Proč cikáni nepracují?

Proč cikáni nepracují?

       V titulku jsem použil schválně slovo cikán, které mnoho lidí považuje za hanlivé. Doufám, že mě za to nikdo nepožene před soud, obzvlášť když mým úmyslem je Romům i nám ostatním pomoci. Dokonce si dovolím v tomto článku použít i slovo cigán– bude to vždy ve smyslu, ve kterém ho používala moje babička: „To je takový cigán.“ Tato věta znamenala totéž jako podvodník, lhář. Tedy „cigán“ bude znamenat to, co nechceme, řečeno politicky korektně cigán=nepřizpůsobivý občan (bez ohledu na barvu pleti), zatímco Rom a cikán je označení pro etnikum, bez ohledu na míru nepřizpůsobivosti.
       Mnoho lidí nadává na cikány. Vždy si říkám, proč v článcích o něčem úplně jiném je nakonec polovina příspěvků v diskusi o cikánech, židech a podobně.
        Domnívám se, že už vím, proč to tak je. Když jste na tom špatně, ale je někdo ještě pod Vámi, můžete se buď chtít vyšplhat výš nebo pokálet toho pod Vámi.
       Když je jakýkoliv vládce, který se chce udržet nahoře, ideální pro něj je, když bojují ti pod ním mezi sebou, místo aby se spojili. Protože když se spojí, odstraní špatné vládce. A naši vládci jsou jednoznačně špatní. Pár příkladů uvidíte v mém článku. Vyzývám tímto k odstranění vládců? Ne. To nemá smysl, dokud nezměníme svou mentalitu. A svou mentalitu můžeme změnit jen když prohlédneme triky, kterými je nám vládnuto.
       Mimochodem něco o poddanství: - půda byla rozdělená na dominikál (panská půda, šlechtická, nezdaněná) a rustikál (poddanská půda, zdaněná - daně se platily dvakrát do roka)
- robota se zvyšovala, po třicetileté válce to byly tři dny v týdnu i více (před válkou to bývalo jen několik dní v roce)
- byla omezována osobní svoboda (vydávány zákazy stěhování, povoleny i tělesné tresty) => „druhé nevolnictví“
- placení dávek z půdy, z dědictví, z vykonávání řemesel, z jarmarků, z převozů, navíc ještě odváděny naturálie
       Takže druhé nevolnictví vedlo k tomu, že se platily daně z půdy (jestlipak i z domu) (dnešní daň z nemovitostí), z dědictví(dnešní dědická daň), z vykonávání řemesel (bylo to něco jako dnešní daň fyzických osob nebo to byl jen paušál?), z jarmarků (z výdělku nebo paušálem?. Kolik se dnes platí za povolení jakékoliv akce?), z převozů (to snad dnes nemáme) a navíc ještě ó můj bože odváděny naturálie. To bylo skutečně druhé nevolnictví. Kdepak mají DPH?
       Robota se zvyšovala a byl to i třeba celý měsíc. Víte, kolik dnes pracujeme na stát? Polovinu roku.

 

Tady najdete termíny mých kurzů a přednášek.

Zpět k Romům

       Měl jsem to „štěstí“ že jsem hledal na internetu pro jednu známou, jak to udělat, aby dostala příspěvek na bydlení. Ale má tu smůlu, že bydlí na základě podnájemní smlouvy. Nejen, že je podstatně méně chráněna (trestána poprvé), navíc nemá nárok na tuto dávku jen proto, že jejím majitelem je člen družstva a nikoliv majitel.
       A zjistil jsem zajímavé věci: Co myslíte, jak byste postupoval, kdyby Vaše dítě mělo problémy. Chtěli byste ho v problémech nechat a udržovat ho tam nebo ho naučit, jak se o sebe postarat samo?
       Uvedu příklad. Možná bude neúplný, protože půldenní studium zákonů a informací mi nepřineslo pocit, že bych tomu úplně rozuměl.
       Vemte si matku samoživitelku s třemi dětmi: To může být jak „bílá“, tak Romka. Tady ještě není žádná diskriminace.
       Pokud maminka přišla o práci, je na úřadě práce, po nějaké době ale již nedostává podporu v nezaměstnanosti. (V dalších výpočtech budu počítat, že dětem je 5, 8 a 12 let). Pak dostává životní či existenční minimum. Pokud se nesnaží získat práci, životní minimum rodiny je 8220 Kč. Pokud se snaží získat práci, je to 9160 Kč. Z ekonomického hlediska je zajímavá otázka, zde se vyplatí za 960 Kč měsíčně navíc to hodně práce, jízdenky MHD, menší čas s dětmi, placení školky atd.
       A zde již nastává rozdíl – zodpovědná žena práci bude hledat a to ne kvůli 960 Kč, které stěží pokryjí její výdaje, ale proto aby ji našla. Proto, aby mohla dát svým dětem víc, než minimum a taky proto, že ji nenapadne, že možná dělá špatnou volbu. Proč špatnou volbu? O tom později.
       Ať je to jakkoliv, dále má takováto rodina nárok na příspěvek na bydlení.
       Pokud je žena trvale hlášena doma u svých rodičů a její rodiče berou starobní důchod ve výši 10tis Kč a byt je jejich a žijí např. v Mostě:
dorovnání životního minima: 0 Kč
příspěvek na bydlení: 0 Kč
dostane jen přídavky na děti.

       Když se ale takováto žena odstěhuje od rodičů do nájemního bytu 1+1 a bude platit za nájem bytu 6 tisíc a poplatky 2 tisíce, situace bude najednou úplně jiná:
dorovnání životního minima: 8220 nebo 9160
příspěvek na bydlení: 5252 Kč
samozřejmě dostane přídavky na děti a ještě bude mít nárok na dávky v nouzi.
Když její rodiče takto uvolněný pokoj pronajmou, dostanou za něj např. 5tisíc.
Tedy stát chce, aby děti neměli prarodiče a zodpovědné trestá.
Řeknu to ještě jinak: Když nevycházíte se svými rodiči, jste na tom finančně lépe, než když se s nimi máte rádi a když dáváte svým dětem dobrý příklad vícegeneračního soužití.
Nebo ještě jinak: Za to, že se o děti lépe staráte (mají Vás i prarodiče, tedy jsou méně často sami), Vám stát vezme asi tak 20 tisíc.

Podporuje stát skromnost?

A co stejná situace, ale byt 3+1 za 8tis + 2tis poplatky?
dorovnání životního minima: 8220 nebo 9160
příspěvek na bydlení: 7252 Kč
Vše ostatní zhruba stejné, takže proč by se daný člověk měl uskrovňovat, za jakkoliv malý i velký byt (do určité finanční částky) zaplatí 2700 Kč.
To není příliš spravedlivé, ale budiž. Málokdo se může tak rychle přestěhovat, aby stálo za to ho motivovat k úsporám. Ale teď teprve začne sranda:

Když bude žena splácet hypotéku ve svém

dorovnání životního minima: 8220 nebo 9160
příspěvek na bydlení: 2942 Kč za byt 1+1
splátka hypotéky 6tis, příspěvek do fondu oprav a další srandičky 1tis, poplatky 2 tis.
Dostane přídavky na děti, ale pozor! Už nemá nárok na příspěvky v hmotné nouzi, přestože na tom je hůře, než žena v nájmu. Protože podle státu má majetek, který má nejdřív prodat.

 

Žena v podnájmu

       Jen proto, že si vybrala byt ve vedlejším domě, nemá nárok na příspěvek na bydlení. Spravedlivé co? Divil jsem se, proč na severu Čech jsou byty za milion a byty za sto tisíc, když v Praze je rozdíl 10-20%. Už to vím.

 

A co práce?

       Když jsou muž a žena sezdáni a muž vydělává tak, že rodina nehladoví, dávky nedostanou. Dostanou slevu na dani apod, ale pojďme se na to podívat jen z hediska čísel:
       Romská rodina, žena není vdaná, muž oficiálně nežije s rodinou.
        Počítejme se stejnými podmínkami, i když samozřejmě pro Romy je těžší mít stejně placenou práci: Výdělek muže je 13 tis hrubého, odhadem 10 tis čistého.
       V obou případech muž+žena + dítě 5 let + dítě 7 let. V obou případech v nájemním bytě za 6 tis + 2 tis energie.

 

sezdaný (obvykle bílý) pár: Muž pracuje, žena doma

        Životní minimum: 9850, tedy žádný nárok.
        Příspěvek na bydlení: 4640 Kč
        Dávky v hmotné nouzi: mohou být výjimečně schváleny.
        Přídavky na děti: 1110 Kč.
        Celkem příjem rodiny: 15600 Kč a možná nárok na příspěvky v hmotné nouzi.
       

nesezdaný (obvykle Romský) pár. Ani jeden nepracuje.

       Abychom našli co největší rozdíl, tak oba rodiče odmítli práci a tudíž mají nárok jen na existenční minimum.        Životní minimum: 8280 Kč. To zhruba dostanou. Mají dost času (vždyť nepracují), aby našli způsob, jak od státu dostat co nejvíc. Slyšel jsem, že na úřady práce se běžně jezdí několikrát, než se vše vyřídí. Budete na to mít čas, když pracujete?
        Přídavky na děti: 1110 Kč.
        Příspěvek na bydlení: 5894 Kč.
        Celkem příjem „rodiny“: 15284 Kč a zaručený nárok na dávky v hmotné nouzi.
        Už chápete, proč Romové nepracují? Byli by hloupí, kdyby pracovali. A proč pracujeme my? To je další věc: Máme možnost se mít podstatně líp. Kdybychom ji neměli, byli bychom jiní?
       A co je ještě důležitější: Romové pak mohou dát svým dětem čas. A mají čas si oběhat úřady, takže si tipnu, že v mnoha případech mají víc, než pracující, protože ti už na obíhání úřadů nemají čas.

Proč Romové nemohou být bohatí

        Samozřejmě někteří jsou. Ale teď mluvím o drtivé většině:
        Možná si řeknete, že takoví prostě jsou. Do určité míry ano. Ale proč je v tom jako společnosti podporujeme?
        Jak to myslím? Dám opět příklad.
        Nezaměstnaná romská žena, děti ve věku 5, 8 a 12 let. Žije sama nebo jako žije sama. Z hlediska výpočtu dávek to nikoho nezajímá.
       

V nájmu

        Žena platí za předražený, ale dostatečně velký byt 7tis + 2 tis energie.

        Co dostane? Životní a existenční minimum a přídavky na děti zde pomineme, zde není rozdíl.
        Příspěvek na bydlení: 6252 Kč.
        Byt ji ve skutečnosti stojí jen: 2750 Kč, ale protože dostane ještě doplatek na bydlení, bude ji stát cca jeden tisíc korun.        Co je zajímavé: Jeden tisíc korun bude platit za malý i za velký byt. Je to jedno. Tak nám to soudruzi nahoře nastavili.
       Ve skutečnosti ještě dostane příspěvek na živobytí a nájem má úplně zadarmo.
       

Platí hypotéku

        Příspěvek na bydlení:2942 Kč.
        Nemá už nárok na doplatek na bydlení ani na příspěvek na živobytí. Má totiž majetek.
        Takže ji toto rozhodnutí stojí měsíčně 7 tisíc a to jsou sakra prachy. Navíc i kdyby se rozhodla se teď uskrovnit a pak se mít líp, nemá na to. Toto se v pravidlech opakuje stále a stále: Nevyplatí se mi uskrovnit se a pak se mít líp.
        Že je to absurdní? Ano. Kdyby za bydlení ve svém dostávala totéž co za bydlení v cizím, na severu Čech by za 4 roky mohla bydlet ve svém. Měla by majetek a víc by se snažila ho zvelebit. Předala by svým dětem, že i jako Rom mohu něco mít. A možná že by časem přestala pro sociální dávky chodit.
       Kdyby za bydlení v malém dostávala totéž co za bydlení ve velkém a uměla peníze ušetřit, za pár let by měla svůj velký byt. To by pomohlo nejen Romům, protože i její sousedi by na tom byli líp. Kdyby se bohatší Romové naučili usměrnit ty méně úspěšné, ubylo by problémů. A to si pište, že by to pro peníze udělali. A navíc všem sousedům by se zvedla cena bytů. A nejen sousedům. Celé oblasti.
        Ale tyhle zákony vymýšlejí lidé s mentalitou zaměstnanců. Vymýšlejí takové zhůvěřilosti, že když má dítě stavební spoření od rodičů, matka nemůže dostat příspěvky v hmotné nouzi. Nejdřív se musí všeho majetku zbavit a až pak snad. Jako by cílem pomoci bylo dostat Vás na úplné dno.
        Tak co chceme? Chceme z cikánů a bílých na okraji společnosti udělat cigány nebo chceme z nich všech udělat sice chudé, ale loajální členy naší společnosti?
        Sedíme na časované bombě. Dřív nebo později peníze na dávky dojdou. Využijeme je do té doby k tomu, aby co nejvíc lidí bylo samostatných nebo je použijeme jako dosud k tomu, abychom je co nejvíce zneschopnili se o sebe postarat? V žádném případě nesmíme Romy omlouvat, ale za jejich problémy můžeme my bílí podstatně víc, než oni, stejně jako za problémové chování 5letého dítěte může víc rodič, než dítě. Není už na čase přijmout, že někteří nejsou dospělí a těm ostatním se pokusit nastavit takové podmínky, aby dospět museli?
        Jinak nás semelou, až jim přestaneme dávat peníze.
        A nás semele, jak moc jim budeme muset do té doby dávat.
       
       Už teď se můžete těšit na více duchovní článek, ve kterém se podíváme, jak moc se vyřešení romské otázky týká každého z nás, co vypovídá o každém z nás to, jak to chceme řešit a jak to vyřešit tak, aby se nás to netýkalo, a´t už to dopadne jakkoliv.
       A v dalším článku se podíváme na to, že jsou různě vyspělé duše a jak se k těm „níže postaveným“ chovají zralí a jak ti nezralí. Jak se ale současně stejně chovají i k sobě. A jak se můžeme stát těmi dospělejšími a mít díky tomu hojnost a dostatek na každém kroku svého života.
       

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com/cikani

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz