Publikováno 19.7.2024
Rozdíl mezi liberálem a „liberálem“.
A jak zmatení slov souvisí s vaším zdravím
Liberalismus (latinsky liber svobodný, liberalis svobody se týkající, svobodomyslný) je politický směr nebo také filosofický pohled, který většinou prosazuje principy jako svoboda, demokracie, sekularismus, právní rovnost, podporu občanských a lidských práv, jak píše nejen wikipedie.
Je svoboda vhodná pro každého ve stejné míře?
Kdybychom uvěřili této myšlence, musíme dát dětem stejnou svobodu jako dospělým.
Má dítě právo vstoupit do vozovky bez rozhlédnutí?
I ten největší příznivec svobody za každou cenu nám snad odpoví, že ne. Protože dítě se nejdříve musí naučit, jaké nebezpečí mu hrozí, jak mu předejít a až pak dostane svobodu chodit sám po ulici.
Takže na každé právo musíte nejdřív dospět.
Z tohoto důvodu nejsou děti trestně zodpovědné za vraždu. Když váš 3letý syn vezme do ruky nůž a „omylem“ ho do vás opakovaně zabodne, je na něj pohlíženo, jako na toho, kdo nic takového nemůže udělat.
Jestli se vám tento příběh zdá nemožný, tak moje žena, která si čte tento článek, si právě vzpomněla na případ 6leté holčičky, která pobodala svého otce.
Ale kdyby toto udělalo už 14leté dítě, pohlížíme na něj jako na pachatele, i když zákon to vidí jinak. A toho využívají gangy třeba ve Švédsku, které dávají za úkol někoho nepohodolného zabít 14 letým dětem.
Svoboda není jen o věku
Když dospělý člověk není schopen domyslet důsledky svého činu, bude osvobozen také. Ať už je to způsobeno mentálním hendikepem nebo psychiatrickou nemocí. Když je člověk v pokročilém stádiu demence, také mu nedovolujeme, aby sám vstupoval do silnice, i když na něj jinak pohlížíme jako na svobodnou bytost.
Z výše uvedeného vyplývá, že svoboda není nade vše
A podobně je to i dalšími věcmi, které původně liberalismus prosazoval. Ale pak nastane dřív nebo později konflikt. Je tedy důležitější svoboda nebo lidská práva? V počátcích liberalismu nebyl mezi těmito pojmy rozdíl. I když z hlediska otrokáře byl i tehdy. A vyřešil se tím, že svoboda otroka být svobodný byla dána přednost před svobodou otrokáře vlastnit otroka. S tím dnes už všichni souhlasíme.
Ale dnes už jsou ve formě pozitivní diskriminace upřednostňování ti,
- jejichž předkové byli před 170 lety otroci (afroameričané, jejichž předkové byli z jihu USA),
- spolu s těmi, kteří byli už v té době svobodní a někteří z nich byli už v té době bohatí (afroameričané, jejichž předkové byli v té době na severu USA, takže byli před 170 lety svobodní)
- spolu s těmi, kteří nikdy nebyli otroci, protože jejich předkové v Africe se prostě nenechali chytit nebo byli na odlehlých místech, kam nedosáhla chapadla výprav bělochů (a místních vládců, tedy černochů!!!!) za zotročováním černochů a jejichž předkové nebo oni sami se pak dostali do zemí, které tuto pozitivní diskrimaci dělají
- a také s těmi, kteří měli černou kůži a lovili jiné černochy, aby se z té části, která přežila cestu do USA, stali otroci
Takže teď jsou pozitivně diskriminováni (tedy mají lepší podmínky)
lidé s černou barvou kůže, i když už třeba 100 let patří jejich rodiny k těm nadprůměrně bohatým a úspěšným lidem a díky tomu jsou negativně diskriminování jen na základě rasismu lidí s bílou nebo žlutou barvou kůže. A to včetně těch, jejichž předkové se zasloužili o to, aby byl rasismus zrušen. A teď musí tito lidé čelit rasismu, který je mnoha „liberály“ obhajován, protože má zrušit nerovnost, která nikdy nemůže být zrušena.
Protože nerovnost tady je a vždy bude
Velice by se mi líbilo, abych byl roven třeba panu Jágrovi. A uměl bych si užívat výhod z toho plynoucích. Ale nejde to z mnoha důvodů: 1. Nikdy jsem neměl možnost mít jeho talent.
2. I když tady byli lidé, kteří měli talent větší (takže z hlediska rovnosti na tom byli lépe, než pan Jágr), tak nikdo z nich nebyl schopen trénovat tak moc jako pan Jágr.
3. Třeba proto, že když by se pan Jágr narodil v roce 1923, tak by se štěstím vůbec přežil válku a v době, kdy pan Jágr poctivě trénoval do úmoru, tak třeba jiný bezejmenný pan Jágr pracoval do úmoru, aby vůbec přežil.
Takže jestli chceme co největší míru svobody a lidských práv,
tak zapomeňte na představu rovnosti jako lidského práva, ale jen jako ideál, kterému se můžeme přibližovat aspoň v oblasti práva a i tam je to spíše nedosažitelný ideál, než běžná věc.
Zmatení slov vede ke zmatku a k nemoci
Takže je důležité si uvědomit, zda bojuji proti skutečným liberálům nebo těm, kteří z původně vznešené myšlenky udělali její opak.
Když bojuji proti manipulaci, co doopravdy chci? Protože za manipulaci je možné považovat neférové, nečestné jednání (1. význam slova manipulace). Kdy třeba něco jiného říkám lidem, které mám ve své moci a něco úplně jiného těm ostatním. Nebo něco jiného před dotyčným a opak toho, když jsem s ním. A tento druh manipulace se pozná tak, že se ptáte a chcete zjistit pravdu, která platí vždy.
Ale právě to je často považováno za manipulaci. Protože druhý význam tohoto slova znamená někoho, kdo si silně stojí za svou pravdou. A tento člověk chce vidět, zda to, co říkáte je pravda (a pak může svou pravdu rozšířit) nebo zda je to lež. A proti lži by měl každý z nás bojovat, protože když uvěříme, že 1+1 = 3, tak potom už nemáme šanci na zdravý, šťastný a spokojený život. Protože když
zaměníme štěstí a neštěstí,
tak čím více se budeme snažit o své štěstí, tím více budeme nešťastní.
A máme hned odpověď na otázku, proč čím víc se snažíme o štěstí, je tak moc depresí mezi lidmi? Proč dnes, kdy se nejvíce bojíme o životy naších dětí, rapidně u nich narůstá počet psychiatrických problémů?
Proč dnes, kdy je naším domnělým cílem mír a klid, narůstá počet příkopů mezi lidmi. Který vede ke střelbám do nevinnných lidí i do politiků.
Shodou okolností 2 poslední atentáty mají hodně společného
Jak pan Fico, tam pan Trump to přežili. Pan Fico mluvil o odpuštění a přitom dělá činy, které vedou k větší nenávisti. Pan Trump nemluví o odpuštění a zatím se zdá, že se něco v něm skutečně změnilo a dosavadní útočnou rétoriku zmírnil. Kéž by se to ukázalo jako pravda. Protože nic náš svět nepotřebuje méně, než aby americký prezident se vydal cestou zloby a nenávisti, ještě víc, než je běžným zvykem pro prezidenta.
Oba atentátníci jsou z prostředí antiliberálního. A přece tohoto faktu zneužívá pan Fico k boji proti liberálům a má na to prostředky. Zatímco jeden náš nový europoslanec říká „Liberální dobytci naštěstí opět neuspěli v jejich odporné představě demokracie. Dehonestační kampaně a atentáty jsou novodobé praktiky zelených Khmérů.“
Ale právě přesně tento citát říká, kdo má metody Rudých Khmerů, jen je používá k opačným cílům. A kdyby tady byli skutečně zelení Khmérové, do 4 hodin by byl mrtvý. A on je naopak poslancem, stejně demokraticky zvolen, jako ti, kterým říká zelení Khmérové. Takže pravda se ukazuje a tento nositel nenávisti, která by mohla končit hnědými Khméry, může dál bez problémů svou nenávist šířit. Aniž si vůbec uvědomí, že právě tím výrokem prokázal, že tady nejsou žádní zelení Khmérové, maximálně jsou tady lidé, kteří dělají nelogická rozhodnutí, ať už pod dojmem ideologie nebo protože za ně dostali zaplaceno.
A právě dehumanizace a dehonestace protivníků, pak vede k atentátům. Jen v jeho případě by vedl k atentátu na člověka, kterého označím za zeleného Khméra a v rámci dehumanizace mého protivníka je pak každý prostředek k odstranění oponenta dobrý. A když je to zelený Khmér, tak si o něm mohu myslet, že to není člověk a pak odstraním překážku z myslí lidí, kteří nedělají atentát na člověka, ale na zosobněné zlo.
Zatímco člověk rozumný nechce oponenta zabít, ale umožnit mu, aby se zamyslel a díky tomu uviděl pravdu. A člověk nejrozumnější je schopen uvidět i to, že i on se mýlí.
Zaměňujeme pojmy a divíme se, že se pak nemůžeme dohodnout na ničem
Protože co je pro jednoho opak manipulace, je pro druhého manipulace jak vyšitá. Co je pro jednoho snaha o odpuštění, druhý v tom vidí snahu o potrestání všech s opačným názorem.
Co je pro jednoho pravdivá snaha o to zastavit zelené Khméry, druhý v tom stejném vidí hrozbu demokracii srovnatelnou se skutečnými Rudými Khméry.
A pak bojují lidé proti sobě, protože jedněm jde o mír a druhým jde také o mír. Přičemž jedni vidí nejlepší cestu k míru zabít oběť, zatímco druzí by chtěli zastavit agresora. Ale ve skutečném cíli se shodnou.
A Američané volí levici, i když s jejími praktikami nesouhlasí, aby zabránili konci demokracie, kterou představuje pan Trump. A druzí Američané volí pravici, i když nesouhlasí s panem Trumpem, protože chtějí zabránit konci demokracie, který vidí, když vyhraje pan Biden. Takže nevyhraje ten oblíbenější nebo ten, jehož názoroy jsou pravdivější, ale ten, kdo přesvědčí Američany, že jeho protivník je ještě větším nebezpečím pro demokracii, než já.
A lidé v tomto světě, kde může být každý pojem použit v opačném smyslu, tak pak bojují za své falešné já a čím víc získají pro něj, tím nešťastnější jsou oni sami. A pak se divíme, proč potřebujeme čím dál více antidepresiv, anxiolytik, povzbuzovadel, alkoholu, drog a psychiatrů. Přičemž řešení je na začátku – na správné definici pojmů. Protože nenávist vede k větší nenávisti, i když je zabalená do hezkých slov o odpuštění.
Připojte se ke skupině O zdraví a vztazích
https://www.facebook.com/groups/dotazyzdravi Tam se snažíme o spolupráci klasické medicíny a vědoteriky. Vědoterika je to nejlepší a nejúčinnější z ezoteriky vybrané na základě vědeckého pozorování výsledků.
Přihlásit na kurz se můžete tady.
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
Sdílejte, přidejte k Oblíbeným
