Oběť, Viník a Zachránce
Hra, kterou můžete hrát jakkoliv dlouho. Konec hry nenastává, ani když oběť zemře. Klidně se vsadím, že ještě dlouho spolu budou pan Macura a pan Rychtář bojovat.
Protagonisté:
1. Oběť: Oběť může být mužského i ženského pohlaví. V obou případech je v nemocné ženské energii. (Když je v nemocné mužské energii, hra se hraje tvrději a s větším množstvím násilí).
2. Viník. Viník je ten, kdo oběti ublížil. Častěji osoba mužského pohlaví. Obbykle na začátku přichází jako ochránce a zachránce. Ale jakmile jste ve vztahu, je nemožné neudělat nějakou chybu. V normálním vztahu oba ví, že chybovati je lidské a sice si třeba neodpustí, ale oba si připouští aspoň nějakou míru spoluzodpovědnosti.
U Oběti je tomu jinak. Profesionální oběť to neumí jinak, než obviňovat druhého za všechno špatné. Viník (tedy původně zachránce) se tak dostává do situace, kterou není snadné zvládnout. Pokud je dost v mužské energii, buď odejde nebo si zjedná pořádek. Když neumí ani jedno ani druhé, je vmanipulován do pozice viníka.
Ale protože viník ve skutečnosti není doopravdy zlý, on jen neví, co s tím a je v zajetí svých vlastních problémů, tak hra pokračuje. Nastává fáze opakovaných rozchodů a usmiřování.
Kdyby do toho nikdo nevhodně nezasahoval, byla by šance to změnit. Ale jen když by o to aspoň jeden projevil zájem. Nelze pomáhat tam, kde o to vlastně nikdo nestojí. (To je rozdíl mezi zachráncem, který nakonec ublíží a tím, kdo je „jen“ ochoten pomoci a má na to).
Kdyby do toho zasáhl někdo se silnou zdravou mužskou energií, který by zkrotil oba draky (drak je to v nás, co nás ovládá a způsobuje, že nežijeme život, jaký chceme), mohl by osvobodit oba. Ale to je možné jen tehdy, když tam nevstoupí jako rival viníka ani jako žalobce viníka a obhájce oběti.
Stejně tak by oba mohla uzdravit osoba v nezranitelné ženské energii. Ale obojí je u člověka jako byla paní Bartošová v roce 2013 podobně pravděpodobné jako potkat Eskymáka v Nové Lhotě. Ona už takové lidi nepřitahuje, takže přirozeně, bez terapie, to téměř nejde zvládnout, protože v okolí nejsou lidé, kteří by Ivetu chtěli a byli by zdraví.
Takže okolí nezbývá, než čekat, až se teror zvětší natolik, že se oběť o sebe začne starat. Kdyby nebyli pseudozachránci, byla by šance, že tato tvrdá a přirozená cesta zabere. Ale falešní zachránci pomáhají, aby Oběť necítila důsledky svých činů a měla pořád psychologický zisk z toho, že je „zachraňována“.
Je možné ji po celou tu dobu učit samostatnosti, sebeúctě, ale kdyby oběť odešla od viníka ne ze své vůle, ale z vůle někoho jiného, moc by se nezměnilo.
Samozřejmě je třeba udělat vše pro záchranu života, ale vidíme, že i pod drobnohledem médií se to tady nepodařilo.
Problém totiž nastává, když do hry vstoupí třetí osoba – Zachránce. Kdyby to měl zachránce v sobě v pořádku, mohl by pomoci. Ale zde mluvím o zachránci jako o tom, kdo ve skutečnosti zachraňuje sám sebe (přeněji řečeno většinou svou mámu).
Jak hru ukončit
Tuto hru můžete hrát celý život. Mnoho dvojic dokáže hru na Oběť a Viníka hrát desítky let.
Oběť může hru ukončit tím, že přijme zodpovědnost za svůj život. To je ale těžké. Znamená to přijmout, že já za to můžu taky. A že nakonec jsem to byla já, kdo si to všechno takhle vybral.
Když Oběť začne dávat víc energie tomu, aby dala svůj život do pořádku a méně tomu, koho obvinit za to, že její život není v pořádku, začne brát život do svých rukou a přestává být Obětí.
Když Viník přijme zodpovědnost za své činy, napraví je a uzdraví svou vinu, může z této hry vystoupit. Ale paradoxně Viník je ve slabší pozici. Zatímco Oběť může tuto hru ukončit sama, Viník ne.
Ale i on může z této hry vystoupit. Tím, že odejde a nenechá se už dál manipulovat. Ona Oběť je totiž obvykle geniální manipulátorka. A Viník to neumí, tak se snaží vyrovnat síly jinými způsoby. A když si Oběť vybere vhodnou oběť k tomu, aby z něho udělala Viníka, nemá Viník šanci.
Osobnostní rysy Oběti
Manipulativnost. Ideálně tak dobrá, že okolí z manipulace obviňuje Viníka. Neschopnost přijmout zodpovědnost za sebe. Nedospělost.
Uvnitř je velký strach a obavy. Neúcta k sobě. Nemá se ráda.
Na počátku obrovská (až podezřele obrovská) zamilovanost. Velmi záhy se ale ukáže, že ten původně úžasný muž je vlastně strašný blbec.
Osobnostní rysy Viníka
Nedostatek mužské energie. Nahrazuje ji často agresivitou. Nevyřešený vztah s mámou. Snaha zachránit slabou ženu. Současně chce mámu zachránit, současně se na ni zlobí, obzvlášť když se nenechá zachránit.
V jiné podobě se Viník na ženy zlobí a vrací jim to, jak jemu jiné ženy ublížily.
Osobnostní rysy Zachránce
Zachránce je člověk, který chce Oběť zachránit, ale nemá na to. Nemá na to, protože ve skutečnosti chce zachránit svou mámu. Ale nejde zachránit mámu proti tátovi, to se nikdy nepodaří. A stejně tak se pak nikdy nepodaří zachránit Oběť, když je to založené na stejném chybném základě.
To by bylo možné jedině, pokud by si Zachránce uzdravil a zvědomil své potřeby. Kdyby pochopil, že máma a táta spolu hrají hru, která se jim na nevědomé úrovni líbí, i když vědomě si na ní stěžují.
Aby muž mohl ženu ochránit, musí být v mužské energii. Zachránce naproti tomu mužskou energii odmítá.
Pan Rychtář ukazuje, že ze zachránce se časem stane Viník. Není to možné jinak, když je síla Oběti větší, než síla Zachránce.
Buď MUŽ Oběť uzdraví nebo Oběť udělá ze Zachránce Viníka. Jiná možnost není. Nelze zůstat trvale v Zachránci. Kdyby paní Bartošová nezemřela, časem by se pan Macura zase stal Viníkem. A kdyby se uměl prát, naštvalo by ho to natolik, že by možná uhodil ženu, i když teď proti tomu stejnému tak moc (a tak neefektivně)bojuje.
Jak hru posílit
Když posilujete nezodpovědnost Oběti tím, že viníte viníka místo, abyste jí pomohli uvidět, že ona za to může taky, posilujete to, co chcete, aby skončilo.
Když budete k Oběti krutý a přimějete ji k léčbě, je šance. Ale to musíte být ochoten riskovat, že ona se na Vás bude zlobit a udělá z Vás Viníka.
Proto nemohl pan Rychtář paní Bartošové pomoci. Protože on se bál si to s ní rozházet tím, že ji přiměje, aby se šla léčit. Když je muž slabší, než žena, skončí to s oběma špatně. Protože žena si pak přirozeně začne s takovým mužem dělat, co chce její drak.
A když na to muž začne reagovat násilím, je úplný konec. Protože od tohoto okamžiku už z něj ona může kdykoliv udělat blbce a pozvat si nějakého Zachránce, aby ji chránil před tím, aby se mohla uzdravit.
Jak hru ukončit
Zachránce: když si přizná, že má skryté záměry. Když si to vyřeší a mámou a tátou, nejlépe pomocí konstelace. Pak bude vědět, co je v jeho silách a co ne. A pak bude moci být ženě oporou a ona se v jeho přítomnosti začne zklidňovat.
Viník: když si přizná svůj díl viny a přijme ho. Ale nesesype se z něj. Když si váží sám sebe natolik, že nedovolí Oběti, aby ho vydírala a manipulovala s ním. Když si půjde za svým snem a jí přiměje, aby ho následovala.
Když umí použít fyzickou sílu jen tam, kde je to ku prospěchu. A umí ji nepoužít tam, kde by uškodila.
Oběť: když se pochopí, že strach je její skutečný nepřítel. A vzepře se mu. Podívá se mu do očí a začne se pomalu uzdravovat. Když pochopí, že nikdo ji nemůže zachránit a nikdo ji nemůže ublížit, když k tomu ona nedá souhlas.
Ostatní: Když uvidí tuto hru a přestanou někoho upřednostňovat a jiného obviňovat. Takový lev je ideálním lékem pro každou antilopu, která by si chtěla hrát na oběť. Protože když ji lev trhá, nikdo ji nelituje. Takže nemá žádný pozitivní zisk z toho být obětí a má hodně hodně krutou ztrátu z toho být obětí. My lidé jsme si společnost zlidštili a tím pádem ale také jsme dovolili, aby být Obětí bylo výhodné.
A co oběti domácího násilí?
Všechny zákony na ochranu obětí pomohou jen těm, kteří jsou už připraveni si nechat pomoci. Tedy určitému procentu obětí.
Celé domácí násilí se dá shrnout do tří částí:
1. Když si sama sebe vážím, nikomu nedovolím, aby mi ubližoval a využiju pomoc druhých lidí k tomu, aby se to už nikdy nestalo. Tedy když jsem obětí domácího násilí, na nějaké úrovni si nevážím sama sebe. Uzdrav to a budeš imunní. Nech to být a žádný zákon Ti nepomůže, protože si nedovolíš ho úplně využít.
2. Domácí násilí znamená, že žena se na podvědomé úrovni povyšuje nad muže nebo že není jeho. Řešení je opět jednoduché a přitom nesnadné: Buď buď naplno se svým mužem a cti ho nebo odejdi. Vše ostatní jsou výmluvy.
Současně vím, že je to těžké. Bohužel příroda funguje tak, že nám ukazuje, co máme nevyřešené a dokud si to neuzdravíme, bouchá nás pořád do toho stejného místa. Takže pokud jste obětí domácího násilí, dejte pozornost tomu, abyste nebyla obětí a ne tomu, aby Viník neubližoval. Když si to uzdravíte v sobě, budete v bezpečí, i když se viník nezmění.
3. Dobře se podívejte, jaký zisk máte z toho být obětí. Kdyby žádný nebyl, už byste byla dávno pryč. Klidně se na mě rozzlobte a na just odejděte. Když to bude stačit k tomu, že budete v bezpečí, splnil jsem úkol. Jestli ne, přestaňte si stěžovat a najděte, k čemu je dobré být bita. Může to být něco jako: Spojuje mě to se všemi ženami, které trpěly od zlých mužů.... Nenechávám v tom mámu samotnou....Líbí se mi být potom opečovávána. Může to být cokoliv. Nejste blbá. Kdybyste neměla zisk z toho být obětí, už byste jí nebyla.
A jestli se teď začnete litovat: Máte na to plné právo. Iveta potřebovala 30 let, aby se dostala až na úplné dno. Takže máte čas. Ale kolik?
Proč jsem krutý?
Protože život je krutý k těm, kdo si s ním zahrávají. Věřte, že bych byl radši, kdyby platily jiné zákonitosti a fungovalo to jinak.
Ale když budu hodný, přitáhnu si lidi, kteří se nechtějí uzdravit. A skončím jako jeden z mnoha, co jim ublížili. Přesto, že opak bude mým cílem.
Já ale raději chci pomoci těm, které si chtějí nechat pomoci. A tohle je síto. Ty, které odradí tvrdý, ale poctivý, pravdivý a fungující přístup, ty zatím raději zůstanou u sladkých slovíček, které jim prodlouží utrpení. Já jsem připraven pomoct těm, které jsou ochotny uvidět krutou pravdu a poučit se z ní a vystoupit z kolotoče Oběť-Viník.
Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků
MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com
Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.
3.5.2014