?
Od vědců by člověk čekal trochu vědečtější přístup, nejlépe měřitelný. V ideálním případě by Zlatý Bludný balvan dostal člověk, který nejvíce uškodil lidem. Ale o to, zdá se, nejde. Je to vlastně jen taková taškařice na úkor lidí, kteří dělají svou práci jinak, než se Sysifům líbí.
Rozumím dr. Heřtovi
Rozumím všem onkologům, kteří vystupují proti alternativní medicíně. Musí to být deprimující vidět, jak člověk, který mohl žít, zemřel kvůli tomu, že na základě doporučení šarlatána odmítl léčbu.
Na druhou stranu já vidím opačné příklady: Slyšel jsem mnohokrát, jak mi pacient řekl: On si pan doktor myslí, že mi pomohla ta jeho léčba, ale já ty jeho léky ani nezačal brát. Ve skutečnosti jste mi pomohl Vy. (A to pacientům zakazuji vysazovat léky. Nicméně někteří jsou takoví, že je vysadí, ať je
varujete jakkoliv).
Takový onkolog pak ale vidí jen ty onkologické pacienty, kteří se k němu vrátili těsně před smrtí. (Viděl jsem také dva šarlatány, kteří lidem vymluvili onkologickou léčbu a oni pak zemřeli a považuji to za trestuhodné). Ale také jsem viděl lidi vyléčené z rakoviny alternativou, kterým jsem řekl, ať to svému onkologovi řeknou, aby viděl celou pravdu. A oni mi řekli: Já se ho bojím. On by mi vynadal.
A to je celý problém. Dokud bude zakázáno o některých věcech mluvit, budeme vidět jen půlku pravdy. Sysifos bude vidět šarlatány, kteří škodí lidem (a proti těm bych skutečně vystoupil, ale aby to mělo význam, musí to být JEN proti nim).
A léčitelé zase budou vidět jen lidi, kterým uškodila chemoterapie. Kdyby se pokorní léčitelé a pokorní lékaři spojili, užitek by měli všichni. Nebo budeme dávat Bludné balvany těm, kteří nás rozzlobili.
Co je cílem Sysifa
Spolek Sysifos se musí rozhodnout, co je jeho cílem. Jestli je jeho cílem zhoršit podmínky pro pacienty, dělá to dobře. Nutí je vybírat si, buď klasická medicína nebo alternativní. Ale to je z principu špatně.
Když zakážete potraty, počet potratů se sníží. Ale počet mrtvých se zvýší. Protože jsou lidé, kteří do toho půjdou za každou cenu.
Jestli je cílem spolku Sysifos pomoci lidem, měl by upozorňovat na léčitele a lékaře, kteří jsou nebezpeční pro Váš život. A nechat na pokoji ty, kteří přinejhorším používají jen placebo efekt, pokud neodrazují pacienty od kauzální léčby. A rozhodně nechat na pokoji nebo skutečně ocenit ty, kteří lidem pomáhají, ať jejich metodu současná věda uznává nebo ne.
O co jde ve skutečnosti
Vždy, když není komunikace, znamená to jediné: Oba jsme v emocích a ne v rozumu. Kdyby chtěl Sysifos pomáhat lidem, nepotřeboval by vyhlašovat ceny, nejdřív by s laureáty komunikoval. Ale poctivě komunikoval, tedy třeba by přemýšlel, proč má iracionalita popularitu.
Kdyby byli k sobě poctiví, časem by jim došlo, že věda zkoumá jen část všehomíra. Racionálno je způsob, jakým zkoumá věda. Tedy logicky nelze vše pojmout racionálně, když racionálně lze pojmout jen část. Pak je totálně iracionální něco odmítat jen proto, že je to iracionální, obzvlášť když to funguje. Ale to by museli lidé v Sysifu překročit svou specializaci a naučit se něco z filozofie (to doufám není pavěda). Tam je to znáné už tisíce let. Nebo by museli začít přemýšlet: Proč se to rozmáhá? Co to lidem přináší?
Já sám byl svou podstatou člen spolku Sysifos. Ale pak jsem onemocněl. A protože medicína neznala odpovědi, hledal jsem u léčitele. Ten mi sice moc nepomohl, ale díky němu jsem se musel zamyslet: Buď mají pravdu mí profesoři, že je to blbost. Nebo mají pravdu ti lidi, kteří platí (tehdy) nekřesťanské peníze za něco, co jim tedy asi něco přináší. Já se tehdy rozhodl nepovyšovat nad lidi: Když nerozumím, proč něco funguje,ještě to neznamená, že to nefunguje.
Když někdo za cokoliv platí, znamená to, že ten statek považuje za cenný. Takže logicky je tady část lidí, kteří pomoc pana dr. Hnízdila považují za cennou. Oni nesedí v jeho ordinaci, protože jim to někdo přikázal. Naopak.
Musel jsem se vzdát svého povýšeného přesvědčení, že já jediný mám pravdu a všichni ostatní jsou hloupí. Ale díky tomu je mi dnes mnohem líp.
Sysifos nikdy nedokončí úkol
Byl potrestán za svou zpupnost. Sysifos k tomu měl dobrý důvod, chtěl pomoct lidem. A pomohl jim.
Spolek Sysifos je nepokorný a je si jistý, že má recept na pravdu. Doufejme, že jeho cílem je dobro pacientů. Ale výsledek je dle mého spíše negativní.
Části lidem zabraňuje se vyléčit. Protože alternativní medicína zná postupy na probémy, které medicína klasická neumí vyřešit. Začnu tím, na čem se asi shodneme i se členy spolku Sysifos: Pan dr. Hnízdil dává minimálně lidem placebo. Tedy v případě některých nemocí jim relativně levně dává možnost se uzdravit v 33% případů. Dává jim pozornost. A to je něco, co mnoho lidí nemá a rozhodně to nemá od svého lékaře.
Dál se pak už rozházíme. Já věřím, že pan dr. Hnízdil svým pacientům dává mnohem víc. Ale i kdyby jim dával jen toto, tak by měl dostal cenu za přínos, který normální doktoři nedávají a ani nemohou dávat kvůli svému vytížení a kvůli své představě, že to, co dává pan dr. Hnízdil, je nepodstatné.
Další část lidí spolek mystifikuje. Tvrdí jim, že co věda neprokázala, nemůže pomoci. Myslím, že jen touto svou činností zahubí spolek Sysifos každý rok stovky lidí.
Na druhou stranu je to jejich zodpovědnost. Jsem zodpovědný za to, komu uvěřím a jehož pravdu nebo „pravdu“ následuji. Bohužel když uvěřím pavědcům ze Sysifa (Doufám, že když pracují jako vědci, jsou kvalitní vědci. Ale když udělují Bludné balvany, nechovají se jako vědci, ale jako pavědci a je to o to horší, že nezdůrazňují české veřejnosti, že v tomto okamžiku nejsem vědec, tedy matou českou veřejnost), že nic nemohu, jen se léčit u doktora, doplatím na to. Když uvěřím šarlátanovi, že mám odmítnout medicínu, doplatím na to také.
A pak je tady část lidí, která ví, že tyto věci fungují. A když se dané osobě dostane cti, že je zařazena po bok dr. Grofa, dr. Hnízdila nebo jiné kapacity alternativní medicíny (nebo dokonce psychosomatické medicíny, která je již pevně etablovaná jako součást hlavního medicínského proudu), tak té osobě budu víc věřit, než předtím. Myslím, že tak 1-5% lidí považují Bludný balvan za cenu cti. Prostě musím už něco v alternativě dokázat, abych ho dostal. Takže závěrem pane doktore Hnízdile: Gratuluji, že jste se usadil po bok pana dr. Grofa. Věřím, že si nenecháte zkazit náladu lidmi, kteří prokazují svými činy svou ignoranci a naopak Vás chci přimět k tomu, abyste slavil.
A kdybyste nevěděl proč, tak dr. Semmelweiss byl podroben obrovskému psychickému nátlaku, když si dovolil v rozporu s tehdejšími znalostmi vědy říct, že porodníci by si měli umývat ruce, když jdou z pitevny rodit. Kdyby ho tehdejší mocní v medicíně kvůli své pýše nepotopili, zachránilo by to život mnoha rodičkám. Naštěstí staří vymřeli a noví se na to už nedívali skrze své emoce, ale skrze fakta. A díky tomu dnes máme asepsi a anstisepsi.
Výzva pro všechny, kterým leží na srdci blaho pacientů: Podpořme se navzájem. Dobří lékaři a dobří léčitelé, psychosomatici, alternativci atd. Pojďme se od sebe učit.
Podmínkou pro přijetí pro léčitele by bylo, že nebude lidi odrazovat od klasické léčby, když nemá absolutní jistotu, že to dokáže bez ní.
Podmínkou pro přijetí pro lékaře by bylo, aby pro něj bylo důležitější zdraví pacienta, než to, kdo ho vyléčí.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
