Kurz Život v hojnosti

Život v hojnosti

       znamená dostatek všeho, co potřebujeme a ještě víc. Je toho tolik, že je toho hojně. Ale je to skutečně to, co potřebujeme?
       Samozřejmě, když trpíme nedostatkem, tak si hojnost představujeme jako něco, co musíme získat. Ale když to máme, najednou zjistíme, že to není to ono. A někdy je to naopak škodlivé – když máme hojnost jídla, najednou začneme trpět nadváhou. Když máme hojnost podnětů, začneme být přetížení. Když máme hojnost peněz, zjistíme, že to skutečně důležité si za peníze nekoupíme.
       Zde je důležité říct, že nedostatek peněz je problém. Ale stejně tak může být problémem i přebytek peněz. U jídla a většiny věcí je to ještě jasnější, protože přebytek jídla nejde uložit na později. Jak rád bych si teď, když je dostatek melounů, pořídil zásobu na celý rok dopředu. A u třešní to chtělo udělat zásoby před rokem na dva roky, protože teď je jich nedostatek. :))))



Skutečný život v hojnosti

       znamená, že mám akorát. Přesně tolik, kolik potřebuji. Nejlépe fungují extrémní případy: Představme si, že přijde „měna“ a najednou jsou naše úspory 1:50. To znamená, že z milionu je 20 tisíc. Kolik lidí má ještě pořád dostatek? A to je ta druhá strana hojnosti: Totiž že ji máme sobě. A pokud mám hojnost v sobě, nejsem vázaný tím, co mám ve vnějším světě, ale jsem kdykoliv připraven si ji vytvořit znovu. Když nemám peníze, znovu si je „vytvořím“. Když nemám zdraví, znovu si ho vytvořím. Když nemám štěstí, vytvořím si ho.
       Já jsem byl před 8 měsíci vážně nemocný. A co mě zachránilo? Dvě věci: 1. konstelace. Každý den jsem něco dělal a to mě zachránilo před invalidním důchodem, ve kterém bych byl neustále unavený. A druhá věc je paradoxní: Neměl jsem přebytek, abych si mohl dovolit důchod, až do smrti. I kdybych měl dost, stejně bych použil svou první dovednost (uzdravit se pomocí konstelací), protože žít v důchodu, ve kterém nemám dost síly a energie, není život, ale přežívání. A velmi pravděpodobně bych se z důchodu vrátil, protože nic nedělat by mě vadilo. Ale mohl jsem se vrátit, až když jsem měl dost energie. Když nemáte energii na to se zvednout z postele, tak neuděláte nic. V tom jsem měl kliku, že jsem uměl konstelace už předtím, protože kdybych se měl je učit s únavou, pravděpodobně bych to vzdal.
       Takže co vlastně potřebujeme, abychom mohli žít: 1. Samotný život. To zní sice divně, ale po smrti jsou už miliardy lidí, kteří měli dost všeho na život, jaký chtěli, jen jim chybělo to nejpodstatnější: ŽIVOT.
       A co dalšího potřebujeme? Vlastně nic. Kyslík je zatím zdarma, takže něco k jídlu, pití a nějaké přístřeší.
       2. Energii. Pro většinu z nás je to podivné, ale to zjistíme, až když ji nemáme. Dokud máme energii, je snadné něco udělat, abychom dostali jídlo, pití a přístřeší. Jakmile ji nemáme, je to těžké a nezbývá nám, než žít z důchodu, z úspor nebo od dětí. Takže kdybychom měli dost energie a byli bychom zdraví, vždy bychom se o sebe postarali.
       3. Polovinu života (zhruba) dáváme, abychom předtím a potom mohli dostávat. Problém nastane, když se celá společnost dostane do stavu, kdy nemá dost pro ty, co chtějí pracovat (válka, krize). V takové situaci nám navíc někdo může vzít, co jsme si nashromáždili na horší časy. A ve válce nám může vzít i život.
       Ale dokud máme život, do té doby máme pořád hojnost všeho, abychom se z toho dostali. Pokud máme život a energii na to se o sebe postarat.



Dokud máme život, máme vše, co potřebujeme

       Možná s tím nesouhlasíte. A máte pravdu. Ale jen omezenou. Co Vám chybí: Máte dluhy? Pokud máte život a energii, máte na to je splatit. A co když mám dluh milion?Nebo miliardu? Miliardu už asi nesplatíte. Ale milion se splatit dá. Jen je to obtížné, pokud máte měsíční příjem 10tisíc. A možná ho nesplatíte nikdy, pokud je splátka vyšší, než kolik můžete dát. Ale: Co vám brání mít větší příjem? Je to obtížné, to bezpochyby. A já kdybych byl v té samé situaci, bych možná byl první, kdo by říkal, že je to nemožné.
       Doufám, že mí čtenáři v této situaci nejsou. A pokud snad někdo je, tak snad to využije k získání motivace, aby se jeho život zlepšil. A pokud si někdo troufá, může poprosit o kurz za korunu a já po něm budu chtít, aby si této šance vážil a využil ji doopravdy.



A co když mám nevyléčitelnou nemoc?

       Záleží na tom, kolik máte času. Já věřím, že dá pomoci v každém případě, ale když je na to krátký čas, tak už asi nepomůžu. Ale můžete se aspoň usmířit se životem, vědět, co Vás po smrti čeká a v tom jsou na tom věřící podobně špatně jako nevěřící. Podstatné pro Vás je, že máte šanci to zažít dříve, než umřete a to vám pak může ušetřit i stovky let utrpení. Pokud zemřete bez této zkušenosti, může to dopadnout dobře, když jste smíření se životem, ale to většina lidí není. Takže dokud máte život, je snadnější se s ním smířit. Později je to velmi obtížné a jste závislí na tom, že Vám někdo živý pomůže.



A když nemám energii?

       Dokud jí máte ještě trošku, tak s tím můžete něco udělat. Nemusíte ani věřit, tomu, co říkám, stačí když máte otevřenou mysl a ochotu, aby Vám bylo dobře bez ohledu na to, co Vám říká Vaše přesvědčení.
       Já vím, že to funguje a přesto mě trvalo několik měsíců, než jsem se z toho dostal. Proto je důležité si to ověřit dříve, než nebude dost času a energie, abyste si to vůbec mohli ověřit.



Takže vlastně všichni máme hojnost.

       Ano. Toho nejdůležitějšího máme dost. To si musíme uvědomit. Aby nám bylo dobře.



A pokud nám to nejde? Nebo pokud nám není dobře? Nebo úplně dobře?

       Mě to trvalo 51 let a celé ty roky jsem učil tu hojnost, která pro mě teď už není podstatná. Takže je to v pořádku a díky tomu jsem schopen Vám pomoci v té hojnosti, kterou potřebujete teď. Jestli je to ta podstatná hojnost, tím lépe. A jestli je to hojnost, o které se píše všude, pak Vám pomohu i s ní, protože až si naplníte tu, můžete se pak naplnit i tou vyšší. Protože hojnost má mnoho podob a bez té „nižší“ jste jen těžko schopen dojít k té „vyšší“.
       Ti, kdo se o to pokusí, si často jen pokusí obejít něco, co jim pak chybí v tom podstatném. Takže nespěchejte na sebe, jen prostě každý den udělejte malý krok a za rok to udělá dohromady velký posun.



Zde se můžete přihlásit na kurz


Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

(c) MUDr. Martin Daniel, 720 235 106, danielma@seznam.cz