Neverbální terapie

Neverbální = Beze slov

Tady si můžete přečíst začátek tohoto článku: Léčivý dotyk.
 

       Když jsme zranění, bolaví, bezmocní, vypadáme často jako bychom se emočně vrátili do dětství. A skutečně tomu tak je. Ve skutečnosti dospělý nemůže mít problém. Má ho jen tehdy, když se ke slovu dostane jeho část, která se zasekla někdy v minulosti a nedokázala vyrůst. Proto všechny cesty, kdy se zbavujeme problémů, trvale nepomáhají, spíše naopak. Když mám nemocný palec, pomůže mi, když si ho uříznu? Samozřejmě jsou situace, kdy je to třeba udělat, abych zachránil celé tělo. Ale emočně to nikdy nemusíme udělat. Můžeme malé dítě uzdravit a budeme zase dospělí, zranění se uzdraví, bolest přestane bolet a získáme zase moc.
       Proto běžné terapie tak často selhávají. Zkuste udělat psychoanalýzu nebo kognitivně behaviorální terapii s 2letým dítětem. Nebo s dítětem, které se ještě nenarodilo.
       Proto někteří lidé nenašli pomoc – protože ji hledali na špatném místě.
 

Neverbální terapie pomáhají

       Jestli Vám dosud nic nepomohlo, může to být tím, že jste hledali pomoc tam, kde nikdy nebyla. Jiným lidem s jinými problémy mohou verbální (=slovní) terapie pomoci. Ale tam, kde slova selhávají, je třeba použít terapii beze slov (=neverbální = non-verbální).
       Představte si, že trpíte hladem. Co Vám pomůže víc? Mluvit o jídle nebo se najíst? Takový rozdíl je mezi verbálními a neverbálními terapiemi.
 

Jen malá část mozku rozumí slovům

       Je důležité si uvědomit, že většina našeho mozku vznikla v době, kdy naši předkové neuměli mluvit. Emoce má na starosti náš “plazí mozek”. Je to ta část našeho mozku, kterou máme společnou s plazi. Vyvinula se u společného prapředka savců, plazů a ptáků. Zatímco ptáci a savci ve své evoluci pokračovali, plazům zůstal jen tento mozek, proto se mu říká “plazí”. Nám zůstal také, ale “přidali jsme” k němu mozek “savčí”a “lidský”(=šedá kůra mozková).
       Jak se náš mozek postupně vyvíjel, učil se a učil se. Emoce s nejmladší částí našich mozků skoro vůbec nesouvisí. Dokud “velí” “nový mozek” (neokortex – dalo by se říci “lidský mozek”), emoce necítíme. Jsou buď potlačeny nebo nejsou přítomny. Jakmile se nás zmocní emoce, náš “lidský mozek” je “zatměn” (ve skutečnosti je prostě jen dočasně odpojen).
       Zkuste Vašemu psu vysvětlit, že ten pán, na kterého štěká, je vlastně hodný. Stejný výsledek dosáhnete u člověka, který právě “štěká”. A stejně jako pán může psa vycvičit, aby na cizí lidi neštěkal, stejně můžeme vycvičit sami sebe. Ale přirozenost tím nezměníme. Pouze ji potlačíme. Když zmizí vliv pána, pes bude zase štěkat.
       Když ale použijeme neverbální cestu, můžeme se svou emocí “mluvit” přímo = bez slov. Proto v emočně nabité komunikaci jsou slova obvykle na obtíž. Tam, kde jsme v moci emocí, tak skutečně slova jen přilévají olej do ohně.
       Proto jestli chcete skutečnou změnu, používejte cesty, které nemluví nebo mluví jazykem 3letého dítěte. Vše ostatní je jen vycvičení a potlačení naší přirozenosti, nikoliv skutečné uzdravení.
       Jiné vysvětlení založené na výzkumech mozku ukazuje, že “nový” “lidský mozek” může fungovat správně jen tehdy, když jsou uspokojeny všechny základní potřeby “plazího mozku”. V okamžiku ohrožení, úzkosti, strachu, nebezpečí či paniky, při intoxikaci, onemocnění, velké únavě apod. je “lidský mozek” odpojen a velení přebírá “plazí mozek”. Proto máme v takových situacích zatmění. Proto “zoufalí lidé dělají zoufalé věci.” A když je “lidský mozek” odpojený, nemá smysl mluvit, protože “plazí mozek” slyší zvuky a jejich emoční náboj, ale slovům nerozumí. Zato velmi dobře vnímá objetí, dotyk, láskyplnou péči, ochranu a jasné činy.
 

Nevědomí určuje náš život z 95%

       Obecně přijímaným faktem je, že náš život určujeme vědomě jen z velmi malé části. Velkou většinu toho, co se nám v životě děje, určuje naše podvědomí. To také nemluví slovy, ale spíše obrazy a symboly. Nerozumí nebo jen málo slovům, ale rozumí činům, emocím, prožitkům, pachům a obrazům.
       Proto je tak důležité, aby cesta změny byla převážně prožitková a neslovní. Slova jsou důležitá pro náš “nový mozek” (neokortex). Rád ho informacemi a slovy nakrmím, ale jen proto, aby nezablokoval to, čeho jsme předtím u klienta dosáhli pomocí prožitku.
       V tom je podle mě chyba některých ezoterických přístupů. Jdou na lidi moc hrrr. Když mám mozek a používám logiku, chci pochopit, co se děje, i když mi to někdo zakazuje. Já jdu jinou cestou – vysvětlím danému člověku, že chápu jeho potřebu, aby tomu porozuměl a že já to měl taky tak. A pak mu vysvětlím, že pochopit to bude moct až tehdy, až to zažije. Představte si, že byste měl vysvětlit, co je to voda někomu, kdo ji nikdy neviděl. Možná se našprtá, co to ta voda je, ale nikdy to doopravdy nepochopí. Když se pak jednou jedinkrát do vody ponoří, už bude vědět a najednou mu bude docela jedno, jaké má chemické složení. Prostě bude mít prožitek a už ho nebude muset nahrazovat informacemi. Stejně je to se vším podstatným v našem životě.
       Samozřejmě je důležité znát složení vody, když jsem chemik. A určitě je i dobré mít aparuturu, která mě upozorní, že se chystám ponořit nikoliv do vody, ale do kyseliny sírové. “Nový mozek” nás dovedl tam, kde jsme, to on nám dal všechny vymoženosti a pohodlný život, jaký teď máme. Ale spokojenost nám nikdy nedá, k tomu není vytvořen. Pamatujte, že “nový mozek” emoce umí zpracovat nebo potlačit, ale nikdy vytvořit. Může způsobit podmínky, za kterých „plazí mozek” “vytvoří” spokojenost, ale samotnou spokojenost ani jinou emoci nemůže způsobit ani vytvořit.
       Proto “lidé, co jsou v hlavě” nikdy nedosáhnou spokojenost, natož štěstí. Štěstí není “v hlavě”, ale “v srdci”. ;
       Spokojenost můžeme získat jen, když uzdravíme své emoce a to můžeme udělat jen prožitkově a neslovně nebo slovy srozumitelnými pro 3leté dítě.
 

Praktický návod

       Zkuste jednu praktickou věc: Až se budete někdy s někým hádat a ještě budete schopen ho obejmout, udělejte to. Nemluvte a pokud možno toho druhého vnímejte jinak, než skrze to, co říká. Zkuste si rovzpomenout na to, že ho máte rádi. A pevně objímejte. Uvidíte, že se stane zázrak. A jestli se nestane, tak to ještě neumíte. Na kurzech Kouzlo dotyku a Léčivé objetí učím, jak obejmout svého blízkého a pomoci mu projít nepříjemnými emocemi. Dookonce se takto dá provést i Resuscitace lásky (znovuoživení lásky). V něčem se to trošku podobá Terapii pevným objetím dle Jiřiny Prekop, ale jde to dál. Když se tohle naučím, můj život i životy lidí kolem mě se prozáří. Nebude hned vše dokonalé. Ale postupně se budu učit, jak pomoci druhému, když mu není dobře a jak se nenechat zatáhnout do jeho problémů. A když přerostu jeho problémy, najednou v sobě najdu štěstí a spokojenost.

 

Na kurz Kouzlo dotyku se můžete přihlásit zde.
 
Tady najdete termíny kurzů a přednášek.
 
 

(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz
„Proti blbosti i bohové bojují marně.“ Jan Werich