Když je život moc těžký
Někdy je toho na nás moc. Máme pocit, že jsme dostali naloženo víc, než uneseme. V takovém případě můžete říct: Vracím zpátky to, co mi nepatří.
Je to jednoduché, elegantní a účinné. Moc je toho na nás tehdy, když jsme si na sebe vzali břemena někoho jiného. Obvykle jsou to naši předkové. Není to vědomé. Nevíme o tom. A přesto žijeme problémy někoho jiného, velmi často někoho, kdo už nežije a komu už nejde pomoct.
Nemusíte tomu věřit a nemusíte to dělat. Jen Vám předávám vzkaz z jedné konstelace od jedné láskyplné bytosti: Martine, napiš jim, že když toho na ně bude příliš,ať prostě vrátí to, co jim nepatří tam, kam to patří.
Duchovní povýšenost
Nejčastějším důvodem, proč na sebe bereme tíhu jiných lidí a bytostí je, že si myslíme, že to zvládneme. Ale cizí problémy nejde zvládnout ani vyřešit. Můžeme vyřešit jen to, co je naše. Nikdo cizí nemůže úplně vyřešit to, co je naše.
Proto snaha zachraňovat (duchovní pýcha) nakonec vede k utrpení na obou stranách. Je to neuvěřitelné, ale když tu tíhu vrátíte tam, kam patří,uleví se nejen Vám, ale i tomu, koho jste chtěli zachránit. Ona totiž jeho tíha je součástí jeho osudu a jeho života a jeho pochopení. Když mu berete to, co je jeho (byť to děláte z „dobrých“ pohnutek),v konečném součtu mu škodíte.
Láska malého dítěte
Malé dítě miluje tak moc, že by udělalo cokoliv, aby zachránilo své rodiče. Vezme na sebe jejich břemena, aby jim bylo líp a mohli se o něj začít starat a milovat ho. Dělá to nevědomě a dělá to i mnoho dospělých, aniž by o tom věděli.
Malému dítěti nemůžeme v takové situaci pomoct jinak, než že pomůžeme jeho rodičům být dospělí. Když to nejde, tak ho můžeme držet za ruku, obejmout ho a být s ním.
Ale jestli jste už dospělý/á, můžete to malé dítě v sobě obejmout a říct mu: Je mi to moc líto, ale to břemeno je na Tebe moc těžké. Vím, že jim chceš pomoct, ale bohužel to nedokážeš. Nejde to. Ještě žádný člověk, ani Herkules, nebyl dost silný a velký na to, aby mohl vyřešit problém jiného člověka tím, že ho na sebe vezme. Teď Tě obejmu a budeme spolu truchlit nad tím, že Ti jejich láska tolik chybí. A vrátíme jim to, co je jejich a ukloníme se jim, aby to snadněji zvládli.
Láska léčí
Tím můžeme uzdravit své vnitřní dítě. A když to všichni potomci vrátí svým předkům, jim nezbyde, než čelit svým problémům a uzdravit si je. Není na to garance. Možná to bude trvat ještě mnoho životů.
Ale je jistota, že když jim to nevrátíte, nepochopí to nikdy. A Vy budete zbytečně trpět kvůli něčemu, co nejde vyřešit.
Nerozumíte tomu?
To je běžné. Velmi často konstelaci rozumí úplně všichni. Kromě toho, pro koho se staví. Podstatné je, že když řeknete: „S úctou vracím vše, co není moje tam, kam to patří“, velmi pravděpodobně se Vám uleví. A až se Vám uleví, pochopíte to.
Jestli chcete ulevit své tíži, prostě tu větu řekněte. Části z Vás se uleví hned po prvním vyslovení té věty. Přesto ji říkejte ještě nějakou dobu.
Druhé části se uleví až po určité počtu opakování. Takže si udělejte takový rituál, kdy to prostě budete říkat, dokud nepřijde úleva.
Třetí část nepocítí žádnou změnu. Prostě proto, že někdy nestačí tu větu říkat. Někdy si tu tíhu něco v nás přisvojilo natolik pevně, že se jí nevzdá jen proto, že tam venku někdo říká něco, co prostě odmítám připustit. V takovém případě si objednejte konstelaci.
Pokud k Vaší tíze patří i to, že nemáte peníze, choďte na konstelace za stovku. Za nepatrný peníz můžete postupně měnit to, co Vás tíží.
Poslední možností je, že ta tíha je skutečně Vaše. Když si uzdravíte vnitřní dítě, které tu tíhu nemůže unést, zjistíte, že je nejen snadno nositelná, ale i uzdravitelná. Jen pro vnitřní dítě, kterému jsou třeba 3 roky nebo 2 měsíce, je nemožné ji unést a uzdravit. Zkuste to dítě obejmout a říct mu, že to teď ponesete Vy. Uleví se jemu i Vám.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
