Temná stránka nás odvádí od života
Cokoliv odmítáme, tím se stáváme. Čím víc bojujeme proti násilí, tím víc ho podněcujeme. Podívejte se do historie. Prohibice (zákaz alkoholu) vedla k největšímu rozšíření zločinu. Totéž dnes vidíme s drogami a prostitucí. Křesťanství se snažilo o spásu lidských duší a dopustilo se přitom největších zvěrstev. Na vině není křesťanství, ale snaha některých lidí popřít v sobě a ve vnějším světě temnotu. Každé popírání temnoty vede ještě k větší temnotě. Totéž v dnešní době dělá islámský terorismus, který tak činí z nejušlechtilejších pohnutek (také chce spasit naše duše – a co se přitom děje s námi je mu jedno). Jakmile začneme bojovat proti zlu, začneme si myslet, že máme dovoleno použít jakékoliv prostředky. V tom je skutečné nebezpečí tohoto boje.
Většina lidí se domnívá, že opakem je lhostejnost nebo přitakání zlu. Ale i obě tyto možnosti nás odvádí od života.
Řešení
Dokud vidím problém venku, musím ho tam řešit. Ale temnota neexistuje ve skutečnosti nikde jinde, než uvnitř. Když ji přijmu a přitom se jí nepoddám, prosvětlím ji. Nemusím ji přitakávat v tom smyslu, že jí budu sloužit. Ale musím ji přitakat v jiném smyslu: Ona tady vždy bude a já ji nemohu vykořenit. Protože snahou o její zničení, jí dávám víc energie. Jediné, co funguje, je osvobodit se od ní.
Jak se osvobodit
Tento svět je jaký je, protože nás nikdo nenaučil, jak se osvobodit. Boj nikam nevede a v tomto případě nemohu ani vyhrát. Ale mohu se osvobodit. První krok je uvědomit si, že tady zlo je a bude. Druhým krokem je pochopit, že ho nemohu vykořenit, zničit ani zlikvidovat. Tím vším bych ho jen posiloval.
Ale mohu s ním nebojovat a přitom mu nepodlehnout. Ale jak to udělat ? Tady přichází paradoxní řešení: Přijmout ho. Vzít to, co je přirozené a postavit se za sebe. Jakmile si přiznám právo, že to mohu dělat, mohu z toho bludného kruhu vystoupit a přestat to dělat. Někdy musím předtím uvolnit hodně bolesti, vzteku, smutku nebo nenávisti. Někdy nejde vystoupit. A přece i toto nevystoupení je začátkem osvobození.
Kdybychom to začali dělat všichni naráz ve vnějším světě, bylo by to nebezpečné. Proto potřebujeme bezpečné prostředí, kde je celý proces pod dozorem, kde můžeme kdykoliv přestat a kde můžeme projevit jen tolik, kolik je bezpečné.
Jak to uděláme ?
Budeme dělat málo jiných cvičení, ledaže na to bude celá skupina připravená. Budeme stavět přátelské konstelace, abychom uviděli, čím si temnotu přivoláváme a u sebe držíme. Jakmile pochopíme, ona přátelsky odstoupí. Je to neuvěřitelné, ale zlo není ve skutečnosti zlé, je to náš nejlepší učitel. Až pochopíme, bude se na nás dívat přátelsky, ale vždy připraveno se vrátit, když naši lekci odmítneme.
Vyhovuje Vám, jak to máte ?
Mnoho lidí se snaží žít světlý život a čím víc odmítáme nebo se povyšujeme nad (své) temné stránky, tím méně to funguje. Snažíme se být hodní, laskaví, chceme mít úžasné vztahy, chceme se chovat tak, aby se druhým s námi žilo dobře. A výsledek ? Skoro to někdy vypadá, jako by to bylo o to horší, o co víc se snažíme.
Jiní lidé to berou jako danost. Prostě takhle to je a líp to být nemůže. Tohle nemůžu mít a s tímhle se nikdy nevyrovnám, protože je to větší, než já.
Mnoho lidí zatvrdlo, aby nemuselo cítit bolest z toho, co se jím děje. Jiní bojují a chrání se a stejně to nefunguje. Bere nám to jen víc a víc energie.
Všimli jste si, že ezoterici jsou sice úžasní, ale občas ne úplně opravdoví? Paradox je, že jen plným přijetím, integrací našich temných stránek v sobě nás přestanou ohrožovat zvenku. Ve skutečnosti se pak nebudeme muset chránit ani bojovat. A že se bojíte, že se pak „přikloníte na stranu temnoty?“ Nemusíte. Když plně přijmeme své světlé i temné stránky, přestane ta šálivá hra světel a stínů a začneme žít. Je to neskutečný zážitek osvobodit se od toho, co mnou manipuluje a říká mi, co mám a nemám dělat. Je báječné se dívat, jak se to snaží a já už na to neskočím.
Skutečný život
Dokud nejsme skuteční, nemůžeme žít skutečný život. Jen ten, kdo přiznává svou temnou i světlou stránku a ví, že je to přirozené, a přitom jim nepodléhá, jen ten ví, co je život. Skuteční jsme, až když jsme Celí. Až přijmeme vše, co jsme. Celý svět je naším zrcadlem. A vidíme v něm to, co odmítáme, popíráme, snažíme se vykořenit nebo zničit. Až tohle všechno přijmeme, zrcadlo bude čiré a náš život nádherný.
Budeme přinášet radost sobě i druhým, aniž bychom se o to museli snažit a aniž bychom tím museli popírat cokoliv v sobě nebo v jiných. Budeme pravdiví a autentičtí, aniž by to jakkoliv ohrožovalo nebo omezovalo kohokoliv kolem nás.
Zážitek z kurzu
Na kurzu Chci dělat, co mě baví a bohatí jsem udělal techniku, o jejímž použití by téměř s jistotou každý psychoterapeut řekl, že je neprofesionální a že se nemá používat. Avšak moje zkušenost je opačná. Zcela souhlasím s tím, že v rukou člověka, který na to nemá, je nebezpečná. Malým dětem také nepůjčujeme zápalky, ale kvůli tomu je přece nezakážeme všem.
Snaha vyhnout se temnotě z nás dělá děti. Když se staneme loutkami ovládanými temnotou, jsme nebezpeční sobě i ostatním.
Jedině plné a vědomé přijetí temnoty z nás dělá dospělé. A kdo je dospělý, cítí svou zodpovědnost a už nemusí dělat zlo. A přitom použije zápalky tam, kde je to potřeba, aniž by tím způsobil požár.
Osobní popis účastnice kurzu
„Dne 30. 04. 2011 jsem se narodila ze tmy do světla. Od tohoto dne mě provází neuvěřitelná pokora, láska ke všemu a všem. Cítím pevný a stabilní bod. Nekonečné propojení se světlem a zemí. Jednoduše řečeno „ zrození “. Děkuji, Martine.“
Pro mě je na tom nejúžasnější to, že tato žena byla předtím značně neukotvená a jakýkoliv její proces byl hodně hluboký a potenciálně nebezpečný, protože kdo nemá pevný bod, může se snadno propadnout třeba i do psychózy. Většina lidí na kurzech sice také nemá pevný bod, ale jsou ukotveni ve svém těle aspoň tak dost, že není nebezpečí závažných psychických problémů.
Paradoxem je, že ačoliv jsem vždy svou práci dělal dobře, její pokroky byly jen malé. Až zapojení i fyzické a instinktivní složky její osobnosti do celého procesu vedlo k totální změně. Kdybych byl “správný” terapeut, tato žena by na sobě musela pracovat celé roky, aby jí bylo lépe a tento pocit by pravděpodobně nikdy nezažila nebo až po desetiletích.
Podobný pocit zažila jiná žena po jediné iniciaci na kurzu Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU, zatímco 20 let praktikování jógy jí tento pocit nikdy nepřineslo.
Jak se tato technika jmenuje a k čemu vede?
Název této techniky by ve Vás vzbudil asociace, které si nepřeji, proto se ho dozví jen ti, kteří budou mít to štěstí, že budou na kurzu, na kterém ji použiji. Když se tak stane, řeknu Vám to. Bohužel jsme nemocná společnost, kde některá slova jsou nepřípustná, aniž by nás zajímalo, o co se jedná doopravdy.
Výsledkem procesu je to, že se buď smíříme a spojíme s tím, jak to je nebo v sobě najdeme sílu se postavit za sebe a vyhrát. U někoho je třeba to, u jiného to druhé. Podstatné je to, že tuto techniku a mnoho dalšího v životě můžeme léčivě použít jen, když v sobě přijmeme svou temnou stránku a když to temné použjeme zdravým způsobem, aniž bychom se o to snažili. To je asi vůbec to nejkrásnější.
Dřív jsme se museli snažit a stejně to nefungovalo. Ale snahou jsme (někdy) aspoň zabránili tomu nejhoršímu. Teď se nemusím snažit a ono se to “samo” stane nejlíp, jak může. A to ještě zdaleka nejsem na konci cesty. Ještě pořád mě překvapuje, co všechno je možné a jak to vše funguje diametrálně jinak, než nás učili.
Jiný příklad
Včera jsem měl přednášku o mužích a o ženách a byla tam žena, která jako mnoho jiných trpí tím, že není žádný muž, kterého by si mohla vážit, o kterého by se mohla opřít nebo jednoduše by věděla, že on je silnější, než ona. Ačkoliv byla ještě mladá, z jejích slov bylo slyšet, jak život pomalu vzdává.
Proto jsem se rozhodl ukázat, co je možné, i když na přednášce byli prakticky jen noví lidé. Dříve bych bál použít kontroverzní techniku takhle rychle a navíc před skupinou, která byla zpočátku až nepřátelská.
Udělal jsem něco, za co by mi možná feministky vypíchaly oči (dokud by nepochopily, o co se jedná!). A tato silná žena najednou zjihla a její změna byla viditelná pro většinu účastníků přednášky. Jednoduchá technika, která i ženu, která byla do té doby za silnou ochrannou zdí, přivedla blíž k ženské energii a jemnosti a snad jí přinesla i naději, že MUŽI existují.
Udělal jsem něco, co mnohé ženy považují za zlo a ono to způsobilo dobro, aniž by to bylo jakkoliv zlé. Jakmile přijmeme svou přirozenost, zlo vymizí. Avšak musíme tak učinit určitým způsobem, protože když to uděláme, jak jsme to dělali dosud, nebude to fungovat.
Dotaz
Dostal jsem emailový dotaz, za který moc děkuji: Dobrý den, zajímalo by mě o jakou techniku se jedná, myslím si, že byste to klidně zveřejnit mohl, člověk který na ten kurz bude chtít jet spíše uvítá, když bude vědět co ho tam čeká, aby se pak nemusel bát něčeho nepříjemného, takhle Vám to spíše odradí zájemce.
Moje odpověď: Název té techniky zveřejňovat nebudu, i kdyby to mělo zájemce odradit. Nedá se nic dělat. Bez osobního prožitku by to bylo zavádějící. Co je ale důležité:
1. Je velmi nepravděpodobné, že bych tuto techniku na tomto kurzu použil. Za celé roky se to stalo jen 3x a chtěl jsem ji použít ještě asi 2x, ale tam jsem k tomu nedostal svolení.
2. Tuto techniku použiji jen s Vaším výslovných souhlasem. Tedy musíte plně vědomě souhlasit, abych do ní šel.
3. Navíc s tím musí souhlasit i celá skupina. Pokud bude na jakékoliv úrovni nesouhlas, do této techniky nepůjdu.
4. A co je nejdůležitější: Na všech mých kurzech může každý člověk kdykoliv říct „Simsalabim“ a tím jakýkoliv proces přerušit nebo ukončit. I z toho důvodu je účast na mých kurzech bezpečná, vždy máte ve svých rukou, zda pokračovat či nikoliv.
Dotaz pokračuje:
Mimochodem - není ta technika se sexuálním podtextem? A jak máte příklad u té poslední slečny, tak tu jste znásilnil? Neberte to jako nějaký útok na Vás nebo něco podobného, pouze se ptám a nemůžu si pomoct, z toho Vašeho popisu to na něco takového vypadá.
Odpověď: Jako muž Vám moc děkuji za Vaši představu o mě, že jsem schopen zcela neznámou ženu znásilnit v přítomnosti 12 zcela neznámých a 5 většinou jen mírně známých lidí tak, že potom zjihne, zjemní a stane se víc ženskou. A to vše v přítomnosti převážně mě neznámých žen, z nichž jedna byla asi máma této slečny. A ještě se skupina na počátku skoro až nepřátelská po tomto mém projevu uklidní a stane se přátelskou. Musel bych být schopen dát takové ženě nesmírně mnoho (tím nemyslím peníze, ale to, co milováním dáváme), aby na mne nezavolala policii. Kdybych dokázal takto nasytit ženu, mohly by skončit války.
Udělal jsem “něco daleko horšího” – přiměl jsem ji k tomu, aby se mi uklonila. Nenutil jsem ji k tomu, jen jsem použil mužskou energii (nikoliv sílu) k tomu, aby procítila, že mi může dát úctu jako muži. A v důsledku toho procítila více svou ženskost a mohla umenšit své ochrany, protože se cítila a byla v bezpečí. A v důsledku toho se mohla uklidnit i celá skupina, protože když je přítomna silná ochraňující mužská síla (a není podmínkou, aby to bylo v těle supermana), mohou se všichni ostatní uklidnit a mohou přestat boje.
Tady najdete termíny kurzů a přednášek.
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
