Návod na život

Jak funguje náš svět

       Většina z nás věří, že nejlepším receptem na život je „Chovej se k druhým tak, jak bys chtěl, aby se oni chovali k Tobě.“
       Ale tahle rada kupodivu často nefunguje. Proč? Rozhodně nefunguje tak, že každý, kdo se k druhým chová hezky, dostává od celého světa jen hezké chování. Proč?
       Představte si, že tygr a antilopa se chovají podle tohoto receptu. Tygrovi asi nebude moc chutnat vegetariánská strava a antilopa z masa taky nebude nadšená.
       Takže by asi byl lepší slogan: Chovej se ke každému tak, jak on chce. Ale kupodivu ani to nefunguje. Jsou lidé a části a vnitřní bytosti, které se k nám budou chovat tím hůř, čím servilněji jim budeme podlézat.
       Funguje jediné: Chovej se ke každému tak, jak to potřebuje. Aby to bylo ještě horší, co když daný člověk něco chce vědomě a něco jiného podvědomě? Nebo dokonce co když vědomě chce něco a i vědomě ví, že něco jiného potřebuje? A podvědomí to může pak zamotat ještě víc. Nemluvě o tom, že v podvědomí může být mnoho různých tendencí. Co s tím?

Proto nefungují návody na život

       Většina lidí touží najít návod na život. Když se podle něj budu chovat, bude mi dobře. Problém je, že existuje jediný návod. Žádné desatero, ani stotero ani miliontero.
       Udělej to, co je v daném okamžiku to nejlepší pro nejvyšší dobro a bude vše v pořádku. Také můžeme říct: Udělej, co Vaše duše potřebují. I když to desatero nebo miliontero (světské zákony) zakazuje. Přesto je dobré dodržovat i zákony, protože když porušíte jen vesmírný zákon, potrestá Vás jen Vesmír. Když porušíte vesmírný i světský zákon, potrestá Vás Vesmír i skrze světskou spravedlnost.
       Bohužel se občas dostanete do situace, kdy můžete porušit buď vesmírný nebo světský zákon. Dlouho jsem se domníval, že nesmím na klienta ani zvýšit hlas, natož mu vynadat. Pak přišla dvojice, kde muž byl vážně nemocný a žena ho nenechala ani promluvit. Byl jsem naučen být vždy mírný a jemný, takže jsem to mnohokrát ženě vysvětlil a doufal, že to pochopí. Ale nestalo se. Po každém vysvětlení mi to odkývala a po jedné minutě bylo vše po starém. Půl hodiny jsem cítil, že jí to musím říct od plic, ale bál jsem se. Bál jsem se porušit zákon mého učitele. Použil jsem znovu a znovu jeho metodu, aby to pochopila a já přitom nemusel zvýšit hlas. A znovu a znovu se nic nestalo.
       Nakonec jsem jí vynadal. Dal jsem si na čas, abych měl jistotu, že v tom nejsem emočně, že je to zdravé vyjádření. Oba mi za to nakonec poděkovali. Kdybych zůstal milý a jemný, nikdy by to nepochopila.
       Když si musíte vybrat, doporučuji nejdřív dodržet společenský zákon. Ale pokud to nefunguje a světská moc jde po Vás víc, nezbyde Vám, než dodržet vesmírný zákon.
       Kdysi jsem věřil, že vše je o mě a když se mi něco děje, musím to změnit v sobě. To je pravda, ale já to dělal nesprávným způsobem. Já vždy v sobě hledal vinu. A vesmír Vám ukáže, jak to máte, abyste si mohl vybrat, zda to tak skutečně chcete. Takže když jsem věřil, že je vše moje vina, Vesmír mi ukázal, jaký bude výsledek. A já dostal pokutu, i když jsem zaparkoval na místě, kde to bylo dovoleno. V téže době na mě moje bývalá přítelkyně podala trestní oznámení, že jsem ji okradl, přestože ona okradla mě. A mě to došlo. Nemohu víc dodržovat zákony. Nemohu zaparkovat lépe, než když jsem zaparkoval na místě, kde se to smí. A nemohu se víc starat o správné parkování, než jsem to dělal tehdy. Nemohu už víc zajistit, abych někoho o něco neošidil, než když jsem se nechal sám ošidit.
       A konečně mě to došlo. Není pravda, že za všechno můžu já. Naopak někdy musím mít sílu ukázat na toho, kdo za to může doopravdy. A co se stalo pak? Když jsem pak volal na policii, tak mi hned řekli: Jo, Vy jste ten, co si to na něj vymyslela. A i když už se zdaleka tolik nebojím parkovat (bydlím teď v Praze a tam se někdy nedá zaparkovat správně), pokuty nedostávám. (Ťukám na dřevo). Vesmír mi ukázal, že se řídím špatným zákonem a věřím, že kdybych to nepochopil, dostal bych po čumáku, i když (přesněji řečenoprávě protože) jsem byl nesmírně hodný a staral se o spravedlnost i pro ty druhé, víc než pro sebe.

Tady najdete termíny kurzů a přednášek.

 

Jediný návod

       Jediný fungující návod je: Nalaď se nahoru a udělej to, co cítíš jako správné. Podívej se na následky. Když jsou neuspokojující, neumíš se ještě naladit a musíš to udělat jinak.
       Dokonale to ale může fungovat jen když přijímáme vše, co existuje, tedy když je nám jedno, co je to nejlepší v daném okamžiku. Čím víc rozlišujeme dobré a špatné, tím větší šance je, že se nenaladíme dobře.
       A teď se podívejte na náš život: Kolem nás je spousta násilí, i když proti němu bojujeme. Drogy jsou pořád, i když na boj s nimi vynakládáme miliardy. Světový mír pořád nepřichází, i když za něj bojujeme. Čím svobodnější necháváme naše děti a naše menšiny, tím horšího zacházení od nich se nám dostává. Skutečně tady něco nesmrdí?
       Jako příklad nesprávného nenásilí vždy dávám Tibet. Tibeťané byli vojenský národ. Pak najednou násilí odmítli a šli pěstovat nenásilí. Jak to, že pak byli násilně připojeni k Číně? No protože když odmítneme svoje vlastní násilí, ono se nemůže ztratit. Buď ho „uzdravíme“ a pak vznikne násilí, které nás chrání a zbytečně neubližuje. Nebo ho odmítneme a ono se pak připojí k jinému členu rodiny. A když jsme stát, tak třeba k jinému státu. Je to paradox, ale Tibet byl násilně přičleněn k Číně i s pomocí vlastního násilí, které si Čína ráda vzala, protože pro něj měla uplatnění.
       Takže když někdy budete dělat něco „správně“, dívejte se na výsledek. Jedině ten rozhodne, jestli je to skutečně správně nebo jestli si jen něco namlouváte. Vaše filozofie, víra, názory i přesvědčení nejsou důležité. Důležitá je skutečnost.
       Bohužel spoustu věcí, které jako společnost děláme, děláme na základě omylů. A místo abychom se zamysleli a začali to dělat jinak, děláme to špatně ještě silněji. A divíme se, proč to nefunguje.

Komu to slouží?

       Staří latiníci na to měli výraz: Cui bono? Komu to slouží?
       Proč děláme to, co nefunguje a neděláme to, co by fungovalo? Nevěřím, že je to z hlouposti. Ano, někdy chybí informace a ten starý nefunkční názor je v nás tak zažraný, že nás nenapadne ho zpochybnit. Ale proč se bráníme informacím, které by nám mohly pomoct? Proč tolik lidí odmítá investovat do svého života a postarat se o něj, zatímco o auto nebo dům se starají a investují do nich?
       A tady přichází ke slovu to staré Komu to slouží? Jednak to vyhovuje parazitům v nás. Jsou v nás různé části, kterým vyhovuje, když nám není dobře. Většinou je to ze strachu. Ale pak jsou i vnější paraziti. Jsou lidé, kteří, aniž o tom víme, nás ovládají. Proto se mnohé už dávno ověřené pravdy neobjevují v televizi a jiné už dávno vyvrácené mýty se tam stále opakují.

Všechno začíná u mě

       Každý je zodpovědný sám za sebe. Máte život, jaký si přejete? Pokud ne, proč to nezměníte? Jestli Vám to připadá těžké, komu to slouží?
       Komu slouží, abyste věřil/a, že Váš život nemůže být lepší? Komu slouží, abyste měl/a horší život, než si dokážete představit? Komu slouží, že už na tom dávno neděláte? Jakého parazita v sobě a nad sebou živíte? A jak dlouho ještě?
       Až se očistíte, budete moci žít svobodně a budete moci dělat v každém okamžiku to nejsprávnějšího bez přemýšlení, bez snahy, bez toho, že byste se museli rozmyšlet, zda uděláte to správné nebo to, co chcete. Stane se to Vaší přirozeností. Těším se na Vás.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

(c) MUDr. Martin Daniel, 720 235 106, danielma@seznam.cz