Publikováno 7.9.2024
Jak pomoci tomu, kdo se už pevně rozhodl se zabít
Když člověk jako pan Radek Ptáček, Karel Heřmánek nebo Karel Svoboda rozhodne pro sebevraždu, už máte jen posledních pár hodin nebo dní, ve kterých můžete něco udělat. Protože tito lidé věří sami sobě a tudíž se neptají druhých na jejich názor, když se jedná o ně. Ani vás nevydírají, nemanipulují ani slušně neříkají, co potřebují k tomu, aby mohli žít. Prostě to zkusili už mnohokrát, možná aniž jste si toho všimli a výsledek dali do rovnice.
Oni zbilancují svůj život a jakmile dojdou k závěru, že jejich život nestojí za další žití, tak se pevně rozhodnou a v čase, který si sami určí, spáchají sebevraždu. A vyberou si takový způsob, aby žádná náhoda nemohla způsobit, že se jim vražda sebe nepovede.
Teď se shodou náhod staly dva případy, které jsou pro jejich okolí nepochopitelné, protože každý z nás by byl rád, kdyby mohl žít takový pro všechny ostatní obohacující život, jako pan Ptáček nebo pan Heřmánek.
Přitom každému z nich by bylo pomoci, kdyby věděl, že ten kdo vydal rozkaz k popravě, nebyl on sám, ale někdo, jehož jediným cílem je uškodit svému nositeli.
Každý psycholog snad ví, že máme v sobě různé části
Které se mezi sebou hádají a v nejhorším případě mě mohou ponoukat k tomu, abych ublížil sobě nebo druhým. Ale zatím je velmi řídký názor, že každý takový hlas je jen něčím odrazem. A záleží na vašem dětství, zda budete slyšet nebo jinak vnímat příjemný hlas, který vám říká, že vše zvládnete, protože to jste slyšel od svých rodičů, prarodičů, učitelů a dalších důležitých osob. Nebo zda z vás vyroste psychotik nebo schizoidní člověk, který slyší nebo jinak vnímá hlas, který mu říká, že se má zabít. Nebo zabít třeba 17 lidí, jako se to stalo 21.12.2023 na filozofické fakultě a předtím v Klánovicích
Většina z nás je někde uprostřed. A nemáme „hlasy“, které slyšíme, ale máme vnitřní hlasy, o kterých si myslíme, že to jsme my. Ale vždy, když si o sobě myslíme něco špatného nebo to dokonce děláme, tak právě nasloucháme svému falešnému já, kterému na nás vůbec nezáleží, protože to nejsme my, ale někdo, kdo nás využívá. A když ten někdo dá příkaz k vraždě sebe, tak to je horší verze falešného já, které já nazývám parazitické já. Protože se chová stejně jako parazit, který vysaje život z hostitele a pak se s jeho smrtí rozšíří dál. Ale protože tato představa je nemožná v současném stavu vědeckého poznání, tak si nikdo zatím nedal dohromady fakta. A tak zbytečně umírají lidé, stejně jako zbytečně umíraly ženy ještě v polovině 19. století na horečku omladnic, protože tehdejší stav poznání neumožnil uvidět, že když si budou porodníci umývat ruce, o desítky procent se sníží smrtnost žen při porodu.
A ani pan Ptáček si nedovolil mluvit o věcech, které jsou podle současného stavu poznání vědy nemožné. Protože „by si diváci a posluchači mysleli, že jsem se totálně zbláznil“. Což je citát pana Ptáčka v čase 23 minut 15 sekund. Což je veliká škoda, protože možná už byl blízko k poznání, které kdyby učinil, tak už by nemusel umřít.
Varovné známky možné bilanční sebevraždy
Člověk najednou se cítí lépe a přitom pro to není žádný objektivní důvod. Ale on je. Protože se člověku ulevilo, protože už se rozhodl. Dívejte se na známky toho, že chce urovnat své věci v životě.
“Kolegové, kteří s ním muzikál chystali, říkají, že měli už delší dobu obavu o Svobodovo zdraví. Pozorovali, že nápadně hubne. Když se skladatele ptali, zda je v pořádku, odpovídal obvykle: "Jednou se to dozvíte."“
Člověk, který nikdy nechtěl mít zbraň, najednou projeví zájem o zážítkový kurz střelby.
Takovýchto známek mohou být stovky. A přesně to, co je většinou známkou uzdravení, může být známkou loučení se.
A nejhorší na tom je: Nikdy to nemůžete vědět. Protože čím je člověk inteligentnější, tím si lépe a rafinovaněji může promyslet sebevraždu, pokud bude chtít.
A skutečně jediná obrana proti sebevraždě je žít co nejplněji ve svých vztazích. Ale tady je důležité vědět, že to, že se pan Ptáček cítil osamělý, nemá nic společného s tím, že osamělý byl objektivně. Protože on objektivně byl v mnoha vztazích.
Vykašlete se na objektivitu a rozum aspoň na 5 minut
A udělejte pro své blízké něco speciálně pro ně a klidně i něco, co běžně neděláte. A řeknete jim, jak si jich vážíte, jak jsou pro vás důležití.
A když si něco přečtete o falešném já, tak vám možná něco z toho zůstane, aby když vám bude nejhůř, to sloužilo jako záchranné lano. A jestli chcete poslat záchranné lano i dál….Protože každého z nás může přemoct tak silná ztráta, že pak budeme věřit tomu, co říká, že náš život už nemá smysl. A vůbec nás nenapadne, že to neříkám já, ale něco co se chce náš zbavit.
Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích
https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.
Přihlásit na kurz se můžete tady.
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
