Psychologie a ezoterika – dvě sestry, které se nesnášejí.

Publikováno 15.3.2024

Psychologie a ezoterika – dvě sestry, které se nesnášejí.

       Moje žena podstupuje výcvik v psychoterapii. A protože zná mé kurzy, tak velice často vidí, že zvláště tento druh psychoterapie je zvláště podobný ezoterice, jak ji dělám já. A velice nelibě nese neznalost lidí, kteří dělají výcvik a vymezují se proti ezoterice a přitom dělají v podstatě totéž. A hlavně se nesmí říct slovo ezo.
       Není to náhoda, protože zakladatel rodinných konstelací byl i psychoterapeut. A kdyby se tehdejší psychologická komunita dívala na jeho výsledky, tak bych dnes byl psychoterapeutem. Ale protože psychologové nemohli uznat daný směr za vědecký, když nikdo nevěděl, jakým mechanismem funguje, tak ho vyloučili z řad psychoterapeutů, když jim dal vysvětlení, které bylo logické, ale totálně v nesouladu s paradigmatem tehdejší vědy. A dnes už je epigenetika absolutně v souladu s vědou, takže kdyby žil dnes, tak by už vysvětlení mohl podat skrze epigenetiku. Ale protože psychology víc zajímal soulad s tehdejší úrovní vědy, než výsledky, tak se konstelace staly součástí šedé zóny se všemi výhodami i nevýhodami. A proto dnes se cítím být konstelatérem, tak trochu ezoterikem a hlavně musím všude zdůrazňovat, že nejsem psychoterapeut. Což mi nevadí, protože já nechci být omezen, čím jsou omezení psychoterapeuti (např. délkou hodiny, protože já končím, až když je dané téma hotovo a neumím si vůbec představit, jak bych mohl pracovat v časovém tlaku. Jde to. Ale pak se musí vyhnout řešení skutečně důležitých věcí). A protože mám základní znalost z psychoterapie, tak jsem schopen pomoci i klientovi, kterému jeho psychoterapeut mohl pomoct, ale místo toho se s ním pohádal. A v důsledku toho se mému i jeho klientovi přitížilo a málem ztratil užitek, který z mé práce měl.
       Což bych mohl použít k zneuctění psychoterapie. Ale já to neudělám, protože „kdož jsi bez viny, hoď kamenem“. Protože jsem velmi šťastný za to, že můj nejtěžší klient má ještě někoho dalšího, kdo mu může pomoct. A na malém městě je zázrak, že tam je psychoterapeut, který je zaměřen na léčení příčin a ne jen důsledků. Protože kdyby řešil jen následky, tak to poznám podle toho, jak pracuje.

Blaho klienta je na prvním místě

       Protože ve skutečnosti jde jak dobrým konstelatérům, tak dobrým psychoterapeutům o blaho klienta.
       A když se potkám s psychologem, který se víc zajímá o potlačení konkurence, než o spolupráci, tak ho budu veřejně tepat. Protože já nemám povinnost dbát o dobré jméno těch, kteří o něj nedbají sami.
       A nedávno jsem vytvořil na faceboku skupinu Chci se uzdravit – dotazy, kde jsem chtěl udělat prostor pro lidi, které nezajímá soupeření, ale spolupráce. A jaké bylo mé překvapení, když jsem uviděl ezoteriky v praxi.
       A já jsem musel připustit, že můj koncept ezoteriky je asi špatně. A že mám daleko blíž k psychoterapeutům, než k drtivé většině ezoteriků.
       Abych se odlišil od ostatních ezoteriků, chci zavést nové slovo pro ty, kteří se chtějí dívat na následky svých činů a chtějí používat to, co funguje a ne to. I když se o tom už tisíce let říká, že by mělo fungovat.

Vědoterika.

       Je spojení toho nejlepšího z ezoteriky se základem každé správné vědy: Totiž s pozorováním výsledků.
       Zatímco ezoterik věří, že jeho pravda funguje. Ale jeho pravda je svatá a tak nikoho ani nenapadne, že by se dala ověřit. Ale to je pro většinu ezoteriků problém. A zejména se jim nelíbí možnost, že existuje jen jediná pravda. Protože kdyby byla „pravda“ falzifikovatelná (zpochybnitelná), tak by výsledkem bylo poslání většiny „pravd“ na smětiště dějin. Protože falzifikovatelnost hypotézy je absolutní podmínkou vědy, aby zařadila vědoteriku pod vědu. A v mém pojetí vědoteriky je toto možné. Až na to, že já pracuji vždy s jedním člověkem. Takže skorovědeckému zkoumání podrobuji svou zkušenost. A když funguje u mě, tak si dovolím předpokládat, že bude podobně fungovat i u jiného. A kupodivu to tak téměř vždy je. A problém je v tom slově podobně. Protože aby se vědoterika mohla stát součástí vědy, bude muset věda udělat změnu. Protože pro zkoumání mostů nepotřebujeme „podobně“. Tam platí fyzikální zákony pro všechny mosty stejně. Ale my lidé nejsme stroje. Takže jsme všichni podobní, ale naše životní příběhy jsou hodně odlišné. A zdá se, že podléháme všichni stejným zákonitostem. Kterým jste doposud mohli slepě věřit nebo je slepě odmítnout.

Já učím to, co žiju.

       A když to nejde, tak hledám řešení, aby to fungovalo a dalo se podle toho žít snadno a lehce. A problém většiny ezoteriků (a také mnohých psychologů) je, že oni postupují opačně: Oni se snaží žít to, co učí.
       Dobře si toto přečtěte. Protože až plně pochopíte rozdíl, až tehdy Vám bude jasné, že já neučím žádnou filozofii. Já prostě dělám, co fungovalo předtím. A když to nebude fungovat Vám, tak se na Vás nebudu zlobit, ale místo toho budu chtít plněji pochopit zákonitosti.

       
Přihlásit na kurz se můžete tady.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

       
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

       Třeba já jsem trpěl šikanou a dokonce jsem se kvůli tomu cítil tak špatně, že jsem uvažoval o sebevraždě. Ale naštěstí už v 15 letech jsem přešel na gympl, kde už šikana byla velmi malá.
       A i šikana na ZŠ byla neporovnatelná s případě daleko horšími.
       A když jsem řešil svůj pocit ohledně šikany, tak se objevil malý Martínek ve věku 10 let.

(c) MUDr. Martin Daniel, 720 235 106, danielma@seznam.cz