Když se cítíš zneužitá,
znamená to, že se cítíš slabá a podřadná vůči tomu, kdo Tě zneužil.
Nelze zneužít toho, kdo je dospělý a v plné síle. Zneužít lze jen toho, kdo je slabší.
Tenhle článek neříká celou pravdu. Obzvlášť když jsi byla zneužita jako dítě. Tenhle článek je jen pro někoho, možná jen pro jednu z tisíce. Ale téhle jediné může zachránit desítky let života.
Úcta Tvému osudu
Nejdřív chci vyjádřit úctu Tvému osudu, Tobě a Tvému utrpení. Pokud bys měla pocit, že ho zmenšuju nebo zneucťuju, není to mým záměrem a pak asi raději nečti dál.
Tenhle článek nepíšu, abych Ti říkal, že za něco můžeš. Naopak. Ty nejsi vinna.
Tenhle článek jsem napsal pro ty, co už nechtějí v tom, co se stalo, pokračovat. Pro ty, co chtějí vystoupit z koloběhu utrpení a už je jim to umožněno.
Teď máš na výběr:
Buď jsi byla zneužitá se všemi důsledky,
tedy jsi byla a stále jsi slabší A jako slabší s tím nemůžeš nic udělat, jedině se tím proterapeutovat a doufat, že na konci Ti bude dobře. Zvaž sama, zda chceš tomu, kdo Ti ublížil, věnovat další roky svého života.
Nebo přijmout zodpovědnost
to je nesmírně těžké. Ale máš naději na okamžité vyléčení.
Nechci Tě k ničemu nutit. Nemohu posoudit, jak těžké to bylo a nepřísluší mi v žádném případě soudit nebo říkat, že máš přijmout zodpovědnost.
Já jen říkám, že s veškerou úctou k Tvému utrpení se buď budeš vidět jako malá a zneužitelná nebo se uvidíš jako velká, kterou bylo možno zneužít jen s jejím souhlasem.
Pokud se Ti to stalo v dětství, je prakticky nemožné uvidět svůj díl zodpovědnosti. A přece – právě to je způsob, jak se osvobodit bez mnohaleté terapie.
Nemohu vidět, jak moc to bolelo. Jak moc Tě to poznamenalo.
Vím jediné – dokud se budeš vidět jako bezmocná, budeš bezmocná.
Když uvidíš svou moc nad celou situací, budeš to moct změnit v mžiku oka. Když uvidíš druhého jako člověka s jeho chybami, možná si zkrátíš své utrpení.
Píšu to jen proto, že jsem viděl, jak zneužíval ten, kdo obviňoval druhého ze zneužití. Neobviňuji Tě, nesoudím. Jen dávám do placu hypotézu, že možná tím, co se stalo, už nemusíš být ovlivněná. Zbytek nechávám s veškerou úctou k Tobě a Tvému utrpení na Tobě.
Nejsi vinna
Občas se ukazuje, že cesta k vyléčení je přijmout, že se mi to líbilo.Že nejsem jen bezmocná oběť. Že na tom bylo něco krásného, byť to bylo třeba jen jediné promile.
Hlavně si pamatuj, že to není o vině. Ty nejsi vinna. Měla jsi být menší a on měl být větší. On měl dávat a Ty jsi měla dostávat. A místo toho si on bral a Tys musela dát samu sebe.
Ty nejsi vinna.
Postarej se o tu malou
Máš ji v sobě. Hýčkej ji. Dej jí vše, co potřebuje. Nech si pomoct od lidí, kterým aspoň trochu důvěřuješ. Hlavně ji v tom nenechávej samotnou.
Dovol jí, aby mluvila o čemkoliv potřebuje, i o tom, co se Ti nelíbí. Tam je skryté něco, co Vás obě vyléčí.
Už se to stalo
V konstelacích platí podivná zákonitost – když se chceš s někým doopravdy rozejít, naplno se mu oddej. Je to nepochopitelné a naprosto proti všemu, čemu věříme. Ale máš co ztratit?
On si to už vzal. Už to nemůžeš nijak vzít zpátky. Jediné, co můžeš udělat, je dokončit to a projít skrz. Vím, že je to těžké. Ale cesta zpět bohužel není.
Kdyby byla jakákoliv pranepatrná šance na stroj času, zkus se vrátit a nedovolit mu, aby Ti ublížil. Ale už se to stalo. Nemůžeš udělat nic, než to buď dokončit nebo s tím být v neukončené podobě.
Jedna žena na kurzu to udělala a pak se sama divila – ano je možné se oddat tomu, od koho odcházím. Je to léčivé hlavně proto, že nás to otvírá lásce. Není možné odejít ze vztahu a být zavřená. V takovém případě si to neseš s sebou.
Zneužití je milionkrát na miliontou horší. A přece. Jediné, co teď můžeš udělat, když už se to stalo, že to vědomě dokončíš a řekneš tomu všemu ano. Bez sebeobviňování, bez výčitek sobě, bez dalšího ubližování si sobě. Prostě jen říct: Ano, stalo se to.
V tom okamžiku se může stát zázrak. A když navíc (jen bonus, v žádném případě povinnost) najdeš, v čem se Ti to líbilo nebo v čem Ti to posloužilo, budeš moct to staré nechat za sebou.
Je v pořádku, když to nepůjde
Nikdo nemůže chápat, jak velkou bolest za sebou máš. Takže Ti nikdo nemůže říkat, že něco máš nebo nemáš udělat.
Vím, že tímhle způsobem mohu pomoct jen některým.
Moc bych si přál, abys to byla i Ty. Ale není v mé (a asi ani v Tvé moci), zda to ty budeš. Někdy musíme jít tou delší cestou.
Pokud jsi připravená jít i cestami, o kterých se zdá, že nemohou pomoct, jsi u mě vítána na mých kurzech. Pokud ne, jsou spousty terapeutek, které Ti rády pomohou.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
