Pleteme si sílu a moc
V našich životech je tolik zmatků, protože jsme si popletli dva základní pojmy: Moc a sílu. Navíc si pleteme moc nad sebou s mocí nad druhými. A ještě ke všemu nevíme, že kdo je silný fyzicky, je tak silný možná jen proto, že se cítil (a možná pořád cítí) bezmocně.
Matka Tereza nebyla silná. Ale její moc byla veliká. Nick Vujičič je jedním z fyzicky nejslabších lidí, co kdy žili. A přesto má nad svým životem poměrně velkou moc. Naopak mnoho fyzicky silných lidí je ve svém životě bezmocná.
Co chcete ? Moc nebo sílu ?
Malá myš se strašlivě bála koček. A prosila Pána Boha, aby ji proměnil v kočku. Bůh se nad ní smiloval a proměnil ji v kočku. Ale myš v těle kočky najednou zjistila, že jsou tady psi a že se jich bojí ještě víc, než předtím koček. I začala se modlit a Pán její prosby vyslyšel. Proměnil ji ve psa.
Ale myš v těle psa najednou zjistila, že se strašlivě bojí lidí. Tak se zase modlila, aby ji Pán proměnil v člověka. I stalo se.
A jako člověk šla takhle myš jednou do sklepa a uviděla malou myšičku a vyjekla hrůzou. Sestoupil k ní Pán a řekl: Je jedno v jakém těle jsi. Dokud jsi myš, budeš se vždycky bát. A změnil ji zpátky v myš.
Tenhle příběh ukazuje jednu zásadní věc. Dokud neuzdravíme to bojácné a bázlivé vnitřní dítě v sobě, budeme se bát, i když se staneme nejmocnějším a nejsilnějším člověkem světa.
Tím neříkám, že nemá smysl chtít mít víc síly. Přinejmenším je zdravé cvičit své svaly. Ale štěstí v síle nenajdete.
Zážitek z dovolené
Jeli jsme do Bulharska na dovolenou. Vzpomínky z dětství a vyhlídka na teplé moře nakonec rozhodly. V autobuse z letiště nás varovali, abychom nevyměňovali peníze na ulici, že můžeme dostat falešné. Vzpomněl jsem si na veksláky a byl v klidu. Proč bych vyměňoval peníze na ulici ? Tak jsem šel do normální směnárny. Dole bylo napsáno Samo a pak neznámá slova, z čehož jsem usoudil, že tím říkají, že mají stejný kurz i pro prodej jako pro nákup. Pravděpodobně Bulhaři platí poplatek a z toho směnárna žije. t
Ukázal jsem 100 euro a ještě se pro jistotu zeptal, kolik za ně dostanu. Směnárník mi moje peníze vzal a napsal mi, že 159 leva (mělo to být 193). To jsem odmítl, ale mezitím směnárník vypsal lísteček a podal mi peníze. Ty jsem odmítl a žádal zpět mé peníze. Když mi směnárník ukázal, že mi také nemusí dát nic, vzal jsem leva a začal jsem se rozčilovat. Směnárník se mě zeptal na jméno a ať se mu na lísteček podepíšu, já myslel, že když se podepíšu, vrátí mi mé peníze a bude vše v pořádku. Tak jsem se podepsal a čekal na peníze. „Ale už jste podepsal, peníze už nejde vrátit, transakce ukončena“ mi najednou srozumitelně řekl směnárník.
Samozřejmě jsem se zlobil. Směnárník mi v klidu ukázal na ceduličku schovanou v nejposlednějším koutě, kde byl skutečně napsaný zlodějský kurz.
V tom okamžiku bylo jasné, jak to dopadne. Směnárník byl zavřený v nedobytné kukani a já se mohl rozčilovat tam, kde mě nikdo neslyší. Neměl jsem žádnou vnější sílu (směnárník byl o hlavu vyšší, jak jsem později zjistil) ani vnější moc (směnárník se bezpochyby vyznal lépe, než já v bulharských zákonech). Tak jsem požádal o pomoc kolemjdoucí. Nikdo z nich mi nepomohl. (Později jsem zjistil, že směnárník tvoří s ostatními prodejci organizovanou skupinu). Ale ani nikdo z kolemjdoucích nepomohl. Neměl jsem u sebe telefon a nechtěl jsem odejít, protože pak už se nedovolám ničeho. Jeden z kompliců měl dokonce takovou drzost, že mi jako telefon nabídl plyšový telefon.
Jaké jsem měl v tom okamžiku šance ? Tipněte si. Pak mi řekl, ať odejdu ze směnárny, že si zavolal pomoc. A skutečně přišli další dva nebo tři ramenatí chlápci. Kdybych byl fyzicky silný a směnárníka zmydlil, určitě by jich přišlo ještě víc a nedarovali by mi to. V tomto okamžiku byl můj malý fyzický vzrůst výhodou. Začali do mě strkat a já se začal trochu bát. Ale před směnárnou bylo moc lidí a tam si nic nedovolili. Také možná proto, že jsem na jejich agresi nereagoval agresí, ale jen vnitřní silou.
Když tohle nevyšlo, směnárník mi řekl, že mu končí pracovní doba a odešel.
Tak jsem šel na policii. Bylo už pozdě a samozřejmě nikdo, kdo by rozuměl češtině, ruštině nebo angličtině. Zítra ráno bude někdo, kdo umí německy.
Vrátil jsem se ke směnárně a ejhle, kdopak už není zase poblíž směnárny ? Náš milý směnárník. Jaké jsem měl v tu chvíli šance ? Eva mi říkala, že zbytečně ztrácíme čas. Ale já se tak lehce nevzdávám. A navíc jsem ho přistihl při lži, která vždy ukazuje slabost. Ale hlavně jsem si uvědomil, že má co ztratit. Kdyby si mohl kvůli mně dovolit ztratit večerní zákazníky, byl bych vyřízený. Určitě bych tam druhý den nešel a netrávil svou dovolenou tímhle způsobem. Ale tím, že se vrátil, mi ukázal svou další slabost. Dnes chce ještě někoho oškubat. A je málo věcí, které bych dělal radši, než získat peníze za to, že někomu jinému ušetřím peníze a rozčilování.
Tak jsem přišel před směnárnu a začal se na směnárníka usmívat a odhánět mu kšefty. Vždy když někdo přišel, ukázal jsem mu ceduličku uvnitř. Pár lidí mi poděkovalo, ale nikdo se ke mně nepřidal.
Tahle odhodlanost začala přinášet ovoce. Když opět přišel a pokusil se přimět Evu k tomu, aby se zvedla ze země, ona se ho jemně dotkla a podívala do očí. A oba jsme pochopili, co funguje. On najednou začal uhýbat pohledem a utekl zpět na své původní místo. Byl zvyklý na boj a tam se uměl zařídit, aby vyhrál. Ale on nás nemohl vehnat do boje a vůči odhodlané mocné slabosti byl úplně bezbranný. A navíc už nemohl zatloukat ani sám před sebou, že dělá sviňárnu. Když s někým bojuji, aktivuju části jeho mozku, kterým jde jen o přežití. Ale když jsem v míru a přiměju i toho druhého, aby byl v klidu, začne mu fungovat část mozku, která se sice podle svědomí třeba neřídí, ale aspoň o něm ví.
Pak se ještě pokusil o několik triků, ale když mu došlo, že k potyčce nás nevyprovokuje a že mu odeženeme příliš zákazníků, nakonec nám vrátil peníze. Evy se ještě zeptal, jestli je moje žena a prý se na mě v tom okamžiku podíval s úctou. Toho jsem si nevšiml, protože jsem hlídal, aby Eva byla v bezpečí.
Když jsme odešli, já byl v sedmém nebi. Dříve mě vždy stálo příliš mnoho sil se domoci spravedlnosti a často se mi to vůbec nepodařilo. Tady mi Eva hodně pomohla a naše kombinace mocné slabosti a vnitřní síly vedla k úspěchu.
Co nefungovalo:
Fyzická síla – kdybych ji použil, možná bych směnárníka zmlátil, ale nic víc. Kdybych mu při tom vzal peníze, ve vězení bych si pobyl déle, než kdybych ho jen zmlátil. Je nepochybné, že tohle si Bulhaři uměli vychytat.
Bezmocná slabost – Ta by vedla k tomu, že bych schlíple nebo nadávajíc odešel.
Vnější moc – kdybych ji měl, mohl bych třeba zakázat toto jednání, které je sice v rámci zákona, ale za hranou slušnosti. Ale většina z nás ji prostě nemá a naopak bych možná jako mocný muž nesměl ukázat, že jsem se nechal ošidit a tudíž by to měl směnárník ještě snazší.
Co vždy funguje:
Vnitřní síla – ta mi umožnila si stát za svým, i když bylo jasné, že směnárník má v ruce všechny trumfy. Ta pravděpodobně vedla také k tomu, že si tolik nedovolili.
Skutečná moc – je odvozena od slova MOCI. Když mám skutečnou moc, tak mohu. Je jen jediná skutečná moc a tou je moc nad sebou. Čím víc mám moci nad sebou, tím je pravděpodobnější, že budu moci ovlivňovat i ostatní, i když nemám vnější moc.
Mocná slabost - tu uměl velmi dobře Gándhí. Kdo jste neviděli, doporučuji stejnojmenný film. Vůbec není pravda, že kdo je slabý, je bezmocný. Jen musí být mocně slabý. Jinými slovy musí umět používat sílu slabosti, nikoliv její slabost.
Co chci ?
Pokud je mým cílem něco zničit nebo přesunout, je nejvhodnější fyzická síla nebo vnější moc. Jestli chci naštípat dříví nebo přenést dítě do druhé místnosti, stačí mi k tomu fyzická síla. Nebo mohu použít svou vnější moc a někomu to přikázat.
Pokud ale chci dobrovolnou spolupráci, přátelství,lásku nebo úctu, samotná fyzická síla nebo vnější moc jsou téměř k ničemu. Skutečně důležité věci v životě získáme díky vnitřní síle, moci nad sebou a mocné slabosti.
Vždy když něco chceme a nemáme to, možná je dobré se zamyslet, zda to, co chceme je hmotné nebo nehmotné. Když mi stačí mou ženu zotročit, stačí k tomu fyzická síla. Když ji chci získat, fyzická síla nestačí a často bude i kontraproduktivní.
Také by se dalo říct, že k získání hmotných věcí stačí fyzická síla a vnější moc. Když to nestačí, je třeba slovy Murphyho zákonů použít větší kladivo. Když mé kladivo bude větší, něž sousedovo, vyhraju. Ledaže soused umí používat i mocnou slabost a získá pomoc okolí.
Ale k získání nehmotných věcí vnější síla ani vnější moc nestačí. Naopak je známkou vnitřní síly, když dokážu ustoupit a nebojovat. Když dokážu uznat, že na to nemám a že jsem v tom zcela odkázán na něco, co není v mé moci. Nemohu nikoho přinutit, aby mě miloval nebo ctil. Mohu ho přinutit k tomu, aby se tak tvářil, ale nic víc. Takže jestli si chcete zasloužit úctu nebo když prostě nemáte větší kladivo, zkuste popřemýšlet, jak zvýšit své umění využívat mocnou slabost a jak zvětšit svou vnitřní sílu a moc nad sebou.
Vnější (a vratkou) moc nad sebou získávám vždy, když něco v sobě porazím, potlačím, umlčím.
Skutečnou moc nad sebou získám vždy, když se s nějakou částí sama sebe dohodnu na mírovém řešení (příměří nestačí). Vždy, když uzdravím část sebe, kterou jsem dřív neměl rád, vždy když přijmu své vnitřní dítě, vždy když zvětším svou celistvost. To jde v podstatě jakoukoliv prací na sobě, která je přátelská a nikoliv potlačující. Jednou z mnoha možností jsou moje kurzy, které nabízí léčivou kombinaci schopnosti ustoupit, kde je třeba a neústupnosti a síly tam, kde si protistrana váží jen síly.
Současně s tím také získávám vnitřní sílu.
Ale je ještě druhý neméně podstatný zdroj vnitřní síly – souvisí s tím, jak moc jsem napojený na svého vnitřního muže a mužskou energii. To učím např. na kurzech Stát se MUŽEM/Být ŽENOU a Uzdravení strachu z mužské energie.
Mocnou slabost se můžete naučit také na těchto kurzech, dokonce mám pocit, že je to jedna z mála možností, jak se ji naučit, protože mocná slabost je touto společností podceňována. Proto také tolik žen touží po rovnoprávnosti, protože jim nikdo neřekl, že už dávno jsou svou podstatou v mnoha oblastech víceprávné. Až se víc z nás dokáže mocné slabosti uklonit a uznat její přednosti, ubude bojů a ženy získají zdravé sebevědomí založené na pochopení jejich velikosti.
Protože ženy mají v sobě zakódovánu schopnost mocné slabosti, jen se musí dozvědět, že to není slabá slabost a že když si ji osvojí, budou mít k dispozici všechnu sílu světa. Je to jako v tom vtipu, jak je chlapeček s holčičkou na pískovišti. A on jí říká: „Heč, já mám pindíka.“ A ona na to: „To je toho. Až já budu velká, budu jich mít, kolik budu chtít.“
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
