Proč jsou ženy nespokojené

Proč jsou ženy nespokojené

       Je mnoho důvodů, proč jsou ženy nespokojené. Důležité je vědět, že často ani netušíme, proč jsme nespokojení.
       Pokud se Vás tento článek týká, může úplně změnit Váš život. Pokud byl dosud založen na strachu, může se stát, že si uvědomíte, že Váš muž Vás nepřitahuje tolik, kolik byste chtěla.
       To může být začátkem konce Vašeho vztahu. (Může to ale také znamenat, že Váš vztah konečně doopravdy začne – to záleží na tom, jak se k tomu Vy a Váš muž postavíte). Hlavně to ale může být začátkem konce nadvlády strachu nad Vámi. A to rozhodně Váš strach nebude chtít připustit. Proto očekávejte, že se ve Vás bude vše bouřit proti tomu, co napíšu.
       Čím víc se budete bouřit, tím je důležitější si položit jedinou otázku: Kdo se bouří doopravdy? Jsem to já? Nebo je to něco, co se bojí, abych se odevzdala? Samozřejmě, že na první pohled jste to Vy. Ale netoužíte také současně i po tom, abyste se odevzdala tomu jednomu muži, který Vás uchvátí tak, že se v něm úplně rozpustíte? A pokud v sobě máte i tuto část, která z nich je založena na strachu a která na lásce? Co je založeno na strachu, je pomíjivé. Trvalé je jen to druhé.

Strach přináší utrpení

       Co je způsobeno strachem, přináší jen utrpení. Je třeba strach uzdravit a pak bude výsledek jiný. Když se něčeho bojíme, myslíme si, že to něco nám přináší problémy. Ale skutečnost je jiná: Ty problémy nám přináší náš strach z toho něčeho. Kdybychom neměli strach, uměli bychom s tím zacházet tak, že bychom byli v pohodě.
       Představte si, že se bojíte psů. Vyhýbáte se psům, aby Vám neublížili. Asi Vás nenapadne psy pozabíjet, ale rozhodně je chcete odstranit ze svého okolí. Ale za Vaše utrpení nemohou psi. Za to může Vás strach, který Vám nedovolí je umět přimět, aby se k Vám chovali dobře. Místo toho cítí Váš strach a o to víc na Vás doráží. Dokud si strach neuzdravíte, bude Vám špatně i jen při pomyšlení na psa.
       Až si strach uzdravíte, bude Vám setkání s každým psem přinášet radost a i kdyby se u Vás objevil nějaký nebezpečný pes, vůči Vám zůstane v pohodě, protože nemá na co dorážet.
       Samozřejmě to neplatí, pokud svůj strach jen potlačíte. Když se naučíte strach jen necítit, psi a jejich špatné chování k Vám budou přitahováni ještě víc, abyste musel/a procítit to, co se bojíte cítit, tedy Váš strach.
       Proto jsou „ti, co se nebojí“ ještě ve větším nebezpečí, než ti, co ví, že se bojí. A proto také říkám, že předposlední stadium strachu je „já se bojím“, zatímco v posledním stadiu strachu říkáte: „Já se nebojím“.
       Uzdravený strach říká něco jiného: „Já ty psy miluju.“ My jsme ale zapomněli, že strach se někdy maskuje jako nepřítomnost strachu a hlavně že strach můžeme uzdravit. Proto nevíme, že máme vnější svět ve svých rukou. Stačí si uzdravit to, čeho se bojím a to, čeho se „nebojím“ a pak se budu bát jen tehdy, když je k tomu důvod. Pak mě takový strach bude chránit před skutečně nebezpečnými kroky a bude to zdravý strach, který mě nebude ochromovat a přinášet potíže, ale naopak mě před nimi bude chránit.

Tady najdete termíny kurzů a přednášek.

 

Strach z mužské síly je strach

       Stejně jako některé lidi psi chrání a jiné pronásledují, mužská síla některým ženám prospívá a jiným ubližuje. Stačí si uzdravit strach a najednou Vám bude mužská síla sloužit.
       Nejhorší na tom je, že ženy, které se bojí mužské síly, si často vybírají vnitřně slabé muže, kteří mohou být paradoxně nebezpečnější. Je důležité vědět, že skutečně silný muž ženu nemusí mlátit, protože si ji získá svou vnitřní silou. Zatímco slabý muž vnitřní sílu nemá a tudíž ženu nezíská, i když s ní je třeba i sezdán. Uvnitř to cítí a pak má dvě možnosti: Buď se fyzické síly bojí a půjde do deprese nebo uteče za milenkou. Nebo se fyzické síly nebojí a začne ženě ubližovat. Proto paradoxně jsou to právě slabí muži, kteří jsou pachateli domácího násilí. A ženy, které se bojí silných mužů, si do života přitahují buď slabochy nebo násilníky.
       Zatímco ženy, které mají mužskou sílu (i tu fyzickou!) skutečně v úctě, nezažívají fyzické násilí a pokud ano, tak jen takové, které se jim velice líbí.
       Pravděpodobně teď právě velice nesouhlasíte. Proto si Vám dovolím uvést příklad z praxe. Na můj kurz chodí dvojice, kde muž se na počátku bál své síly a žena ho válcovala. Ani jeden z nich nebyl šťastný, vztah byl v nebezpečí rozpadu.
       Tato žena je skutečně silná a nebojí se moc, proto byla od počátku ráda, když její muž začal získávat sílu. Začala si ho víc vážit, ale skutečná změna nastala až na kurzu, kde objevili moc léčivého bití. Žena si sama řekla o pořádný výprask. Muž se bál ji uhodit, ale jí zřetelně dělalo dobře, když může cítit, že její muž je schopen si ji přehnout přes koleno.
       Kdo tím víc trpěl, byl muž, protože on se bál ženu uhodit. Ona není žádná masochistka, ale zjistila, že k tomu, aby přestala blbnout, potřebuje, aby věděla své hranice. Kdyby měla silného muže, stačil by jeho pohled. Ale protože měla muže tehdy ještě slabého, musel se naučit svou sílu přijmout a to bohužel nejde bez přijetí fyzické síly.

Není to návod k násilí

       Musíte vědět, že když dnes přijdete domů a zmlátíte ženu, není to léčivé bití. Proto to prosím nedělejte. Léčivé bití má mnoho různých podmínek a jsem si téměř jistý, že když to uděláte bez vedení, uděláte to špatně a hodně pokazíte.
       Stejně tak, pokud už dlouho toužíte dostat na zadek, udělejte to raději v bezpečném prostředí. Protože jestli to Váš muž přežene, ublíží Vám i Vašemu vztahu.
       Nejdůležitější podmínkou pro to, aby to fungovalo, je souhlas obou stran. Druhou důležitou podmínkou je umět se naladit na skutečnou potřebu ženy a udělat to tak, aby to ženu osvobodilo.
       Ale toho jako muž, který se bojí své síly, téměř s jistotou nejste schopen. Proto prosím vemte tento článek jako námět k přemýšlení. Rozhodně ne jako návod k činům. A už vůbec ne bez dozoru.
       Ne nadarmo se říká, že když dva dělají totéž, není to totéž. Jsem si jist, že když teď půjdete dát své ženě na zadek, že téměř s jistotou ublížíte jí i sobě.
       Ale když se to naučíte a uděláte to v bezpečném prostředí, pomůže to vám oběma. A rozdíl není v tom, jak mlátit, ale kdo bije. Zda bije muž z frustrace nebo zda bije muž, aby láskyplně vrátil ženu na její místo. A také zda ji tam vrací, aby si něco dokázal nebo jí něco vrátil nebo jestli je to láskyplné bití, které si žena sama řídí. Pokud nechápete, jak je možné, aby to žena řídila, musíte přijít na kurz a uvidět to.
       Jsem si jistý, že na kurzu uvidíte ženy, které to nedovolí. A jsem si jistý, že tam budou ženy, které to v bezpečném prostředí budou chtít a pomůže jim to. A když uvidíte, že to může pomoci, půjdete do toho s jiným naladěním a pomůže Vám i to, co by Vám předtím ublížilo. Protože není rozhodující síla úderů, ale láskyplnost muže a otevřenost ženy. A otevřenost ženy je dána nejvíc tím, zda muž svou sílu BUĎ popírá, odmítá či zneužívá NEBO přijímá a umí láskyplně dát.
       Když muž svou sílu odmítá či popírá, je sice žena v bezpečí před ním, ale muž ji nedokáže ochránit ani před ostatními ani před ní samotnou. A tudíž se mu žena nikdy nevydá. A když se mu nevydá, začne se nad něj povyšovat a to je začátek konce vztahu. Navenek může vztah vypadat jako mírový nebo bojovný. Když je mír, tak jen proto, že žena vládne a to je mír, který škodí muži, ženě i dětem.
       Když muž sílu zneužívá, dokáže ženu ochránit před nebezpečím zvenku, ale sám je největším nebezpečím a proto se mu žena nikdy nedokáže doopravdy odevzdat. Místo toho se před ním musí chránit a tudíž muž nemá žádnou šanci ženu ochránit před ní samotnou. Žena vypadá jako slabá, ale na nějaké úrovni si muže neváží, protože si ji nedokázal doopravdy vzít a protože cítí, že je vnitřně slabý.
       Pouze když muž svou sílu přijímá, může se o něj žena opřít. Chrání ji před ostatními i před ní samotnou a dokonce i před sebou samým. To dokáže jen skutečně silný muž, který si už nic nemusí na ženě dokazovat ani se jí nebojí ani toho, že by ji ztratil. Pak je žena v bezpečí a přestane vyvádět, protože už ví, kde je její místo (=že se může o muže opřít).

Nikdo učený z nebe nespadl

       Ten poslední případ je ideální, ale bohužel pro většinu lidí ZATÍM vzdálený. Když muž není dost silný, musí se naučit svou sílu přijmout a to nejde bez toho, že přijme i svou fyzickou sílu.
       Muž, o kterém píšu, má to štěstí, že jeho žena se moc nebojí a má ho ráda. Tudíž vítá jeho cestu k síle, i když to znamená, že se učí na ní a to někdy není úplně příjemné. Ale když je žena se slabým mužem, má jen 5 možností:

  • užívat si, že je slabý (a přijmout, že nikdy nebude mít silného muže ani výhody z toho plynoucí)
  • stěžovat si, že je slabý (a tím v něm jeho slabost posilovat)
  • být ráda, že jde ke své síle, i když to není někdy úplně příjemné
  • stěžovat si, že jde ke své síle a tím to dělat horší pro oba
  • odejít od něj (a divit se, že další muž bude podobný)

       Kdyby už byla láska mrtvá, nesměl by na ni šáhnout a kdyby to udělal, rozešli by se. I proto je důležité s tím začít v bezpečném prostředí, s vysvětlením a ještě lépe s ukázkou léčivosti tohoto „obřadu“ na někom jiném, protože jinak by to mohlo vztah zabít.
       Když ji na kurzu bil, samozřejmě jejímu tělu se to moc nelíbilo. Ale vracelo ji to tam, kam patří, dávalo to smysl jejich vztahu a hlavně ji to osvobozovalo od povinnosti být ta silnější. Proto chtěla ještě víc, i když on už se bál pokračovat. Tím, že ona byla svobodná, se osvobodil i on. A oba dva i jejich vztah byli zdravější.

Pokračování

       Po kurzu jsem dostal mail, ze kterého budu citovat (jejímu partnerovi jsem přisoudil smyšlené jméno Marek): „Ve středu jsem si Markovi řekla, jestli mi může dát na zadek. Marek nejdřív že ne, že je unavený a chtěl by spát, že až zítra. Tak mne to mrzelo, ale nakonec se zvedl a udělal to. Ale nemělo ten správný efekt. A ke všemu to děsně bolelo. Nevím, jestli to bylo zase tím, že bylo po mým. Ale kdybych si o to neřekla, tak o tom ani neví, že to chci...Nějak někdy nevím, co mám dělat, o co si mám říct a i když to dostanu, tak stejně nejsem spokojená...“
       Já jsem odpověděl:“Myslím si, že ano, že to bylo tím, že to bylo po Tvým. Myslím si, že Ti nakonec Marek podlehl a proto to nefungovalo. Můžeš si o to říct, ale musíš unést, když Ti to nedá. A musíš si o to říct tak, aby Ti to chtěl dát. A možná jsi ve skutečnosti potřebovala obejmout?“
       Její odpověď: „Tak že nyní se spolu máme naučit mluvit a naslouchat si a nenechat se vmanipulovat do něčeho, co si jeden myslí, že chce, a přitom chce asi úplně něco jiného. A to jsem si fakt myslela, že chci na zadek, ale když jsi napsal o tom obejmutí, tak mi šly slzy do očí. A přitom si myslím, že objímání mám dost. Ale asi ne. Ale myslím, že i tahle zkušenost byla potřeba, abych zjistila, jak si o věci říkat a neříkat. A aby Marek zjistil, že mi na všechno nemá skočit. Protože ani jemu v tom nebylo dobře.“

Co žena skutečně potřebuje

       Nejdůležitější potřebou ženy je, aby se mohla odevzdat někomu/něčemu většímu a současně byla v bezpečí a dostala to, co doopravdy potřebuje. Aby se mohla odevzdat, aby nemusela řídit a současně procítila, že je ve skutečném bezpečí a že může dostat to, co potřebuje doopravdy její duše. K tomu často vede jen jedna cesta – že není po jejím. Úžasný muž je ten, který jí dá to, co doopravdy potřebuje, i když si o to ani neumí říct. A nedá jí to, co vlastně nechce, i když o tom mluví od rána do večera.
       Pokud se mnou teď nesouhlasíte, mluví za Vás Váš strach. Strach potřebuje, aby bylo po Vašem. Protože mu to přináší pocit bezpečí. Ale bohužel je to jen pocit, který je falešný a skutečné bezpečí nepřináší a bere ženě možnost si užít, jak krásně není po jejím a jak tím dostává to,co doopravdy a nejvíc potřebuje.
       Existuje jednoduchá možnost, jak to rozhodnout: Jste plně šťastná, když je vždy po Vašem? Nebo jsou naplněny potřeby Vašeho strachu, ale Vám vlastně něco chybí?
       Pokud jste plně šťastná a máte takový trvalý vztah, po kterém toužíte a současně máte věco pod kontrolou, pak mi napište. Položím Vám pár otázek, abych zjistil, zda se u Vás pletu. Nepotřebuji mít pravdu, chci najít, jak to je.
       Žena potřebuje, aby byly naplněny její skutečné potřeby. Což je obvykle něco jiného, než co říká, že chce. Proto si muži stěžují, že ženy nevědí, co chtějí. Ony to někdy ví velmi dobře, ale nikdy to nepřiznají. A bohužel častěji to nepřiznají ani samy sobě. Muž pak musí udělat něco jiného, než co žena říká, že chce, ale fungovat to bude jen když jí tím dá to, co chce doopravdy. Když je žena vědomá, potěší ji to. Když není, bude se nejdřív vzpouzet. A bude trvat, než jí dojde, že se jí to vlastně líbí, když není po jejím, aby mohlo být skutečně po jejím.
       Skutečnou potřebou (této) ženy (v tomto okamžiku) je, aby už nemusela být ve vztahu větší. Tedy aby nebylo po jejím. Proto to bití na kurzu fungovalo, protože jí to fyzicky ukazovalo, že větší je muž. Sice ho k tomu ponoukala, ale protože i on chtěl, fungovalo to.
       Když si pak o to řekla doma, ani sama nevěděla, že vlastně chce něco jiného. Muž to na nějaké úrovni cítil, ale také nevěděl, že ona chce vlastně obejmout. Kdyby to věděl, dopadlo by to dobře. Ale protože to nevěděl, měl jen svůj pocit a ten mu říkal: Ne. Ale on se nechal ukecat a proto to nefungovalo.
       Možná se ptáte, proč to fungovalo na kurzu, když tam se také v podstatě nechal ukecat. Ale na kurzu mu NE říkal jeho strach. Proto prospělo oběma, když se jeho strachu vzepřel.
       Ale doma mu NE říkal jeho pocit. Nebyl to strach, byl to jiný pocit. A proto jim oběma nepomohlo, když se vzepřeli jeho pocitu. Navíc tam funguje ještě jedna zákonitost.

Jak to funguje mezi mužem a ženou

       Opět budu citovat z mailu této ženy, který poslala Markovi: „Když jsme se seznámili, tak jsem si tě velmi vážila, jak se staráš o svého syna. Sice mne to ve vztahu k tobě hodně omezovalo - nemohli jsme spolu být častěji, vše se mu podřizovalo ..., ale vážila jsem si tě. Myslím, že jsem ti to i hodně říkala. (Dneska vím, že jsem věděla, že si stojíš za svým a že to mohu jen repektovat, nebo o tebe přijdu)
       Pak to trochu přestalo. Možná to nevážení vzniklo i z toho, jak jsi mi stále opakoval, že nestojíš za nic, že nejsi hezký, že jsi nic nedokázal...A já jsem ti na to skočila a začala tomu trochu věřit.
       Také jsi díky tomu, jak tvůj syn rostl, začal mít volnější ruce a mohl ses mi víc věnovat - mohlo být víc po mém. A v tom byl další kámen úrazu - bylo sice po mém, ale někdy to nebylo "od tvého srdce", ale proto, abys mi vyhověl, aby taky někdy bylo po mém. A ve chvíli, kdy já cítím, že to nejde od tvého srdce, tak i když je po mém, tak z toho jsem nespokojená. (to je přesně ten případ, když jsem si minulý týden řekla o pár na zadek. Vím, že jsi byl unavený a že se ti do toho nechtělo. Přesto jsi to pro mne udělal. A já byla nespokojená a ty jsi z toho také neměl dobrý pocit.) Takhle možná vzniklo to nevážení - že si nestojíš za svým.
       A když si nestojíš za svým, tak já to nějak uvnitř poznám. Dneska už to umím poznat a pojmenovat. (sice až po několika dnech, ale umím) Dřív jsem to nevěděla a nepoznala, ale rozmrzelá jsem byla, i když jsem nevěděla z čeho. To je myslím dobře, že už to vím, na tom už se dá pracovat. A myslím, že už to poznáš i ty.
       Je pravda, že od kurzu a následujících čtrnácti dnů, se všechno moc moc změnilo. A to, jak si tě vážím, má úplně jinou váhu. A zjistila jsem, že pro mě platí věta: Vážím si tě, když si stojíš za svým.“
       A dodatek pro mě: „Martine, každopádně vím, že si Marka vážím víc, než když jsme u tebe s kursy začínali. Vím, že to bylo vzájemné "nevážení si". Ale také vím, že se posunujeme společně, že se díky tobě dokážeme vymanit z těch bludných kruhů. Jeden z nás udělá krok (s tvou pomocí) a pak ho může udělat i ten druhý. A postupně se vše narovnává.“

Co chce žena doopravdy

       Ženin strach chce, aby ji nikdo neohrožoval. Proto čím víc skrytého strachu žena má, tím víc musí být po jejím, nesmí se nikomu oddat, vše musí mít pod kontrolou a každý muž, který se přiblíží, bude důkladně prolustrován. Od určité míry skrytého strachu neprojde žádný muž.
       Ale protože žena má v sobě i jiné potřeby, stejně se zamiluje. A zamilovanost převezme vládu a přiměje ženu dělat bláznivé věci. Čím větší skrytý strach, tím větší změna v době zamilovanosti.
       Ale zamilovanost přejde a žena najednou opět vidí očima strachu: vidí na muži hlavně jeho chyby. A její strach od ní muže odmrští.
       
       Ale žena chce něco jiného: Žena se chce úplně odevzdat. Chce se opřít a chce ještě daleko víc - chce se stát součástí MUŽE a chce to všechno nechat na něm. Ona bude mít na starosti ženské- jinové věci (láska, odevzdání, nerozlišování, přijímání, bytí) a jemu nechává mužské- jangové věci (boj, hranice, vnější svět, že si ji umí vzít, rozlišování, dělání).
       Skutečná ŽENA nemá strach a dovoluje MUŽI, aby si ji vzal se vším všudy, včetně toho, že bude po jeho. Když je MUŽ dost silný, může být i citlivý a pozná, co žena potřebuje doopravdy a dá jí to.
       Ale takhle se žena nemůže odevzdat komukoliv. Proto každá žena svého muže zkouší. Proto v pohádkách musel budoucí král splnit 3 nesplnitelné (!!!) úkoly. Proto žena neřekne, co chce a nedá pokoj, dokud to nedostane.
       Žena chce být co největší, nejsilnější a pak najít muže, který ji zkrotí a ukáže jí, jak je proti němu maličká. Muže, který si s ní bude dělat co chce a tím ji naplní štěstím. Žena nechce muže, kvůli kterému se musí zmenšit, aby on byl větší. A žena nikdy nechce slabého muže. Toho chce jen její strach. A už vůbec nechce slabého muže, který ji bude mlátit.

Realita

       To je ale pro drtivou většinu lidí zatím spíše neuskutečnitelná pohádka. Jednak proto, že je málo skutečně silných mužů. A také málo skutečně ženských žen.
       Dokonce si myslím, že většinu žen odstavec výše nechá spíše chladnými. Protože si vůbec neumí představit, jak nádherné je rozpustit se v MUŽI. Protože zatím je doba nakloněná spíše tomu, aby ženy pěstovaly svou sílu. Nicméně pokud už cítíte, že síly máte dost a chcete uskutečnit spíše své potřeby, než potřeby Vašeho strachu, vězte,že je to možné. Budu se těšit na setkání na mých kurzech.
       Situace je ještě horší, než si myslíte. Protože i většina mužů, o kterých si myslíte, že jsou silní, jsou vůči ženě/ženám slabí. I prezidenti poslouchají ze strachu své manželky a i generální ředitelé hledají dominy, aby aspoň chvíli nemuseli nést břímě toho být větší. A co třeba filmoví hrdinové? Většina drsných mužů je bez ženy. Tedy na chvilku si ji k sobě přitáhnou, ale udržet si ji? Buď mají jen aférky s ženami, které je chtějí jen využít (James Bond) nebo vidíme muže, co touží po bývalce. Moc se na tyhle filmy nedívám, ale vybavuji si jeden film, kde se s mužem žena rozvedla, odmítá ho, neváží si ho, spíše jím opovrhuje. On pak zachrání ji a dalších 100 lidí a ona se k němu na konci filmu vrací.
       Ale to je zase známka slabého (byť svalově silného) muže, že si myslí, že s ním žena bude jen proto, že ji zachránil. Ano, chvilku ano, ale pak ho zase začne zkoušet. A když neprojde, odejde znovu.
       Skutečně silný MUŽ je ten, se kterým je jeho žena, i když odjíždí na dva roky na druhý konec zeměkoule. Ona mu ani nechce být věrná, tam ani není přítomno to chtění, ona mu prostě věrná je. Ne proto, že on to vyžaduje, ale proto, že on si ji vzal natolik plně, že pro ni ani nic jiného není možné. Ona je naplno jeho. Ne že by mu patřila jako majetek, spíše je jeho součástí.
       Pokud se chcete přiblížit k tomu, jaké to je patřit plně jednomu muži, přijďte na kurz Šťastná svobodná otrokyně. Na jednom kurzu se to asi skoro určitě nenaučíte, ale uděláme krok k tomu, abyste se osvobodila od svého strachu být součástí jedné spojené bytosti: MUŽE-ŽENY. I proto je název tak provokativní a je v něm slovo, které určitě odradí ty, které ještě nejsou připraveny.
       Pokud nechcete jít tak daleko, ale chcete jako žena jít více do ženské energie, abyste si mohla do života přitáhnout (silnějšího) Muže a časem i MUŽE, přijďte na kurz Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU.

Pro muže

       Většina mužů je slabých a podřizuje se ženám, aniž si to uvědomuje. Kdyby za to aspoň dostali víc ženskosti od své ženy, dalo by se to tom uvažovat. Ale výsledkem slabosti muže je, že ho žena nakonec odkopne. Takže pokud chcete udržet svůj vztah, najděte mužskou sílu dřív, než bude pozdě. A je na Vás, jestli to necháte na úrovni rovnocenného vztahu, kde budete o něco málo větší (kurz Stát se MUŽEM/ Být ŽENOU) nebo zda pak budete chtít víc (kurz Šťastná svobodná otrokyně).
       Podívej se milý muži, do svého srdce. Jdi hlouběji, než je tvůj strach a Tvá intoxikace od mámy a podívej se, co chceš dopravdy. Chceš se podřizovat rozmarům ženy a tím ji ztratit? Nebo se stát svobodným mužem, po kterém ta stejná žena začne toužit? Nebo jít ještě dál a najít svou schopnost být tak zajímavý, že žena začne toužit smět být s Tebou tak moc, že je ochotná kvůli tomu vzdát se všeho ostatního? A najít v tom štěstí, které jí jiný muž neumí dát.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

nbsp;nbsp;

(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz
„Kdo má tak málo fantazie, že své lži musí opírat o důkazy, měl by raději rovnou mluvit pravdu.“ Oscar Wilde