Proč se bojíme pravdy?

Publikováno 2.5.2024

Proč se bojíme pravdy?

       Proč říkáme „změna pohlaví“ a tváříme se, že je to vratný proces, bez nežádoucích účinků. A přitom kastrace je pravdivý název pro to, čemu říkáme změna pohlaví a vzbuzujeme pocit v těch druhých i sobě, že je to jako změna občanky. Kterou si můžeme nechat vyměnit hned zítra zase zpátky se svým pohlavím.

Proč neříkáme pravdu?

       Protože kdyby translidé věděli, že dávají souhlas s kastrací, velmi dobře by si to rozmysleli. A už by nebyli dojné ovce influencerů, kteří si postavili živnost na tom, že každému nejistému dospívajícímu vsugerují, že on je osoba, které pomůže změna pohlaví.
       Přičemž kdyby to byla skutečná změna pohlaví, která se dá vrátit, kdo by jí nechtěl. I já jako muž, který si je jist svým pohlavím, bych rád dal 1000 Kč za kolek za to, abych se na dva dny mohl cítit jako žena. A pak bych se rozhodl, jestli chci dát dalších 1000 a vrátit se zpět do mužského pohlaví nebo by se mi opačné líbilo natolik, že bych tam chtěl zůstat.
       Ale kdybych znal pravdu, tak i kdybych se cítil jako žena v mužském těle, tak bych to nechtěl. Protože pravda je, že pak už nejsem ani žena ani muž, co se týče reprodukčních schopností. Pořád jsem geneticky to pohlaví, kterým nechci být. A jedině v sexu mám pocit, že jsem to vytoužené pohlaví. Ale i za to zaplatím velikou cenu. Buď budu celý život svému partnerovi lhát a pak si musím najít partnera, který nechce děti teď ani za 10 nebo za 20 let. Nebo mu to řeknu na férovku. Ale kolik mužů se chce milovat s bývalým mužem? Který se tváří, že je žena? A který nemůže mít děti?
       Proč lidem, které psychologové posílají na operaci, neříkáme i tuto pravdu? Co když právě lékaři dělají další verzi lobotomie? “Dnešní doba považuje lobotomie za archaické a barbarské“, zatímco v roce 1949 byla oceněna Nobelovou cenou.

Co když se psychologové mýlí?

       Podle mě se mýlí s určitostí. Stejně jako lobotomie měla pozitivní výsledky a nežádoucí se neviděly, tak i změna pohlaví přináší i pozitiva. Ale zatímco tehdy bylo přípustné o negativech lobotomie mluvit, tak dnes se nesmí nic proti říct, protože se jedná o příznak transofobie. Když chcete říct lidem , kteří se chystají pro totální změnu jejich života, říct, že „změna pohlaví“ je něco jiného, než změna pohlaví. Tak už jen tím jste transfob a váš článek je odmítnut, protože je „sporný a zavádějící“.

Skutečná pomoc pro translidi bez nutnosti nevratných změn

       A přitom já chci translidem pomoct. Aby si nemuseli vyčítat své rozhodnutí, protože s velikou jistotou se dožijí toho, že „změna pohlaví“ kvůli psychickým problémům bude viděna jako barbarská. A snad se i rozšíří metoda, která pomůže každému z nich najít to, co hledají. Která už je k dispozici. Tomu, co se říkalo „two-spirit“ u domorodých indiánů a neumělo se to léčit, ale jen se to přijalo, tak dnes se to nazývá pojmem falešné já a kdo chce, ten může toto falešné neboli parazitující já vyléčit. Ale není to snadné a bude to práce na roky.

Jak se pletou psychiatři a psychologové

       A že se psychologové a psychiatři mýlí, o tom je tento článek. Zde je třeba říct, že tento článek mohou zneužít skutečně nemocní k tomu, že se ještě víc nebudou chtít léčit. Takže v určitém procentu případů je tento článek paní Pavlíčkové sporný a zavádějící. Ale tady zvítězil rozum nad strachem a článek byl zveřejněn. Protože každá věc, ze které se můžeme poučit, nesmí být cenzurována, ale může k ní být přidán dovětek s vysvětlením názoru redakce. O což prosím i já.

A když redakce bude chtít zjistit pravdu,

       tak je klidně možné udělat pokus, ve kterém bude sledovat osud 10 dobrovolníků, kteří se vydají cestou „změny pohlaví“ a deseti jiných, kteří se rozhodnou vyzkoušet cestu uzdravení falešného já.
       Protože před tím, než se rozhodnete pro možnost, že jeden názor budete podporovat a druhý cenzurovat, je dobré si alespoň zjistit, zda ve jménu dobra nepodporuji nevratnou škodu na těch, které chci chránit.

Další důsledky strachu z pravdy

       Na druhé straně to vidíme lépe. Takže když někdo nazve válku speciální vojenskou operací, vidíme to jako licoměrnost. Ale já vidím stejný strach z pravdy. A pravdu je třeba říkat vždy. Protože každá lež vede k následkům. A ty jsou z dlouhodobého hlediska vždy horší, než když si říkáme pravdu.
       Kdyby pravda byla obecně přijímaná, tak by všem lidem bylo jasné, že když jsme zaspali a probudili se do války, tak jediná cesta k míru je stát se tak odporně silnými, že nikoho ani nenapadne s námi bojovat. A pak budeme mít právo se pohoršovat nad výrazem, který si zvolil diktátor, aby ovládl nejdřív Ukrajinu.
       Ale když se sami neumíme postavit k pravdě čelem, tak nám nezbývá, než se dívat, jak v důsledku toho, že my nevidíme krutou pravdu, umírají statisíce lidí. A jak v důsledku toho, že odmítáme přijmout svou zodpovědnost za to, abychom viděli pravdu, jsou každý den dělány „změny pohlaví“ a až bude mnoho Danielů Blacků, tak snad uvidíme, co jsme měli udělat hned teď.
       Sám jsem zvědav, zda bude můj článek otištěn nebo ne. Pro případ, že by náhodou byl, tak zde je odkaz na petici, kterou podepište, pokud souhlasíte s tím, že učitelé by neměli být nuceni k světonázoru, který ani nedokáže rozlišit mezi pohlavím a genderem.

Ještě horší důsledek

       Když se tváříme jako ti správní a přitom sami sobě lžeme, pak je logické, že bude polovina lidí, která poukazuje na naše chyby a nevidí je tam, kde jsou. A pak nám hrozí, že si zakážeme jadernou energii, protože v Rakousku bylo tamní referendum hlavně o 1 politikovi. A ten politik dostal stopku, protože referendum vyhrálo o několik tisíc hlasů. Ale současně to referendum zakázalo jaderné elektrárny, tak teď mají v okolí Vídně víc radioaktivity, protože zapomněli lidem říct, že větší radioaktivitu vytváří uhelná, než jaderná elektrárna.

A proč to zapomněli říct?

       Protože rozdíl je tak malý, že není důvodem k zavření uhelné elektrárny. A protože ti všichni vědci vycházeli z toho, že všichni Rakušané myslí podobně logicky jako vědci. Přičemž tento nedostatek emoční inteligence vědců vedl k tomu, že dnes jsou Rakušané víc závislí na fosilních palivech a víc přispívají k oteplování planety.
       Tak stejně tak si vytváříme budoucí problémy tím, že nechceme čelit menším problémům dnes. Proto pravda je sice krutá, ale současně ta nejméně krutá ze všech možností z dlouhodobého hlediska. Lež je sice velice krásná, ale nakonec za ni zaplatíme. Doufám, že to pochopíme. A že přijmeme pravdu i tam, kde je zatím nepřijatelná. A tím pomůžeme našim translidem. A současně vezmeme vítr z plachet těm, kteří se bojí LGBT+ a v důsledku svého strachu těmto lidem ubližují. A nakonec vezmeme vítr z plachet i panu Putinovi, který se postavil do čela těch, kteří se tak moc bojí svobody. A obě strany se bojí pravdy. Jen u pana Putina to vidíme víc, zatímco ti jemu podobní to víc vidí u nás.
       A místo abychom pomohli sobě a tím pádem i druhým, tak si volíme cestu války. Ale k cestě míru musíme unést pravdu. Hlavně pravdu o sobě. A když ji uzdravíme, už nebude muset být válka. Ale my se chceme raději tvářit, že za všechno může ten druhý. Takže pak nám nezbývá než bojovat za svou spravedlnost. A končí to válkou.
       A totéž se děje i v našich vztazích. Kde to končí rozvodem.
       

Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích

       https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

(c) MUDr. Martin Daniel, 720 235 106, danielma@seznam.cz