Štěstí

Jak najít štěstí

       Všimli jste si, že lidé, kteří se nejvíc honí za štěstím, jsou obvykle nejvíc nešťastní? Je to logické. Když už šťastný jsem, proč bych ho hledal? A naopak – obvykle nejvíc hledám to, co mi nejvíc chybí. Jestli v sobě cítíte nespokojenost, možná by bylo dobré se něco o štěstí dozvědět.

1. zákon: Štěstí nejde “ulovit”

       Štěstí nejde chytit. Je to „muška jenom zlatá“ – a když ji sevřeme ve své dlani, umře. Čím víc se za štěstím honíme, tím prázdnější jsme. A naopak, když na štěstí přestaneme myslet a uděláme, co je potřeba – ejhle – ono se zjeví.
       Pocit štěstí lze získat stimulací určité oblasti mozku. Ale to, co nás včera dělalo šťastným, nás dnes uspokojuje, zítra s tím budeme jakžtakž spokojení a pozítří nám to nic nepřinese.
       V určitém smyslu je lépe chtít málo a pak být šťastný za trojku, než po sobě chtít moc a pak si nadávat za to, že jsem dostal jen dvojku, když já „přece mám dostávat jen jedničky“.
       Problém je v tom, že si nejde tak lehce poručit, abych byl spokojený s něčím, co považuji za samozřejmé.

2. pravidlo: Vděčnost zvyšuje štěstí i pocit štěstí

       Paradoxně v horších dobách se lidé mohou cítit více šťastní – protože i jen přežití může být zázrak. Pocit štěstí neodpovídá žádné objektivní skutečnosti – je to ukazatel, jak na tom jsme vzhledem k tomu, co očekáváme.
       Takže když začneme děkovat za to, co máme, nejen že dostaneme víc, ale ještě se při tom budeme cítit lépe.
       Když přestaneme věci považovat za samozřejmé, budeme šťastnější a díky tomu ještě navíc dokážeme víc.

3. pravidlo: Štěstí je za odměnu

       Štěstí je krátkodobá odměna za dobře vykonanou práci. Naplněnost je dlouhodobý stav, když průběžně plníme své úkoly.
       Každý z nás má „životní“ úkoly – dlouhodobé i krátkodobé. Je to podobné jako ve škole – velký úkol je dospět a v podstatě známky jsou z hlediska tohoto úkolu nepodstatné. Malé úkoly jsou každý den jiné – naučit se sčítat, odčítat, psát a tak dále a tak dále.
       Stejně tak každý z nás „dostal“ velké a malé úkoly, které tady má zvládnout. Tím nejdůležitějším je stát se celistvou bytostí.
       Jak se přibližujeme k Celistvosti, tak v sobě cítíme větší a větší Naplněnost.
       Zatímco štěstí je krátkodobý stav, který po nějaké době odezní a aby přišel znovu, musí se nám zase něco hodně podařit, tak naplněnost je dlouhodobý stav, který je až nezávislý na krátkodobých výkyvech nálad. Říkám tomu „štěstí v neštěstí“ – je to stav, kdy jste v pohodě a naplnění (pokud tento pocit neznáte, tak si ho představte jako štěstí, které není extatické, ale klidné a trvalé), i když se „něco posralo“ a vy „jste v prdeli“. Schválně používám takto silná slova, protože Naplněnost je podobně silná, ale s opačným znaménkem a navíc silná a přitom klidná.
       Vím, že to asi zní neuvěřitelně, ale je to skutečně možné – zpočátku zažijete spíš jen to, že i když se něco špatného stalo, Vy neztrácíte naději a pořád máte víru, i když Vám není dobře. Později už se to s Vámi ani moc nezhoupne a pevný bod ve Vás Vám nedovolí jít do negativních pocitů, i když byste je jinak v takovéto situaci měli. Nakonec zůstanete v Naplněnosti, i když se zrovna něco ve Vašem světě zkazí. A protože zůstanete v Naplněnosti, podaří se Vám to rychleji dát do pořádku.

 

4. pravidlo: Když nejsem šťastný, něco dělám špatně.

       Auto jede po dálnici v protisměru. Má puštěné rádio a najednou se ozve: Pozor, pozor, po dálnici zrovna jede jedno auto v protisměru. A řidič bouchne pěstí do volantu a zahřmí: Kdyby jedno, všechny.
       Nebudeme se divit, když takovýto řidič nakonec způsobí nehodu. Ale proč se tak moc divíme, že naše životy jsou plné „bouraček“, když tak často jedeme „v protisměru“?
       Většina lidí je nenaplněná, takže nám chybí pozitivní příklady. Kolik znáte šťastných a naplněných lidí? Pokud nikoho, je šance, že sám budete takový/á, velmi malá.
       Začněte se dívat dobře kolem sebe. Oni jsou. Začněte sledovat, co je spojuje. Co dělají a co nedělají. Jací jsou a jací nejsou.

 

5. pravidlo: Přijetí sama sebe a svého údělu

       V mém okolí byla nejšťastnější a nejspokojenější babička. Měla velmi těžký život a nebyla šťastná ve všem. Měla spoustu dřiny, ale většinou se usmívala. Neremcala na těžký život. Na nějaké úrovni ho přijímala. Dokázala se radovat z toho, co měla. Nebyla dokonalá, ale pro mě byla ta nejúžasnější.
       V jedné oblasti svůj úděl nepřijala a ani se jí to nepodařilo změnit. A tohle nepřijetí ji stálo extrémně mnoho. Možná kdyby dokázala přijmout i tohle, žila by ještě o pár let déle. Nebo kdyby to dokázala změnit.
 

6. Pravidlo: Změň, co můžeš změnit. To ostatní přijmi.

       Není naším úkolem slepě vše přijímat. Právě naopak. Jsme myslící bytosti a rozum jsme dostali právě proto, abychom změnili to, co se nám nelíbí. Tedy pokud to jde a pokud to s sebou nepřináší ještě daleko horší negativní důsledky. Je důležité vědět, že
 

za každou změnu k lepšímu musíme zaplatit.

       Někdy je platba sama pro nás příjemná. Např. někdy musím zaplatit tím, že se vzdám toho starého nefunkčního. To je platba, kterou s radostí uděláme.
       Jindy ale musíme platit něčím důležitým: Např. dnes máme pohodlí a můžeme jezdit autem. Ale platíme za to tím, že dýcháme znečištěný vzduch. Možná kdybychom se zamysleli, tak bychom autem jezdili méně, abychom si uchovali čistý vzduch.
       V angličtině existuje přísloví: Neexistuje večeře zadarmo. Znají to ti, co jezdí na autobusové zájezdy zadarmo. Musí pak poslouchat prodejní přednášky a vždy pak někdo zaplatí desetitisíce, aby ostatní mohli jet „zadarmo“.
       Proto je velmi důležité nejdřív zjistit cenu a až pak chtít změnu. Např. ženy zažívají největší svobodu, co kdy měly. A jen „shodou okolností“ je právě teď tolik udřených žen, které nemají žádnou oporu a tolik tvrdých žen, které chtějí žít bez muže nebo které s mužem žít nedokáží.
       Proč má daleko víc lidí deprese, než kdy v minulosti? Protože emancipace osvobodila ženy, ale na úkor ženské energie. Ještě nikdy v minulosti nebyla ženská energie tak podceňovaná a znevažovaná jako dnes. A je jen shoda okolností, že se totéž děje i mužské energii? Problém je jen v tom, že když se žena osvobodí na úkor ženské energie, že její duše na tom je ještě daleko hůř, než předtím. A pokud nenaplní svou ženskost, bude cítit smutek a deprese, i když navenek má všechno.
 

7. pravidlo: Štěstí najdu, když budu sám sebou, tím kým jsem doopravdy.

       V Africe se sešel sněm antilop. Všechny jednomyslně se usnesly, že už mají dost podřízeného postavení vůči lvům. Vyhlásily deklaraci, podle které odedneška mají stejná práva lovit jako lvi a tygři. Začaly pořádat školení a workshopy, jak správně lovit. Ale i když se toho hodně naučily, na lvy a tygry si nikdy nedovolily. Lovily jen ještě menší a slabší, než jsou ony samy. Mnohým se to zalíbilo, ale protože neměly žaludky připravené na trávení masa, brzy pošly hlady.
       Lvi a tygři byli vysoce civilizovaní a rozhodli se přistoupit na Všeobecnou deklaraci práv zvířat. Rozhodně ne jednomyslně a s velkým rámusem, ale nakonec odsouhlasili, že správný civilizovaný lev nikdy nezabíjí antilopy. Bylo mnoho lvů, co nesouhlasilo, ale ti byli vykázáni pryč.
       A jak to dopadlo? Byly to ideální časy pro zubaře. Tolik umělých trhacích zubů, co prodali antilopám za jediný den, předtím nikdy neprodali za celý život. Lvi zdegenerovali a začali se živit předváděním se turistům. Ti jim za to dávali maso z velkochovů drůbeže, jejichž majitelé také měli zlaté žně.
       Antilopy tloustly (ty které nepodlehli reklamě na maso a jedly i nadále normální stravu), ty ostatní pochcípaly hlady.

 

8. pravidlo: Muži a ženy jsou rozdílní – jejich úkoly a cesty ke štěstí jsou jiné

       I když to tak nevypadá, muži a ženy jsou rozdílní. Sice se nám snažili vtlouct do hlavy, že jsme stejní, ale není to tak. Holčičky si častěji hrají s panenkami, i když jsou vychovávány stejně jako kluci. Kluci mají tendenci věci řešit sami a více bojovat, i když jsou vychováváni k tomu, že tak je to špatně.
       Miliony let staré naprogramování nejde jen tak lehce změnit. A co je nejdůležitější – co by nám to přineslo? Stálo by to vůbec za to?

Proč jsou dvě pohlaví?

       K rozmnožování to není nutně třeba – existuje jednopohlavní rozmnožování. Nebo existují organismy, kde se prostě při nedostatku samečků přemění pohlaví u některých samiček. A je to.
       Dvě pohlaví jsou dobrá k tomu, aby se míchala genetická informace. Pokud by to bylo to jediné, mohli by se v klidu muži chovat jako ženy a naopak. Až na to, že ženským chováním by nakonec muž zženštil tak, že by přestal být plodný. A mužské ženy by také měly potíže otěhotnět.
       Cože? Že se to děje? Že muži jsou méně plodní, než kdykoliv v minulosti a čím dál tím víc žen musí jít na umělé oplodnění? Ale co, vždyť naše moderní medicína to vyřeší.
       Skutečně chcete, abychom se za pár generací rozmnožovali jen s pomocí doktorů? A kde že to vlastně začalo? Aha, ženy chtěly být jako muži. A co jim to přineslo? Mají víc štěstí? Víc pohody? Víc toho, co skutečně chtějí?
       Ale je tady něco daleko víc. Děti potřebují seznámit s mužským i ženským světem. A potřebují ochranu od táty a lásku a péči od mámy.
       Ale co na tom. Vždyť tajemství menstruace může znát každý muž, stejně jako každá žena může dítě naučit agresivitu a její muž tomu bude dávat tu správnou míru. Holčičky budou bojovat o to, která dočůrá dál a chlapečci si budou vyměňovat informace o tom, jak správně kolébat panenky.
       

 

9. pravidlo: Mým úkolem je naplnit to, čím jsem se narodil.

       Úspěšní muži jsou šťastnější, než neúspěšní. Pro ženy to neplatí. Proč?
       Protože úkolem muže je jít do mužské síly, být úspěšný, alfa samec, najít si tu nejlepší ženu, mít dost potravy (peněz), umět ulovit mamuta a ochránit rodinu. Když to muž nedokáže, bude cítit nespokojenost, možná jen v koutku duše, ale bude tam.
       Naopak úkolem ženy je nakrmit své okolí, hlavně své děti. Ne jen mateřským mlékem a později jídlem, ale hlavně „teplem domova“. Tím hladivým, láskyplným, jemným a něžným. Když to mám, budu celý život „mít vše podstatné“. Aby to žena zvládla, musí jít do mocné ženské slabosti, kam ale nemůže jít sama. Do síly mohu jít sám, ale do slabosti mohu jít jen, když „mi někdo kryje záda“. Proto samostatná žena, která vše zvládne sama, nikdy nedá dětem to podstatné. Protože „teplo domova“ vzniká jen tam, kde se žena dokáže oddat muži.
       Muži příliš dlouho ubližovali, proto je velmi obtížné pro ženu uvěřit a odevzdat se. Ale když to neudělá, nikdy se nenaplní. A zůstane nešťastná. Když se odevzdá správnému muži a správným tempem, může zažít něco, co si teď ani nedokáže představit.
       

Mužství a ženství jsou stejně hodnotné

       Atributy mužství jsou: Akce, činnost, aktivita, vytrvalost, jdu si za svým, rozhodnost, hierarchie, chráním, nebezpečí čelím, zaměření se na jeden cíl, maximální výdej energie a pak odpočinek a mnoho dalších.
       Atributy ženství jsou: Pasivita, nečinnost, odevzdání se, plynutí, nechám se vést, rovnocennost, nechám se chránit, před nebezpečím se skrývám, odpočinek, schopnost věnovat energii více činnostem současně, dělání věcí na půl plynu, ale trvale a mnoho dalších.
       A teď schválně: Co se Vám líbí víc? Správně bychom měli být nadšeni tím svým. Muži by měli preferovat atributy mužství, ale vážit si toho opačného. A být vděční ženám za to, že za ně „odedřou“ ženství. A ženy by měli být rády, že mohou být ženami a děkovat mužům za to, že se „obětovali“, že se narodili jako muži a dělají pro ně mužské věci.
       Ale vsadím se, že většina lidí bude považovat za správnější aktivitu, než pasivitu. A přitom pouze spojením těch obou může vzniknout něco trvalého. Tipuji si, že spousta žen bude chtít být radši výš, než níž. Přitom opřít se mohu jen o to, co je větší.
       Pokud považujete za snadnější úkol Vašeho pohlaví a vážíte si příslušníků opačného pohlaví za to, že na sebe vzali břímě toho těžšího úkolu, pak jste správně. Jednak děláte to snadnější, druhak je velká šance, že budete mít za partnera člověka, který to své bude také považovat za snazší. Ale hlavně budete si vážit svého partnera a budete mu chtít dát plody své práce. Vaše děti budou mít vyvážený pohled na oba rodiče a budou umět v sobě správným způsobem smíchat mužskou i ženskou energii.

 

Když se Vám nelíbí úkol Vašeho pohlaví,

       znamená to, že jste intoxikován rodičem opačného pohlaví.
       Pokud jsem muž a myslím si, že bych měl být víc jako žena, znamená to, že jsem uvěřil své mámě, když mi „říkala“, že táta je špatný.
       Když jako žena bojuji za práva mužů, uvěřila jsem svému tátovi, když říkal, že se neumí proti mámě ubránit.
       Když jako žena bojuji za práva žen, znamená to, že moje máma neuměla svá práva získat a tudíž to nenaučila ani mě. Ale protože bojem žena získá téměř nic, tak čím víc ženy bojují za svá práva, tím méně mají a tím jsou nespokojenější.
       Pravdou je, že ženy v mocné ženské slabosti dostávají darem a s radostí to, za co feministky neúspěšně bojují.
       Jestli máte pocit, že muži jsou slabší pohlaví, znamená to, že jste nikdy neviděl/a skutečnou mužskou sílu, která nemá nic společného s agresivitou.
       

10. pravidlo: Zapomeňte na pravidla, žijte a dívejte se

       

       

Na kurzu Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU se naučíte, jak posílit svou energii a jak získat větší spojení s mužskou silou a mocnou ženskou slabostí.
       

Jestli nevíte, co je to mocná ženská slabost nebo se Vám zdá tenhle výrok nesmyslný, přečtěte si článek pro ženy.

(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz