Budeme zakazovat básničky?
Prý se má z čítanek pro děti odstranit básnička pana Žáčka jen proto, že se v ní píše, že holčičky jsou na světě proto, aby byly maminkami.
V tomto článku se chci zaměřit na 2 nejpodstatnější věci: Svobodu a ochranu nejslabších.
Kdyby pan Žáček napsal, že ženy nesmí pracovat nebo že musí mít nižší platy za stejnou práci, bylo by rozhořčení genderistů na místě. Ale on jen popsal polovinu největšího přání každého dítěte: Mít MAMINKU. Ne matku, co mě dá do jeslí. Ne ženu, co porodila dítě a pak na něj nemá čas.
Když komunisté rozorali meze, měli pro to moc dobré důvody. Jen zapomněli poslouchat zkušené lidi, kteří v sobě nesli tisícileté zkušenosti. Bezpochyby v minulosti někteří meze rozorali a zjistili, že užitek je jen krátkodobý a pak přichází zmar a touha, aby to bylo aspoň tak, jak to bylo před rozoráním. Dnešní povodně jsou mimo jiné i následkem rozorání mezí.
Genderismus je podobně nebezpečná ideologie. Navíc zbabělá. Tvrdě a bezcitně bojuje proti těm, kteří se přinejhorším dopustili drobného přestupku (pan Žáček), ale bez povšimnutí nechává zotročování, ponižování a zabíjení žen od ideologií, které jsou silnější a na které si genderismus jako správná zbabělá ideologie netroufne.
Komu bere pan Žáček svobodu?
Podle mě nikomu. Vy si skutečně myslíte, že jedna básnička způsobí, že se muži nebudou starat o děti nebo že ženy budou proti své vůli uvázané k plotně?
Ta básnička totiž není o dospělých. Je o dětech. Je o touze každého dítěte: Mít maminku, kterou miluju ze všeho nejvíc, protože je maminka. (A ne pouze žena, která porodila dítě a pak ho dala do jeslí).
Kdo tohle nechápe, ztratil spojení se svým vlastním vnitřním dítětem a téměř s jistotou nemůže být ani dobrým otcem a rozhodně nemůže být úžasnou mámou
Když to nechápete, divíte se, proč tatínkové nejsou v básničce ve stejné roli. Protože tatínka, kterého mám nejraději, chci, až když mám maminku, kterou mám nejraději nebo když potřebuji tatínka, aby zacelil tu díru, kterou ve mně nechala emoční nepřítomnost ženy, která si říká maminka. Protože tohle je jedna z mnoha věcí, ve kterých jsou ženy mužům nadřazené. Jedině když to žena hodně pokazí, tak se může stát tatínek (když pro to pak ještě i něco udělá) tím, koho dítě nejvíc miluje. Tatínek může být sebedokonalejší, když to maminka nepokazí, malé dítě ji bude vždy milovat nejvíc. Ledaže by genderisté naučili táty kojit z vlastního těla.
Komu berou svobodu genderisti?
Všem. Všichni musí být, jak si oni přejí a když ne, tak někoho začnou kamenovat. Tentokrát pana Žáčka. Příště někoho jiného, kdo napíše svou pravdu, která se těm, co nesnáší svobodu, nehodí do krámu.
Kdyby byli genderisti féroví, napsali by sami básničku o tom, jak dítě miluje na své mamince, že je úspěšná v práci, i když si ji kvůli tomu vyzvedává pozdě ze školky. Jenže tahle básnička by u dětí nezabodovala.
A pokud některý z genderistů s mým tvrzením nesouhlasí, je to jednoduché: Distancujte se od pokusů něco zakazovat. Poslouchejte. Dejte lidem možnost volby. Jestli máte pravdu, stejně to tak skončí, jen o pár desítek let později. Ale jestli nemáte pravdu, zachráníte miliony lidí před zbytečným utrpením, když dovolíte životu, aby sám ukázal, co je pravda a co ne a nebudete mu to vnucovat.
Skutečný a falešný feminismus
Skutečná feministka by měla při té básničce pookřát. Už jen proto, že díky své ženské energii má výtečné vcítění do dětí. A navíc: To je přece úžasné, že dle autora má žena tak výjimečné postavení, že děti mají obvykle maminky nejvíc rády. To je jedna z věcí, které skutečná feministka oceňuje na ženách nejvíc – že něco mají „od boha“ a stačí, když to nepokazí a je to jejich.
Co je ještě lepší – tohle funguje, i když žena pracuje a dokonce i když děti odloží předčasně do jeslí, k babičce apod. Pokud to žena totálně nepokazí, v očích svého dítěte zůstane maminkou a dítě bude věřit, že je milováno, dokonce i tehdy, když toho dotyčná žena pohledem dospělého není schopna a ve skutečnosti je její feminismus jen projevem jejího sobectví.
Skutečný feminista nikdy nebude žádné ženě stavět překážky k tomu, aby se osamostatnila, dělala, co uzná za vhodné a třeba klidně i neměla děti. Rozhodně nebude zastáncem toho, aby za stejnou práci ženy dostávaly méně nebo aby ženy nesměly vykonávat nějaké zaměstnání. Jen ho bude bolet, když bude vidět, jak si žena ničí to krásné a jemné v sobě.
Skutečný feminismus totiž není ideologie, ale prožitek. Ten, kdo tomu rozumí, také chápe, že ženy, které chtějí dosahovat úspěchu v práci, jsou z principu silnější (protože jsou více v mužské energii) (a tedy potřebují méně ochrany), než ženy, které chtějí „dosahovat úspěchu“ tím, že hlavně budou ženami, matkami a pečovatelkami ( k ženské energii síla nepatří a aby ženská energie mohla prosperovat, potřebuje ochranu a to zejména před těmi, kteří skutečnou ženskost nesnáší, tedy hlavně před genderisty).
I proto je nesmírně důležité si uvědomit, že genderisté chrání ty, které to tolik nepotřebují (silné ženy), omezují ty, které potřebují ochránit (ženské ženy) a ničí život těm, kteří se bránit nemohou vůbec (děti). Ten, kdo je skutečně ženou nebo má v úctě ženský princip, by nejdřív ochraňoval ty nejslabší, tedy děti, které se vůbec nemohou bránit.
Falešná feministka ženskost podceňuje a proto musí bojovat za rovnoprávnost. Protože (v jejím světě) je ženskost podřadná, snaží se všechny ženy zachránit před morem ženskosti a tedy musíme být všichni stejní a nebo aspoň rovnoprávní ve všem. Je to jako v tom vtipu, kdy ryba má z plavání za 1, ale propadá z lezení na stromech a tak to neustále trénuje (i když pro její život je to bezcenné) a zajíc sice krásně běhá, ale genderisté ho neustále nutí, aby si zlepšil 4 z plavání.
A to je celý genderismus. Při psaní jsem si uvědomil, že slovo feminimus je totálně zprofanované a že je zcela oprávněné, abych se já považoval za feministu (protože v mých očích chráním ženy před falešným feminismem) a je pochopitelné, že (falešné) feministky se za feministky pokládají také. Takže v tomto článku bude nadále slovo genderismus zastupovat tu verzi feminismu, která chce rovnoprávnost, protože nedokáže ocenit výhody ženskosti. (Pro ty, co to ještě nepochopili: Falešný feminismus aplikovaný na děti by nutil 2 leté děti, aby rozhodovaly o rodině rovnoprávně s rodiči a tím by jim bral jejich dětství).
Na čí stranu se postavit?
Vždy je třeba vidět, že ne vždy ten, kdo nejhlasitěji křičí, je ten, komu je nejvíc ubližováno. Dokonce se dá říci, že když už někdo umí křičet, asi na tom není nejhůř.
V medicíně, když se dostanete do situace mnoha zraněných, je pravidlo, že nejdřív se skoro nikdy neošetřují ti, co křičí, ale ti, co už křičet nedokáží.
Takže doporučuji se vždy stavět na stranu těch žen, které nejsou slyšet a ještě víc na stranu dětí.
A když to nestačí k rozhodnutí, tak je rozumné se stavět na stranu těch, kteří chrání svobodu, před těmi, kteří svobodu berou.
Co můžete očekávat od mých kurzů
Třeba si budete moci uvědomit, že vždy je něco za něco. Když chce žena pracovat na pozici, kde je třeba bezcitnost (armáda, jatka, člověk, který vyhazuje zaměstnance), je daná žena skutečně schopná být dostatečně bezcitná? Pokud ano, přestává být ženou a stává se chlapem s prsama. Nic proti tomu, ale bylo by dobré vědět dopředu, jakou cenu zaplatím.
Pokud je tato žena schopná bezcitnosti jako muž, je schopna z této bezcitnosti vystoupit, jakmile ukončí pracovní proces a je schopná být doma úplně jiná? (Pokud není, poškozuje tím své děti (nedostanou mámu) a všechny, se kterými její děti budou žít, až budou velké (děti vychované necitlivými mámami budou samy méně citlivé, tedy budou více psychopatické, sociopatické nebo přinejmenším si půjdou tvrději na úkor druhých za svým))
Kdyby bylo pravdou, že ženy dostávají za stejnou práci méně peněz, zaměstnavatelé by přednostně přijímali ženy. Pokud vím, tak to tak není, jinými slovy odměna pro průměrného muže je adekvátní odměně pro průměrnou ženu. Jak je to možné, když odvádějí stejnou práci?
Prostě neodvádějí. Průměrná žena je méně ochotná zůstat v práci přesčas, než průměrný muž. Právě proto, že ještě stále je průměrná žena lepší mámou, než průměrný muž. To, co je v pracovním procesu nevýhodou (a je díky tomu krácena odměna), je ve výchově dítěte obrovským plusem.
Až se genderistům podaří to změnit, budou ženy i muži dostávat stejně. Trpět tím budou děti (protože na ně mámy nebudou mít čas (víc, než teď)).
Samozřejmě druhou možností je vychovat muže, aby byli citelnější k rodině a méně citelní ke své práci. To by mělo být ideální pro všechny – zejména pro děti.
Problém je, že se tím sníží konkurenceschopnost naší ekonomiky, tedy všichni se budeme mít hůře. Já bych to těm dětem věnoval, ale jste si jistý/á, že Vy také? Snížíte si dobrovolně životní úroveň, aby se děti měly lépe emočně a hůře materiálně?
Prostě na mých kurzech začnete myslet. Nelze mít auto, které hodně uveze a je ultralehké a má nulovou spotřebu a velké zrychlení. Nejlepší sprinter nikdy nebude nejlepší na maratonské trati a naopak. Prostě, co je potřeba k nejlepšímu výsledku v mateřství, je úplně odlišné od toho, co je třeba k nejlepšímu výsledku v pracovním procesu.
Budete vědět, že být rovnoprávnou ženou má své výhody, ale také nevýhody (např. taková žena se nemůže pořádně opřít, má menší šanci na spokojený vztah, má menší šanci na to, aby její děti byly šťastné). Stojí to za to? Pak ok, jděte do rovnoprávnosti.
A pochopíte, že můžete trénovat své schopnosti ve světě biznysu nebo ve světě mateřství nebo obojí, ale pak pravděpodobně dosáhnete horších výsledků, než kdybyste se specializovala.
Nabízím svobodu
Moje výhoda je, že lidem nabízím svobodu. Chcete být jako žena tvrdší? Buďte. Ale uvědomte si cenu, kterou za to zaplatíte.
Současně jsou situace, kdy je třeba být tvrdá, třeba ve válce. Ale i ve válce by žena měla umět doma udělat mír. A to žena bojující za rovnoprávnost neumí.
Populisté (a tím slovem označuji skutečné populisty, ne ty, kteří se nelíbí naším médiím a tak je nespravedlivě nálepkují) nám lžou, že je něco jen dobré a něco jen špatné. Tak to není. Označení něčeho za jen špatné a něčeho za jen dobré je úvodní krok manipulace, bez kterého vlastně ani žádná manipulace není možná.
Zápalky v rukou šestiletého dítěte jsou nebezpečné a přece i tam někdy za určitých okolností mohou zachránit život. Zápalky v rukou (i emočně) dospělého jsou prospěšné.
Tak je to s každou věcí v životě. Ten, kdo tohle nechápe, se stává fanatikem. Fanatismus ničí životy.
Chcete svůj život nebo „pravdu“ někoho jiného?
Jsem si jistý, že genderismus nemá pravdu. Že se zdá, že ji má jen proto, že umlčuje jiné názory.
Nicméně není to důležité – dokud umlčuje jiné názory, je nebezpečný, i kdyby měl totální pravdu.
A upřímně – kdyby měl pravdu, proč by umlčoval jiné názory?
Na druhou stranu má bezpochyby genderismus v něčem pravdu. Abychom se mohli dozvědět, v čem ano a v čem ne (a možná spíše kdy ano a za jakých okolností ne), museli bychom se tím problémem seriózně zabývat. A to nejde, dokud je pravda předem daná.
Současná společnost je neuvěřitelně uhnuta v neprospěch mužů, žen a dětí a ve prospěch genderismu. Až si toto uvědomíme, budeme se moci umět bránit.
Dnes třeba tím, že nedovolíme zakázat básničku a že svým dětem řekneme, kdyby je někdo chtěl vychovávat k genderismu, aby se paní učitelky zeptaly, zda ženy nesmí být matkami nebo zda je špatně, když se některá žena rozhodne být mámou na plný úvazek.
Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU nebo být něco mezi
Každý z nás si musí ujasnit priority a podle toho hledat cesty. Jestli jste si jako žena jistá, že na smrtelné posteli byste nejvíc litovala toho, že jste nedosáhla úspěchu, trénujte mužskou energii a přijměte to, že si najdete slabého muže nebo že vztah mít nebudete. Přijměte to, že Vaše děti budou mít víc materiálního, ale méně toho podstatného.
Paradoxně nejlépe se pracuje s ženami, které už úspěch dosáhly a zjistily, že jim to naplnění nepřineslo. Tyto ženy chtějí ženskou energii a jsou za to ochotny zaplatit tím, co jim nikdy nepřineslo naplnění.
Ty, které to ještě nezažily, možná nejdříve naplní svou mužskou stránku. Jen pozor, do svých výpočtů zahrňte i to, jak se budete cítit, když zmeškáte své biologické hodiny.
Muži možná zjistí, že je pro ně nejdůležitější, aby nikdy neublížili žádné ženě. Pak stojí za to trénovat ženskou energii. Bohužel se ukazuje, že nepřítomnost mužské energie v muži, kterého jsem si vybrala, je pro většinu žen také velkým utrpením.
Řešením pro takového muže je najít si takovou ženu, která je zraněná tak moc, že až do konce životě bude vděčná za to, že její muž je bezpečný a hodný. Bohužel z mých zkušeností i hodně zraněné ženy si své zranění mohou uzdravit a pak je přestane takový muž přitahovat.
Pokud uvěříte genderistům, zhoršíte život svým dětem, protože jim vezmete to, na co jsme my všichni naprogramovaní. Je to jako byste dobrovolně přestali jíst živou stravu a místo toho se krmili náhražkami. Dá se to přežít, ale chuť nic moc a na zdraví to nepřidá.
Pokud uvěříte mě, zhoršíte život sobě, protože věci přestanou být jednoduché a budete muset začít myslet. Věci přestanou být černobílé, místo toho se začnete ptát: Kdy je lepší být v ženské energii, kdy v mužské a kdy v nijaké (=energie, kdy nejsem ani muž, ani žena ani dítě, jsem jakési rozplizlé nic)?
Jako muž na mých kurzech velmi brzy pocítíte mužskou energii a pak už to asi nikdy nebudete chtít jinak.
Ženy to mají těžší. Aby pocítili krásu ženské energie, musí někdy projít úsekem, kdy staré přestalo fungovat a nové ještě nezačalo. Důležité je, že se kdykoliv budete moci k mužské energii vrátit, kdybyste zjistila, že rodina, děti a partnerství není to nejdůležitější, co nejvíc určuje Vaše štěstí.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
