Proč snaha o rovnoprávný vztah přitahuje hádky a boj o moc?
Jaký vztah byste si vybral/a? Rovnoprávný nebo nerovnoprávný?
Pokud hlasujete pro rovnoprávný vztah, chtěl/a byste i poslaneckou sněmovnu, kde levice i pravice bude mít přesně sto hlasů? Proč ne?
Ano, máte pravdu, je tady veliký rozdíl. Ve sněmovně není láska. Takže tam rovnoprávnost nefunguje. Dokonce i stojedničkové koalice měly velký problém. Proč? Protože ta prohrávající strana si koupila poslance. A kdo na to doplatil? My všichni.
Úplně stejným způsobem doplatíte na snahu o rovnoprávnost, pokud ve Vašem vztahu není dost lásky.
Bohužel rovnice je ještě o maličko složitější, samotná láska nestačí. Hádky jsou tam, kde:
snaha, abych měl/a stejná práva v každém ohledu + strach > láska
Tam, kde je dost lásky, není potřeba rovnoprávnosti, protože žena dostává víc než to. Kde je láska, je rovnoprávnost zbytečná, protože se nastolí něco lepšího. A tam, kde není dost lásky, tam stejně snaha o rovnoprávnost nebude fungovat, protože buď každý dostává víc, než dává a pak nikdo rovnoprávnost neřeší. Nebo se ve jménu rovných práv rozhoří boj o moc, ve kterém buď jeden vyhraje a rovnoprávnost je pasé (a štěstí obvykle také) nebo oba prohrají.
Slabiny rovnoprávnosti
Představa nároku na rovnoprávnost vede k tomu, že se zaměřuji hlavně na to, co nemám a ten druhý má. Ten kdo bojuje o rovnoprávnost si těžko dokáže uvědomit, že ten druhý má něco a já zase jiného, takže je to vlastně vyrovnané,i když tady jsem zrovna dostal méně. Když se přestanu starat o rovnoprávnost, ale o štěstí, mohu začít hledat spíš, jak získat spolu s tím druhým, než na jeho úkor.
Boje nevzniknou tam, kde mám pocit, že jsem od toho druhého dostal tolik, že mu rád věnuji i to, co sám nemám. Problém u rovnoprávných vztahů je ten, že oba chcete totéž, takže těžko může vzniknout stav, kdy já něco dávám tomu druhému a on zase mě a oba jsme tím dostali víc, než dali. Když hrajete fotbal, může zvítězit jen jedno mužstvo. Ale kdyby se hrála hra, kde by jeden byl šťastný za každý gól, který dal a druhý za každý gól, který inkasoval, najednou bychom měli situaci, kdy mohou oba vyhrát.
A právě k takovým hrám jsme my lidé předurčeni. Ženy nemají vstupovat do muže, ale muž do ženy. Tím, že si muž ženu vezme, vyhrají oba. Tedy pokud to muž umí udělat tak, aby způsobil, aby ho žena chtěla.
Žena nemá chránit muže, ale muž ženu. Když muž chrání ženu, zvedá se mu tím sebejistota, má z toho radost a posiluje svou mužskou sílu. Když je žena chráněna mužem, zvyšuje se její schopnost se muži odevzdat.
Když umí žena pečovat o muže, netrpí tím, ale raduje se z toho. Ale umí to jen když je v ženské energii.
Když žena není dost v ženské energii, bude říkat: Proč tomu říkají mateřská dovolená, když je to takový zápřah? Protože pro mužskou energii to zápřah je. Které dítě myslíte bude šťastnější? To, jehož máma si umí péči o něj užívat nebo to, kterému to máma bude předhazovat po celý zbytek života, jak se pro něj sedřela?
Nevýhody rovnoprávnosti
Když oba musí být rovnoprávní, nikdo za nic nenese zodpovědnost. Já jsem to udělal, protože sis to přála. To nebyla moje volba, takže za to můžeš Ty.
V politice to známe už přes dvacet let. Nikdo za nic nemůže, protože nemohl prosadit svůj program, protože musel být v koalici. A nikdy nic neuděláme pořádně, takže se obě strany hádají, která má pravdu, protože nikdy ani jedna to neudělala skutečně podle svého. A tak neúspěchy nejsou důkazem, že se mýlím, ale že sem to neudělal doopravdy.
Daleko horší je, že když musíme být rovnoprávní, musíme mít všeho stejně. Ale co když oba potřebujeme jiné množství? Ale hlavně: Co když oba potřebujeme něco úplně jiného?
Falešná emancipace
To, čemu všichni říkají emancipace, vedlo ve skutečnosti k potlačení ženského i mužského principu.
Už jen fakt, že o ženské energii učí muž, je známkou, jak špatně na tom jsme. Ženy uvěřili feministkám, že to mužské je lepší a tudíž začali hrát mužskou hru. A protože ta je ve skutečnosti poměrně tvrdá, tak donutili muže, aby zjemnili. A tak ženy přestaly být ŽENAMI a muži přestali být MUŽI.
Je to o to horší, že ten předchozí stav nebyl také dobrý, takže návrat zpět nám nepomůže. Musíme najít řešení, které v nám známé historii ještě nikdy nebylo vyzkoušeno v hromadném měřítku.
Abyste pochopili, jak daleko od ideálního stavu jsme, odpovězte si: Znáte ve svém životě (nebo alespoň ve svém okolí) muže - moudrého vladaře? Tipnu si, že občas ano. Ale většinou to bude spíš moudrý demokraticky zvolený prezident. I to je moc dobré, ale když se muž moc ptá ženy, co ona chce, ona pak nemůže zažít svého muže jen následovat a rozpustit se v něm.
Ale kolik z vás zná ženu v nezranitelné ženské energii? Troufnu si říct, že nikdo, dokonce jste se s tímto termínem ani nikdy nesetkali.
To zmatení jde tak daleko, že si pleteme pojmy. Jednou jsem se ptal, která žena je symbolem ženské energie. A jedna z odpovědí byla žena, která je velmi ezoterická, ale s velkou vnitřní nenávistí k mužům za to, co jí provedli. ŽENA v nezranitelné ženské energii by nikdy nemohla být znásilněna, naopak by ji muži ctili.
Když jsem já sám hledal příklad nezranitelné ženské energie, našel jsem jediný – budhistické mnichy (muže!!!), kteří prošli po válečné linii a na jeden den přestala válka.
Není to náhoda, protože ideál mnoha ezoteriků je totální odevzdání se, rozpuštění se v něčem větším. A to je princip ženské energie. Mužská energie se chce naopak rozšířit, expandovat, pohltit do sebe tu ženskou energii. Všimněte si, že zde máme opět příklad toho, kdy tím, že žena bude ženou a muž mužem, vyhrají oba.
Proč máme dvě pohlaví?
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se nerozmnožujeme pučením? Proč máme dva rodiče? Je mnoho vysvětlení, ale jedno dává nejkomplexnější odpověď: Žijeme ve světě duality. Pokud se má dítě naučit oba póly, které jsou oba v principu stejně dobré a jeden člověk často nemůže naráz oba póly žít, nejlepším řešením je mít dva rodiče, z nichž každý dá dítěti pocítit krásu jeho pólu a přijetí toho druhého.
Tak jsme byli „stvořeni“. Dítě dostane nejvíc, když muž je MUŽEM a žena ŽENOU. Oba rodiče tak naplní svou přirozenost a budou nejšťastnější. A protože představují opačné póly a potřeby, tak čím víc dostane muž, tím víc automaticky dostane žena.
To ale samozřejmě neplatí, když se oba snaží o totéž. Pak výhra jednoho je prohrou druhého.
Který svět si vyberete?
Svět, který nabízím, ještě není hotový. Proto ještě nefunguje úplně. Ale jeho principem je, že výhra jednoho je současně výhrou druhého. Jen musím najít, kdo skutečně jsem. A přestat se bát toho, že o něco přijdu, když opustím to, co si jen myslím, že jsem. Ale pokud jsme něco žili tisíce let, je těžké najít, kdo jsme skutečně.
Druhý svět funguje už dlouho. Nejdřív byl matriarchát a kdyby fungoval, žijeme v něm pořád. Ale když porozumíte mužské a ženské energii, budete chápat, že svět, ve kterém vládnou ženy, je nesmysl. Ženy nevládnou. Vládnou jen ženy v mužské energii.
Pokud jsou nejdůležitější ženy v ženské energii, expanze končí. A přestaneme se vyvíjet navenek, jen dovnitř. To byl pravděpodobně důvod, proč byl matriarchát nahrazen vládou mužů. Ale vláda mužů na úkor žen není také to pravé. Tak jsme se pokusili o emancipaci směrem k mužskému principu, ale to také nefunguje, protože všechny tyto principy (matriarchát, patriarchát, falešná emancipace) upřednostňují jedno místo na spojnici mužské a ženské energie na úkor ostatních.
Zatímco život po nás chce přijetí a prožití všech míst na této spojnici. To nabízím já na svých kurzech. Je to vzájemná úcta mužského a ženského principu a díky tomu mohou oba principy i jejich nositelé získat.
Tady najdete termíny kurzů a přednášek.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
