Proč se zamilovávám do špatných mužů?

Proč se zamilovávám do špatných mužů?

       Dostal jsem tento dotaz a možná to bude zajímat víc lidí.
       Takže zaprvé: Co je to špatný muž? Je zajímavé, že tuto otázku jsem dostal už víckrát a definice špatného muže byla pokaždé trochu jiná. Ale nejčastější příznak špatného muže je, že je zadaný.
       Obecně špatný muž je takový, který nevyhovuje ženině představě o správném muži.
       Pokud se opakovaně zamilováváte do stejného typu muže, znamená to, že se máte naučit s tímto typem muže zacházet, že máte pochopit, že i to patří k životu nebo že se máte s jeho pomocí něco důležitého naučit.
       Je mi to líto, ale když se do někoho zamilujete (nebo ho nenávidíte), znamená to, že právě on je Vaším nejdůležitějším učitelem, ať se Vám to, co představuje, líbí nebo ne. Často je třeba, abyste se oprostila od svého odmítání toho, co představuje a pochopila, že i to patří k životu.
       Pokud zůstaneme u příkladu muže, který je zadaný, následuje další otázka: Jste připravena se plně oddat jednomu muži? Pokud se mu chcete dát jen napůl, proč Vám vadí, že ten druhý se Vám také dává jen napůl?
       Pokud si myslíte, že se mu umíte dát plně, jediná otázka: Umíte se mu dát, i kdyby Vás nechtěl? Pokud ne, neumíte se mu úplně dát. Tečka. Já chápu, že si myslíte, že je blbost dát se někomu, kdo mě nechce. Ale dát se plně znamená i tohle. Naštěstí takhle plnou oddanost po Vás skoro žádný muž nechce. Nicméně pokud si stále nacházíte muže, kteří neumí být blízko, asi to znamená, že se máte naučit se víc oddat. To je samozřejmě nebezpečné. Aspoň Vám to tak připadá. Ale i přesto je to Váš úkol. A dokud se ho nenaučíte, těžko potkáte muže, který bude umět být zcela blízko.
       Vím, že moje odpověď je hodně odlišná od toho, co očekáváte. Většina psychologů Vám řekne, že máte od takového muže odejít a počkat si na toho správného. Někdy to funguje. Ale i když to funguje, znamená to, že musíte pohřbít svou lásku a to je něco, co Vás ochudí.
       Proto když se rozhodnete daného muže odmítnout, neodmítněte aspoň svou lásku k němu. Bez ní byste se moc ochudila. Když svou lásku přijmete, není už pak tak moc důležité, zda odmítnete tohoto muže nebo s ním navážete vztah.
       Moje odpověď je jiná. Nabízí Vám možnost svou lásku plně prožít a procítit a díky tomu se posunout ve Vašem vývoji dál. Tím, že lásku neodmítnete, ale necháte se jí plně pohltit, Vaše schopnost milovat vzroste, ať už nakonec ten vztah vydrží nebo ne. Hlavně se ale posunete dál ve svém vývoji ve schopnosti milovat = umět být blízko.

Různé stupně schopnosti milovat

       Schopnost milovat a být blízko souvisí s tím, jak moc jsme zraněni. Čím větší zranění a čím jsou akutnější, tím větší problém máme důvěřovat, být blízko a milovat.
       Když je zranění veliké, nejsme schopni navázat vůbec žádný vztah. V nejextrémnějším případě chceme být úplně sami (stupeň 1). V méně extrémním případě odmítáme jen opačné pohlaví (stupeň 2a).
       V běžné podobě se můžeme s opačným pohlavím stýkat, ale odmítáme jak blízkost, tak sex (stupeň 2b). V jemnější podobě (stupeň 2c) sex neodmítáme, pouze blízkost nebo odmítáme jen sex, ale blízkost sneseme.
       Pokud žijete ve vztahu, kde toho druhého nemilujete či dokonce odmítáte a neumíte mu být blízko, jste v lásce k němu na stupni 2.
       Avšak život nechce, abychom byli bez lásky = bez života a proto se dříve či později do někoho zamilujeme. Abychom se znovu zapojili do sítě života. Avšak lásku si můžeme zakázat hlavou a vrátit se zpět na stupeň 2.
       Nebo s pomocí lásky najdeme cestu k tomu druhému. V úplné zamilovanosti se nám může podařit skočit rovnou na nejvyšší stupeň, nejčastěji se ale i v úplné zamilovanosti dostaneme maximálně na stupeň 4.
       Když se ale blízkosti bojíme, i ta největší zamilovanost nás dostane jen na úroveň částečného přiblížení se (stupeň 3). Pokud naše schopnost milovat je zatím omezena, obvykle si najdeme partnera, který je na tom podobně.
       Na stupni 4 si muž umí ženu plně vzít a ženu se mu umí plně oddat. Ale muž si takto umí vzít jen jednu ženu a žena se umí muži oddat jen když miluje jen ji. Ale protože skutečně živý muž nikdy nemůže milovat jen jediného člověka, je tento stav od počátku nestabilní. Asi se všichni shodneme na tom, že je patologické, když žena nebo muž žárlí na toho druhého, protože miluje i jejich společné děti. Divili byste se, ale jsou lidé, kteří žárlí na své děti. Už ne všichni si myslí, že je nezdravé, když žárlím na dítě svého partnera z minulého vztahu. Ale když se nad tím zamyslíme, zjistíme, že žárlit na dítě je hloupost. A co když žena žárlí na to, že jejího muže baví jeho práce? Nebo když muž nedovolí ženě pracovat, aby tam nebyla předmětem obdivu jiných mužů?
       Naše přesvědčení je takové, že žena má mít jen jednoho muže a muž má mít jen jednu ženu. Ale kam nás toto přesvědčení vede? Je výsledkem 90% šťastných párů, kterým láska vydrží až do smrti? Nebo pravý opak? Výsledkem násilné monogamie jsou rozvrácené rodiny, protože přece nesmím mít rád svou první i svou druhou ženu. Kdyby bylo dovoleno mít rád obě, mohl bych je mít rád obě a nějak bychom se domluvili. Buď bychom se v klidu a míru a lásce rozešli a děti by měli tátu a mámu, kteří sice nežijí spolu, ale respektují se. Nebo bychom spolu žili a láska by se rozšířila.
       Ale militantní monogamie vede k pravému opaku. Když se muž zamiluje znovu, musí buď potlačit novou lásku nebo musí opustit svou první ženu. Ale jak opustit někoho, koho mám pořád rád? Psychologicky nejjednodušší je se s ní rozhádat, abych ji mohl opustit snadněji.
       Navíc nutit druhého, aby měl rád jen mě, vede k nesnesitelnému napětí a hlavně k tomu, že se v něm proti tomu všechno vzepře. Místo abychom učili lidi, jak se stát plnými bytostmi a jak způsobit, aby mě jediný muž/ jediná žena miloval po celý život, učíme je, aby potlačovali svou přirozenost a výsledkem je nenávist nebo mrtvé či rozpadlé vztahy.
       V jedné moudré knize se píše, že podle ovoce poznáte je. Zamyslete se, jaké ovoce přináší Vám, že věříte, že musíte milovat jen jednoho člověka a on musí milovat jen Vás. Bylo to moc dobré pro potlačení naší přirozenosti. Otrok musí být méně živý, aby mohl zůstat otrokem. Jak dlouho chcete ještě ve jménu něčeho dobrého (věčná věrná láska až do smrti) způsobovat utrpení?
       Pokud máte úžasný monogamní vztah, pak Vám gratuluji. Uchovejte si to. Ale pokud za sebou máte rozvod nebo je Váš vztah založen už jen na rozumu, popřemýšlejte. Co chcete dát svým dětem? Návod, který se Vám nelíbí, ale funguje k plné spokojenosti nebo návod, který je krásný, ale nefunguje?

Hluboká blízkost

       Na 5. stupni si umí muž vzít více žen a dát každé z nich více, než uměl předtím dát té jediné. Žena se umí odevzdat jedinému muži, i když on miluje víc žen.
       Je to samozřejmě v naši společnosti téměř nemyslitelné. Odporuje to všemu, v co věříme. A protože to nevidíme fungovat v praxi, je to o to těžší. Navíc islám se snaží praktikovat něco podobného, ale bez toho nejpodstatnějšího. Bez skutečné lásky a blízkosti. Není skutečná láska tam, k čemu se chovám bez úcty. Proto mnohoženství, které vidíme v islámu nebo u pana Ratha není 5. stupeň, ale 3. A polygamie s mužem na 3. stupni vývoje vede k utrpení o to víc, oč víc nemá muž ženy v úctě. Proto je řešení islámu velmi špatné a nelíbí se nám.
       Na druhou stranu je dobré se zamyslet, když funguje něco, co nám nedává smysl, proč to funguje? Proč má islám tolik přívrženců? Proč jejich počet roste, i když se nám zdá, že je zpátečnický? Možná právě proto, že některé věci v něm odpovídají naší přirozenosti. Není správné, aby se muži k ženám chovali bez úcty. Ale současně islám asi daleko lépe, než naše společnost ukazuje, kde je pravé místo muže a ženy. Pokud se nepoučíme dobrovolně, může se stát, že nás k tomu někdo přinutí. Ale pak to bude tím nesprávným způsobem.
       Kdybychom se raději poučili my sami a naučili se dát správné místo muži i ženě s láskou a úctou, možná se islám od nás nakazí. A třeba pak nás nebude chtít zničit.
       Nejdůležitější ale je, že když se začnete chovat v souladu se svou přirozeností (tou skutečnou, ne tím, co ji překrylo) a ne v souladu s tím, co se v minulosti hodilo těm, co nás ovládali (monogamie je výsledkem jednoho církevního koncilu, do té doby nikdy nebyla povinná), bude Vám dobře.

I na 5. stupni můžete být monogamní

       Je důležité pochopit, že i v polygamních společnostech je 80% vztahů monogamních. Ale když žena ví, že muž se může zamilovat do jiné, bude hledat způsoby, jak to udělat, aby tou další jeho láskou byla zase ona. Přestane bojovat s druhými ženami a žárlit na ně, místo toho se od nich bude učit. A to jejich vztah a jeho věrnost nesmírně posílí.
       Toto je skutečná pravdivá monogamie. Paradox je, že skutečná monogamie je možná jen tam, kde existuje možnost polygamie. Tam, kde muž nesmí milovat jinou ženu, už jen tímto požadavkem usychá i jeho láska k té jediné ženě. A pak máme monogamii bez lásky a protože to je proti životu, přichází jiné lásky, aby nás znovu oživily.
       Tady asi nesouhlasíte. Ale to je jen proto, že jsme to přestali cítit. Když nevíte, jak chutná skutečně čerstvé živé nenakonzervované jídlo, snadno se spokojíte s brakem. Když nevíte, jak vypadá skutečná monogamie, spokojíte se s falešnou. Vy ano, ale Váš život ne. Proto se pak zamilujete do někoho dalšího. Protože v hloubi duše víte, že Vám něco chybí. Proto jestli chcete skutečnou pravdivou živou monogamii, otevřte se možnosti, aby život vybíral, koho bude Váš manžel milovat a ne Vy z pozice manželky. Samozřejmě to je těžké, ale jen dokud si myslíte, že Vás manžel bude milovat jen z donucení. Slyšíte to? To si skutečně tak moc nevěříte, že ho musíte nutit, aby miloval jen Vás? Kdybyste si věřila, dovolíte mu, aby miloval všechny a pak se vrátil k Vám, protože přece nic lepšího není.
       To, co pěstuje naše společnost, je falešná monogamie. Jednak proto, že mnoho lidí svého partnera někdy podvede. Ale důležitější je, že i když svého partnera nepodvedete, jste skutečně jeho? Na všech úrovních? Jste mu skutečně blízko?
       Jsem si absolutně jist, že monogamní vztah v polygamní společnosti je podstatně kvalitnější, než monogamní vztah v monogamní společnosti. Protože my se už nemusíme snažit. Když už je ten druhý partner náš, většina z nás na vztahu přestává pracovat. Když nebyly možné rozvody, bylo to ještě horší. Proč se snažit o něco, co je moje beztak?
       Proto monogamní vztah s člověkem, který je otevřen možnosti milovat více žen, je daleko kvalitnější. Protože žena se snaží daleko víc být ženou se vším všudy a muž může být více mužem se vším všudy.
       Možná toto máte pochopit a proto Vás přitahují samí zadaní muži.

Když něco funguje, něco na tom je

       Proč je tolik žen přitahováno k zadaným mužům? Prostě proto, že tak je to přirozené. Každá žena chce v hloubi duše patřit alfa samcovi. Je to biologická danost, která dělá obrovské problémy v naší společnosti, kde ženy chtějí mít muže jen pro sebe. Všimněte si, milé nezadané dámy, kam Vás to víc táhne, když nad tím nebudete přemýšlet a když nedáte prostor svému strachu.
       Už jen tím, že muž je zadaný, už jen tím je zajímavý. Nejméně jedna žena ho „otestovala“, že je v pořádku, navíc má odvahu, není to žádný sralbotka (i když v naší společnosti bohužel často ano, ale rozhodně méně, než ten, kdo se bojí ženu i oslovit), obvykle má vyšší status ve společnosti. Toto zní cynicky, ale takto přemýšlejí pudy, které ženě velí být s mužem, který je ve společenském žebříčku výše a postará se o její bezpečí.
       To náš strach a představy nás nutí si vybírat muže, který nemá partnerku. Naše přirozenost to má jinak. A proto je tolik lidí nešťastných, protože nedokáží tyhle 2 protichůdné tendence propojit.
       Navíc polygamie má pozitivní dopad na muže (když existuje 20% mužů, kteří nemají ženu, všichni muži se víc snaží ) i na ženy (existuje jediný způsob, jak mít alfa samce jen pro sebe – být takovou ženou, že on už o jinou nestojí).

Závěr

       Pokud Vás přitahují zadaní muži, znamená to, že jste v kontaktu se svou přirozeností. Pokud se daný zadaný muž k Vám chová s úctou a Vy ho milujete, proč odmítat něco krásného? A pokud navíc daný muž dokáže přimět ženy, aby se mu daly, i když nejsou jeho jediné, je to známkou vyspělé mužské energie, se kterou zažijete něco, co v běžném vztahu nikdy. Protože muž na 5. stupni blízkosti Vám dá něco, co s muži na nižších stupních nikdy nezažijete. (Ale nebude to obvykle krásné hned, chvíli bude trvat, než to k sobě pustíte).
       Pokud ale daný muž jen utíká z dosahu své ženy, které se bojí, je pouze na 3. stupni. Pak máte šanci hledat muže nezadaného, ale daří se Vám to? Pokud je to poprvé a chcete se dobrovolně vzdát kousku své schopnosti milovat, klidně ho odvrhněte a hledejte dál. Ale každým odmítnutím lásky se Vaše schopnost milovat snižuje. Takže to nedělejte dlouho, protože pak byste mohla být ráda aspoň za takového muže. Nejdůležitější ale je, že když se s tímto mužem naučíte, co je třeba (např. uvidíte, jak to je nepříjemné, když neumí být plně blízko) a lásce se otevřete, můžete docela rychle přeskočit na 4. stupeň.
       Napíšu to ještě jinak: Řešením je, aby se taková žena naučila blízkosti, aby se naučila muži odevzdat. Jakmile se to naučí, začne potkávat muže, kteří si ji umí vzít naplno. A proto je dobré do takového vztahu jít, protože blízkost se nenaučím odmítáním.

Kdy odmítnout muže

       Přesto je někdy dobré odmítnout muže, který Vám nabízí málo. Je to tehdy, když byste tím zradila samu sebe. Nebo kdyby vaše otrevření se vztahu s ním vedlo k tomu, že byste si sama sebe méně vážila.
       V takovém případě ho klidně odmítněte. A dívejte se, co bude dělat dál. Jestli Vás skutečně chce a jestli je skutečně muž, nepřestane Vás dobývat. Vy si klidně to dobývání užijte a přijměte to jako vaše ocenění. Klidně si na tom i vybudujte své sebevědomí. Nechte ho, ať se snaží.
       A klidně ho i mírně zneužijte. Silný muž se nenechá a slabý muž si nic jiného nezaslouží. Ale když už ho budete zneužívat, udělejte to s úctou a láskou. Ani slabý muž si nezaslouží opovržení. On jednoho dne procitne a nedovolí to. Není špatný jen proto, že je příliš hodný. Poděkujte mu za to, že jste ho zneužila a zvažte, zda by neměl dostat něco zpět.
       Nebo buďte přímá a jakmile zjistíte, že proti Vašemu zneužívání je bezbranný, řekněte mu to a řekněte mu, že o takového muže nemáte zájem. Možná mu to pomůže pochopit, co ženy skutečně chtějí. Nebo ho pošlete na kurz, ať se naučí s Vámi zacházet tak, abyste z toho byla neskutečně vzrušená a šťastná.
       Je v pořádku muže zneužívat, když díky tomu pochopíte, že to vlastně nechcete. Ale když zjistíte, že Vás to baví čím dál víc, doporučuji odbornou pomoc. Protože když jste s muži, které můžete zneužívat, přináší Vám to sice pocit moci a hodnoty a můžete se pomstít, ale na jiné úrovni to nejméně tolik škodí i Vám.

To nejdůležitější

       Udělejte to, co cítíte. A dívejte se na důsledky. Pokud se Vám líbí, pokračujete. Pokud ne, uzdravte si to. Protože život může být nádherný a dát Vám i to, o čem se Vám nikdy ani nesnilo. Ale to jen tehdy, když budete pravdivá k sobě. A pokud v současnosti cítíte jako pravdivé to, že odmítnete celý můj článek, je to v pořádku. Jen se dívejte, zda to funguje. Protože život funguje na principu zákona akce a reakce a tudíž prakticky všechny dobré cesty (a mnohé špatné také) vedou do pekel, zatímco jen pravdivé (i když třeba „špatné“) cesty vedou do „nebe“.
       Přeju Vám, abyste se vymanil/a z moci toho, co se tváří jako dobro a našel/a to skutečné.
       A pokud mi nevěříte a máte odvahu zjistit, jak to je, přijďte na kurz. Nebudu Vás nutit ničemu věřit, místo toho si sama vyzkoušíte procítit, jak to je. Těším se.

Zde se můžete přihlásit k odběru mých článků

MUDr. Martin Daniel, www.smysl.com

Tento článek může být volně šířen v nezměněné podobě s kontaktem na autora a s aktivními odkazy na internetové stránky včetně této poznámky.

(c) MUDr. Martin Daniel, 608038825, danielma@seznam.cz