Jak vychovat ze svého syna muže?
Dostal jsem otázku: Stále nevím, jak vychovat ze svého syna muže, když s námi doma jeho otec nežije. Poraďte mi prosím, který z kurzů by bol vhodný. ….Moje vztahy byly většinou o psychickém násilí…..
Moje první otázka byla, zda je paní tazatelka připravena na ne moc hezkou odpověď. Honily se mi hlavou odpovědi skutečně poměrně tvrdé. Proto jsem se vědomě rozhodl svou odpověď zjemnit. Ale když jsem si po sobě přečetl svou druhou odpověď, uvědomil jsem si, že jsem na paní stále nepřiměřeně tvrdý vzhledem k tomu, jak hezky mi napsala.
Jeden z úkolů terapeuta
je všímat si, jaké ve mně ten druhý spouští reakce. A všimnout si, zda je to adekvátní. Protože paní neznám a ani jsem ji neslyšel (dotaz byl písemný), je snadnější podlehnout nevědomým šalbám.
Co je ale důležité říci: Nevědomé šalby jsou to jen tehdy, pokud si toho nejsem vědom. Pokud se mě někdo slušně zeptá, přidá k tomu, že na sobě pracuje a ještě ukazuje zájem, asi to není někdo, na koho bych měl být tvrdý. Naopak bych ho měl pochválit. Jak je možné, že moje první reakce byla tvrdá?
Jsou dvě vysvětlení
Paní buď nevědomě šlápla na mé kuří oko nebo jsem já nevědomě ucítil, co vlastně vysílá doopravdy.
Pokud bych se začal chovat jako magor a celý článek by nyní byl o tom, jak jsou ženy strašné, že se rozvedou s mužem a pak chtějí vychovat syna jako muže, prozradil bych tím jen své zranění. Pokud jsem si ale sám uvědomil, že se chovám neadekvátně tvrdě, je pravděpodobnější druhá možnost: Právě jsem se dozvěděl to úplně nejdůležitější, co ta žena potřebuje slyšet.
Totiž paní nevědomě vysílá signály, kterými druhé nutí, aby k ní byli tvrdí. Jak vím, že mám pravdu? Jednak jsou to zkušenosti, ale hlavně paní to potvrdila vlastně sama větou: „Moje vztahy byly většinou o psychickém násilí…..“
Musí to být hodně dominantní prvek jejího života, když to uvedla jako skoro nejdůležitější informaci svého dotazu.
Řešení
Paní má nyní tři možnosti, jak dále žít:
1. Může obviňovat muže kolem sebe z toho, že se k ní chovají špatně. Tím se ale nic nezmění. Ona bude trpět i nadále a čím bude bojovnější a naštvanější, tím víc jí to muži budou vracet zpátky a to dokonce i ti muži, kteří ani nechtějí být hrubí, tvrdí a zlí.
2. Může obviňovat sebe za to, že je špatná. Ale když se bude považovat za špatnou, bude víc přivolávat špatné chování ze strany mužů a nejen jich. (Protože si to přece zaslouží – to bude nevědomý vzkaz, který bude vysílat).
3. Funguje jen poslední cesta: Převzít zodpovědnost za svůj díl problému a neobviňovat ani sebe ani druhé. Pamatujte si, že obviňování nikdy nevede k uzdravení.
Jak převzít zodpovědnost
To není vůbec jednoduché. Zdá se, že tato paní to již do velké míry dělá. To je ten paradox: Často ten, kdo se o něco velmi snaží, ale ještě to neumí, vzbuzuje u druhých horší reakci, než ten, kdo na všechno kašle.
To je třeba přijmout, že na začátku mi může být na chvilku hůř.
Je těžké převzít zodpovědnost za něco, o čem vůbec nevím. Já samozřejmě jsem vždy ten dobrý a ti druzí dělají to špatné.
Ale ve skutečnosti mi vždycky druzí vrací jen to, co vysílám. Tedy řekněte mi, jaké reakce dostáváte a já vám řeknu, co vysíláte, aniž byste to věděli.
Výhoda tohoto přístupu je ta, že jakmile změníte své vysílání, změní se i to, co dostáváte od druhých.
Velmi pravděpodobně se na nějaké úrovni paní na muže zlobí. Jen to neví. Pak na základě toho se k ní muži chovají zle a ona pak už má právo se na ně zlobit.
A pak dotyčná žena chodí po světě a říká: Ti muži jsou zlí. Ale kdyby od začátku vysílala něco jiného, dostávala by jiné reakce a v důsledku těchto reakcí by říkala jinou pravdu o mužích.
Naštěstí paní je velice chytrá a chce pro svého syna dobro. Bohužel, aby se její syn mohl stát mužem, ona musí přijmout a uzdravit svůj vztah např. k psychické agresi.
Agrese
Agrese je jev, který není ani špatný ani dobrý. Agrese může pomoci a může zabít. Stejně jako sluha je agrese dobrý sluha, když je rukách toho, kdo to s ní dobře umí (a má to uzdravené) a je to setsakra zlý pán, když se s ní setká někdo, kdo má s agresí nevyřízené účty.
Proč mě druzí pořád ubližují?
Protože nemám agresi za kamaráda. Lidé, kteří jsou oběťmi agrese, věří, že agrese je špatná.
Problém je, že agrese je něco, co je větší, než jeden člověk nebo i než milion lidí. Kdo nemá uzdravený vztah k agresi, toho bude agrese napadat a napadat.
Jak je to možné?
Představte si, že přijdete ke komukoliv domů a řeknete mu: Dobrý den pane, jste špatný a neměl byste existovat.
Bude Vás mít rád? Pokud ten dotyčný bude slabý, možná před Vámi uteče. Ale Vy jste právě napadla agresi. A agrese neumí nic jiného, než být agresivní, ledaže je uzdravená. Ale uzdravená být nemůže v přítomnosti někoho, kdo ji chce zničit. To naopak bude ještě agresivnější.
Proto lidé s neuzdraveným vztahem k agresi jsou často terčem agrese nebo jsou sami agresivní.
Jaké je řešení?
Poklonit se agresi a uznat její právo existovat. Lidé, kteří to dokáží, už nikdy nemusí být agresivní nadmíru a nikdy nemusí být terčem agrese.
Naopak dokud chci, aby agrese neexistovala, budu její obětí. A jednoho dne, kdy to přesáhne míru, tak možná najednou budu já tak moc agresivní, že se nepoznám.
Ta možnost uklonit se agresi je něco, co může udělat každý sám doma. A u některých lidí to bude aspoň částečně fungovat. Problém je, že se nesmíme uklonit agresivnímu člověku na ulici, který po nás půjde, protože ten by to mohl vzít jako výsměch a pak by nám za to ublížil.
Bohužel když mám v sobě velký problém přijmout agresi, pravděpodobně si to sám neuzdravím.
Na svých kurzech pracuji několika metodami. Úklona je první z nich. Najít důvod, proč se tak moc agrese bojím (nejčastěji pomocí Konstelací nebo Terapie pravdou), je další možnost.
Důležité je také agresi vidět a pomalu ji přijímat. Neutíkat před ní, nesnažit se ji odstranit ze života (ale současně se před ní rozumně chránit, doku to neumím lépe), ale prostě přijmout, že agrese existuje a někdy je i užitečná.
Nemusím kvůli tomu předstírat, že agrese je jen dobrá. Jde o to, že musím pochopit, že není špatná agrese sama o sobě, ale jen tehdy, když je neadekvátní. Tedy nesmím bojovat proti agresi, ale mohu bojovat za to, aby nebyla zneužívána.
Nejvíc uzdravující první krok je ale ten, že dostanete někoho, kdo Vás před agresí bude chránit a z tohoto bezpečného zákrytu se na agresi budete dívat. Nejdřív to bude velmi nepříjemné, ale po čase zjistíte, že můžete být v bezpečí i v přítomnosti agrese a že když Vy nebudete proti agresi, ona nebude proti Vám.
Když se navíc dostanete do ženské energie (nebo dokonce do nezranitelné ženské energie), pravděpodobně zjistíte, že okolní muži Vás před agresí začnou chránit a nebo dokonce že i sama agrese Vás začne chránit před agresí. To zní neuvěřitelně, ale zažil jsem to už mnohokrát, takže mi prosím nevěřte, ale zkuste si dovolit hypotézu, že možná je to možné.
K muži patří agrese, k ženě patří jemnost
Aby se muž stal MUŽEM, musí si projít obdobím agrese. V ideálním případě pak získá sílu a agresi nebude muset používat, jedině v situaci, která nejde vyřešit jinak.
Jak to ženy dělaly dřív, aby zůstaly v bezpečí? Odpověď je překvapivě jednoduchá – stačí být v ženské energii, tedy jemná a láskyplná.
Pokud je člověk v ženské energii, neprovokuje ani v největším násilníkovi násilí, ale potřebu chránit.
My jste to ale zapomněli a učíme ženy, aby se chránily. Ale chránit se už je začátek boje. A to násilníka provokuje k boji. Paradoxně čím je žena emancipovanější, tím větší jí hrozí nebezpečí.
Čím víc žena ctí muže, tím spíše bude muži chráněna.
Je to takhle snadné?
Rozhodně ne. Uzdravit si vztah k agresi je jedna z nějtěžcích věcí, co existuje. Řekněte někomu, kdo má u sebe meč a myslí si, že ho ten meč chrání, aby ho odhodil a že pak bude ve větším bezpečí. To je samozřejmě totálně proti tomu, jak si myslíme, že to funguje.
Takže tuhle cestu prosím nedělejte sami, protože odhodit meč, kterým se mohu chránit a přitom si ponechat vnitřní meč, kterým provokuji druhé, je úplně nejhorší, co můžete udělat.
Nejdřív je potřeba uzdravit to vnitřní ostří, kterým dotyčný člověk provokuje agresi druhých a až pak je snadné odhodit ten vnější obranný mechanismus.
Většinou také potřebujeme zažít, že nás někdo jiný ochrání, abychom našli bezpečí v sobě. Jindy naopak potřebujeme čelit nebezpečí v bezpečném prostředí sami. Jak to je ve Vašem případě zjistíme až na kurzu, nikdy to nemají dva lidé úplně stejné.
Takže který kurz a pro koho?
Pokud je Váš syn skoro dospělý, může přijít sám, bez Vás. On sám bude vědět, který kurz ho nejvíc láká. Pokud bude chtít řešit svůj vztah k agresi, může přijít na Přijetí vlastní agresivity.
Pokud bude chtít posílit svou mužskou energii, ať přijde na kterýkoliv z kurzů Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU .
Ale možná ho zaujme něco jiného.
Ale kurz potřebujete hlavně Vy sama. A je to stejné: Pokud chcete primárně řešit agresi, přijďte na Přijetí vlastní agresivity.
Pokud chcete jít víc do ženské energie a pomoct tak svému synovi, aby mohl být MUŽEM, přijďte na kurzy Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU a na nich budeme uzdravovat agresi také.
A možná se nejdříve potřebujete postarat o své vnitřní dítě (Uzdravení vnitřního dítěte nebo Nasycení vnitřního dítěte nebo týdenní Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU.). Nebo se nejdřív potřebujete naučit Mít se ráda nebo Přijmout sám sebe.
Pořadí je dáno i tím, jak moc jste připravená jít naplno do bolestivějších věcí (přijetí agrese není vůbec snadné) a zda není vhodné předtím absolvovat kurzy, kterými se na tento kurz připravíte.
Nemyslete na syna
Asi nejdůležitější je, abyste přitom nemyslela na svého syna. Každé dítě potřebuje nejvíc, aby jeho máma byla šťastná.
Když se máma MOC stará o dítě a zapomíná na sebe, tohle svým dětem bere. Když se naopak máma postará o základní potřeby svých dětí a pak se nejdřív stará o sebe, děti dostanou mnohem víc. Takže si vyberte kurz pro sebe, ne kurz, jehož absolvování nejvíc pomůže Vašemu synovi.
Přeju hodně štěstí a budu moc rád, když Vám pomohu se dostat do energie, kterou budete v mužích kolem sebe vzbuzovat touhu Vás chránit.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
